Pro a proti

Pěstování jablek a dalších odrůd je prý natolik nerentabilní, že ovocnáři stromy mnohdy raději pokácejí a sady vymění za pole s řepkou. Kdo může za problémy s odbytem českého ovoce? Měl by zasáhnout stát a podpořit sadaře finanční dotací nebo ti, kteří hospodaří efektivně a nabízejí kvalitní zboží, problémy s prodejem své sklizně nemají? Zeptáme se předsedy Ovocnářské unie, viceprezidenta Agrární komory Martina Ludvíka a biofarmáře Jiřího Syrovátky.

Ovocnářská unie varuje, že v Česku dramaticky ubývá ovocných sadů. Na vině je mimo jiné dovoz zejména levných jablek z Polska. Měl by ohroženým sadům a sadařům pomoci stát? Zatímco biofarmář Jiří Syrovátka vidí chyby v nastavení trhu, zvláště u řetězců a zákazníků, zástupce ovocnářů Martin Ludvík věří, že flexibilnější dotační aktivita státu by pěstitelům pomohla.

Česká pošta plánuje v rámci chystané transformace zrušení 300 poboček a propuštění víc než 1600 zaměstnanců. Odbory s tím nesouhlasí. „Obáváme se, že dostupnost poštovních služeb bude horší. Nejvíce se ale obáváme velké zátěže zaměstnanců,“ říká předsedkyně Podnikového koordinačního odborového výboru Jindřiška Budweiserová. „Dostupnost služeb se redukcí poboček určitě nezhorší,“ reaguje mluvčí České pošty Matyáš Vitík.

Svou návštěvu Tchaj-wanu končí předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Dává taková cesta hodnotový i hospodářský smysl, nebo riskuje Česká republika zbytečnou konfrontaci s Čínou? Šéf Senátu Miloš Vystrčil (ODS) zdůrazňuje lidskoprávní i hospodářské přínosy těchto cest, bývalý ministr Lubomír Zaorálek (ČSSD) kritizuje, že Česko nemá jasno, co návštěvami ostrovní země sleduje.

Vláda zvažuje, že kvůli úsporám zruší státní podporu stavebního spoření. „Stavební spoření vzniklo v době, kdy nebyly takové úspory, nebyl rozvinutý bankovní ani hypoteční trh a poměr státního příspěvku k platům a k cenám nemovitostí byl úplně jiný,“ říká poslanec Vojtěch Munzar (ODS). „Stavební spořitelny jsou etablovaná infrastruktura, která plní společenskou roli,“ nesouhlasí předseda Asociace českých stavebních spořitelen Libor Vošický.

Výroba aut se spalovacími motory v roce 2035 neskončí, musí ale jezdit na e-paliva. Ustoupí Brusel kritikům i v případě normy Euro 7, která postupně omezuje některé emise nových aut už od roku 2025? Člen představenstva společnosti Škoda Auto Martin Jahn považuje požadavky normy za nerealistické, zastánce elektromobility Lukáš Hataš vyzdvihuje její motivační potenciál pro automobilový průmysl.

Chatovací robot ChatGPT společnosti OpenAI umí psát články, poezii i vymýšlet vtipy. Obavy ze schopností této podoby umělé inteligence připouští i šéf společnosti, která chatbota vyvinula, Sam Altman. Převažují rizika, nebo přínosy umělé inteligence? Je třeba AI regulovat?

Ústav pro studium totalitních režimů se zmítá v další krizi. Někteří zaměstnanci si stěžují na cenzurní zákroky a šikanu ze strany ředitele Ladislava Kudrny. Rada ÚSTR se ho ale jednohlasně zastala. „Překvapilo mě jednohlasné rozhodnutí rady," přiznává novinář Jaroslav Spurný z Respektu. „Považuji za problematické, že se opakovaně zvedá zájem médií a vzniknou určité personální třenice a problémy v ÚSTRu,“ říká historik Oldřich Tůma.

Před pár dny se dopsal politický příběh Miloše Zemana. Jak se bývalý premiér, předseda Poslanecké sněmovny, prezident a předseda ČSSD zapíše do dějin? Historici Jakub Rákosník a Michal Stehlík se shodují, že bude chápán jako hlava státu, která jednala destruktivně jak v oblasti hospodářské, tak politické.

Čeští zákonodárci by měli podle ministerstva spravedlnosti do konce roku přijmout zákon o ochraně tzv. whistleblowerů, kvůli kterému čelí Česko žalobě ze strany Evropské komise. Zajistí vládní návrh účinnou ochranu oznamovatelů, když se nevztahuje na anonymní podněty? „Zajistí, ale jen pro velmi omezené množství případů,“ míní ředitel Transparency International Ondřej Kopečný. „Zajistí určitě účinnou ochranu,“ je přesvědčen poslanec Karel Haas (ODS).