Prostor X

Kdo prodělal infekci v průběhu loňska, nebo ještě začátkem letošního ledna, je proti variantě omikron chráněný asi z 18 %. „Všichni jsme teď na stejné startovní čáře,“ mírní biolog Jaroslav Flegr přílišný optimismus z příchodu další mutace koronaviru, kterou se podle něj nakazí skoro každý. Očkovat by se proto měli všichni včetně dětí. „Máme tady statisíce lidí, kteří patří do rizikové skupiny, kteří nejsou očkovaní, a my jsme rezignovali na to, abychom vymysleli nějaký způsob, jak se k nim dostat, jak je proočkovat. Raději se snažíme proočkovat celou populaci, což nebude mít nikdy tak výrazný efekt,“ namítá epidemiolog a vakcinolog Jiří Beran. Zásadní pochybení ve svých predikcích oba profesoři odmítají, a tak je jejich názorový střet v diskuzi Prostoru X poměrně radikální. Shodu nenachází ani v tom, kdy se v Česku poprvé objevil omikron.

Místo, abychom se zabývali budoucností energetiky v Evropské unii, které jsme součástí, řešili jsme si domácí úkoly. „Taxonomie nám 1. ledna 2022 doslova spadla na hlavu,“ říká Michal Šnobr, odborník na energetiku, investor a minoritní akcionář společnosti ČEZ, který před krátkozrakým přístupem varoval. „Z těch prvních reakcí nadšených politiků bylo naprosto zřejmé, že vůbec nechápou ten obsah,“ myslí si. Výsledek přetlačované mezi jadernou Francií a nejaderným Německem o to, který ze způsobů výroby elektřiny bude mít jakou podporu, je podle něj pro Českou republiku problematický hned zde dvou důvodů – z hlediska dočasnosti i podmínek. Utěšovat se tím, že vše se může ještě změnit, není na místě. Definitivní rozhodnutí padne zřejmě už v lednu a drobné ústupky, zejména pokud jde o pro nás specifické teplárenství, jsou v něm sice myslitelné, ale radikální změny nikoli. A významně neklesnou ani ceny elektřiny a plynu.

Zděšení bylo prvotní reakcí Marka Petráše, vakcinologa a přednosty Ústavu epidemiologie a biostatistiky 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, když viděl výsledky studie, ve které se zabýval dopadem očkování na běžnou populaci. Od původně uváděné 95% účinnosti mRNA vakcíny se totiž značně lišily. „Očkování vakcínou od společnosti Pfizer poskytuje relativně vysokou ochranu, ale tato ochrana je časově limitovaná. Zejména kolem čtvrtého měsíce se začíná lámat a postupně klesá až na 60 %,“ shrnuje závěry, ke kterým došel a které nejdříve považoval za chybné. Nebyly, potvrdily je i další publikace a následně i samotný výrobce. Předpoklad, že tzv. zkřížená ochrana může působit dva tři, někdy až čtyři roky se tak ukázal jako nesprávný. K zesilujícímu propadu u ní dochází už po čtvrtroce.

Primář interny sokolovské nemocnice Martin Straka přijel na rozhovor rovnou z noční. V novém roce už třetí. „Přes noc jsem zaplnil úplně všechna covidová i necovidová lůžka,“ říká. Přitom v Karlovarském kraji už byla situace klidná vzhledem k jeho velké promořenosti. Teď je ale zase všechno jinak. „Včerejší služba byla šílená, přijelo 24 zachránek na malé interní oddělení okresní nemocnice. To je číslo, které jeden člověk skoro není schopný pojmout,“ popisuje svou aktuální zkušenost. Na zhoršení podle něj nemá vliv omikron, ten přijde až v druhé půlce ledna. „Tohle je vánoční delta, dáreček od Dědy Mráze.“

„U Andreje Babiše bylo zvláštní, že se po celou dobu historii vyhýbal. Jeho populismus byl velmi aktuální, byly to důchody, slevy, postarám se o vás, brnkal na strunu normalizační povahy. Teprve se Řípem zahrál na nacionální vlnu. Ale nebyl to dlouhodobý trend na rozdíl od aktuálního prezidenta, který když je třeba, tak toho sudeťáka vytáhne z klobouku vždycky,“ říká historik Michal Stehlík. Ten je s publicistou Martinem Gromanem spoluautorem podcastu Přepište dějiny, ve kterém vyhlásili cenu o nejlepšího přepisovače dějin letošního roku. Expremiérovi vynesla nominaci jeho emotivní agitace za znárodnění hory Říp. Do užšího výběru prvního ročníku hlasování se kromě něj a Miloše Zemana dostali také Tomio Okamura, Lubomír Volný, Vlastimil Vondruška, Daniel Landa nebo otec a syn Klausovi (rozhodnout o vítězi můžete do úterý 4. ledna 2022 v hlasování zde). Právě starší Václav bude podle nich nakonec tím, o kom se budou další generace učit.

„Diskuze se za rok a půl velmi dramaticky polarizovala, dneska už to není ani diskuze, ale deklarace osobních stanovisek a poměrně významná míra neochoty přijmout argumenty druhé strany,“ říká profesor Roman Prymula, epidemiolog a bývalý ministr zdravotnictví. „Není to ani tak o vědě, ale o politických preferencích řečníka. Věda je pouze kolbištěm, dominantní sílou je politické přesvědčení,“ přitakává ředitel Ústavu organické chemie a biochemie při Akademii věd Zdeněk Hostomský. Protože tento trend odmítají, přijali pozvání ke společnému rozhovoru. Na neshodu dojde i během něj, když je řeč o nošení roušek a respirátorů, zavírání škol nebo lockdownech. Poslechněte si, čím oba odborníci argumentují.

„Už to trvá dva roky, stále něco vymýšlíme a používáme různé platformy, prodáváme alba. Lidé jsou úžasní a snaží se nám pomoct, ale jsou určité momenty, kdy si říkám, že už nemůžu dál a že nevím, jak zaplatit svoje základní účty,“ přiznává zpěvačka Katarzia. Tu primárně živí koncerty v klubech. Rádia ji nehrají, což si vysvětluje tím, že posluchači komerčních stanic obvykle inklinují ke stravitelnější hudební produkci a její zpěv je může iritovat. „Snažíme se dělat hudbu tak, aby byla originální, něčím nová. Zároveň tím lámeme nějaké standardy, na které jsou lidé zvyklí. Nepřemýšlím nad komerčním úspěchem a dost často ani nad tím, aby se to lidem líbilo. Ti, kteří to můžou pochopit, si to najdou,“ říká producentka a věří, že stejně fanoušky osloví i její nová deska n5.

S novou vládou přichází i nová opatření, která začnou platit od 26. prosince. Překvapením byla i pro hejtmany a primátora Prahy. „Sešli jsme se s panem ministrem Válkem v úterý ráno, kdy nám bylo řečeno, že opatření s námi konzultována nebudou,“ popisuje pražský primátor a lékař Zdeněk Hřib a dodává: „Myslím si, že by to s hejtmany mělo být probíráno předem, opatření se jich často týkají. Není dobré, aby se je dozvídali z médií.“ Kraje podle něj během pandemie prokázaly, že jsou schopny nést svůj díl odpovědnosti, zasloužily by si víc pravomocí, ne ignorací. Sám tvrdí, že má situaci v hlavním městě pod kontrolou a spokojen je navzdory kritice na pirátském fóru i se změnami, které se mu během tří let ve vedení metropole podařilo prosadit. Rezervy má ve vnitrostranické komunikaci. Věří přitom, že změnu, kterou nabízí, lidé příští rok znovu zvolí a on tak bude moci být dál primátorem.

„Koncesionářské poplatky se musí zvýšit,“ říká David Smoljak, senátor a místopředseda Stálé komise Senátu pro sdělovací prostředky, s tím, že není možné, aby České televizi a Českému rozhlasu neustále rostly výdaje a příjmy zůstávaly stejné bez ohledu na inflaci. Jiný model financování nepřipouští. Pokud by šly na provoz obou veřejnoprávních médií peníze ze státní kasy, vedlo by to k jejich zestátnění, protože schvalování rozpočtů by bylo podmiňováno politickými zájmy. Dobrovolné příspěvky by zase znamenaly privatizaci. Zachování nezávislosti médií veřejné služby je přitom klíčové pro boj s dezinformacemi. Podpořit ji má i připravovaná změna mediální legislativy, o kterou Smoljak dlouhodobě usiluje.

„Stovky tisíc lidí se posunuly za hranici toho, co byly schopny vyvažovat, a nám to začalo plnit ambulance,“ říká adiktolog profesor Michal Miovský. Nemluví přitom o běžných pacientech, kteří se léčí, nebo jsou těsně před léčbou závislosti na alkoholu, nebo jiných látkách. Standardní vývoj a postupné propíjení se, které jindy trvá roky nebo i desetiletí, urychlila u této početné skupiny frustrující situace spojená s pandemií. „Bylo by velmi naivní předpokládat, že tohle všechno, co se dělo, skončí s lockdowny. Ty nejdrtivější následky budou v příštím, a hlavně v přespříštím roce,“ předpovídá. Další lockdown by považoval za kalamitu. Na místě je podle něj začít mluvit o placení za zdravotní péči.