Portréty

Prý to byl jeden z mála mužů, kteří dokázali odporovat v diskusi Hitlerovi. Však by se také jejich vztah dal podle svědků nazvat nanejvýš korektně zdvořilým, ne-li rovnou chladným. Ale Konstantin von Neurath nebyl nějakým odbojářem.

„Skutečně velký duch zmatky ve svém srdci neinzeruje,“ napsal Miroslav Holub (1923-1998), jeden z našich nejpřekládanějších básníků. Jeho básně byly přeloženy do osmatřiceti jazyků, mezi kterými byste našli islandštinu i turečtinu.

Byl úředně potvrzeným nejstarším československým legionářem. Voják tří armád – rakousko-uherské, carské a nakonec československé, ve dvou posledních dosáhl generálské hodnosti.

„Mám pro emigraci talent,“ prohlásil o sobě jednou s nadsázkou polský satirik, dramatik a spisovatel Sławomir Mrożek (1930-2013).

Jednou z dnes už téměř zapomenutých osobností české katolicky orientované politiky byl kněz Bohumil Stašek (1886-1948). Do dějin se zapsal především organizováním vlasteneckých a národně obranných akcí po 15. březnu 1939.

Když to nejde silou, půjde to ještě větší silou. Tak by se dal popsat přístup dlouholetého sovětského ministra obrany Andreje Grečka (1903-1976) k řešení mezinárodních problémů.

Alexej Kosygin byl dlouholetým (1964 až 1980) sovětským premiérem a jedním z těch, kteří se v sovětském systému pokoušeli o ekonomické reformy. Ve vrcholné politice se udržel téměř 40 let.

„Odvaha neznamená, že nemáte strach. Ale že nad ním dokážete zvítězit,“ řekl po svých 90. narozeninách Nelson Mandela.

Před rokem 1968 skvělý reportér a nadějný spisovatel – po roce 1968 jeden ze  „zakázaných“ a nakonec spolupracovník Státní bezpečnosti. To byl osud Dušana Hamšíka.

Novinář, publicista, sociální demokrat – a také člověk obkroužený ve vídeňském exilu agenty Státní bezpečnosti a pomáhající lidem, kteří odcházeli z Husákova Československa. Takový byl Přemysl Janýr.