Psychoterapeutická on-line platforma Hedepy získala od investorů dalších 2,15 milionu eur. Peníze použije na rozvoj na zahraničních trzích a nově přidává i psychiatrickou léčbu.

„Před třemi lety jsem byl ředitelem jedné marketingové agentury a kvůli covidu jsem musel propustit strašně moc lidí. Pro mě osobně to byl náročný moment v životě,“ vzpomíná Lukáš Krčil na okamžik, kdy vznikalo Hedepy. „Má tehdejší zkušenost s psychoterapeutem nebyla dobrá, tak jsme si řekli, že bychom tohle chtěli změnit a vybudovat způsob, jak se lidé spojí s terapeuty na dálku.“

To, co popisuje, kopíruje trend, který potvrzují i statistiky. Těžká doba covidových lockdownů řadu lidí poznamenala a prudce vzrostl počet těch, kteří mají nejrůznější psychické potíže.

Najít terapeuta či psychiatra s volnými kapacitami – a to zvlášť pro děti – je ale velice obtížné. Volné místo na trhu tak obsazují on-line služby. Opírají se přitom o odborné studie, podle nichž lze většinu terapií efektivně absolvovat na dálku. Během covidu se lidé se svými psychoterapeuty navíc vídali on-line běžně.

„Nemáme problém s nedostatkem terapeutů, to je velká výhoda,“ říká Krčil, který fungování Hedepy řídí. „Žijí v různých částech republiky a lidé si je vybírají podle profesních medailonů a případně sympatií, nikoli podle toho, jestli to k nim mají blízko, nebo daleko.“ Jako výhodu vidí kromě dostupnosti i anonymitu, kterou sezení on-line nabízejí. „Myslíme si, že lidé jsou více otevření, tolik se nestydí.“ 

Součástí je i teen terapie pro děti od 13 let. Momentálně lidi prý nejvíce trápí stres, strach z války, strach o finanční stabilitu a vztahové problémy.

U maloobchodních řetězců je podle ekonoma ING a bývalého radního ČNB Vojtěcha Bendy problém v nízké konkurenci. To a řada dalších faktorů podle něj způsobí dlouhotrvající inflaci, kterou jen podporuje růst státního dluhu.

Podle hlavního ekonoma finanční skupiny ING Vojtěcha Bendy jsou jedním z faktorů vysoké inflace vysoké ceny, které nasazují maloobchodní řetězce. „Řetězce si můžou dovolit nasadit vyšší ceny, protože vědí, že zákazníci zboží koupí a nebudou se bránit. Nemají kam uniknout,“ říká Benda, který působil v letech 2016 až 2022 jako člen bankovní rady České národní banky.

Netýká se to jen obchodních řetězců, ale i dalších firem. Vysoké marže pak mají podle Bendy za následek, že inflace nebude klesat tak rychle, jak se očekává. „Představa, že inflace a marže podnikům spadnou během několika měsíců, je asi nereálná. Proto říkám, že když se ke konci roku dostaneme na nějakou devítiprocentní inflaci, tak to bude úspěch,“ dodává ekonom.

Pozitivní však bude vysoká výdělečnost tuzemských firem v tom, že na zdejší trh přilákají nové hráče ze zahraničí, kteří budou nabízet nižší ceny. V kombinaci se sníženou poptávkou, kdy lidé kvůli prudce rostoucím cenám omezují výdaje, by ceny mohly přestat růst.

Prodeje firem se téměř zastavily. K jedné obří transakci přesto nedávno došlo. Americký gigant Cisco chce český Smartlook. Jak se změnili kupci a jak se taková obří transakce domlouvá? V pořadu Inside Talks odpovídá Ondřej Fryc.

Jak začít podnikat? Otázka, kterou Ondřej Fryc dostává asi nejčastěji. Sám vybudoval a následně prodal jeden z největších e-shopů Mall.cz a dnes jeho Reflex Capital jako investor pomáhá startupům. Zrovna minulý týden jeden z nich – brněnský Smartlook – pomohl prodat americké firmě Cisco. Cena se neuvádí, podle odhadů trhu ale mohla překonat miliardu korun.

Jak si tedy podobný příběh také prožít a jak s podnikáním začít? I když dnes mnozí vzpomínají na „zlatá devadesátá“, podle Ondřeje Fryce s devadesátkami šance rozhodně neskončily. „Každá doba přináší své příležitosti, tak jako my jsme v Mallu začali prodávat lednice, když je nikdo on-line neprodával, někdo dnes vidí příležitost třeba v ChatGPT nebo strojovém učení,“ říká s tím, že ten, kdo chce skutečně začít, by nad tím neměl křečovitě přemýšlet, ale vzít batoh a třeba na tři měsíce odcestovat. 

„Najednou vám začnou docházet souvislosti, které jste dřív neviděli. V práci vás třeba něco trápí a vy vidíte, že když tohle vyřešíte, může to být dobrá příležitost,“ říká Fryc.

„Považuji za neuvěřitelnou drzost, když se potomci nacistického kolaboranta hlásí o židovský majetek,“ říká galerista Vladimír Lekeš v Agendě SZ Byznys. Právě to zmařilo aukci pravděpodobně nejdražšího českého obrazu.

Mohla to být nejvýznamnější umělecká aukce za poslední léta. Obraz Oskara Kokoschky s názvem Žena a otrok, který znázorňuje autora s někdejší milenkou a múzou Almou Mahlerovou, nabízel majitel k prodeji s vyvolávací cenou v Česku dosud nevídaných 200 milionů korun. I když se většina uměleckých děl nabízených v Pavilonu Expo prodala, Kokoschkův obraz mezi nimi nebyl.

O překvapení na poslední chvíli se postaral článek v rakouském listu Der Standard, který zpochybnil oprávněnost vlastnictví českého majitele. Vyšel dva dny před aukcí, a podle všeho právě tento text případné zájemce odradil.

Podle galeristy Vladimíra Lekeše stojí v pozadí příběhu potomci jednoho z někdejších majitelů, německého podnikatele Hanse Dittmayera, odsouzeného po druhé světové válce za kolaboraci s nacisty. Jeho továrna během války například zásobovala Wehrmacht a jednotky SS.

Stát nařídil víc kontrol u obchodníků s potravinami. Chce, aby se do cen jídla promítly levnější energie i paliva. Podle prodejců však žádná inspekce ke zlevnění nepovede.

Kdo může za drahé potraviny? Stát teď na ose zemědělec–výrobce–obchod hledá viníka a pomoci v tom mají i kontroly státních institucí. S antimonopolním úřadem v čele, potravinářskou inspekcí, Českou obchodní inspekcí a hygienou v zádech. Podněty posílají i sami zákazníci. 

Podle obchodníků se teď počet nejrůznějších kontrol na plochách prodejen oproti minulosti minimálně zdvojnásobil.

„Tyto orgány mají právo nás kontrolovat, to je určitě v pořádku. Mně se ale nelíbí, že je to bráno jako jakýsi nástroj, který vytváří tlak na obchodníky, aby zlevnili zboží,“ říká v pořadu Agenda SZ Byznys předseda představenstva COOP Pavel Březina. A dodává, že zvýšené kontroly rozhodně zlevnění nepřinesou.

A pokud teď ceny mírně padají, rozhodně to podle něj není díky inspektorům v obchodech. „Je to tak sice prezentováno, ale je to nesmysl. Pokud je na trhu přetlak mléka, propisuje se to do cen produktů. Je to o vývoji cen v Evropě,“ dodává Březina.

Výrazná byznysová osobnost Petr Stuchlík aktuálně žije hlavně finančním startupem Corrency. V rozhovoru pro SZ Byznys ale též padly otázky na peripetie firem Fincetrum a Fair Credit, v nichž měl podíl.

Bývalý kandidát na pražského primátora Petr Stuchlík (za ANO) a někdejší primátorka Adriana Krnáčová (za ANO) dělají byznys s radnicemi po celém Česku i v zahraničí. Jejich finanční startup Corrency si klade za cíl podporovat lokální ekonomiku pomocí platebního systému, který Stuchlík připodobnil k virtuální platební kartě. Fungovat však může přes telefon prostřednictvím obyčejných textových zpráv.

„Corrency řeší obecný problém, že způsob, jak dostat peníze k potřebným, je strašně drahý. Když někam pošlete miliardu, tak 300 milionů shoří v tom, že platíte úředníky a papíry. Corrency to dokáže udělat za pět až sedm procent,“ řekl Stuchlík v rozhovoru pro SZ Byznys.

V praxi to funguje tak, že občan dostane od své obce nebo městské části kartu. Na ní je nahraný určitý objem platebních jednotek. Za zboží či službu v místě bydliště pak za své vlastní peníze dá jen polovinu, druhá polovina jde z karty Corrency.

Klienti tuzemských lázní se během pandemie proměnili a jsou mnohem náročnější. Zároveň s tím stoupla agresivita, neslušnost a hulvátství, říká spolumajitelem skupiny Royal Spa a viceprezident Svazu léčebných lázní Martin Plachý.

V českých lázních se rozehrál milionový spor. Druhým čtením totiž prošla novela zákona o místních poplatcích, která počítá s tím, že by nově platili poplatek z pobytu všichni hosté – tedy i „křížkoví“ pacienti, kterým pobyt platí zdravotní pojišťovny a kteří jsou od něj od roku 2019 osvobozeni.

Obce se těší na vyšší zisky, jež jim dosud unikaly – v případě menších lázeňských měst jde přitom o stovky tisíc ročně, u větších měst o miliony korun. Provozovatelé lázní však varují, že takové zdražení mnoho lidí – a to i těch, kteří se bez lázní neobejdou – odradí.

„Ve chvíli, kdy je klient na třítýdenním či čtyřtýdenním pobytu, je to tisíc až 1400 korun navíc. Pro některé lidi je to dost vysoká částka, která ovlivní jejich rozhodování,“ říká Martin Plachý, spolumajitel skupiny Royal Spa a také viceprezident Svazu léčebných lázní.

Poplatek podle něj může odradit 15 až 20 procent lázeňské klientely, často i pacientů, kteří lázně nutně potřebují. To, že mají platit poplatek z pobytu, je navíc podle Plachého nespravedlivé.

Automobilky se nadechly k růstu – čísla za první čtvrtletí se blíží roku 2019. Jásot ale nepřichází. Dodávky provází výpadky, dodavatelům stále hrozí krachy a největší otazník visí nad tím, na co budou auta jezdit po roce 2035.

Při 150 až 200 korunách za litr by se víc než na syntetická paliva vyplatilo jezdit na prosecco. Zástupci automobilek přesto vítají možnost, která se v Evropě otevírá i po roce 2035 a tedy původně plánovaném konci spalovacích motorů.

„I když za současných podmínek syntetická paliva žádnou výhrou nejsou, nikdo nemůže říct, co bude v roce 2035. Minimálně se nabízí další cesta, která by navíc mohla být řešením pro stávající vozový park. To je jen v Evropě 270 milionů vozidel,“ říká v pořadu Inside Talks Petr Novák z koncernu JTEKT.

Zároveň připouští, že pokud by se výroba těchto paliv nestala efektivnější a méně energeticky náročná, můžou syntetická najít uplatnění jen u prémiových značek, jako je třeba Ferrari či Porsche. „Vývoj je ale teprve na počátku a bavíme se o dvanácti letech inovací,“ dodává Novák s tím, že je rád, že se automobilkám otevírá další možnost pohonu.

Největší český výrobce krmiv pro psy a kočky, společnost Vafo, zařadila do své nejprodávanější řady krmiv hmyzí složku a chce na něj „naučit“ své zákazníky. I když je hmyz zatím dražší než maso, je ekologičtější.

Miliardář Pavel Bouška, který ovládl svět krmiv pro domácí mazlíčky, pokračuje ve svém tažení Evropou. Ve Finsku staví továrnu, ve Švédsku nedávno jeho Vafo Group získalo výrobce krmiv Four Friends a nadále plánuje posilovat.

„Mám pocit, že bychom mohli posílit výrobní stránku ve Skandinávii. Uvidíme, jaké příležitosti se naskytnou. Určitě se ale díváme po akvizičních příležitostech v Evropě. Líbila by se nám firma, která má vlastní značku, kterou bychom mohli začlenit. Dokonce už na něčem takovém pracujeme,“ říká v rozhovoru pro Agendu SZ Byznys Bouška s tím, že v létě navíc Vafo dokončí akvizici britské společnosti Pooch & Mutt, kde koupí stoprocentní podíl.

Firma, která prodává krmiva ve více než 85 zemích, má za sebou úspěšný rok. Loni si připsala tržby ve výši zhruba 9,4 miliardy korun a i letos počítá s růstem. Tentokrát ale výrazně nižším než v minulých letech – i v oblasti zvířecích krmiv se totiž projevila tendence lidí šetřit.

Na trhu s novými byty došlo k oživení a prodeje mírně narostly. Výsledků z rekordního roku 2021 ale na dohled nejsou. Trh ovládají drahé hypotéky.

Nejnovější data z prvního čtvrtletí letošního roku ukazují na oživení trhu s novými byty v Praze. Prodeje mezikvartálně vzrostly o téměř pětinu, uvedl v rozhovoru pro Seznam Zprávy majitel největšího rezidenčního stavitele v Česku, společnosti Central Group, Dušan Kunovský.

Vliv na další vývoj bude mít především hypoteční trh, který v posledních měsících rovněž zaznamenává prudkou oblevu.

Nabídkové ani prodejní ceny se oproti předchozímu období výrazně nezměnily. Výjimku mohou tvořit stavby s nižším ekonomickým standardem a zároveň s rychlejší platbou ze strany klienta, případně marketingové uvedení některých nových lokalit.