Pro a proti

Vláda Petra Fialy rozhodla v utajeném režimu, že za 360 milionů eur (v přepočtu za 8,5 miliardy korun) koupí společnost RWE Gas Storage, která vlastní šest podzemních zásobníků plynu. Premiér akvizici zdůvodňuje nutností získat kontrolu nad zacházením s plynem. Přinese odkup větší energetickou bezpečnost státu? „Lepšího zabezpečení docílíme lepší regulací,“ navrhuje právník Koblovský. „Stát ale získá zdravou ziskovou firmu,“ podotýká Jiří Matoušek ze společnosti Centropol.

Polibek při světovém šampionátu ve fotbale žen v Sydney vyvolal kauzu, kterou řeší nejen celé Španělsko, ale i mezinárodní sportovní a lidskoprávní organizace. Předseda španělského fotbalového svazu Luis Rubiales byl obviněn ze sexuálního násilí po tom, co při dekorování mistryně světa po finálové výhře nad Anglií objal a políbil na rty hráčku španělského týmu Jennifer Hermosovou. FIFA i španělský fotbalový svaz ho vyzývají k rezignaci. Rubiales ale provinění odmítá.

Spolek Milion chvilek pro demokracii po čase zase pronikl do médií. Na akci za odvolání ministra spravedlnosti nenechali Pavla Blažka (ODS) promluvit. „Vzhledem k tomu, že akce měla komornější průběh, nechal bych ho tam vystoupit,“ míní politolog Pavel Šaradín. „Za rozhodnutím si stojíme. S ministrem jsme od března vedli dialog, vytvořili jsme nástroj, aby mohl s občany diskutovat. Navíc přišel neohlášený,“ říká analytička Milionu chvilek Mariana Novotná Nachtigallová.

Sociální sítě zaplavil trend „Tradwives“, tradičních manželek, které se vymezují vůči současnému feminismu. Jak ten pomáhá současným ženám naplňovat jejich skutečné potřeby? Feministka Šárka Homfray věří, že feminismus řeší problémy, které se v souhrnu dotýkají celé společnosti jako celku. Novinářka Tereza Šimůnková mu vytýká přílišný důraz na ideologii a opomíjení přirozených faktorů.

Šéfové českých firem varují, že strategické investice brzdí povolovací procesy, které posuzují dopady na životní prostředí a kulturní památky. Premiérův ekonomický poradce Štěpán Křeček těmto argumentům rozumí. „Musíme ekonomiku posunout na nový stupeň, k vyšší přidané hodnotě. A to bude znamenat i novou výstavbu,“ říká. „Bez ochrany kulturního dědictví a životního prostředí budou budoucnost a životní úroveň velice bídné,“ míní novinář Michal Komárek ze serveru Seznam Zprávy.

Řada hospod, restaurací či kempů odmítá platební karty, protože je to pro ně méně výhodné. „Každý provozovatel by si měl vybrat. Pokud je budeme nutit, nutíme je k uzavření smlouvy s nadnárodní společností,“ míní spolumajitelka Labské a Luční boudy Klára Sovová. „Trh nefunguje a v momentu, kdy 75 procent lidí chce možnost volby a pouze 10 procent chce platit v hotovosti, je dobře, že se vede veřejná debata,“ říká člen představenstva Hospodářské komory Luboš Kastner.

Vláda pokračuje v prosazení konsolidačního balíčku ve Sněmovně i přes kritiku opozice. Zvolila správnou cestu, jak ozdravit veřejné finance? Jan Skopeček (ODS) věří, že po letech nečinnosti přichází zásadní snaha odstranit strukturální problémy veřejných financí, Karel Havlíček (ANO) varuje, že navýšení daňové zátěže povede jen ke snížení českého HDP.

Český sankční seznam podporovatelů Vladimira Putina se rozrostl na šest jmen, mimo jiných přibyl ruský zbrojař Boris Obnosov. Sankcionuje vláda lidi napojené na Putinův režim dostatečně razantně? „Ano. Je to složitý proces a děláme, co můžeme,“ říká náměstek ministra zahraničí Jan Marian (STAN). „Postup by mohl být rychlejší. Takzvaný Magnitského zákon má mezinárodní kontext a tam by Česká republika mohla být také aktivnější,“ míní bývalá diplomatka Gabriela Svárovská.

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) se omluvil za setkání s lobbistou Martinem Nejedlým. Předsedové koaličních stran ale požadují vysvětlení celé věci. „Udělal chybu a omluvil se. Určitě rezignovat nemá. Patří k nejlepším ministrům vlády,“ míní poslanec Karel Haas (ODS). „Kdyby to byl jeden případ, asi by to dávalo smysl. Ale pokud systematicky lže, v kontextu jeho předchozích skandálů a problémů by už opravdu měl skončit,“ říká europoslanec Mikuláš Peksa (Piráti).

Můžeme se od fosilních paliv bez rizika odklonit do roku 2033, jak předpokládají ministři v právě dokončované energetické koncepci státu? Nebo bychom kvůli zhoršené bezpečnostní situaci v Evropě neměli tolik pospíchat? A rozhodnou politici, nebo ekonomika? Ptáme se ministra životního prostředí Petra Hladíka z KDU-ČSL a jeho předchůdce v ministerské funkci, poslance hnutí ANO Richarda Brabce.