Radio Wave

Malešická kronika je publikace autorského týmu, který tvoří rodáci a současní obyvatelé z iniciativy Naše Malešice. Vlastním nákladem vydaná kniha mapuje pražskou čtvrť, o které editorka Karolína Vránková říká: „Jako malešické rodačce mi přišly vždycky trochu málo. I proto jsem se pustila do této kroniky, abych si vztah s nimi vyjasnila.“ O knize i specifikách Malešic mluvila v našem studiu společně s jednou z autorek rozhovorů, novinářkou Valérií Štylerovou.

Svět konečně začíná vypadat tak, jak si ho Čelisti vysnily. Konec ideálů, budoucnost patří narcisům, překupníkům, nájemným zabijákům a zkrachovalým symbolům dobra. Tady se budeme cítit jako doma!

Historička Milena Lenderová přichází s historickou perspektivou na vývoj ženy od středověku až po dvacáté století. Knihu Česká žena přišla do podcastu Lit popsat publicistka Aneta Martínková.

Připomínáme si 80 let od konce druhé světové války. Od té doby se zásadně proměnil způsob vedení válek. Obrovský vliv na něj mají média, hlavně ta digitální. Jejich všudypřítomnost boří hranice mezi tradičními aktéry - armádami, oběťmi, novináři, civilním obyvatelstvem i politickými elitami.

Jak popkultura formuje naše představy o autismu? Které stereotypy u filmových a seriálových postav přežívají a proč v nich ženy a lidé jiných etnik na spektru stále chybí? Bonusová epizoda Spektra přináší záznam debaty, kde se autorka série Sarah Abulkasim spolu s filmovým kritikem Martinem Šrajerem a Dominikou Linhartovou, sociální pracovnicí z NAUTIS, zamýšlejí nad tím, jak jsou lidé na spektru zobrazováni ve filmové a seriálové tvorbě – a proč na tom záleží.

Do studia tentokrát přišla Markéta, která se zabývá plánováním úložišť jaderného odpadu, a její hobby je taky tejpování. Buchty se jí ptaly na to, jak se dostala k této netypické kariéře, a Markéta jim sdělila, že nejprve studovala takzvanou tunelařinu, ale pak jí osud přihrál exkurzi do laboratoře, kde se zpracovával radioaktivní odpad. A bylo vymalováno.

„V právu se něco mění každý rok a spousta těch změn se nějak váže k rodičovství, k péči nebo rodinným vztahům. Je opravdu užitečné vědět, co všechno se s tím pojí,“ říká v Houpačkách právnička Tereza Patočková s tím, že „v roce 2025 přišla například změna v možnostech čerpání ošetřovného.“

V roce 2024 lidstvo globálně vyrobilo 40 % elektrické energie z nízkoemisních zdrojů. Údaj energetického think tanku Ember dokládá i energetickou tranzici Evropské unie. EU v roce 2024 vyrobila 71 % elektřiny ze zdrojů, které neemitují výraznější množství skleníkových plynů. Energetická transformace je nezvratný trend, Česko pořád stojí v tomto směru opodál. Proč si rádi vyprávíme o problémech obnovitelných zdrojů a jak funguje termojaderná fúze?

Stud ve vztahu k tělu vzniká v dětství, kdy i drobné komentáře rodičů nebo učitelů ovlivňují, jak sami sebe vnímáme. Strach z odmítnutí a touha po přijetí jsou hluboce zakořeněné a ovlivňují nás v dospělosti, třeba při návštěvě sauny nebo v partnerských vztazích. Psychoterapeut a lékař Tomáš Morcinek v podcastu Balanc vysvětluje, že stud se netýká jen nahoty, ale i našich hodnot a ideálů.

Šárka a Marek Sodomkovi navrhují rodinné domy. Jenže střední třída už stěží dosáhne i na malý dům. Architekti přesto možnosti vidí: přístavby, vícegenerační bydlení či pozemky s handicapem.