Řada lidí žije s duševní poruchou celkem normální život. Pracují, bydlí, vychovávají děti, platí své finanční závazky. Někdy ale mohou symptomy duševní poruchy natolik ovlivnit vnímání a chování jedince, že se jeho blízcí rozhodnou omezit jej ve svéprávnosti, aby svými neuváženými investičními kroky či naopak braním si půjček nezruinoval celou rodinu.

Adéla Paulík Lichková

„Měly jsme obavu, že za námi odsouzení budou chodit jako ‚za babama‘. Nejvíce klientů má potíže s užíváním opiátů a pervitinu, přicházejí ale řešit i kouření tabáku. Dál než za brány věznice nedosáhneme,“ říká adiktoložka Věznice Pankrác Kateřina Francová.

Zvládnout konflikt a dohodnout se je někdy obtížné pro každého. Ještě těžší to může být v situaci, kdy snahu o dohodu hatí aktuální projevy duševní nemoci. Své zájmy ale mohou úspěšně prosadit i lidé s omezenou způsobilostí k právním úkonům, k níž došlo třeba i v důsledku duševní poruchy. Pomoci při tom může mediátor.

„Je pro mě důležité mluvit o svém příběhu, pomáhá mi to dostat se víc k sobě a uvědomit si, kam jsem došla. O své diagnóze mluvím otevřeně, lidé se pak přidávají, že sami mají také nějaký problém. V psychiatrii se toho hodně změnilo, moje zkušenost s uzavřeným oddělením ale byla zdrcující,“ vypráví Petra Šindelková o své zkušenosti s hospitalizací.

Terapeutický vztah je jedním z nejdůležitějších nástrojů, které mají terapeuti k dispozici. Představa, že terapeut je jen projekčním plátnem, na které si klient promítá své příběhy a pracuje s nimi, už tolik neplatí, i současná psychoanalýza dává větší důraz na aktuální dění mezi klientem a terapeutem.

Poradenství pro uživatele drog ve vězení není zájmová činnost, která lidem zkrátí trest, vydržet v kontaktu a mluvit o svých problémech není snadné. Vězení je místo, kde lze mluvit i s lidmi, kteří do běžných léčebných služeb nedorazí. Téma viny je obtížné, některé příběhy lidí jsou natolik tragické, že užívat drogy se mohlo zdát v tu chvíli jediným možným východiskem, které bylo k dispozici.

První vlna opatření proti šíření koronaviru na jaře 2020 přinesla na straně jedné velkou dávku stresu a nejistoty a na straně druhé výrazné omezení dostupných terapeutických služeb. V té době vznikla terapeutická linka Anténa, kam lidé mohli zavolat a mluvit o tom, co je trápí. Štafetu terapeutické linky teď od České asociace pro psychoterapii (ČAP) převzala terapeutická linka Sluchátko.

Cévní mozková příhoda byla dříve spojována primárně s lidmi vyššího věku, které postihovala nejčastěji. Ačkoliv jsou starší lidé stále na špici mezi pacienty s mrtvicí, procento mladších pacientů se zvyšuje. Neuropsycholožka Kateřina Kejřová už ve své praxi potkala i čtyřleté dítě po cévní mozkové příhodě.

V průběhu téměř deseti let vysílání Diagnózy F a rozhovorů o duševních poruchách jsem se v nejedné symptomatice našla. Oficiálně žádnou diagnózu z okruhu F, tedy duševních poruch a poruch osobnosti, nemám, někdy mě ale vážně překvapí, jak se mi ta čokoláda zase dostala do košíku, vždyť jsem se přece zařekla, že budu žít zdravě. Závislosti jsou ne náhodou mou hlavní profesí.

Podle Světové zdravotnické organizace si duševním onemocněním projde každý čtvrtý člověk na této planetě. To a také vlastní zkušenost s duševními poruchami v rodině vedlo novináře a cestovatele Jiřího Pasze k tomu, aby společně s Adélou Plechatou napsal knihu Normální šílenství.