Kdykoli se ke mně dostane nějaké pozdní dílo oblíbeného autora, jsem vzrušený a mám strach. Otevírám román na první straně a v hlavě se mi vynořuje zapomenutý termín Rudolfa Otta mysterium tremendum et fascinans. Německý religionista tak označoval pocity, které se v člověku rodí při setkání s posvátnem. Je jím přitahován i odpuzován současně, třese se na ně, ale třese se i před ním.