Před 45 lety (8. ledna 1976) zemřel Čou En-laj, dlouholetý čínský premiér. Muž, který byl v Číně pomyslným „číslem dvě“ po velkém Mao Ce-tungovi, a proslul jako skvělý vyjednavač nebo talentovaný diplomat.
Zaujetí, odvaha, přesné a třaskavé výrazivo. Takhle popsal hudební publicista Jiří Černý dlouholetou novinářskou práci jednoho z legendárních redaktorů Svobodné Evropy v osmdesátých letech Karla Moudrého.
O mnoha lidech se říká, že „tvořili dějiny“ – a bereme to jako svého druhu bonmot, vtipnou sentenci. V případě George Marshalla (1880-1959) platí takové konstatování beze zbytku. Je jedním z paradoxů, že v českém, spíše československém, kontextu je tento Američan vnímán nejčastěji jen jako autor pozoruhodného plánu hospodářské pomoci Evropě poničené druhou světovou válkou. Americký pohled na George Marshalla je poněkud odlišný.
„Není nic trapnějšího než žijící klasik,“ řekl Karel Kryl (1944–1994) na počátku 90. let. Zaskočený mimořádným zájmem posluchačů na koncertech a při autogramiádách.
Účinkují: divadelník, publicista a interpret poezie Mirek Kovářík
Vadil nacistům i komunistům. Ti první ho poslali do lágru bez rozsudku, ti druzí ho zařadili do vykonstruovaného procesu, kterým začal systematický nátlak na katolickou církev v Československu. Za mřížemi strávil 13,5 let – a ve věznici také zemřel. Adolf Kajpr, jezuita a oblíbený pražský kazatel.
Zatímco Československo se před 31 lety těšilo na svobodné Vánoce, nedaleko od nás se střílelo do lidí. Pád komunistického režimu v Rumunsku připomínal všechno, jen ne poklidné předání moci, jakého jsme byli svědky v Polsku nebo Maďarsku.
Život Hany Ponické sice prošel mnoha zatáčkami (zákrutami), ale byla za tím snaha dobrat se pravdy, a to byla přímka. Diskusní příspěvek, který chtěla v březnu 1977 pronést na sjezdu spisovatelů, vešel do dějin jako „slovenská Charta“.
Pražské povstání má dodnes klíčové místo v českém výkladu konce 2. světové války. Pražský tanec smrti moravsko-německé autorky Olgy Barényi ho popisuje trochu jinak. Kdo byla tajemná žena, která polovinu života strávila v exilu pod úplně jinou identitou?
Před sto lety se v Praze narodil Richard Glazar, pozdější klíčová osobnost poválečných soudů s nacistickými zločinci. V 60. letech usvědčoval nacisty z jejich podílu na masových vraždách, které páchali v táboře Treblinka.
Účinkuje: historička Petra Loučová
Připravil: David Hertl
24 min
About Portréty
From the publisher's feed
Portréty osobností známých i méně známých. Kronika dvacátého století viděná skrz osobní příběhy politiků střední Evropy, ale i lidí politikou zasažených.
Všechny díly podcastu Portréty můžete…
pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.