Pro a proti

Telefonát nově zvoleného prezidenta Petra Pavla s tchajwanskou prezidentkou pobouřil nejen Peking, ale i část opozičních politiků. „Dává najevo, jakým směrem se bude ubírat jeho působení na Hradě, a nedělá nic, co by bylo v rozporu se zahraniční politikou státu,“ míní poslanec Ondřej Kolář (TOP 09). „První kroky Petra Pavla jsou pro mne zklamáním. Jsme svědky aktivismu, zbrklosti a rozhodně to není slibovaný klid a řád,“ oponuje europoslanec Ondřej Knotek (ANO).

Dává smysl vznik samostatné sněmovní vyšetřovací komise, která by se zabývala hospodařením a dalšími kauzami Hradu za éry Miloš Zemana? Iniciátor vzniku poslanec Šimon Heller (KDU-ČSL) věří, že by komise přinesla celostní pohled, poslanec ANO Robert Králíček historicky zpochybňuje přínosy takových parlamentních orgánů.

S pobrexitovým vývojem Velké Británie je nespokojeno 66 procent občanů ostrovního království, uvádí agentura Ipsos. Bylo chybou odejít před třemi lety z Evropské unie? Ředitel Liberálního institutu Martin Pánek věří, že je chybou vlády, když brexit neproměnila v jasnou výhodu. Podnikatel John Tregellas ale říká, že se země jen vlastní vinou potýká s řadou negativních dopadů tohoto rozhodnutí.

Mezinárodní měnový fond doporučil České národní bance, aby kvůli zkrocení vysoké inflace zvýšila úrokovou sazbu. Bankovní rada ji podle očekávání ponechala na sedmi procentech. „Z hlediska podnikatelů, kteří si potřebují akutně vypůjčit peníze, je nezvyšování sazeb dobrou zprávou,“ míní Ladislav Minčič z Hospodářské komory. Naopak hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek byl pro zvýšení sazeb. „Původní analýzy ČNB ukazovaly na potřebu zvýšit až k 10 procentům,“ říká.

Jako každou středu vybíráme z archivu zajímavé pořady, kterými chceme připomenout desáté výročí Českého rozhlasu Plus. I ve volební prezidentské kampani se hodně mluvilo o první českém prezidentovi Václavovi Havlovi. Připomeňte si pořad Pro a proti z října 2013, kdy byli hosté bývalý mluvčí Občanského fóra a spoluzakladatel ODS Petr Havlík a publicista a bývalý disident Jan Urban, který ale mluvil o velké skepsi Václava Havla ke konci života.

Rozděluje přímá volba prezidenta společnost, jak řekl nejen nově zvolený prezident Petr Pavel? Osvědčila se přímá volba hlavy státu? Senátorka Miroslava Němcová věří, že spíš zhoršuje společenskou situaci, poslanec ANO Milan Feranec věří, že Češi institut přímé volby přijali za svůj a problémy s ním nejsou.

Třetí přímá prezidentská volba přilákala k volebním urnám rekordní počet voličů – 70 procent. V zahraničí dokonce 80 procent. A to i přesto, že někteří voliči cestovali hlasovat tisíce kilometrů. Mělo by Česko umožnit krajanům korespondenční hlasování? „Je to dluh, který našim občanům v zahraničí dlužíme už hodně dlouho,“ říká senátor Tomáš Czernin (TOP 09). „Mám k tomu velké výhrady,“ reaguje poslanec Radek Vondráček (ANO).

Generál Petr Pavel získal od voličů nejsilnější mandát v historii přímé prezidentské volby. Znamená to, že většině obyvatel Česka nevadí komunistická minulost příštího prezidenta republiky? „Volba ukázala, že tomu lidé snad po 30 letech nedávají tak velký význam,“ říká v Pro a proti publicista Jan Vaculík. Filozof, historik a redaktor serveru Seznam Zprávy Michal Komárek ale považuje téma komunistické minulosti obou kandidátů za důležité.

Je zubařů, kteří by „na pojišťovnu“ ošetřili své pacienty, v Česku dost? Lidé si stěžují na nedostatek stomatologické péče a podle statistik zubaři ze systému veřejného zdravotního pojištění odcházejí. Stomatolog Pavel Chrz chápe, že do chudých regionů se zubaři s novými a nákladnými postupy nehrnou. Zástupce pojišťoven Ladislav Friedrich vidí řešení ve zvýšení účasti pojišťoven, ale i v různých motivačních pobídkách pro nové lékaře.

S odchodem Miloše Zemana z prezidentského úřadu a odstoupením Josefa Středuly z boje o Hrad z politické mapy Česka mizí levice. Bude chybět, nebo současná vláda a parlament dostatečně hájí zájmy chudších, slabších a znevýhodněných? „Hájíme zájmy těchto lidí lépe než předchozí vláda Andreje Babiše (ANO),“ říká místopředsedkyně sněmovny Olga Richterová (Piráti). „Strana zastupující takzvané lidi práce ve Sněmovně zatím chybí,“ míní šéfredaktor deníku Alarm Jan Bělíček.