Slepá spravedlnost

Dříve se před ní třásla celá Praha. Dozorovala jedny z nejsledovanějších kauz v zemi, včetně obžaloby vedení hlavního města v kauze OpenCard. Dnes sedí na druhé straně – je pravomocně odsouzená, přišla o talár a žije s cejchem zločince.

Do nového dílu podcastu Slepá spravedlnost přijala pozvání bývalá státní zástupkyně JUDr. Dagmar Máchová. V exkluzivním a otevřeném rozhovoru popisuje svůj pád z vrcholu justice až na lavici obžalovaných v kauze Bereta. Byla to spravedlnost, nebo vyřizování účtů uvnitř systému?

Máchová tvrdí, že se stala obětí "rybaření" a osobní msty ze strany Lenky Bradáčové a Roberta Šlachty. Jaké to je, když vás policie tři roky sleduje, odposlouchává vám byt i auto a vy o tom jako zkušená žalobkyně nemáte tušení?

🎧 V tomto díle se dozvíte:**

Zákulisí kauzy Bereta: Proč Máchová tvrdí, že důkazy proti ní (včetně odposlechů v autě) byly získány nezákonně a neměly být vůbec použity?

Drama u soudu: Jak ji chtěla policie teatrálně zatknout přímo během hlavního líčení v kauze OpenCard před davy novinářů?

Přiznání po letech: Proč by dnes v kauze OpenCard pravděpodobně navrhla zproštění viny a co si myslí o vlivu médií na rozsudky?

Válka žalobců: Jak funguje "polovojenská disciplína" na státním zastupitelství a proč Máchová lituje, že se raději nestala advokátkou?

Život po rozsudku: Odsouzení, peněžitý trest a konec kariéry.

Sledujte mrazivou zpověď o tom, jak tenká je hranice mezi tím, kdo posílá lidi za mříže, a tím, kdo tam sám málem skončí.

„Jaké to je, když díky vaší práci vyjde na svobodu člověk obviněný z vraždy?“

Zákulisí vražd, loupeží a organizovaného zločinu očima jejich obhájce!

Hostem podcastu Slepá spravedlnost je JUDr. Jaroslav Ortman, obhájce s více než třicetiletou praxí, který stál u nejznámějších násilných trestních kauz novodobé historie Česka.Obhajoval například členy nechvalně proslulého Berdychova gangu, organizované skupiny, jež měla kontakty přímo v policejních řadách a dopouštěla se únosů i loupeží. Zastupoval také Roberta Tempela, který byl po dvaceti letech ve vězení zproštěn obžaloby, a Tomáše Půtu, obviněného z tzv. loupeže století, při níž zmizelo 154 milionů korun.

Jací byli nejznámější vrazi, s nimiž strávil stovky hodin o samotě? Jak funguje morální kompas obhájce, který stojí po boku lidí obviněných z těch nejzávažnějších zločinů?

Na tyto i mnohé další otázky odpovídá dnešní epizoda.

🎙 Podcast vzniká pod producentskou záštitou advokátní kanceláře Chrenek, Toman, Kotrba.

„Těch osm let nejistoty je horší než trest samotný." Tato věta SimonyKratochvílové shrnují léta po tom, co si pro ni a pro Miroslava Peltu přišlapolicie kvůli kauze sportovních dotací. Osm let předkládání důkazů, tři měsíceve vazbě, šest let trestu odnětí svobody před ní. A nebo ne? SoudKratochvílové přerušil po třech dnech ve vězení výkon trestu. Sama neví,jestli se vrátí, nebo ne. Ale není tu sama. Matka s roztroušenou sklerózou,dcera, manžel - všichni žijí v tomto dlouhém právním procesu. Toto není dílo vině a nevině - je to ukázka lidského příběhu, který se skrývá za trestnímřízením a mediálními články.

Správně načasované zveřejnění třaskavé informace může změnit běh dějin - svrhnout vládu a vynést k moci novou.Co když ale informace pochází z neveřejného trestního spisu? Je její zveřejnění projevem veřejného zájmu - nebo cílenou mediální popravou?O práci investigativních novinářů, ale i o samotných únicích ze spisů, přichází diskutovat náš host Jan Hrbáček, který se investigativní žurnalistice věnuje už více než 30 let.V podcastu vzpomíná na situace, kdy se mu do rukou dostaly informace, které mohly změnit běh dějin. Jednou z nich byla i tzv. Kubicova zpráva, popisující rozsáhlou korupci napříč státní správou za vlády Jiřího Paroubka a ČSSD. Zpráva vznikla těsně před volbami - a byl to právě Hrbáček, kdo ji zveřejnil. Její publikace tehdy zásadně ovlivnila výsledek voleb. Jak tehdy uvažoval o veřejném zájmu a možných důsledcích zveřejnění?V rozhovoru se také vrací k případu odhalení nepřípustného chování ředitele BIS, který se aktivně zapojil do vyšetřování svého bývalého podřízeného. Hrbáček popisuje tlaky, které po zveřejnění čelil, i způsoby, jakými novináři brání své zdroje a odolávají snahám o jejich odhalení.V závěru epizody diskutují obhájci Šimon a Petr Tomanovi s hostem o únicích ze spisů: kdo a proč je vynáší, jak by s nimi měla média zacházet, kde přesně končí právo veřejnosti na informace a začíná ochrana soukromí a pověsti - a zda se dá proti únikům ze spisů vůbec účinně bránit.🎙 Producentem podcastu je advokátní kancelář Chrenek, Toman, Kotrba.

Exkluzivní zákulisní pohled do bitcoinové kauzy!Advokáti Petr a Šimon Toman sdílí svou zkušenost z jedné z největších právních kauz posledních let, která odstartovala přijetím miliardového daru v BTC ministerstvem spravedlnosti. Vysvětlují, proč označili darované bitcoiny za možný výnos z trestné činnosti a proč doporučili s nimi dále nenakládat.Dozvíte se také, jak probíhala napjatá jednání s kupci darovaných Bitcoinů a proč uzavřené dohody o narovnání předešly škodám, které by mohly dosáhnout až miliardových částek.🎙 Producentem podcastu je advokátní kancelář Chrenek, Toman, Kotrba.Prozkoumejte podcast

Renáta Vesecká patří k nejvýraznějším osobnostem české justice. Jako krajská státní zástupkyně v Hradci Králové dozorovala vyšetřování sériových vražd, včetně kauzy manželů Stodolových. Následně v roce 2005 byla jmenována nejvyšší státní zástupkyní, v této funkci čelila silnému mediálnímu tlaku, zejména v souvislosti s kauzou vicepremiéra Jiřího Čunka. Právě tehdy se do veřejného prostoru dostal pojem „justiční mafie“, který zásadně poznamenal její kariéru i osobní život.

V rozhovoru pro podcast Slepá spravedlnost otevřeně hovoří o své profesní dráze, zkušenostech s tlakem médií, ale také o svém rozhodnutí vstoupit do politiky a kandidovat do Poslanecké sněmovny za hnutí Motoristé sobě.🎙 Producentem podcastu je advokátní kancelář Chrenek, Toman, Kotrba.

Pamatujete na den, kdy nad Pražským hradem zavlály červené trenýrky? A na chvíle, kdy Senát za dramatických okolností zvažoval, zda prezidenta Miloše Zemana zbaví pravomocí? 

Obě tyto kauzy měly jedno společné: sledovala je celá republika - a v první linii vždy stál Zemanův dvorní advokát Marek Nespala. 

Právě on zavítal do podcastu Slepá spravedlnost, kde odkrývá dosud neznámé zákulisí největších kauz z éryMiloše Zemana i příběh své dlouholeté spolupráce s prezidentem. 

Marek Nespala má dodnes jasno: „Prezident Zeman seděl na posteli, četl si Blesk a řekl: ‚Taková blbost.‘ Plné moci podepsal bez problému. Řekl mi: Co mi nesete? - Říkám: návrh na omezení svéprávnosti. A on se zasmál. To nebyla sabotáž z padesátých let, ale útok na ústavní pořádek přes zneužití lékařských zpráv.“ 

🎙 Producentem podcastu je advokátní kancelář Chrenek, Toman, Kotrba. 

V tomto dílu podcastu Slepá spravedlnost se střetávají dva světy. Na jedné straně obhájci, kteří hájí práva svých klientů v trestním řízení, na druhé straně zástupce protikorupční organizace, jejíž trestní oznámení často tato řízení iniciují. Diskuse probíhá z očí do očí – otevřeně, konkrétně a bez příkras.Hostem epizody je Jan Dupák, vedoucí právník Transparency International. Společně s obhájci a moderátory podcastu Petrem a Šimonem Tomanovými rozebírá nejen konkrétní případy, na nichž se Transparency podílela, ale i obecnější etické otázky: Jak sladit boj proti korupci s respektem k presumpci neviny?V debatě zazní i známé kauzy, jako je případ starosty Prahy 2 Jiřího Palusky, který byl na základě oznámení Transparency obžalován, ale následně pravomocně zproštěn obžaloby, nebo hradního kancléře Vratislava Mynáře, jenž čelil obvinění z dotačního podvodu – s opačným soudním výsledkem. Zazní však i případy, kde trestní oznámení Transparency vedlo k pravomocnému odsouzení.Pozornost se obrací také na kritiku Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) a jeho předsedy Petra Mlsny, jehož nezávislost Transparency dlouhodobě zpochybňuje – zejména v oblasti veřejných zakázek.🎙 Producentem podcastu je advokátní kancelář Chrenek, Toman, Kotrba.

„Všude byla krev. Na stěnách, na zemi, dokonce na stropě. Jako v hororu,“ vzpomíná v novém díle Slepé spravedlnosti kriminalista František Müller na případ trojnásobné vraždy, která se mu vryla do paměti na celý život.Jako kriminalista v Plzni řešil přes třicet let ty nejvážnější zločiny. V rozhovoru se vrací k případům, na které se podle vlastních slov zapomenout nedá.Dozvíte se, jak policie vytváří vyšetřovací hypotézy, co všechno obnáší práce kriminalisty na místě činu, jak vypadá práce s informacemi v prvních kritických hodinách a jak probíhá výslech, když je podezřelý odhodlaný mlčet.„Měli jsme 160 výpovědí, čtyři vyšetřovací verze a jednoho pachatele,“ popisuje Müller.V rozhovoru zazní i případy, kdy se podezření ukázalo jako mylné, a také pohled na tzv. „pomníky“ – staré, neobjasněné vraždy, ke kterým se kriminalisté po letech vracejí. Mluví i o tom, jak vyšetřování ovlivňuje psychiku kriminalistů, jaké návyky si nesou do civilního života a proč se někteří pachatelé snaží navazovat kontakt s policií.🎧 Poslechněte si rozhovor s člověkem, který celý profesní život zasvětil vyšetřování zločinů a hledání pravdy.Producentem podcastu je advokátní kancelář Chrenek, Toman, Kotrba.

Kauza bitcoin, dětský certifikát, postih propagace komunismu. To jsou některá z témat, která v novém díle podcastu Slepá spravedlnost rozebírá Marek Benda, nejdéle sloužící poslanec českého Parlamentu.

Dle Marka Bendy kauza daru není korupční: „Možná chybně, možná s nesprávným odhadem, ale Blažek se pokusil nějaké peníze do státního rozpočtu přinést, ne je z něj odnést.“
S odkazem na média varuje, že „pokud místo rozumu nastoupí mediální panika, oslabujeme tím právní stát“.

Diskuse se věnuje i tomu, co přináší novela trestního zákoníku, která má mimo jiné za cíl řešit problém přeplněných věznic a posílit užívání alternativních trestů. „V kriminálech teď sedí lidi za maření výkonu úředních rozhodnutí a neplatiči výživného. To teď plní naše kriminály a nepřijde mi to úplně normální,“ uvádí Benda.

Marek Benda také kritizuje tzv. dětský certifikát, který byl přijat v rámci novely trestního zákona. Certifikáty podle něj „mimořádně stigmatizují, jsou nešťastné a znemožňují soudní přezkum“ a poukazuje na jejich retroaktivní působení.

Vyjadřuje se i ke kontroverznímu trestnému činu neoprávněné činnosti pro cizí moc, který i přes nesouhlas odborné veřejnosti přijala Sněmovna v rámci Lex Ukrajina. Trestný čin byl podle něj kompromisem mezi politikou a potřebami bezpečnostních složek: „Vím, že je to gumový. Vím, že je to trošku problém. Ale stojím si za tím, že jsem pro to hlasoval.“
Hovoří i o nově zavedeném trestním postihu za propagaci komunismu: „Je to stejné zlo. Rád bych, aby se trestněprávní myšlení o těch dvou režimech přibližovalo.“

Poslechněte si nový díl podcastu Slepá spravedlnost a nahlédněte do právního pozadí jedné z nejvýraznějších kauz poslední doby i zásadních změn, které mohou ovlivnit podobu spravedlnosti v Česku.
Pořadem provází Petr a Šimon Tomanovi, advokáti z advokátní kanceláře Chrenek, Toman, Kotrba.