Prostor X

„Celý rok 2021 mi přišel takový pofiderní,“ hodnotí končící rok Mirai Navrátil, zpěvák a frontman kapely, která nese jeho jméno. S ohledem na fakt, že se frýdecko-místecká čtveřice stala nejposlouchanější českou skupinou, vyhrála slavíka a plánuje vyprodat největší tuzemskou halu, je to překvapivá bilance. „Začalo to covidem, který na mně nechal dlouhodobější stopy, a pak z tohohle světa odešli někteří naši kamarádi. Neměl jsem úplně radost ze života,“ vysvětluje. Depresivní období mu pomohla překonat až účast ve StarDance. „Našel jsem režim, pravidelně jsem se potkával s lidmi, vznikla nová přátelství,“ ohlíží se za uplynulým ročníkem, ve kterém ale skončil předčasně. Také kvůli covidu.

„Vytvořil se tu takový zvláštní lidský typ, který je charakterizován několika typickými postoji," říká kněz, filozof a teolog Tomáš Halík. „Jsou to lidé, kteří nesnáší intelektuály, odborníky, Evropskou unii, migranty, islám, bojují proti homosexuálům, je jim sympatičtější Rusko než Amerika, nemají rádi disidenty, říkají, že předlistopadový režim byl nakonec lepší než ten polistopadový. A teď jsou bojovníci proti očkování, to je další symptom stejné diagnózy. Je to značné procento lidí, se kterým je strašně těžko komunikovat,“ popisuje s tím, že právě takový osobnostní profil je vlastní pisatelům sprostých a výhružných mailů, které dostává. Sympatií se mu nedostává ani od Miloše Zemana, jeho slovní výpady ale na rozdíl od internetových útoků bez reakce nenechává, protože „sotva pan prezident slezl hrobníkovi z lopaty a ožil, tak začal zase lhát. To si nemůžu nechat líbit.“

„Učitelé by se neměli povinně očkovat. To, že nedosáhneme 100 % očkovaných, je pravda, na druhou stranu vyhazovat někoho ze školy proto, že se nechce očkovat, nevidím jako moudré,“ říká Petr Gazdík, budoucí ministr školství. Jako nesmyslný hodnotí i ústup od testování ve školách nebo návrh hlavní hygieničky, že by PCR testování dětí měli zajišťovat jejich rodiče. „Chceme nastavit větší kapacity testování,“ avizuje jeden z kroků, o které se chce zasadit hned po Novém roce. Dalším bude uplatňování metody Test to Stay, která umožnuje pokračovat ve výuce i tehdy, když se ve třídě objeví pozitivní žák. V takovém případě nebudou muset ostatní spolužáci do karantény, ale po dobu jejího trvání se budou denně testovat antigenními testy. Pro tento účel využije státních hmotných rezerv, do kterých sice koncem ledna přibude 14 milionů antigenní testů, což ale nemusí stačit. Při zhoršení situace už uzavření škol nevylučuje. „Budeme se snažit, aby to bylo lokálně. Chtěli bychom dát větší pravomoci ředitelům a zřizovatelům,“ upřesňuje. Zastání u něj najdou také pedagogové stran jejich finančního ohodnocení. Během svého funkčního období navíc plánuje změnu vzdělávací koncepce, maturit nebo výuky dějin 20. století.

„Věci, které se zdály být vydiskutované a přijímané, se začínají problematizovat jako nově nepřístupné. To vidíme v Polsku, Maďarsku, nebo na Slovensku úplně šokujícím způsobem,“ říká politoložka Zora Hesová a jako příklady takových psudokolektivních hrozeb uvádí potraty, nebo stejnopohlavní páry. Tuto skutečnost považuje za překvapivou, nepříjemnou a nebezpečnou. Za neadekvátně zveličenou banalitu považuje i vlnu emocí, kterou vyvolala informace, že se v norské verzi Třech oříšků pro Popelku budou líbat dva muži. „Nejhorší je v té argumentaci, když se někdo odvolává na ochranu dětí, přitom ta pohádka byla moderní už ve své době. Ukazuje rozhodnou ženu, která vezme svůj osud do vlastních rukou, vybere si prince, a dokonce se převleče za muže. Měli bychom se radši ptát na to, jak umění otevírá obzory a jak se mění s dobou než se strachovat. To je perspektiva, která je velmi zužující a ochuzující.“ Na místě podle ní nejsou ani obavy z migrace. „To, že se v Evropě staví mešity, je výborné.“

Kandidát na ministra zdravotnictví Vlastimil Válek /TOP 09/ má jasno o prvních krocích ve funkci. Chce zrušit plošné povinné očkování proti covid-19 pro lidi starší 60 let, argumenty detailně představuje v rozhovoru pro Prostor X. Zároveň chce revidovat platná opatření a některá nelogická zruší. Plánuje udělat kroky, které povedou k tomu, že praktici budou očkovat 100 tisíc lidí denně. Chce víc testovat, po Novém roce plánuje minimálně jedno kolo testování ve školách s třídenním rozestupem testů. Říká, že není zvyklý na neúspěch, proto věří, že se mu jeho plány povedou a budou stačit. Inspiraci hledá v Portugalsku.

„Hudby je strašně moc,“ zní z úst hudebního publicisty a spisovatele přinejmenším překvapivě, zvlášť když pamatuje doby, kdy si mohl koupit jedno cédéčko za měsíc. „Byla v tom zvláštní magie. I desku, která se ti napoprvé nelíbila, jsi poslouchal několikrát, aby se ti líbit začala, protože ti nic jiného nezbylo. Samozřejmě v něčem to bylo strašný, nejenže bylo málo muziky, ale i kanálů, takže se lidi dali lehce ovlivňovat tím, že jim někdo hodil něco v televizi a oni to museli poslouchat. V něčem ten vztah byl ale intimnější,“ říká Karel Veselý s tím, že o schopnost zamilovat se do nových alb tak, jako když mu bylo patnáct, naštěstí nepřišel. Tehdy mu ostatně učaroval rap a zůstalo mu to dodnes. „Bylo to něco nového. Vždycky mě na hudbě zajímala nějaká inovace,“ vzpomíná scenárista webové spoluautor RapStory. Ta mapuje 30 let tuzemského rapu prostřednictvím výpovědí těch, kteří ho utvářeli. A málem nevznikla. I když jde o nejrychleji se rozvíjející žánr v Česku, potkat se s rapperem je stejně těžké dnes jako kdysi. „Nepotřebují reklamu, jejich fame je organický.“

„Věda je masivně podporovaná jak společností, tak politickým způsobem, problém je ten, že mnoho rozhodnutí je ovlivněno tím, co bude populárnější ve společnosti,“ říká youtuber a popularizátor vědy Martin Rota. Ten svá videa hodnotí jako úspěšná, když se u nich diváci něco naučí, nebo když velká část publika spadá do věkové kategorie 13 až 18 let a existuje tak šance, že se vzdělávání stane součástí jejich života. Počty zhlédnutí pro něj rozhodující nejsou. „Honba za čísly je strašně bolestivá záležitost, nejenže bych jí podřizoval obsah, ale i psychické zdraví, svého času jsem se na ně díval až moc,“ přiznává. Za neméně důležitou považuje i negativní zpětnou vazbu. „Když mi někdo říká, že jsem arogantní blbec, analyzuju to a v některých případech můžu s jistotou prohlásit, že jsem. Nejsem jeden z těch, kteří si myslí, že lidi mají povinnost psát konstruktivní kritiku.“

„Jakákoli vláda přicházející v jakékoli krizi může zapomenout na sto dní hájení,“ říká politolog Petr Just s tím, že v krátké historii České republiky měla podobně ztíženou situaci jen vláda Vladimíra Špidly, která nastupovala v roce 2002 v době ničivých povodní. Ta aktuálně se formující se navíc mohla připravit, protože od loňska fungoval Anticovid tým, který nejen připomínkoval tehdejší vládní politiku v oblasti zvládání pandemie, ale také nastiňoval její alternativy.  „Ale ono se samozřejmě jinak funguje v momentě, když jste jenom opozice a nenesete za svá rozhodnutí odpovědnost, a když vaše plány nejsou jenom na papíře, ale realizujete je a nesete za to odpovědnost.“ Takovou změnu v chování lze předpokládat i u Andreje Babiše. „Jemu možná role opozičního politika bude vzhledem k impulsivnosti, emotivnosti a vznětlivosti sedět líp a pak se mu budou samozřejmě i lépe nabírat body pro případnou kampaň v prezidentské volbě. Opoziční pole je vždycky mnohem lepší výchozí pozice.“ Jeho slova potvrzuje podbízivý projev ministerských kandidátů v interakci s prezidentem Zemanem. „Stálo by za to změnit rétoriku, nemusíme mít pocit, že jsou jeho podřízení.“

Pokles denních přírůstků infikovaných koronavirem, ke kterému opakovaně docházelo v minulých dnech, ještě není podle Jana Trnky důvodem k přílišnému optimismu. „Dochází sice ke zpomalování růstu, možná začátku nějaké stagnace, ale nebyl bych superpozitivní, protože se může stát to, co vidíme v jiných zemích, že počty nakažených a zejména počty v nemocnicích na JIPkách budou dlouhodobě stagnovat, což bude znamenat, že pro zdravotnický systém to bude velmi dlouhá zátěž, která bude trvat týdny,“ odhaduje biochemik a lékař nejpravděpodobnější scénář dalšího vývoje, jehož nedílnou součástí bude řada dalších úmrtí a dlouhodobých následků. Skeptický je i k výroku, že by se mutace omikron mohla stát vánočním dárkem pro lidstvo. „Data, jak přichází, spíš nepotvrzují, že by to byla varianta, která by měla velmi mírný průběh. Myslím si, že to bude spíš dáreček nepříjemný a patogenita bude podobná jako delta.“ Řešení vidí v povinném očkování, které by měl nařídit stát.

„Na vrcholu hospitalizací ještě nejsme, tam nás ještě pár dní čeká, ale začaly hodně klesat počty nových případů u dětí,“ říká Lucia Houfková, která sleduje na základě dostupných dat dynamiku šíření covidu, a z ní se snaží krátkodobě predikovat situaci. „Co ještě nevypadá pozitivně, je trend vážných případů, ty teď začaly růst. Tam doufám, že je to důsledkem zpoždění. Nejdřív zpomalují nové případy, pak hospitalizace a pak vážné případy, což je tím, že nemoc je u lidí s vážným průběhem na delší dobu,“ dodává matematička. Ta na sebe upozornila svými analýzami na facebookovém blogu Covid zápisky. Kvůli nim byla nejen nařčena vědcem Janem Kulveitem z ohýbání dat, ale také přizvána do Národního institutu pro zvládnutí pandemie. Poradní orgán vznikající vlády už má za sebou několik online jednání, na většinovou shodu v něm to ale zatím nevypadá. „O některých věcech už jsme hlasovali. Pro to, abychom se shodli, musí mít stejný názor většina, což si myslím, že bude v téhle skupině těžké.“