Zdopravy Podcast

Hostem dalšího letního podcastu Cesty Zdopravy.cz je Ondřej Láska z pražského dopravního
podniku. Je správcem sbírek pražského Muzea MHD ve Střešovicích, ale také sběratelem
veteránů ve svém osobním životě.

Stará se o historické tramvaje, autobusy, trolejbusy, metro, lanovku i historická nákladní
auta. Nejen aby hezky vypadaly, ale také aby byly funkční. „Abychom měli muzeum stále živé,
je třeba přibírat exponáty ze současnosti. Jakmile sbírka přestane růst, tak tím vlastně
muzeum končí,“ říká v novém díle podcastu Ondřej Láska, který se těší, až se na sklonku roku
představí autobusy a historická nákladní auta veřejnosti v nové výstavní hale, která teď
vzniká ve Střešovicích.

See omnystudio.com/listener for privacy information.

V novém díle podcastu Cesty Zdopravy.cz vás vezmeme na Baťův kanál. Naším hostem je
ředitel obecně prospěšné společnosti Baťův kanál Vojtěch Bártek, který se věnuje návratu
plavby a života na Baťův kanál už od devadesátých let. Zřizovateli společnosti jsou
Jihomoravský a Zlínský kraj, kteří společně tuhle unikátní českou turistickou atrakci podporují
ze všech sil.
Loni přijelo na Baťův kanál 87 tisíc návštěvníků, v předcovidových letech to bylo až 90 tisíc.
Jenže právě covid, a omezení s ním spojená, srazil návštěvnost kanálu o třetinu, aby pak zažil
opět renesanci návštěvnosti. „Letos se nám vrací skupiny, školní výlety, organizované zájezdy
a dobře se prodávají i lístky na pravidelné plavby, které pořádáme,“ říká v podcastu Vojtěch
Bártek.

See omnystudio.com/listener for privacy information.

Šéf Centra historických vozidel (CHV) Českých drah Marek Plochý vede tým, který se stará o všechna Českých drah. Ve sbírce jich mají ČD na 400 a je to průřez lokomotivami, motorovými vozy, elektrickými jednotkami, osobními vozy až například po zauhlovací jeřáby. Přibližně 30-40 procent z nich je provozních. „Jsem velký fanda, když by bylo po mém, tak bych rád, aby jezdilo všechno. Ale to nepůjde. Takže se vraťme do reality. Určitě dojde i k redukci vozidel, některá jsou v našich sbírkách ve vícero kusech a není v našich finančních ani časových možnostech všechno udržet v provozu. Je to nákladný koníček, když to řeknu lidově. Abychom je udrželi v kvalitním provozu, bude se počet vozidel zmenšovat, protože náklady rostou každoročně o mnoho procent,“ říká Marek Plochý. 

See omnystudio.com/listener for privacy information.

Hostem letošního prvního prázdninového podcastu je ředitel regionálního pracoviště
Agentury ochrany přírody a krajiny z Vysočiny Václav Hlaváč. Dálniční stavby vytvořily podle
něj pro zvířata nepřekonatelný problém, jenže v době, kdy se začínaly stavět, tohle nikdo
nevěděl. A tak to ani neřešil. Zvířatům znemožňují migraci a některé populace, například
jihočeských losů, tak zůstávají odříznuté od ostatních, a pomalu vymírají. Česko v tom není
výjimkou, stejný problém řeší s dálniční sítí většina zemí Evropy. K dopadům silničního provozu na přírodu a zvířata se dostal Václav Hlaváč přes pomoc vydrám.

See omnystudio.com/listener for privacy information.

Alexandr Vrtěl je ředitelem Odboru jízdního řádu ze Správy železnic. Na konstrukci jízdních řádů pracuje už od roku 1996 a dnes je šéfem týmu se sedmdesáti lidmi, z nichž se polovina zabývá tvorbou a projednáváním ročního jízdního řádu a polovina ad hoc žádostmi o trasy vlaků.

Dosud vždy platilo, že jakmile se zveřejní finál jízdního řádu pro příští rok, začíná se pracovat
na tom pro rok následující. To se ale v nejbližších letech změní. „Sestava jízdního řádu se
prodlouží na pět let. Současný systém, kdy se dělá jízdní řád rok, se přežil. Dopravci podají
žádosti osm měsíců před začátkem platnosti jízdního řádu, my pak máme zhruba dva měsíce
na to, abychom vytvořili návrh. Vzhledem k tomu, že mají dopravci často rozdílné potřeby a
mění koncepty, tak dva měsíce nestačí. Ten problém je celoevropský. Proto vznikl evropský
projekt Timetable redesign,“ popisuje v podcastu Alexandr Vrtěl s tím, že se v dalších letech i
u nás uvede do praxe takzvaným Nařízením o kapacitě. 

See omnystudio.com/listener for privacy information.

Jaroslav Křenek je legendou mezi zachránci historického železničního dědictví v Česku.  V roce 1981 byl jedním ze zakládajících členů KHKD, tedy Klub historie kolejové dopravy Praha. Dnes je jeho jediným zaměstnancem a také šéfem. Spojil s ním celý svůj profesní život a je jeho součástí už 44 let.

„Bylo nám líto, že v roce 1981 končil parní provoz. Takže jsme plynule navázali,“ říká
v podcastu o úplném začátku KHKD Jaroslav Křenek. „Díval jsem se do evropského registru,
máme 112 vozidel v historickém režimu, z toho 80 je vedeno jako provozních. Převažuje u nás
logicky parní trakce, máme 11 parních lokomotiv ve sbírce, z toho tři provozuschopné. Na
čtvrté se pracuje.“

Jeden z největších úkolů za historii klubu bylo najít nové zázemí pro osm desítek exponátů,
když se museli odstěhovat z ŽOS Bubny v Praze. Spolek se dal dohromady před 44 lety, aby
zachránil a zrenovoval parní lokomotivu 354.7152 z roku 1917. Jezdí s ní dodnes. Tradičně
jejich stroj uvidíte letos v létě v Martinicích v Krkonoších. První krkonošský parní víkend je
v červenci druhý pak v srpnu. Tentokrát se tam setkáte právě s lokomotivu 354.7152, která
dala spolek před desítkami let dohromady. Ta pak zajistí i prosincové mikulášské jízdy v okolí
Martinic. „V Kněževsi otevřeme 6. července a 3. srpna pro veřejnost u příležitosti, kdy tu
pojede parní vlak z Lužné,“ doplnil Jaroslav Křenek pozvánku do zázemí KHKD u Rakovníka.

See omnystudio.com/listener for privacy information.

Hostem nového dílu podcastu Cesty Zdopravy.cz je Lukáš Svoboda, člen představenstva a náměstek generálního ředitele ČD pro ekonomiku a nákup.

Ekonomickým šéfem státního železničního dopravce je od dubna 2022.
Jsou podle něj České dráhy v dobré ekonomické kondici? „Před třemi lety bych to neřekl, přišel jsem do situace, kdy byly České dráhy v pocovidové době vyčerpané velkou ztrátou tržeb. Přišly o 10-11 miliard, a to je něco, co se nedá jednoduše dohnat v čase. Koneckonců i to je jeden z důvodů, proč skokově vzrostla zadluženost. Dnes jsem přesvědčený, že je ta firma zdravá, stabilizovaná a má velký potenciál,“ říká v podcastu Lukáš Svoboda.

Detailně v rozhovoru rozebíráme hospodaření Českých drah jako celé skupiny, tak samotné osobní dopravy, která vykázala za loňský rok historicky nejlepší čísla a skončila v zisku 635 milionů korun. Věnujeme se ale i tomu, jak pomáhají hospodářským výsledkům skupiny ČD prodeje majetku a nebo jaká je únosná míra jejich zadlužení.

See omnystudio.com/listener for privacy information.

Hostem nového dílu podcastu Cesty Zdopravy.cz je člen představenstva Škoda Group Zdeněk Sváta, a tak vás pozveme do zákulisí výroby v plzeňské Škodovce. I když čistě plzeňská už dávno není, protože má 7 výrobních závodů po celé Evropě, na deset tisíc zaměstnanců a vlastní třeba i 50% podíl v tureckém výrobci autobusů a náklaďáků Temsa.

Zdeněk Sváta je fakticky zodpovědný za výrobu toho, co jezdí po kolejích. Detailně
rozebíráme, jak má Škoda rozdělenou a organizovanou výrobu kolejových vozidel v rámci svých závodů v Česku i ve světě, včetně výrobního závodu Transtech na samotné hranici polárního kruhu ve Finsku.

 V rozhovoru také uslyšíte, jak se Škoda rozhoduje, co bude vyrábět sama, a kdy sáhne po externích dodavatelích a nebo že velkou část jejích tržeb dnes už netvoří hotová kompletní vozidla, ale i samostatné komponenty a nebo servis.

See omnystudio.com/listener for privacy information.

Jak se dělá EIA a kdy může dopravní stavby skutečně zaříznout. Právě o tom je nový díl
podcastu Cesty zdopravy.cz, který si můžete právě teď poslechnout. Naším hostem je jedna z největších českých specialistek na posuzování vlivu staveb na životní prostředí Ilona Plevová z Pragoprojektu.

Pracovala například na získání EIA pro severní část pražského okruhu mezi Ruzyní a Březiněvsí a také pro navazující úsek 520 do Satalic. Po získání kladného stanoviska EIA tu dál dohlíží na projektovou koordinaci. Co se tedy musí ještě všechno odehrát, než se poprvé kopne do země na Pražském okruhu mezi Ruzyní a Březiněvsí, tedy mezi dálnicemi D7 a D8?

See omnystudio.com/listener for privacy information.

Jak fungují kontejnerové terminály v Česku a jak jezdí kontejnerové vlaky v Evropě, o tom je nejnovější díl podcastu Cesty Zdopravy.cz. 

 Pozvání do našeho studia přijal Martin Hořínek, jednatel dopravce Metrans Rail a provozní ředitel a člen představenstva společnosti Metrans. Zároveň je de facto prezidentem sdružení nákladních dopravců na železnici ŽESNAD.CZ.

V Česku provozuje Metrans dva velké hub terminály – jeden v Praze-Uhříněvsi a druhý v České Třebové, kde se kontejnery nejen vykládají, ale i překládají na vlakové linky do dalších destinací. Menší terminály Mentransu v Nýřanech, Ústí nad Labem, v Lípě nad Dřevnicí a v Havířově jsou pak cílové, kde si kontejnery vyzvedávají zákazníci. „Terminálů máme v Evropě 21 a máme železniční dopravce, kteří jsou ve všech zemích, kde máme terminály. Pravidelné linky pak spojují naše terminály a jezdí do všech velkých přístavů nebo do velkých průmyslových center, jako je německé Porůří,“ říká v podcastu Martin Hořínek s tím, že týdně má celá skupina Metrans na evropské síti 670 vlaků s kontejnery.  Páteřní linkou z Česka je pro Metrans relace Praha-Hamburk, která vyjela poprvé v roce 1992. Dnes jede mezi Českem a Hamburkem v průměru osm párů kontejnerových vlaků každý den. 

See omnystudio.com/listener for privacy information.