Radio Wave

„Požár v srdci mi přináší moje práce, miluju stand-up, který dělám už přes deset let. A taky nová láska,“ říká v hotcastu Pot komička a romantička Bianca Cristovao. Po úspěších ve Spojených státech se teď častěji vrací do Česka, kde ji čeká moderování cen Český lev i vlastní turné. S Karlem Vladykou mluvila o návratu do rodné krajiny, komedii, lásce, i setkání s českým prezidentem.

Splašené světové dění se propsalo i do nového dílu herníhu pořadu Quest. Protesty ve Spojených státech nebo třeba Íránu inspirovaly Jardu s Lukášem k probrání her, ve kterých stojíte tváří v tvář autoritářství a je na vás, jak se s ním popasujete. Ale kam se poděla Šárka? Unesla ji tajná policie?

Aleš, Vítek a Tomák se ve studiu sešli hlavně proto, aby probrali různé formy vlastního i cizího přežití. Aleš hned úvodem poznamenal, že se cítí jako krásný starý stroj, ale trošičku suchý, Tomák mu v tom jen přitakal. Jen Vítek doznal, že je maličko promazanější. A pak už zazvonil telefon a na drátě nebyl doktor Sova, ale režisér Sam Raimi. Ovšem i on naprosto připravený říznout a píchnout tam, kde to bolí.

Cringe, pocit studu, ostrá sociální emoce, často s fyzickou reakcí. Ale co za tímto pojmem skutečně stojí? Nová epizoda podcastu Psycho vysvětluje, proč se stydíš i za cizí lidi, proč to někdy bolí a co s tím udělaly sociální sítě.

Jak zlepšit wellbeing na školách a jakou roli v tom hrají samotní studující? S Nikou Mazánikovou z organizace Partnerství pro vzdělávání 2030+ a Janou Kovářovou z Republikového fóra parlamentu dětí a mládeže jsme probrali na čem pracují, abychom se ve škole mohli cítit lépe.

Mít hezký vztah k sobě. Mít se rád, být sám se sebou v klidu, věřit si. To je pro spoustu z nás velká výzva. Proč to tak je a co s tím můžeme dělat, rozebírá Patrik Buday s terapeutkami Danou Pokornou a Natalií Schwab Figush.

Hostkou Buchet byla tentokrát Bára, která vyprávěla o práci regionální rozhlasové redaktorky a taky o tom, že se lidi nemají soudit podle vlasů a že vyráběla několik let špunty do uší.

„Pro naši kulturu je monogamie typická, ale rozhodně to není jediný způsob, jak lidé mohou žít a vychovávat děti,“ říká v Moderní lásce evoluční psycholožka Klára Bártová. Máloco je ve vztazích tak silnou normou jako monogamie. Odpověď je částečně kulturní, částečně biologická. V naší kultuře ovlivněné křesťanskými tradicemi je typické mít vztah mezi dvěma jedinci. Existují ale kultury, kde je běžné mnohoženství nebo mnohomužství.

Lidé s autismem nemohou říct, co chtějí. Když jsou v nepohodě, často si ubližují nebo něco zničí. Architekt Petr Pinkas se snažil o jejich potřebách zjistit co nejvíc. V novém domově v Měšicích „budou žít životem podobným jako v rodině.“

„Někdy skleněné děti zažívají pocity viny za to, že jsou zdravé a jejich sourozenec ne. Může pro ně být těžké si věci užívat a radovat se z nich. V pozdějším věku mohou bojovat s úzkostmi,“ vysvětluje psycholog a psychoterapeut Adam Táborský.