Psycholožky v županu

❗️Toto je pozvánka k bonusové video epizodě #45, kterou najdete již nyní na našem 🌟Forendors - https://www.forendors.cz/psycholozkyvzupanu

___

V klasické epizodě jsme našeho vnitřního kritika „dohnaly s baterkou“ a podívaly se na to, kde se v nás vzal. Ale co teď s ním? Většina z nás má tendenci s ním bojovat, umlčovat ho nebo ho chtít úplně vymazat z hlavy. Psychologie nám ale dává mnohem laskavější a efektivnější cestu: změnit vztah, ne zničit hlas.

V dnešní bonusové video epizodě se zkusíme s naším kritikem konečně usmířit:

• Vnitřní kritik očima schématerapie: Vysvětlíme si, proč není kritik „jen tak někdo“, ale náš vnitřní „mód“ (často zrcadlící naše dětské zkušenosti). Dozvíte se, jaký je rozdíl mezi Náročným kritikem (který nás žene k výkonu) a Trestajícím kritikem (který nás devalvuje).

• Divadlo v naší hlavě: Ukážeme si na konkrétním příkladu, jak vypadá vnitřní dialog, když se do situace vloží Zdravý dospělý.

• Bodyguard, ne zabiják: Změníme kritikovu jeho roli: naučíme se mu poděkovat za snahu nás chránit, ale zároveň mu laskavě, leč rázně nastavit hranice.

• Kreativní externalizace: Zhmotníme si kritika tak, abyste ho konečně mohli „vzít na gauč“.

Cíl epizody? Nechceme kritika zabít pálkou, chceme se s ním naučit žít jako generální ředitelky své vlastní „firmy“ – uznat jeho názor, ale nenechat ho, aby nám řídil život.

Pokud vás téma epizody zaujalo, pojďte za námi na Forendors!

🌟 Navazující video epizoda #45 už teď na Forendors - https://www.forendors.cz/psycholozkyvzupanu

___

Máte v hlavě hlas, který vám i po skvělém výkonu našeptává: „No, sice tě pochválili, ale určitě to udělali jen ze soucitu“? Nebo po každém ranním e-mailu okamžitě analyzujete, co jste udělali špatně? Tento vnitřní kritik je v naší hlavě přítomný u každého z nás. Často se maskuje za „vysoké nároky“ nebo „motivaci“, ale ve skutečnosti nás spíše paralyzuje, vyčerpává a udržuje v neustálém stresu.

V dnešní epizodě se podíváme na vnitřního kritika z terapeutické perspektivy (KBT) a rozebereme, co se děje pod povrchem:

• Kde se vzal? Vysvětlíme si proces internalizace – jak jsme si do sebe „nasáli“ hlasy autorit a rodičů a proč to v dětství vlastně dávalo smysl.

• Past „podmíněných pravidel“: Proč věříme, že když na sebe budeme přísní, budeme úspěšnější? Ukážeme si, proč je sebekritika mizerný rádce a jak nás její „ochranné mechanismy“ vedou k prokrastinaci a vyhoření.

• Jak z toho ven? Představíme si konkrétní techniky, jako je „metoda nejlepšího přítele“ nebo kognitivní defúze, které vám pomohou přestat se s negativními myšlenkami ztotožňovat.

Nechceme, abyste kritika „zabili pálkou“, ale aby přestal řídit váš život. Dnešní díl je průvodce, který vám pomůže pochopit, že ta sebekritická myšlenka v hlavě nejste vy.

Líbí se vám nový koncept podcastu PvŽ? Budeme moc rády, když nás podpoříte na Forendors, kde pro vás budujeme knihovnu materiálů pro vaši duševní pohodu, nebo nám napíšete zpětnou vazbu na náš instagram!

❗️Toto je pozvánka k bonusové epizodě #43, kterou již nyní najdete na našem 🌟Forendors - https://www.forendors.cz/psycholozkyvzupanu

___

Přiznejte se – kolikrát jste si řekli: „Tohle je tak strašná blbost,“ ale přesto jste automaticky klikli na další epizodu? A kolikrát jste si obhájili sledování toxického influencera tím, že ho sledujete „čistě výzkumně“? Vítejte v klubu! Hate watching je fenomén, který nás fascinuje, vytáčí, a přesto nás u obrazovek drží hodiny.

V dnešní bonusové epizodě se podíváme na zoubek našim guilty pleasures (i těm, u kterých se tak trochu stydíme):

• Proč nenávist není totéž co „nelíbí“: Vysvětlíme si, proč náš mozek při hate watchingu zapíná „morální koktejl“ hněvu a pohrdání, který nás dělá mnohem angažovanějšími než u obsahu, který nás prostě jen nudí.

• Paradox negativních emocí: Může být sledování něčeho, co nás štve, vlastně prospěšné? Podíváme se na to, proč se někdy naše psychika prostě potřebuje „vytočit“, aby se cítila v rovnováze.

• Od ironie po „camp“: Představíme si tři styly hate watchingu podle sociologů – od ironického odstupu až po provinilé potěšení. Který z nich je ten váš?

• Digitální plevel: Kdy už se z neškodného bizáru stává past, která z nás dělá cyniky? Naučíme vás, jak poznat, kdy už váš „hate watching“ škodí vašemu duševnímu zdraví.

✨ BONUS PRO VÁS: Mindful Watching Protože víme, že hate watching je často jen autopilot, připravily jsme pro vás speciální tahák/pracovní list Mindful Watching. Pomůže vám zastavit se, uvědomit si, co právě konzumujete, a vědomě se rozhodnout, zda vám to něco dává, nebo si jen „zaplevelujete“ mysl. Najdete ho ke stažení v samostatném příspěvku na Forendors.

Zajímá nás vaše přiznání: Který pořad nebo influencer je váš osobní „hate-watchingový“ bizár, od kterého se prostě nemůžete odtrhnout? Napište nám do komentářů! 👇

Vaše Karol a Tereza 💜

❗️Toto je pozvánka k bonusové video epizodě #42, kterou najdete již nyní na našem 🌟Forendors - https://www.forendors.cz/psycholozkyvzupanu

___

Ahoj, ahoj! Vítáme vás u další bonusové video epizody. V předchozí klasické epizodě #41 jsme otevřely téma, proč nás výchovné debaty s prarodiči tak často vytáčejí. A v tomto bonusu jdeme ještě dál. Podíváme se na to, jak z těch nekonečných „příkopů“ vylézt ven a vybudovat vztahy, které jsou založené na respektu, nikoliv na boji o pravdu.

Co v dnešním bonusu rozebereme?

• Proč to tak bolí? Vysvětlíme si, proč prarodiče větu „my jsme vás taky nějak vychovali“ nepoužívají jako faktickou připomínku, ale jako obranný mechanismus. Zjistíte, proč naše moderní výchova může být podvědomě vnímána jako kritika jejich životního díla.

• Past intenzivního rodičovství: Proč je dnešní ideál „perfektního rodiče“ tak vyčerpávající a jak se v něm neztratit. 

• Věda vs. tradice: Jak prakticky pracovat s emocemi dítěte? Podíváme se na metaforu podle profesora psychiatrie Daniela Siegela, která nám může tuto náročnou disciplínu objasnit. 

• Komunikační „survival kit“: Konkrétní asertivní techniky, jak nastavit hranice, aniž byste útočili. Ukážeme si, jak používat validaci, aby se prarodiče necítili jako „špatní rodiče“, a jak se konečně vzdát potřeby za každou cenu dokazovat, že naše cesta je ta jediná správná.

Protože cílem není převychovat starší generaci. Cílem je být „dostatečně dobrým rodičem“ a zachovat si vztahy, které za to stojí.

Pokud se vám tato epizoda líbí, nezapomeňte, že v knihovně materiálů na Forendors najdete další tipy, jak si nastavit vnitřní klid v náročných rodičovských dnech.

Vaše PvŽ💜

🌟Video epizoda #42 už teď na Forendors - https://www.forendors.cz/psycholozkyvzupanu

___

V dnešní epizodě s číslem #41 se nepokoušíme jen pojmenovat propast, která leží mezi rodiči mileniály a generací jejich rodičů. Naším hlavním cílem je hledání mostů. Chceme pochopit, v čem jsou naše přístupy jiné, ale také, jak se tyto dvě generace mohou navzájem obohatit. Jak vzít to nejlepší z „bývalých“ zkušeností a spojit to s moderním přístupem k psychologii a emocím, aniž bychom se navzájem zraňovali?

Když se totiž tyhle dva světy potkají u nedělního oběda, často to skončí „bojištěm o pravidla“ – řeší se cukr, pohádky, ponožky i to, kdo má vlastně právo určovat, co je pro dítě nejlepší.

V této epizodě se s Karol podíváme na to, co se děje pod povrchem:

• Emocionální revoluce: Proč dnešní rodiče tak moc řeší emoce (a proč to někdy může vést k přetížení).

• Výchovné styly pod lupou: Co říká věda o tom, zda je lepší „přísná ruka“, nebo „kamarádský přístup“? A existuje zlatá střední cesta?

• Koncept „pevného pilota“: Jak být dítěti oporou a zároveň jasným průvodcem v turbulencích (i když zrovna nemáme klid v duši).

Nechceme soudit, kdo to dělá lépe. Chceme pochopit, proč je dnešní rodičovství tak intenzivní a jak si můžeme my i generace našich rodičů vzít to nejlepší z obou světů.

✨ Tato epizoda je jen začátek! V bonusovém pokračování na našem Forendors půjdeme ještě hlouběji. Rozebereme „intenzifikaci rodičovství“, podíváme se na to, jak si lépe komunikovat hranice v rodině, a poradíme vám, jak vylézt ze zákopů a podat si ruce.

Zdroje:

• Kuppens, S., & Ceulemans, E. (2019). Parenting Styles: A Closer Look at a Well-Known Concept. Journal of child and family studies, 28(1), 168–181. https://doi.org/10.1007/s10826-018-1242-x 

  Baumrind, D. (1966). Effects of authoritative parental control on child behavior. Child Development, 37(4), 887–907. https://doi.org/10.2307/1126611

• Kennedy, B. (2022). Good inside: A guide to becoming the parent you want to be. Harper Wave.

• Gershoff, E. T., & Grogan-Kaylor, A. (2016). Spanking and child outcomes: Old controversies and new meta-analyses. Journal of family psychology, 30(4), 453. https://psycnet.apa.org/buy/2016-17153-001

• Langmeier, J., & Krejčířová, D. (2006). Vývojová psychologie. Praha: Grada

• Lee, E., Bristow, J., Faircloth, C., & Macvarish, J. (2014). Parenting culture studies. Palgrave Macmillan.

• Faircloth, C. (2014). Intensive parenting and the expansion of parenting. In E. Lee, J. Bristow, C. Faircloth, & J. Macvarish (Eds.), Parenting culture studies (pp. 25–50). Palgrave Macmillan.

• Fingerman, K. L., Pitzer, L., Lefkowitz, E. S., Birditt, K. S., & Mroczek, D. (2008). Ambivalent relationship qualities between adults and their parents: Implications for the well-being of both parties. The Journals of Gerontology Series B: Psychological Sciences and Social Sciences, 63(6), P362-P371.https://doi.org/10.1093/geronb/63.6.P362

• https://www.pewresearch.org/social-trends/2023/01/24/gender-and-parenting/ 

• Segrin, C., Woszidlo, A., Givertz, M., Bauer, A., & Murphy, M. T. (2012). The association between overparenting, parent‐child communication, and entitlement and adaptive traits in adult children. Family Relations: An Interdisciplinary Journal of Applied Family Studies, 61(2), 237–252. https://doi.org/10.1111/j.1741-3729.2011.00689.x

• Speed, B. C., Goldstein, B. L., & Goldfried, M. R. (2018). Assertiveness training: A forgotten evidence‐based treatment. Clinical Psychology: Science and Practice, 25(1), 20.  https://doi.org/10.1111/cpsp.12216

• https://www.ebsco.com/research-starters/biography/diana-baumrind-psychologist

❗️Toto je pozvánka k bonusové video epizodě #40, kterou najdete již nyní na našem 🌟Forendors - https://www.forendors.cz/psycholozkyvzupanu

___

„Vždyť já ti jen říkám pravdu...“ 🎤 Tuhle větu už slyšel asi každý z nás. Většinou ve chvíli, kdy nás někdo právě nevyžádaně zkritizoval, trefil se do našeho nejcitlivějšího místa nebo nám dal dobře míněnou radu, o kterou jsme nestáli.

Jenže je to opravdu upřímnost, nebo jen maskovaná agrese?

V nové bonusové epizodě na Forendors rozebíráme, proč je krutá upřímnost často jen omluvenkou pro špatné sociální dovednosti a proč nás tyhle „pravdy“ dokážou tak moc bolet.

V epizodě se podíváme na to:

• Proč je být krutě upřímný vlastně trochu líné a snadné.

• Jak poznat, kdy s námi někdo skrze „pravdu“ jen manipuluje nebo si na nás vybíjí frustraci.

• Proč věta „myslím to s tebou dobře“ funguje jako dokonalý štít a past zároveň.

• A hlavně: Jak dávat a přijímat zpětnou vazbu tak, aby nám z ní nebylo fyzicky špatně.

Pokud vás někdy „dropnutí mikrofonu“ vašich blízkých nebo kolegů zanechalo v slzách nebo v hlubokých pochybnostech o sobě, tohle je díl přesně pro vás. ✨

Pojte za námi na Forendors!💜

❗️Toto je pozvánka k bonusové video epizodě #39, kterou již nyní najdete na našem 🌟Forendors - https://www.forendors.cz/psycholozkyvzupanu.

___

Ahoj! Vítejte u bonusového pokračování naší „májové“ jízdy. V klasické epizodě jsme načaly téma filmových romancí, ale v tomto bonusu jdeme hlouběji. Popkultura nás občas učí, že pravá láska musí bolet, ale my vám dnes s pomocí vědy ukážeme, proč je to nebezpečný mýtus.

Co vás v této bonusové epizodě čeká?

Proč nás filmy nutí věřit, že láska je o to větší, čím je okázalejší? Rozebereme, proč jsou velké gesta, žárlivost a chaos ve skutečnosti spíše varovným signálem než důkazem oddanosti (ano, Edwarde ze Stmívání, díváme se na tebe!).

• Gatsby vs. realita: Jak poznat rozdíl mezi fází líbánek a cílenou manipulací?

• Psychologický profil „love bombera“: Proč mají někteří potřebu vztah „přepálit“ hned na začátku?

• Digitální varování: Proč je 24/7 psaní zpráv po dvou dnech známosti vědecky potvrzený red flag.

Vysvětlíme si také, proč se úzkostní lidé tak často přitahují s těmi vyhýbavými a jak tato dynamika vytváří „emoční horskou dráhu“, kterou si pak v hlavě mylně označíme jako „osudovou přitažlivost“.

V závěru epizody sdílíme praktický návod, jak zůstat nohama na zemi, i když jsme zrovna terčem love bombingu.

Tak pojďte za námi na Forendors! 💜

🌟Video epizoda #39 už teď na Forendors https://www.forendors.cz/psycholozkyvzupanu.

___

Je 1. máj, čas lásky a my se ptáme: chceme tu filmovou, nebo tu skutečnou? V dnešním díle rozebíráme, proč jsou osudové romance typu Padesát odstínů šedi nebo Bouřlivé výšiny v reálném životě spíše receptem na katastrofu než na štěstí.

V této epizodě se dozvíte:

• Intenzita vs. hloubka: Proč si náš mozek často plete drama a nejistotu se skutečnou blízkostí?

• Spasitelský komplex: Proč nás přitahují „bouřliví“ partneři a co o nás říká potřeba druhé neustále zachraňovat?

• KBT okénko: Jaká jádrová přesvědčení nás drží v problematických vztazích a proč je někdy snazší řešit cizí problémy než ty vlastní.

• Past 50 odstínů šedi: Co říká vědecká analýza o Christianu Greyovi? Třeba že hranice mezi romancí a zneužíváním je tenčí, než se zdá.

• Most, který vám rozbuší srdce: Představíme si slavný experiment, který dokazuje, že si naše tělo dokáže splést strach a stres s romantickou přitažlivostí.

Chcete víc? Přidejte se k naší komunitě na Forendors! Čekají tam na vás dvě bonusové epizody měsíčně, pracovní listy a nahrávky relaxačních technik. Děkujeme, že nám pomáháte tvořit Psycholožky v županu 2.0!💜

Zdroje:

Barrett, D. W. (2015). Social psychology: core concepts and emerging trends.

Bonomi, A. E., Altenburger, L. E., & Walton, N. L. (2013). "Double crap!" abuse and harmed identity in Fifty Shades of Grey. Journal of women's health (2002), 22(9), 733–744. https://doi.org/10.1089/jwh.2013.4344

❗️Toto je pozvánka k bonusové video epizodě #37, kterou již nyní najdete na našem 🌟Forendors - https://www.forendors.cz/psycholozkyvzupanu.

___

Ahoj, ahoj! Zalezte si do županu, máme tu pro vás novou bonusovou epizodu, ve které se podíváme na téma, se kterým se my v terapeutovnách i vy v běžném životě setkáváme neustále – komentování vzhledu, váhy a postavy.

Známe to asi všichni. Společenská konverzace se velmi často a úplně běžně stáčí k hodnocení toho, jak ten druhý vypadá. Většinou se za tím skrývá snaha o kompliment, projev zájmu nebo zkrátka jen pokus prolomit ledy. Jenže my nikdy nevíme, jaký příběh se za tělem druhého člověka odehrává – za jakoukoliv změnou zevnějšku mohou stát velmi citlivé osobní důvody, které daný člověk vůbec nechce sdílet. V této epizodě ale nechceme jen zvedat prst a kázat, ať o vzhledu zkrátka mlčíte. Místo toho se společně podíváme pod povrch toho, proč mohou být tahle zdánlivě nevinná hodnocení tolik zraňující a jak k sobě navzájem přistupovat s mnohem větším citem a respektem.

Co vás v epizodě čeká?

• Zpátky do 90. let: Proč mají (nejen) mileniálky pokřivený body image? Zavzpomínáme na devadesátkové a nulté roky, kdy nám teen časopisy nutily diety do plavek už na základce a módní policie byla neuvěřitelně krutá.

• Fat shaming maskovaný za starost: Vysvětlíme si, proč nevyžádané rady k hubnutí člověka opravdu „nenamotivují“. Naopak – výzkumy jasně ukazují, že váhové stigma zhoršuje psychické i fyzické zdraví a vede k sebe-stigmatizaci.

• Jak z toho ven (a jak reagovat): Neexistuje jedna správná reakce! Ukážeme si techniky, jak si nastavit hranice. Od vlídného upozornění přes rázné utnutí konverzace až po fintu, jak odvést pozornost pomocí... historky o koalách! 🐨

• Dvojí metr: Zmíníme i to, proč se musíme bavit o komentování mužských těl.

A na závěr nebudou chybět ani klasické Psychotipy.

Tak si udělejte pohodlí a pojďte si to poslechnout! Těšíme se na vaše dojmy. Vaše T/K 💜

❗️Toto je pozvánka k bonusové video epizodě #36, kterou již nyní najdete na našem 🌟Forendors - https://www.forendors.cz/psycholozkyvzupanu.

____

Ahoj! Vítáme vás u naší první bonusové epizody a v naší nové komunitě Psycholožek v županu 2.0, kde pro vás chystáme nejen videopodcasty, ale i relaxační techniky a odpovědi na vaše dotazy.

Dnes plynule navazujeme na klasickou epizodu, ale jdeme víc pod povrch. Nebudeme vám mazat med kolem pusy, podíváme se na to, jak dělat psychohygienu tak, aby skutečně fungovala i v tom největším životním chaosu.

Co vás v dnešním bonusu čeká?

🌟 Realistická péče o sebe: Žádná dechová technika vás nespasí, pokud spíte čtyři hodiny denně. Jak si nastavit laťku, když zrovna jedete v režimu přežití?

🌟 Mýtus „osamocené“ psychohygieny: Proč může být dortík a pokec s blízkým člověkem pro vaši hlavu lepší než dokonalá sólo rutina s deníkem?

🌟 Trénink mozku a příběh Dáši a Karly: Náš mozek se učí to, co opakujeme. Ukážeme si 3 jednoduché mikrokroky (jako je metoda 5-4-3-2-1), jak ho ukotvit v přítomnosti a vyšlapat si cestičku ke klidu.

🌟 Past jménem intelektualizace emocí: Jsme generace, která přesně ví, proč se cítí špatně. Proč ale pouhé logické zdůvodnění pocitů nestačí a emoce přesto zůstávají uvězněné v těle?

Na závěr pro vás máme i slibovanou 20minutovou „pilulku“, která vám sníží hladinu stresu! 💊

Přejeme vám hodně laskavosti k sobě samým při poslechu. Šup do toho (a pak hned do přírody)! 🌱