Studio N

Číňané se opakovaně obraceli na prestižní české univerzity a chtěli na nich zřizovat Konfuciův institut, který je spojený se špionáží i omezováním akademických svobod. Univerzita Karlova i Vysoká škola ekonomická nabídku asijské velmoci odmítly. Institut se nakonec v Praze otevře na univerzitě sponzorky prezidenta Miloše Zemana a ministra průmyslu Karla Havlíčka (za ANO). Víc se dozvíte v podcastu s investigativním reportérem Deníku N Jakubem Zelenkou. A ještě jedno téma. Ač se o tom tolik nemluví, v pádu minulého režimu a listopadových událostech sehrálo nemalou roli jedno silné společenské pnutí: nespokojenost se stavem přírody. Komunistické vlády ve znamení pětiletky, honby za kilowatty, tunami uhlí nebo úrodou z velkých lánů bezhlavě drásaly krajinu, což už se nedalo přehlížet. Lidé se začali bouřit hlavně v „černém trojúhelníku“ severních Čech, ale nejen tam. Mluví o tom redaktorka Adéla Skoupá.

Eva Holubová poskytla k třicátému výročí od pádu režimu rozhovor podcastu Studio N. Sametovou revoluci si herečka připomene v pražských ulicích, pád komunismu považuje za vítězství nad strachem. Sama se narodila do uvolněné atmosféry 60. let a v období totality pozorovala, jak režim bral lidem sny i naději. „Normalizace brala lidem duši, brala jim touhu jít za svým snem, odvahu chtít něco dokázat. Místo toho v nás vzbuzovala malověrnost, že to stejně nemá cenu. To je asi největší nebezpečí lidské pospolitosti. A nejsilnější zbraň té temné síly,“ říká herečka v rozhovoru pro podcast Deníku N.

Třetí americký impeachment v historii odhaluje pozadí Trumpova tlaku na Ukrajinu. Dva špičkoví američtí diplomaté včera v budově amerického Kongresu téměř šest hodin popisovali, co se dělo v zákulisí kauzy. U příležitosti třicátého výročí sametové revoluce se Deník N v sérii článků věnuje Prognostickému ústavu – instituci, jejíž role za minulého režimu je opředená řadou mýtů. Naši reportéři mluvili s přímými aktéry a prostudovali také dosud málo známé dokumenty v Archivu Akademie věd ČR. Jan Moláček v podcastu popisuje vznik, fungování i zánik ústavu, jeho dědictví v polistopadové politice i konspirační teorie s ním spojené.

„Tradice boje za lidská práva v Česku visí jen na vlásku,“ říká reportérka Petra Procházková. Že naše země přestává platit za baštu lidských práv, můžeme pozorovat na reakcích (nebo spíše mlčení) významných představitelů státu k posledním událostem v Rusku. Tamní ministerstvo spravedlnosti na svém webu oznámilo, že zařadilo Člověka v tísni na seznam organizací, které jsou na ruském území nežádoucí. Proč už nemůže česká humanitární organizace v zemi pracovat, probíráme ve středečním podcastu. A ještě jedna otázka. Víte, kde končí Sluneční soustava? Podle toho, co jsme se učili ve škole, bychom za její okraj mohli pokládat třeba oběžnou dráhu nejvzdálenější známé planety, tedy buď Pluta, nebo Neptunu, podle toho, co se vám víc líbí. Jenže tak to není. Poslechněte si také vysvětlovnu s Petrem Koubským, který sleduje i čerstvé zprávy z vesmíru.

V ten den nenapsali slovo vražda ani jméno Ján Kuciak. Přesto se ve zprávách mezi mafiánem Marianem Kočnerem a Alenou Zsuzsovou objevují signály, které si vyšetřovatelé a prokurátoři vysvětlují tak, že s vraždou souvisí. Píší si o vypadávaní zubů, což ve snáři podle Zsuzsové znamená smrt. Zprávy v aplikaci Threema, které se týkají objednané vraždy Jána Kuciaka, rozplétají nejen vyšetřovatelé, ale i novináři. Přístup k nim mají i naši kolegové ze slovenského Denníku N. Šéfredaktor Matúš Kostolný mluví nejen o nich, ale také o zabezpečení redakce, o důvěře v policii a stát a o lustraci novinářů.

29. ledna 2015 zavítala na Pražský hrad delegace KLDR. Vedl ji elegantní postarší muž v tmavém obleku, s lesklou šedou kravatou a pečlivě sčesanými vlasy. V klopě saka měl zapíchnutý nezbytný odznak s portrétem vůdce. Kim Pchjong-il, z jehož rukou Miloš Zeman toho dne převzal jmenovací listiny a který se tím oficiálně stal severokorejským velvyslancem v České republice, má za sebou desetiletí praxe. Jako diplomat zastupující barvy KLDR strávil v Evropě dlouhých třicet let. Teď se vrací zpátky do země. Co se stalo, probíráme s Magdalenou Slezákovou. A ještě jedno téma. Řada sněmovních stran ruší nebo utlumuje své e-shopy s propagačním zbožím. Upozorňuje na to politická reportérka Deníku N Bára Janáková. Lidé o oblečení, propisovačky či hrnečky s politickými logy nemají příliš zájem, pořizují si je většinou jen nejvěrnější voliči. Podle odborníka na politický marketing Češi ještě nejsou zvyklí za podobné věci platit.

Dlouhodobé styky prezidenta Miloše Zemana a rusínské organizace z Dašic na Pardubicku vyvolaly v posledních měsících několik diplomatických skandálů, které pak muselo hasit ministerstvo zahraničí. Deník N proto zjišťoval, kdo všudypřítomní rusínští aktivisté jsou a kam až sahají jejich mezinárodní kontakty. Je zřejmé, že jsou napojeni na špičky proruské i dezinformační scény nejen v Česku, ale i v dalších evropských zemích, říká v podcastu náš investigativní reportér Lukáš Prchal. A ještě jedno téma. Starší seržant Rudé armády Michail Kalašnikov postavil roku 1946 zbraň pro budoucí válku – pro mnoho budoucích válek. Zbraň prozatím smrtonosnější než všechny jaderné arzenály lidstva. O AK-47 a o muži, který by letos v listopadu oslavil sté narozeniny, vypráví Petr Koubský.

„Tomio mi v dobré vůli nabízel, jestli nechci kandidovat za jeho hnutí. Zeptal jsem se, jestli nevadí, že jsem gay. A on říkal, že s tím nemá žádný problém, že to nevadí,“ říká v otevřeném rozhovoru architekt Osamu Okamura. Zeptal jsem se proto, jestli ohledně tohoto tématu jeho bratr veřejně nepřiživuje obavy u běžných lidí. „Ano, v některých případech mi to tak přijde. To ale neznamená, že přestává být mým bratrem.“ Osamu Okamura je děkanem Fakulty umění a architektury Technické univerzity v Liberci. Řeč proto přišla i na plánování měst a psychologii architektury. „Mnohem důležitější než smart cities jsou smart citizens,“ tvrdí Okamura. „Město proměňuje každý člověk, který se v něm pohybuje. Nenavrhují ho jen urbanisté, politici a developeři. Ovlivňujete ho i vy, a to tím, jak se v něm chováte. Když jezdíte ráno autem, za pár let se probudíte ve městě, kde stojíte v nekonečných zácpách.“

Favzíja Kufí se narodila před 34 lety v horské afghánské provincii Badachšán. Po pádu režimu Tálibů se zapojila do politiky, nejdříve jako tvář kampaně za navrácení dívek do škol. V roce 2005 poprvé kandidovala do parlamentu a byla zvolena. O pět let později byla zvolena znovu a v roce 2014 se stala jedinou ženou, která kandidovala v prezidentských volbách. Dnes boří představy o ušlápnutých muslimských ženách a despotických mužích. Mluvila s ní Petra Procházková. Deník N nedávno upozornil na to, že v celém Česku je jen jediná obec, které se podařilo zcela dostat všechny děti z ubytoven. A tou je Praha 7. Při pátrání po tom, jak se to městské části povedlo, se Jana Ciglerová dostala k jedné konkrétní rodině, které radnice pomohla k sociálnímu bytu. Příběh rodiny Břízových s osmi dětmi se ale odvíjel jinak, než to ze začátku vypadalo. Poslechněte si celý podcast.

Ve středu zřejmě potkáte spoustu naštvaných rodičů, kteří nebudou vědět, kam s dětmi. Učitelé se chystají stávkovat kvůli růstu platů. A nebude jich podle odborů málo. Připojit by se mělo zhruba šest tisíc škol. Andrej Babiš tvrdí, že je nechápe a že jeho vláda dává do školství nejvíce peněz. Co říkají skutečná čísla, zjišťovala Adéla Skoupá společně s Janem Tvrdoněm. Ve druhé části podcastu se věnujeme tajemnému příběhu obrazu, kterému se přezdívá československá Mona Lisa. Namaloval jej Jan Zrzavý a jde o portrét Pavly Osuské, manželky někdejšího československého velvyslance v Paříži. Zajímavé na tom všem je, že bezmála 80 let nikdo nevěděl, kde se dílo nachází. Osud obrazu zmapovala Eliška Černá.