Vizitka

„Soudobá historie, vražda Milady Horákové, příběhy legionářů – to jsou důležitá témata, která by divadlo mělo reflektovat,“ myslí si česko-německý režisér Thomas Zielinski, který ve Švandově divadle nastudoval hru Příliš drahý jed od britské dramatičky Lucy Prebble. Co pro něj představuje příběh ruského agenta Alexandra Litviněnka, jenž zemřel na následky otravy poloniem? I o tom mluvil ve Vizitce s Markétou Kaňkovou.

Nakladatelský redaktor, překladatel, historik a teolog – tím vším je Filip Outrata, muž, jenž stojí za nedávno vydanou publikací Demokracie – jak dál? Rizika a výzvy pro Česko a svět. Demokracii ostatně podřídil i výběr hudby – ve Vizitce, již moderovala Markéta Kaňková, o ní zpívali Leonard Cohen, Karel Kryl a Patti Smith.

Romány, povídky, texty, divadelní hry – tam všude se spisovatel a fanoušek vlaků, středoevropského prostoru a historie Jaroslav Rudiš cítí jako doma. Což se naopak nedá říct o filmových scénářích a také o dlouhodobé sólo práci. „Potřebuju podněty, povídat si s lidmi, nasávat historii i hysterii,“ říká. Ve Vizitce s Markétou Kaňkovou mluvil detailně také o svém novém románu Winterbergova poslední cesta.

Kurátor Otto M. Urban o sobě říká, že výstavy začal připravovat přes knihy: ty pro něj vždy byly důležitější. Dodnes proto dává velký důraz na přípravu katalogů a také na dlouhodobou rešeršní práci, bez které se žádná výstava – ani aktuální Nadějné vyhlídky, již připravil pro pražský DOX – dělat nedá. Fanouška dekadence, Diamandy Galás a Davida Lynche do Vizitky pozvala Markéta Kaňková.

Chci být miláček publika, ale nechci mu nabízet něco, co mě nezajímá, odpovídá režisér a autor divadelních her David Drábek na otázku, kde je hranice mezi showbyznysem a kulturou. Jeho tvorba je úzce spojená s Olomoucí, Hradcem Králové a Prahou, nedávno také vydal svou knižní prvotinu Ochechule. Na Silvestra bude Vltava reprízovat jeho hru Koule. Do Vizitky ho pozval Ondřej Cihlář.

Mezi své oblíbence řadí Chicka Coreu a Ernesta Hemingwaye, protože i dobrá jazzová hudba by měla vyprávět příběh. Preferuje durové melodie a Bachova hudba je pro něj synonymem pravdivosti. Pravda a svoboda jsou ostatně slova, která jazzový hudebník, skladatel a pedagog Milan Svoboda ve Vizitce, kam jej pozvala Markéta Kaňková, opakoval často. A nejen kvůli svému příjmení.

„Je skvělé, že se Josef Koudelka rozhodl své deníky nezničit. Jsou dobrým zdrojem pro pochopení jeho tvorby. Čím víc jsem je četl, tím víc jsem si ho vážil jako člověka, vážil jsem si jeho schopnosti dělat těžká rozhodnutí a řešit neradostné události,“ řekl ve Vizitce historik umění, fotograf a kurátor Tomáš Pospěch. Poslední roky trávil jako editor knižního vydání Koudelkových deníků.

Vlasy a vousy jako abbé Faria, postava z filmu Hrabě Monte Christo, přinesly Jaroslavu Libánskému jeho druhé jméno. Původně chtěl být lesníkem, lákala ho také sociologie, teologie a asijské jazyky, nakonec však převážilo umění. O životě v undergroundu, přátelství s Magorem Jirousem či Egonem Bondym a také o životě v Rakousku s ním mluvila Markéta Kaňková.

Jako malý kluk toužil Robert Jindra po práci na dráze. Pak se ale něco zlomilo, Robert si zamiloval hru na klavír a poslech klasické hudby a maminčinými pletacími jehlicemi dirigoval všechno to, co doma slyšel z gramofonu. Nakonec vystudoval zpěv a dirigování a dnes patří mezi top ten českých dirigentů současnosti. Do Vizitky jej pozvala Renáta Spisarová.

Má rád francouzštinu, šansony a do galerie chodí na impresionismus či kubismus. Jeho nejbližším pracovním cílem je zajistit Českému rozhlasu financování na další roky, s čímž se pojí chystané propouštění a jednání o zvýšení koncesionářských poplatků. Hostem Markéty Kaňkové byl ve Vizitce v den, kdy se otevíralo nové vltavské studio, generální ředitel René Zavoral.