Pro a proti

Prezident Miloš Zeman v závěru mandátu obnovil apel na přestěhování české ambasády z Tel Avivu do Jeruzaléma. „Existuje celá řada faktorů, které mluví pro, abychom přesunuli velvyslanectví do hlavního města Izraele v západním Jeruzalémě,“ říká ředitel Knihovny Václava Havla Michael Žantovský. „Byl bych k tomu zdrženlivý a důvody jsou jak praktické, tak i právní. V neposlední řadě morální,“ míní analytik Ústavu mezinárodních vztahů a exministr ČSSD Tomáš Petříček.

Změny v prezidentských pravomocích by se dotkly milostí, výběru členů bankovní rady, termínů při jmenování vlády a třeba i trestní odpovědnosti prezidenta. „Ústava za 30 let ukázala, že funguje celkem dobře. Vyšlo ale najevo, že jsou neurčitosti, kterých – když někdo nemá dobrý záměr nebo si chce rozšiřovat kompetence –, může využívat tak, že to není dobré pro systém,“ říká místopředseda sněmovního ústavně-právního výboru Jakub Michálek (Piráti) a předkladatel změn.

Po půlroce českého předsednictví v Evropské unii je načase zhodnotit, jaké výsledky předsedání přineslo. Nejvyšší unijní představitelé nešetří chválou a české předsednictví oceňují za to, co všechno vykonalo v krizové době. Podle premiéra Fialy (ODS) byli čeští zástupci aktivní, dokázali moderovat debatu a najít koalice napříč Evropou. Naopak podle opozice české předsednictví nevyřešilo energetickou krizi a málo zastupovalo národní zájmy.

Přestože většina Čechů se k žádnému náboženství nehlásí, dárky jim nosí Ježíšek. Je správné, že dětem po generace předáváme tento pohádkový příběh, který se skutečností nemá nic společného? Je důvod se obávat, že děti budou pak své rodiče obviňovat, že s nimi nejednali v této věci na rovinu?

V Česku rychle ubývá dětských lékařů, jejich průměrný věk je kolem 60 let. Dělá stát dostatečné kroky pro zlepšení situace? „Nějaké kroky dělá, efektivní jsou částečně a určitě nejsou dostatečné,“ míní předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost Ilona Hülleová. „Dostatečné nemohou být, když není dost lékařů. Ale to není otázka tohoto ministerstva, jde o dlouhodobý problém,“ říká poslanec a lékař Tom Philipp (KDU-ČSL).

Senátoři z podvýboru pro rodinu nesouhlasí s doporučením ministrů EU, aby se téměř polovina dětí mladších tří let účastnila předškolního vzdělávání a péče. Hrozí, že stát bude tlačit na rodiče, aby nastoupili do práce na úkor dětí?

Zaměstnavatelé budou podle chystané unijní směrnice muset poskytovat údaje o rozdílu v platech žen a mužů na stejné pozici. Pomůže to k větší rovnosti v odměňování? „Jde o velmi správný krok. Pokud směrnice začne platit, zpřehlední odměňování těm, kteří teď trpí tím, že není transparentní,“ říká socioložka Lenka Simerská. „Směrnice nemá potenciál zásadním způsobem ten problém řešit. Jde o další byrokratické zatížení,“ míní viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj.

Kontroverzní mistrovství světa ve fotbale skončilo. Jak lze první šampionát pořádaný v muslimské zemi zpětně hodnotit? Není dobře, že se tam konal, uvádí v Pro a proti Michal Komárek ze serveru Seznam Zprávy. Miroslav Korecký z Mladé fronty DNES vidí mnoho důvodů k nespokojenosti, ale věří, že její konání Kataru pomohlo na cestě od despocie k demokracii.

Do roku 2026 budou muset velké evropské společnosti zvětšit podíl osob nedostatečně zastoupeného pohlaví, většinou žen. Evropský parlament schválil zavedení kvót pro genderovou rovnost ve vedení velkých firem. Občanská demokratka Lenka Kohoutová by místo kvót spoléhala na zdravý rozum, pirátská europoslankyně Markéta Gregorová věří, že kvóty pomohou vyřešit dlouhodobý strukturální problém.

Ministerstvo školství spolu s pedagogickými institucemi představilo etický kodex pro učitele. Mezi pedagogy ale vyvolává spory. „Nemusí být platný úplně pro všechny. Ale měl by být inspirací pro učitele, kteří kodex ve škole nemají,“ říká spoluautor kodexu, učitel gymnázia Michal Kaderka. „Je skvělé, že máme další materiál k diskusi. Ale prezentaci, že učitelé mají konečně svůj etický kodex, považuji za velmi nešťastnou,“ reaguje ředitel základní školy Marek Adler.