Akcent

Během uplynulého roku jsme častěji než kdy dřív obraceli pozornost k výsledkům přírodovědných výzkumů. Jak jsme úspěšní v popularizaci vědy a jaké tituly non-fiction za uplynulý rok nevynechat? Na otázky Olgy Stehlíkové odpovídají v Akcentu biolog, popularizátor vědy a publicista Pavel Pecháček a Eliška Selinger, vědkyně a vítězka popularizační soutěže pro mladé vědkyně a vědce Famelab.

Připravila: Olga Stehlíková

Editorka: Petra Kultová

Rok 2020 živá kultura přežila, ale ten příští vyhlížejí tanečníci a divadelníci s obavami. Jaké výrazné, nebo dokonce pozitivní události a momenty přinesly uplynulé měsíce? To je téma pro předsedkyni Asociace tanečních umělců Lindu Svidró, místopředsedkyni Asociace nezávislých divadel Lenku Havlíkovou, předsedu Asociace profesionálních divadel Stanislava Mošu a šéfredaktorku časopisu Loutkář Kateřinu Dolenskou.

Připravila: Veronika Štefanová

Editorka: Petra Kultová

Definice literatury faktu se regionálně odlišuje. Jak kvalitní knihy žánru non-fiction vznikly během koronavirové krize a měla by literatura faktu v časech krizí sloužit jako osvětová pomocnice s měřitelnou efektivitou? Na otázky Olgy Stehlíkové odpovídají v Akcentu kulturní publicista Jan Lukavec a historik Martin Liška.

Připravila: Olga Stehlíková

Editorka: Petra Kultová

Národní galerie minulý týden po povinném uzavření opět otevřela výstavu Mikuláše Medka s názvem Nahý v trní. Za uplynulých třicet let je v Praze Medkova retrospektiva k vidění už potřetí. O důvodech uspořádání té letošní a nepřiléhavosti legendy o „umělci-trpiteli“ s Michalem Novotný, kurátorem výstavy a ředitelem Sbírky moderního a současného umění NGP, a Janem Skřivánkem, historikem umění z časopisu Art Antiques, diskutoval v Akcentu Tomáš Klička.

Připravil: Tomáš Klička

Editorka: Petra Kultová

Jaké poslání má divadlo jakožto kulturní instituce dnes? A zaměříme-li se na středoevropský prostor, uchovalo si zde svou angažovanost? To jsou otázky Akcentu pro divadelní výzkumnici a kritičku Agatu Adamieckou-Sitek, maďarského dramaturga a univerzitního profesora Lászla Upora a Alici Koubovou, vědeckou pracovnici Filosofického ústavu AV ČR.

Na 8. prosince připadá 130. výročí narození Bohuslava Martinů. Jak světově proslulého skladatele představit širšímu publiku, když není možné živě koncertovat? V Akcentu, který připravil Daniel Jäger, se zamýšlí hudební publicistka Dita Hradecká a za „rokem Martinů“ se ohlíží hudební publicista Petr Veber. Cíle Institutu Bohuslava Martinů přibližuje jeho ředitel muzikolog Aleš Březina a Společnost Bohuslava Martinů představí její výkonná místopředsedkyně Eva Štrausová.

Po padesáti letech od vydání vychází první český překlad ikonické knihy o zvukové krajině a akustické ekologie nazvané Nová zvuková krajina–Rukověť pro dnešní učitele hudby. Autorem je kanadský skladatel a pedagog Raymond Murray Schafer. Kniha se zabývá zvukem, hudbou, hlukem i akustickým znečištěním. V čem je stále aktuální? Odpovídá audiovizuální umělec a pedagog Miloš Vojtěchovský. Nový podobně zaměřený sborník Zvuk a prostředí představí jeho editor Jan Krtička.

Podle básníka Ivana Diviše je poezie dialogem. Jenže co když se básník svému jazyku, krajině i bližním vzdálí? Jaké příležitosti nebo překážky znamená pro básníka exil? Jak se v odloučení proměňuje jeho poetika? A co obsahuje pozůstalost básníka a redaktora BBC a Svobodné Evropy Josefa Lederera? Na otázky Petra Šrámka odpovídá bohemista, filozof a autor monografie Poezie v exilu Josef Hrdlička a bohemistka Barbora Chybová.

Studenti i učitelé si oddechli. Národní knihovna na poslední chvíli po dohodě se Svazem českých knihkupců a nakladatelů prodloužila bezplatný vzdálený přístup ke svým digitalizovaným fondům do 31. 1. 2021. Proč ale není možné zajistit do budoucna snazší přístup k digitalizovaným knihám Národní knihovny, třeba i za poplatek? Na otázky Petry Kultové odpovídají předseda Svazu českých knihkupců a nakladatelů Martin Vopěnka a generální ředitel Národní knihovny Vít Richter.

Básnické sbírky, umělecké performance, aluzivní grafika, stávková móda i les transparentů. Současné polské protesty se netýkají jen žen, ale všech občanů Polska. Umělecké reflexe probíhajícího dění jsou podobně pestré jako různorodé skupiny protestujících. Jaké slovesné a vizuální formy ožívají na ulici a jaké umělecké podpory se dočkaly polské protesty v Česku? Na otázky Olgy Stehlíkové odpovídá v pokračování Akcentu o polském dění básnířka a bohemistka Zofia Bałdyga.