Zimní čas přináší mlhy. Ty v horách jsou někdy tak husté, že když člověk kráčí sněhem po louce, nevidí doslova nic, žádné záchytné body. Mám takové chvíle ráda. Protože toto bílo je zároveň přeci jen něčeho plné. Nedávno ve mně – asi trochu nepravděpodobně – mlha vyvolala vzpomínky na fresky v severní Itálii. Přesněji řečeno, díky ní jsem se uprostřed fresek ocitla.