Portréty

„My vás oběsíme, ať se přiznáte, nebo ne,“ řekl vyšetřovatel Státní bezpečnosti v únoru 1951, když měl v ruzyňské věznici u výslechu bývalého náměstka ministra vnitra Josefa Pavla. Jeho příběh je jedním z těch, ve kterých se myšlenka komunismu stala vírou, která jen nerada připouští pochybnosti.

Byl to unikát: monarchie s komunistickým premiérem. Tohle prazvláštní soužití praktikovali po konci druhé světové války v Rumunsku. Premiérem byl Petru Groza, předseda levicové strany Fronta oráčů – a rumunským králem mladý Michal I.

V pondělí 3. února 1975 si Gustáv Husák prohlédl nový obchodní dům Kotva v Praze a noviny psaly o Slovenském festivalu politické písně v Martině, kde zaznělo čtrnáct „angažovaných“ písní. Toho dne také zemřel filmový a televizní režisér Elo Havetta. O jeho smrti se nepsalo. Na Havettu se mělo zapomenout – a to se podařilo téměř dokonale.

Jen málo osobností v Americe 60. let bylo tak populárních, jako schopný, zkušený a usměvavý senátor Robert Kennedy. Mladší bratr zavražděného prezidenta Johna Fitzgeralda Kennedyho měl nakročeno k možnosti dokončit bratrovu práci v Bílém domě. Bylo mu teprve 42 let, když i jeho zastavila kulka. Stalo se tak před padesáti lety, 6. června 1968.

Výborný pozorovatel, nepříliš dobrý analytik a špatný vizionář. Tak dnes hodnotí kritici práci německého filozofa a publicisty Karla Marxe (1818 – 1883), od jehož narození uplyne 5. května 200 let.

„Průbojná díla domácích umělců pilně četl a jejich obrazy si věšel v bytě. Nikdy však se svými sympatiemi nevystoupil veřejně. Vždy dbal hranic přípustného,“ vzpomínal komunistický funkcionář Čestmír Císař na Vladimíra Kouckého, dnes už zapomenutého muže z nejvyššího vedení KSČ.

V lednu 1923 byla Táborská ulice na pražských Vinohradech přejmenována – nově nesla jméno člověka, který za pár dní slavil osmdesátiny, a v atmosféře první republiky bylo jeho jméno pojmem. Tím mužem byl francouzský slavista Louis Léger.

Události února roku 1948 změnily život většině obyvatel Československa – a nejvíc těm, kteří s uchopením moci komunisty nesouhlasili. Patřil k nim i lidovecký ministr zdravotnictví Adolf Procházka (1900-1970), jeden z těch, kteří 20. února 1948 podali demisi.

„Osedlat se dá jen ohnutý hřbet,“ říkal americký černošský aktivista Martin Luther King (1929 – 1968), od jehož násilné smrti uplynulo ve středu 4. dubna padesát let.

Když u nás v roce 1937 vyšel román Jiří Weila Moskva-hranice, vzbudil menší ohlas, než si dnes myslíme, že vzbudit měl. Autor, kdysi přesvědčený komunista, jako jeden z prvních popsal fungování stalinské diktatury. Jednou z hlavních hrdinek románu je žena jménem Ri. Jejím předobrazem byla Češka Helena Frischerová (1906 – 1984), původně prostějovská rodačka.