Akcent

Laterna magika se po 50 letech vrátila na světovou výstavu EXPO, tentokrát do Dubaje. Speciálně pro ni vznikla inscenace Robot Radius, pokus o technologicky vizionářské dílo. Jak dnes může české umění reprezentovat na tak významné akci, jako je EXPO? A proč bychom měli tuto výstavu alespoň jednou v životě navštívit? Téma pro uměleckého šéfa Laterny magiky Radima Vizváryho nebo divadelního producenta Jakuba Vedrala.

Tento víkend se posedmé konal v prostorách pražské Venuše ve Švehlovce festival sociálního umění nazvaný Případ pro sociálku. Kde končí terapie a začíná umění? V čem se například divadlo se specifickými herci liší od klasického a čím nás může překvapit? Na otázky Jakuba Čermáka odpovídají dramaturgyně festivalu Barbora Šupová a umělecká vedoucí divadla Aldente Jitka Vrbková.

Jak naložit s brownfieldy? Trendem západní Evropy je jejich proměna na tzv. kulturní kreativní čtvrti. Takový záměr má i Liberec, který v minulých letech nenakládal se svým industriálním dědictvím vždy citlivě a kandidaturu na titul Evropské hlavní město kultury 2028 vnímá jako příležitost to změnit. O chystaném urbanistickém přerodu města hovoří David Hamr s architekty Jiřím Janďourkem a Zuzanou Koňasovou a také odbornicí na kulturní plánování Olgou Škochovou Bláhovou.

„Žena (a svět)“ – to je společné téma dvou neobyčejných děl, která zazněla 26. listopadu v pražské Státní opeře. V rámci mezinárodního projektu Musica non grata bylo nastudováno „Sedm smrtelných hříchů“ od Kurta Weilla a monodrama „Očekávání“ od Arnolda Schönberga. Jaké výzvy přichystaly obě inscenace svým tvůrcům a účinkujícím? Ptá se svých hostů Daniel Jäger, díla hodnotí divadelní kritička Radmila Hrdinová.

Praha nejspíš ztratí další stavbu z přelomu 70. a 80. let. Jde o bývalou administrativní budovu Vojenských staveb na předpolí Nuselského mostu od architekta Jana Hančla. Národní památkový ústav budovu hájí. Odbor památkové péče pražského magistrátu demolici nebrání. Jakou váhu má v památkové péči argument, že přihlížíme mizení celé jedné kapitoly z dějin vizuální kultury? A jak jsou pro památkáře i vlastníka důležité environmentální souvislosti, ptá se Petra Kultová.

Pražské Národní divadlo už má jasno, kdo dalších šest let povede soubor činohry. Vítěznou koncepci předložil režijně-dramaturgický tandem SKURT – Martin Kukučka a Lukáš Trpišovský. Jakou dramaturgii nabídnou početnému publiku, kterému není vždy snadné se zavděčit? Vsadí na jistotu, nebo budou riskovat? Hosty pořadu jsou kromě dua SKUTR, ředitel Národního divadla Jan Burian a divadelní publicistka Marcela Magdová.

Sociální drama, které líčí napětí mezi jedincem a společností. Opera Národního divadla Brno zahájila sezónu novou inscenací díla Benjamina Brittena Peter Grimes, kterou režijně připravil David Radok v osvědčeném tandemu s dirigentem Marko Ivanovićem. V titulní roli debutoval švédský tenorista Joachim Bäckström. Inscenaci představují v Akcentu její tvůrci a sólisté, hodnotí publicista Josef Herman.

Letošní rok přinesl kinům navzdory pandemickým uzávěrám šest desítek premiér, dokumentárních, animovaných i hraných včetně několika filmových debutů. Filmy Okupace, Zrcadla ve tmě a Hrana zlomu představují tři velmi odlišné hrané debuty. V jakých podmínkách a s jakými výsledky a pocity pracují začínající čeští filmaři? Hosty Akcentu s Pavlem Sladkým jsou tři režiséři Michal Nohejl, Šimon Holý, Emil Křižka.

Operní soubor Národního divadla Brno uvádí další strhující dílo 20. století. Po úspěšné říjnové premiéře Brittenova Petera Grimese, nastudoval Řecké pašije Bohuslava Martinů. Jakou výzvu toto vrcholné, poslední operní dílo Bohuslava Martinů představuje pro inscenační tým v čele s režisérem Jiřím Heřmanem? Jak nová produkce Řeckých pašijí rezonuje v kontextu současné nabídky tuzemských operních domů? A co v postavách může nalézt divák? Ptá se svých hostů Daniel Jäger.

Na konci září se už posedmé předávala Cena Věry Jirousové. Jedná se o ocenění za uměleckou kritiku, která se uděluje ve dvou kategoriích, a to jak začínajícím kritičkám a kritikům umění, tak těm etablovaným. V letošním roce v první kategorii zvítězila Tina Poliačková, v druhé Milena Bartlová. Společně s moderátorkou Terezou Špinkovou rozebíraly, co to znamená, dostat ocenění tohoto druhu, jaké kondici je současná umělecká kritika a na jaká témata se zaměřuje.