Akcent

Kina v Česku jsou už podruhé zavřená a měsíční ztráty jen na vstupném přesahují 200 milionů korun. Kina jsou ohroženým článkem vzájemně propojeného systému celé kinematografie, na kterou se nevztahuje ani jeden vládní dotační program COVID – Kultura. Jaká je situace českých kin v Chocni, Hradci Králové, Praze i Ostravě? A nepřesunou se premiéry výhradně do online prostoru? Na otázky Pavla Sladkého odpovídá Helena Bezděk Fraňková, ředitelka Státního fondu kinematografie.

Originální, suverénní a komplexní – tak charakterizovala mezinárodní porota vítěze pátého ročníku České ceny za architekturu, kterou pořádá Česká komora architektů. Stala se jím dostavbu a rekonstrukci sídla sklářské firmy Lasvit v Novém Boru od Jiřího Opočenského a Štěpána Valoucha ze studia ov architekti. Jak vzniká regionálně citlivá architektura coby logo firmy? Na otázky Petry Kultové odpovídají architekt Štěpán Valouch a člen poroty Štefan Polakovič.

Tento týden získal internetový seriál #martyisdead mezinárodní cenu Emmy pro televizní tvorbu. Stal se tak prvním tuzemským počinem, který na toto ocenění dosáhl. Osmidílná série o kyberšikaně je výjimečná i tím, že jako jeden z mála českých seriálů cílí na teenagery. Podpoří jeho historický úspěch vznik další televizní a webové tvorby pro mladé? Na otázky Pavla Sladkého odpovídají v Akcentu scénáristé Jaroslav T. Miška, Jan Stehlík a producent Vratislav Šlajer.

Už přes měsíc zmítají Polskem demonstrace proti dalšímu zpřísnění protipotratových zákonů. Jaká je protestní rétorika a narativ, jaké literární aluze a vizuální prvky využívá? Na otázky Olgy Stehlíkové v prvním ze dvou Akcentů, věnovaných reflexi polských protestů v literatuře a výtvarném umění, odpovídá polská bohemistka a překladatelka Anna Wanik.

Pražská Vysoká škola uměleckoprůmyslová a Svaz průmyslu a dopravy ČR podepsaly loni memorandum o spolupráci. Jak se od té doby daří propojit český průmysl s kreativními uměleckými obory? Jak si mohou obě sféry pomoci? Měla by škola jako UMPRUM zakládat startupy a co chybí vznikající strategii pro rozvoj kreativního průmyslu? Na otázky Petry Kultové odpovídají Radek Sidun, prorektor pro vnější vztahy UMPRUM a Martin Wichterle ze Svazu průmyslu a dopravy České republiky.

Výuka herectví, tance nebo pantomimy se musela kvůli pandemii koronaviru přesunout do online prostoru. Studenti uměleckých oborů tak nemohou zkoušet absolventské inscenace a připravovat se na vstup do profese. Jak fatální mohou být dopady pandemie koronaviru na umělecké vzdělávání? Téma pro děkanku DAMU Doubravku Svobodovou, taneční pedagožku Andreu Opavskou, vedoucího Katedry tance na HAMU Václava Janečka a děkana Divadelní fakulty JAMU Petra Francána.

V sobotu 21. listopadu uplyne 150 let od úmrtí básníka, prozaika, pohádkáře a sběratele ústní lidové slovesnosti Karla Jaromíra Erbena. Jaký ohlas zaznamenalo v roce 1853 první vydání jeho Kytice a jak jeho dílo promlouvá k dnešku? Na otázky Petra Šrámka odpovídají v Akcentu literární historici Dalibor Tureček z Filozofické fakulty Jihočeské univerzity a Václav Vaněk z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.

Jaká je nejmladší česká básnická krev, má ještě smysl vymezovat poezii generačně a jak dlouho platí označení začínající básnířka či básník? Na otázky Olgy Stehlíkové odpovídají v Akcentu „mileniálové“: oceněný básník a dramaturg cyklu autorských čtení Stará dobrá mladá krev Jan Škrob, letošní laureát Ceny publika v rámci 13. česko-německé Drážďanské ceny lyriky Ondřej Krystyník a zakladatel debatního podcastu Korektní poezie Pavel Zajíc.

Vedení Brna se kvůli klesajícím příjmům městského rozpočtu vrací k myšlence převodu Národního divadla Brno na stát. Je takové rozhodnutí ideálním řešením financování velkých kulturních institucí, které sídlí mimo hlavní město? Kdo všechno by se měl na jejich financování podílet? Téma pro ředitele Národního divadla Brno Martina Glasera, brněnskou primátorku Markétu Vaňkovou (ODS), ministra kultury Lubomíra Zaorálka (ČSSD) a šéfredaktora časopisu Svět a divadlo Karla Krále.

Fikční trilogie České televize nazvaná Herec nás zavádí do Československa první poloviny 50. let a zachycuje mladého ambiciózního herce, kterého ztvárnil Jan Cina. Jeho postava si v cestě za vysněnou kariérou nepřipouští morální dilemata spolupráce s StB a zaplétá se do nebezpečné hry. Do jaké míry je fikční divadelní svět věrný a jakou roli sehrávali herci v éře Gottwalda a Zápotockého?