Portréty

Písně žáků darebáků, Homérova Odysseia, O lásce a milování – a především Starověké báje a pověsti. To je jen zlomek z díla básníka a překladatele Rudolfa Mertlíka, dnes možná trochu zapomenuté osobnosti české literatury. Zůstalo po něm dílo, které co do rozsahu i kvality patří k mimořádným literárním počinům.

Inteligentní, neúnavná, mimořádně krásná – ale také ambiciózní a bez slitování. Ochránkyně a naděje chudých – a zároveň bezcitná intrikánka. Jaká byla Eva Perónová, známá jako legendární Evita?

Průmyslové zabíjení lidí máme ve 20. století spojeno se sítí nacistických vyhlazovacích táborů za druhé světové války. Říká se ale, že sami nacisté odvraceli hlavy a omdlévali, když spatřili to, čemu se později začalo říkat „balkánská Osvětim“ – síť koncentračních táborů Jasenovac v Chorvatsku.

„Co je postavené na lži, nemůže plodit ušlechtilé ideje a počestné mravy,“ řekla v rozhovoru na přelomu 70. a 80. let socioložka Libuše Šilhánová. Jedna z prvních signatářek Charty 77 by se letos dožila 90 let.

„Snad ještě nikdy nečetl jsem na tak malé ploše tolik krásných věcí o ženských nohou jako u vás,“ napsal slavný kritik František Xaver Šalda spisovateli Karlu Konrádovi, když si přečetl jeho románek Rinaldino.

„Můj úděl: mimo oficiální i neoficiální struktury, mimo establishment i mimo underground, mimo chartisty i mimo antichartisty, mimo ceněné i mimo zcela zavržené,“ napsal si v listopadu 1979 do deníku spisovatel Věroslav Mertl.

Zaujetí, odvaha, přesné a třaskavé výrazivo. Takhle popsal hudební publicista Jiří Černý dlouholetou novinářskou práci jednoho z legendárních redaktorů Svobodné Evropy v osmdesátých letech Karla Moudrého.

Byla to tenkrát před šedesáti lety mimořádná události: na Kypr se směl vrátit arcibiskup Makarios, jeden ze symbolů boje za kyperskou nezávislost. Málokdo tušil, jak těžký osud budoucnost této zemi přichystá.

„Šéfredaktor Rudého práva zmizel!“ – hlásal titulek článku v novinách Večer v úterý 15. listopadu 1938. Novináři to popletli: Josef Guttmann, o kterém se v článku psalo, v roce 1938 šéfredaktorem komunistického Rudého práva už několik let nebyl. Z této pozice byl sesazen v srpnu 1933.

Dvojice cestovatelů Jiří Hanzelka a Miroslav Zikmund byla v dobách své slávy v 50. a 60. letech minulého století i v období normalizace, kdy oba její protagonisté nesměli cestovat ani publikovat, vnímána vždy společně. Miroslav Zikmund se 14. února 2019 dožívá 100 let.