Psycho

První vlna opatření proti šíření koronaviru na jaře 2020 přinesla na straně jedné velkou dávku stresu a nejistoty a na straně druhé výrazné omezení dostupných terapeutických služeb. V té době vznikla terapeutická linka Anténa, kam lidé mohli zavolat a mluvit o tom, co je trápí. Štafetu terapeutické linky teď od České asociace pro psychoterapii (ČAP) převzala terapeutická linka Sluchátko.

Cévní mozková příhoda byla dříve spojována primárně s lidmi vyššího věku, které postihovala nejčastěji. Ačkoliv jsou starší lidé stále na špici mezi pacienty s mrtvicí, procento mladších pacientů se zvyšuje. Neuropsycholožka Kateřina Kejřová už ve své praxi potkala i čtyřleté dítě po cévní mozkové příhodě.

V průběhu téměř deseti let vysílání Diagnózy F a rozhovorů o duševních poruchách jsem se v nejedné symptomatice našla. Oficiálně žádnou diagnózu z okruhu F, tedy duševních poruch a poruch osobnosti, nemám, někdy mě ale vážně překvapí, jak se mi ta čokoláda zase dostala do košíku, vždyť jsem se přece zařekla, že budu žít zdravě. Závislosti jsou ne náhodou mou hlavní profesí.

Podle Světové zdravotnické organizace si duševním onemocněním projde každý čtvrtý člověk na této planetě. To a také vlastní zkušenost s duševními poruchami v rodině vedlo novináře a cestovatele Jiřího Pasze k tomu, aby společně s Adélou Plechatou napsal knihu Normální šílenství.

Duševní poruchy jsou si s poruchami spánku velmi blízké. Někdy je téměř nemožné rozklíčovat, zda porucha spánku vedla k duševní poruše nebo obráceně – ovlivňují se vzájemně a obousměrně. Podobně jako na duševní poruchy je ale dobré na ně nahlížet komplexně a pomoci může nejen medikace, ale i psychoterapie.

O mindfulness se častěji mluví jako o metodě, jak zvládat stres, než jako o terapeutickém nástroji pro lidi s duševními poruchami. Jan Benda využívá všímavost v psychoterapii. Podle něj může výrazně ovlivnit to, zda bude či nebude člověk potřebovat na své potíže medikaci.

Cyklus Moje terapie nabízí i letos šest příběhů, které vypráví nejen lidé, kteří je žijí, ale i jejich terapeuti. „Popisují, co je do terapie přivedlo, jaké otázky s terapeuty řešili i k jaké změně u nich došlo,“ říká v Diagnóze F autorka cyklu Táňa Zabloudilová.

Zatímco první vlnu covidu provázela naděje a pospolitost, s druhou jako by přišla beznaděj a únava. Co ji způsobilo a jak si navzdory tlaku situace udržet duševní zdraví? O tom v Diagnóze F mluvil párový a rodinný psychoterapeut Michael Chytrý.

Mužský a ženský svět je jiný. „Někdy se jako terapeuti dostáváme do situací, kdy připomínáme, že chlap by měl být chlap a ženská by měla být ženská. Jsme pak bráni jako konzervy, jako by to bylo téma z 19. století, ale já jsem přesvědčen, že to tak není. Když se základní věci zmatou, produkujeme chaos a zmatek,“ říká na úvod rodičovského speciálu Diagnózy F psychoanalytik Jan Šikl.

Vztah otce a dcery se někdy názorně popisuje souslovím „tátova holčička“. Ženský svět je pro otce trochu neznámá krajina. Situace se navíc komplikuje v době, kdy dcera dospívá a z holčičky, kterou doteď táta koupal a choval na klíně, se stává mladá žena, které už se nehodí klepat na koupelnu.