K jakému vyústění spěje aktuální válka mezi Izraelem a Hamásem? Existuje dlouhodobé, udržitelné a všeobecně přijatelné řešení soužití Izraelců a Palestinců? Jaké je historické pozadí desítky let trvajícího konfliktu? Jak situaci ovlivňuje aktuální vnitropolitická situace v židovském státě? O tom se v Zátiší na Radiu 1 budeme bavit s Irenou Kalhousovou, vysokoškolskou pedagožkou specializující se na Izrael a arabsko-izraelský konflikt.

Letos si připomínáme 200 let od narození Bedřicha Smetany. Nepromlouvá k nám už z příliš velké dálky? Slyšíme ho, rozumíme mu? Nepotřebuje trochu modernizovat? Nebo ho máme hrát důsledně tak, jak se hrál v půli devatenáctého století? A je lepší poslouchat Mou vlast v podání České filharmonie s českým dirigentem než, řekněme, od japonského dirigenta s Bostonským symfonickým orchestrem? Má Česká Filharmonie šanci stát se orchestrem roku, kam ji nominoval magazín Gramophone?
Tohle všechno probereme se skvělou muzikoložkou a hudební publicistkou Dinou Šnejdarovou dnes ve 21 hodin v Zátiší na Radiu 1. Zazní spousta ukázek a možná přijde řeč i na Bohuslava Martinů, který má koncem srpna výročí.

Za hazardní hry utrácí Češi stále více peněz. Bez ohledu na ekonomickou situaci. Co nás na hazardu tak přitahuje? A co je pravdy na tvrzení, že současná legislativa, která vyhnala z měst a obcí většinu kamenných heren a kasin, nic nevyřešila, protože problematičtí gambleři se pouze přesunuli na divoký a nikým nekontrolovaný internet, kde mohou prohrát mnohem víc a obec či stát z jejich peněz neuvidí na daních ani korunu. Je to rozumný argument nebo jen kampaň kasinové lobby? O těchto tématech budeme mluvit od 21:00 v dnešním Zátiší s adiktologem Marcelem Ambrožem ze sdružení SANANIM.

Minulý týden došlo k celosvětovému výpadku IT systémů. Nefungovala letiště, banky, nemocnice nebo londýnská burza. Byla to názorná ukázka rostoucí zranitelnosti naší technologicky rozvinuté civilizace? Je Česko v tomto ohledu bezpečnou zemí? Jak na nás dopadá kybernetická válka s Ruskem a Čínou?  Počet kyberútoků na strategické instituce se u nás jen za minulý rok zdvojnásobil. Jak velké bezpečnostní riziko přestavuje bouřlivý rozvoj umělé inteligence? Na tyto a další otázky bude v dnešním Zátiší odpovídat přední český expert na kybernetickou bezpečnost Miloslav Lujka. Moderuje Ondřej Formánek.

V české krajině stále častěji potkáte divoké koně, zubry a pratury. Ve středočeských Milovicích dokonce najdete všechny pohromadě - jako v jediné rezervaci na světě. Jak velcí evropští kopytníci pomáhají krajině a její diverzitě? Jak je těžké si takovou rezervaci založit? Kolik jich za poslední roky přibylo? A jak vypadá typický den člověka, který za návratem divokých koní, praturů a zubrů do česká přírody stojí?

O tom se v Zátiší na Radiu 1 budeme bavit s Daliborem Dostálem, ředitel obecně prospěšné společnosti Česká krajina.

Chystá se comeback kasin a heren do českých měst?

Galerie Rudolfinum se v průběhu času stala známou daleko za hranicemi České republiky. Mezinárodní prestiž získala ojedinělou výstavní dramaturgií, v níž měly od počátku své místo jak špičky světového, tak i domácího výtvarného umění. Vystavovanými díly se Galerie Rudolfinum návštěvníkům nikdy nepodbízela ani prvoplánově neprovokovala. Její koncept vytvořil a tři dekády poctivě rozvíjel teoretik současného výtvarného umění Petr Nedoma. Činil tak s minimalistickým týmem spolupracovníků a obdobně velkým rozpočtem. A právě jeho třicetiletému působení v čele Galerie Rudolfinum je věnován speciál Zátiší.

Jsou Pražané lidmi kulturními? Kolik procent z nich bez umění nedokáže žít? A kolika procentům je naopak zcela ukradené? Kdo preferuje alternativu a kdo jen konzumuje mainstream? Když lidé za kulturou sami nepřijdou, jak může umění přijít za nimi? Jak lze zkulturnit veřejný prostor třeba pomocí stolků a židlí v ulicích? Nejen o tom se v Zátiší na Radiu 1 budeme bavit s Petrem Peřinkou a Kristýnou Kočovou z Kreativní Praha.

Jsou lístky na open-air koncerty přepálené nebo spíš podstřelené? Zvedá turné Taylor Swift inflaci celých států? Proč mají v hypermarketu sto padesát druhů jogurtů a co by se stalo, kdyby jich bylo jen sto dvacet?   Ekonom Jakub Žofčák rád popisuje nečekaně zajímavé a málo známé ekonomické stránky běžných fenoménů naší každodennosti jako jsou hypermarkety, fastfoodové řetězce nebo hudební festivaly. Nezastaví se ani před ekonomickým pozadím záchodů či horoskopů. Říká tomu „pop-ekonomie“.  A v tomto dílu pořadu Zátiší jsme se v pop-ekonomických tématech dopracovali až k fascinujícím obchodům společnosti Pepsi v Sovětském svazu, při kterých Kreml nakupoval náklady coly výměnou za válečné lodě a ponorky.