Když v roce 1945 vznikal deník Mladá fronta, byl u toho i básník Oldřich Kryštofek. V 50. letech zapálený komunista, v 60. letech redaktor dětských pořadů v televizi a rozhlasu, v roce 1968 předseda českého Pionýra. pak už jen spisovatel bez možnosti publikovat.
Průmyslové zabíjení lidí máme ve 20. století spojeno se sítí nacistických vyhlazovacích táborů za 2. světové války. Říká se ale, že sami nacisté odvraceli hlavy a omdlévali, když spatřili to, čemu se později začalo říkat „balkánská Osvětim“ – síť koncentračních táborů Jasenovac v Chorvatsku.
„Nechceme dialog s lidmi, kteří nám říkají, abychom odešli.“ Slova, která pronesl vysoký komunistický funkcionář Miroslav Štěpán jen měsíc před 17. listopadem 1989. Dnešní pohledem je můžeme považovat za jakési jeho „vyznání víry“.
Účinkují: historik Petr Blažek, Ústav pro studium totalitních režimů
Mnohé z obětí komunistické justice považujeme dnes za hrdiny. Jsou ale případy, kdy s takovým konstatováním nevystačíme. Týká se to i ne zcela známé činnosti skupiny kolem studenta Vladivoje Tomka.
Když bylo v srpnu 1936 v Moskvě popraveno 16 údajných „trockistů“ v prvním velkém monstrprocesu, byli mezi odsouzenými i dva prominenti bolševické strany.
Osudy mnoha těch, kteří po únoru 1948 odešli do exilu, byly zapomenuty. K takovým patří i novinář Antonín Paleček (1900–1982). Jeho život je příběhem člověka, kterému demokratický duch první republiky umožnil mimořádné vzdělání a dobré zaměstnání, které neztratil během války a ani po ní.
Účinkují: Prokop Tomek, Vojenský historický ústav Praha
28. říjen roku 1918 neměl jen vítěze, ale měl poražené. K těm bychom mohli počítat třeba tehdejšího pražského arcibiskupa Pavla hraběte Huyna. Vznik nového státu přinesl zlom do jeho dosavadního života: přišel o diecézi a až do konce života mohl o návratu do Čech jen snít.
Před 120 lety se narodil pozdější významný český levicový aktivista Ivan Sekanina. Přispíval do mnoha levicových periodik. Jako právník pak zastupoval dělníky, KSČ ale i deník Rudé právo. Taky se angažoval v obhajobě komunistů obviněných v roce 1933 z požáru Říšského sněmu v Berlíně.
Zásadní událost, jakou byl vznik samostatného Československa, navozuje představu, jako by před 28. říjnem 1918 „nic“ nebylo. Najednou tu byl nový stát, v jeho čele nový prezident, od listopadu nové Revoluční národní shromáždění… Samé novinky.
Účinkuje: historik Michal Pehr
Připravil: David Hertl
Premiéra: 2018-11-01
24 min
About Portréty
From the publisher's feed
Portréty osobností známých i méně známých. Kronika dvacátého století viděná skrz osobní příběhy politiků střední Evropy, ale i lidí politikou zasažených.
Všechny díly podcastu Portréty můžete…
pohodlně poslouchat v mobilní aplikaci mujRozhlas pro Android a iOS nebo na webu mujRozhlas.cz.