Radio Wave

Dříve kazatel, dnes autor instagramového profilu Zápisník muže, který sledují desítky tisíc lidí. Patrik Nehyba v nové epizodě Bojs mluví o mužských vzorech, otcovství, mezigenerační moudrosti i o tom, proč nechce vychovávat generaci slabých mužů.

Šimon Bláha je studentem Evangelické teologické fakulty a pečlivě se připravuje na budoucí farářskou službu. Kromě toho vytváří videa na teologická, biblická a příbuzná témata. V nich se snaží pohybovat na hranici mezi populární otázkou a svým oborem. Mimo jiné řešil otázku, zda budou kočky v nebi. Zamyšlení na toto téma vzbudilo mezi jeho sledovaly zatím největší ohlas.

Po několika dílech, ve kterých se Quest spíš ohlížel zpátky a napravoval resty minulého roku, je čas konečně zvednout hlavu a podívat se dopředu. Herní rok 2026 se teprve rozjíždí, ale už teď je jasné, že o velká jména, návraty ani o podivné experimenty nebude nouze. Jarda, Šárka a Lukáš si proto každý vybrali několik her, které jim momentálně nedají spát – a pokusili se pojmenovat, proč právě k nim upínají své největší naděje.

Na loňské LFŠ přijeli Vítek a Aleš představit druhou sérii VHSek, tentokrát s podtitulem Kazety nesou smrt. Cestou se ale potkali s hercem a amatérským řezníkem Petrem Čtvrtníčkem a historikem jídla a stravování Martinem Francem, kteří tamtéž jeli mluvit o své sérii Krmítko. Petr Čtvrtníček přivezl domácí utopence, Martin Franc dodal encyklopedické znalosti jídla a Aleš a Vítek odžili své švankmajerovské touhy po mluvícím chlebu. Bylo to příjemné uvolněné odpoledne.

Po lidech s ADHD často chceme, aby se víc ovládali. Málokdy se ale ptáme, kolik sil je taková kontrola stojí. Navenek můžou některé reakce působit přehnaně. Uvnitř ale často představují poslední kapku po dnech a týdnech, kdy člověk jede na doraz. Stačí drobný zásek, poznámka nebo změna tónu a tělo spustí poplach. A jindy se naopak neděje nic, aspoň zvenku. Uvnitř se ale prostor pro emoce pomalu uzavírá.

Stockholmský syndrom, pojem, který vznikl po bankovní loupeži ve Stockholmu v roce 1973 a rychle se ujal v médiích. Většinou si pod ním představíme situaci, kdy se oběť zamiluje do svého pachatele. Ale co na to říká současná psychologie? V nové epizodě podcastu Psycho Karolína a Pavel rozebírají, proč je tenhle pojem spíš mýtus a co se ve skutečnosti s oběťmi děje.

Hostem Buchet byl tentokrát Tomáš, který je absolventem studijního oboru strojírenství a pracuje v korporátu vyrábějícím pivo. Proto ale nepřišel - přišel proto, že během krize v 33 letech začal obcházet Česko, a to na etapy. Nechtěl totiž jít do Santiaga jako většina lidí, protože mu to přišlo trapné.

„Malé děti umějí skvěle dát najevo, že jsou přestimulované. Miminka pláčou, batolata mají emoční záchvaty a školák je třeba tak přetížený, že se vypne. Rodiče to většinou velmi brzy dobře rozpoznají a jdou se ptát. To dítě je rozbité a reaguje úplně na všechno!“ říká lékařka Martina Mašková.

Po 2. světové válce přišlo znárodnění. Platilo to i pro stavební firmy a architektonické kanceláře. Všichni architekti a projektanti pracovali ve státním ústavu Stavoprojekt, který byl možná největší projekční firmou na světě.

„Lidi, se kterýma jsem točil, zažili od svých rodičů alkoholismus, disrespekt, nezájem nebo násilí. Nerejpem se spolu v traumatizujících vzpomínkách na dětství. Mluvíme o tom, jak žijeme teď,“ říká Patrik Buday, autor série Rodina na prach. V podcastu přináší autentické příběhy i rady terapeutek.