Psycho

Když se hovoří o poruchách nálady, mohli bychom nabýt dojmu, že jde o něco běžného a nijak zatěžujícího, protože různé nálady má čas od času každý. V kontextu duševních poruch jde ale tzv. afektivní poruchy, mezi které patří například deprese nebo bipolární afektivní porucha a ty už mohou člověku do života zasáhnout zásadně. Významný je i podíl lidí s těmito poruchami mezi těmi, kteří se rozhodnou svůj život ukončit sebevraždou.

Adéla Paulík Lichková

Z různých průzkumů vyplývá, že za poslední měsíce přibývá lidí, u kterých se objevují duševní poruchy nebo jejich příznaky. Mnohdy se ale místo vyhledání odborné pomoci spokojíme s tím, že takhle to teď prostě je a je potřeba to vydržet. Webová stránka Opatruj.se nabízí možnost otestovat se, jestli náhodou už není vhodná chvíle na to, abychom skutečně vyhledali pomoc.

Adéla Paulík Lichková

Češi užívají stále více léků na úzkosti, řada z nich je bere dlouhé roky. Kromě závislosti je nežádoucím účinkem medikamentů i nepříznivý dopad na kognitivní schopnosti. Vysazování je komplikované a výsledek nejistý.

Adéla Paulík Lichková

Do terapie vstupuje více lidí a přichází s těžšími tématy. Firmy častěji nabízí psychoterapii jako jeden z bonusů. Duševní nemoc není překážkou pro práci v byznysu a byznys nemusí být jen „nelidský korporát“, důležité je, jak o sebe umíme pečovat. Na sebepéči zapomínají hlavně lidi z pomáhajících profesí.

Adéla Paulík Lichková

Řada lidí žije s duševní poruchou celkem normální život. Pracují, bydlí, vychovávají děti, platí své finanční závazky. Někdy ale mohou symptomy duševní poruchy natolik ovlivnit vnímání a chování jedince, že se jeho blízcí rozhodnou omezit jej ve svéprávnosti, aby svými neuváženými investičními kroky či naopak braním si půjček nezruinoval celou rodinu.

Adéla Paulík Lichková

„Měly jsme obavu, že za námi odsouzení budou chodit jako ‚za babama‘. Nejvíce klientů má potíže s užíváním opiátů a pervitinu, přicházejí ale řešit i kouření tabáku. Dál než za brány věznice nedosáhneme,“ říká adiktoložka Věznice Pankrác Kateřina Francová.

Zvládnout konflikt a dohodnout se je někdy obtížné pro každého. Ještě těžší to může být v situaci, kdy snahu o dohodu hatí aktuální projevy duševní nemoci. Své zájmy ale mohou úspěšně prosadit i lidé s omezenou způsobilostí k právním úkonům, k níž došlo třeba i v důsledku duševní poruchy. Pomoci při tom může mediátor.

„Je pro mě důležité mluvit o svém příběhu, pomáhá mi to dostat se víc k sobě a uvědomit si, kam jsem došla. O své diagnóze mluvím otevřeně, lidé se pak přidávají, že sami mají také nějaký problém. V psychiatrii se toho hodně změnilo, moje zkušenost s uzavřeným oddělením ale byla zdrcující,“ vypráví Petra Šindelková o své zkušenosti s hospitalizací.

Terapeutický vztah je jedním z nejdůležitějších nástrojů, které mají terapeuti k dispozici. Představa, že terapeut je jen projekčním plátnem, na které si klient promítá své příběhy a pracuje s nimi, už tolik neplatí, i současná psychoanalýza dává větší důraz na aktuální dění mezi klientem a terapeutem.

Poradenství pro uživatele drog ve vězení není zájmová činnost, která lidem zkrátí trest, vydržet v kontaktu a mluvit o svých problémech není snadné. Vězení je místo, kde lze mluvit i s lidmi, kteří do běžných léčebných služeb nedorazí. Téma viny je obtížné, některé příběhy lidí jsou natolik tragické, že užívat drogy se mohlo zdát v tu chvíli jediným možným východiskem, které bylo k dispozici.