Portréty

V letech druhé světové války stál v čele litoměřické diecéze biskup Anton Weber – Němec, který měl kvůli vstřícnému chování k českým věřícím problémy s nacisty. Ani český stát se k němu po válce nezachoval dobře. Jeho příběh připomene v Portrétech historik Michal Pehr. (Vysíláme v repríze.)

Jedním z méně známých členů legendární odbojové skupiny bratří Mašínů byl Zbyněk Roušar. V letech druhé světové náš voják ve Velké Británii, po válce československý diplomat. A ač to zní paradoxně, také komunista. Složitý příběh, ze kterého stále mnoho neznáme, přiblíží v Portrétech historik Michal Louč.

„Krátce před západem slunce 30. října 1944 projela delegace užockým průsmykem. Po letech opět doma. Naše hymna v Užoku zněla jako modlitba,“ zapsal si do deníku František Němec. Československý politik a diplomat, který měl od sovětské armády převzít na podzim 1944 první osvobozenou část republiky – Podkarpatskou Rus. Netušil, že se pouští do předem prohrané bitvy.

Umírněný pragmatik a zároveň kovaný stalinista. Tak hodnotí historik Jan Adamec dlouholetého vůdce italských komunistů Palmira Togliattiho. Bylo možné spojit takové protiklady v jedné osobě? Bylo: jako umírněný vystupoval Togliatti doma v Itálii, jako stalinista v Moskvě.

Prezidentské volby v prosinci 1935 byly jedním z klíčových okamžiků první republiky. Měly odpovědět na zásadní otázku: kdo po Masarykovi? Jediným, kdo se chystal postavit očekávanému kandidátovi Edvardu Benešovi, byl Bohumil Němec. Málo známou osobnost připomene v Portrétech Michal Pehr.

„Pro vaše zločiny existuje jedině trest smrti. Pouze naše budovatelské úspěchy umožňují tu velkou milost, že vám může být trest smrti změněn na doživotí," řekl při zdůvodnění rozsudku s údajnými slovenskými buržoazními nacionalisty předseda senátu Juraj Uhrín. Jméno hlavního obžalovaného je známé: Gustáv Husák. Pořad Portréty přiblíží odsouzeného, který nakonec ve vězení byl o dva dny déle než Husák; básníka Daniela Okáliho.

„V jednom z prvních příspěvků pro Svědectví jsem se vyznala, že osobně pokládám svůj odchod z vlasti za selhání, protože jsem opustila společenství lidí, nejen chartistů, s nimiž jsem sdílela po určitý čas společný osud. Proto jsme s mým mužem považovali za samozřejmé, že exilem účast na tomto společenství nekončí,“ napsala Dagmar Vaněčková v roce 2006.

Jméno komunistického náměstka ministra národní bezpečnosti Karla Švába je nejčastěji spojováno s jeho obžalobou v procesu s Rudolfem Slánským. Šváb je ale jedním z těch, kteří komunistům pomohli k převzetí moci v únoru 1948. Jak? O tom bude hovořit historik Zdeněk Doskočil.

Říkalo se o něm, že „udělal komunistům únor“. Spolupracovník Státní bezpečnosti, zašifrovaný pod krycím jménem V-101, jinak Valerij Sergejevič Vilinskij. Za první republiky psal pro katolický i vládní tisk, v letech protektorátu patřil k novinářům podporujícím nacistickou okupační správu. A po válce? A po únoru 1948? Na to odpoví historik Petr Blažek.

Únor 1948 změnil osudy mnoha lidem. Byl mezi nimi i student Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Vladimír Peška (1920 až 2002). Odešel do exilu, pracoval pro Rádio Svobodná Evropa a nakonec zakotvil na francouzských univerzitách. V pořadu Portréty přiblíží jeho život historička Doubravka Olšáková.