„A na co tu vlastně čekáme?“ ptá se drobná stará paní manžela, který sice není drobný, ale starý je úplně stejně, něco k osmdesátce, jak odhaduji z židle naproti. Stísněná čekárna je plná, k paní doktorce se neobjednává, kdo dřív přijde, ten dřív mele. Kdyby to nebylo na očním, vidíme si navzájem až do žaludku, jak natěsno se tu mačkáme.