Akcent

BBC iniciovala anketu, v níž přes dvě stě kulturních publicistů a odborníků na televizní tvorbu z celého světa vybírali nejlepší televizní seriály současného tisíciletí. Je vítězný seriál The Wire – Špína Baltimoru adekvátní volbou, jaká překvapení žebříček obsahuje a jak se proměňuje seriálová tvorba? Na otázky Pavla Sladkého odpovídají kulturní publicisté a televizní kritici Táňa Zabloudilová a Tomáš Vyskočil.

Národní divadlo moravskoslezské v Ostravě uvedlo na konci října v novodobé české premiéře – v hudebním nastudování Davida Švece a v režii Ondřeje Havelky – dílo Jaroslava Křičky „Bílý pán aneb Těžko se dnes duchům straší“. Jde o operní komedii, odehrávající se na konci 20. let minulého století. Proč toto dílo, které ve 30. letech slavilo úspěchy po celé Evropě, čekalo na návrat 90 let? A jak je dnes vnímat, ptá se v Akcentu svých hostů Daniel Jäger.

Literatura pro děti a mládež je jejich nenahraditelným společníkem na cestě k poznávání světa, jinakosti i sebe sama. Jak vzbudit u dětí chuť nořit se do literárních světů? A čeho si všímají na knihách děti, které píší literární minirecenze v rámci projektu Nezletilí kritici? Ptá se Petra Kultová kritiček Sophie Van der Linden a Kateřiny Čopjakové, které se dětské literatuře profesně dlouhodobě věnují.

Na předvánoční knižní trh se letos nedostanou všechny původně plánované tituly či dotisky úspěšných knih. Může za to bezprecedentní nedostatek papíru, který sužuje nejen Česko. Přitom právě toto období je z hlediska výnosů klíčové pro celý ekosystém knižního světa. Co se zadrhlo v soukolí globálního papírenského průmyslu? Komu budou nevytištěné knihy nejvíce chybět a nastala příhodná chvíle, abychom začali něco měnit ve prospěch udržitelnosti knižního průmyslu?

Činohra Národního divadla prožívá poslední sezonu pod vedením uměleckého šéfa Daniela Špinara. Ten na jejím začátku oznámil, že předčasně skončí. Za hlavní důvod označil, že „nedokáže vydržet oficiální prostředí divadelního establishmentu“. Do Národního divadla vstupoval s koncepcí nazvanou Nová krev a s vizí dělat moderní a současné divadlo. Jak se mu podařilo koncepci naplnit? Otázka pro publicisty Janu Soprovou, Vladimíra Mikulku a Alenu Zemančíkovou.

Západní muzea čelí požadavkům, aby navrátily předměty ze svých sbírek, které pochází z bývalých kolonií a byly získány násilím. Jde o problém, který Francie a Německo řeší na nejvyšší vládní úrovni. Mají se artefakty vracet, a je vůbec kam? Jak tento problém řeší nově otevřené berlínské Humboldtovo fórum? A týká se to také českých sbírek? Hosty jsou Anna Remešová, šéfredaktorku serveru artalk.cz, a Ondřej Crhák z Náprstkova muzea asijských, afrických a amerických kultur.

Vztyčování, ničení a znovuobnovování pomníků, soch a monumentů ve veřejném prostoru provází téměř vždy vyhraněné emoce a debaty. U příležitosti oslav vzniku samostatného československého státu nabízí David Hamr v Akcentu dva příběhy monumentů z oblasti bývalých Sudet, z Jablonecka, kde se vznik nového státního útvaru příliš neoslavoval. Jak dovedeme nakládat s historií česko-německého soužití a co dnes prozrazují pomníky o nás samotných?

Jméno Milana Kundery vyvolává i po završení jeho literárního díla v kulturních kruzích vášnivé debaty. V loňském roce vyšly hned dvě jeho biografie na vyhrocených pólech mezi adorací a odsudkem. Proč se část čtenářů nechce spokojit s dílem a láká je pátrat i v záhadě života? Čím a jak se liší pohled Čechů a Francouzů na Kunderovu tvorbu? Na otázky Šárky Jančíkové odpovídá francouzská novinářka Ariane Chemin i v Praze narozený francouzský politolog a historik Jacques Rupnik.

Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK je na prahu nové koncertní sezóny. Po pandemii koronaviru se ne náhodou ve své dramaturgii výrazně zaměřuje na domácí hudebníky a ansámbly s cílem podpořit je po více než roční vynucené pauze. Vrátí se ale i zahraniční hosté, jména s FOK nerozlučně spjatá? A jak probíhaly přípravy této víceméně postcovidové sezóny? Daniel Jäger se ptá dramaturga pražských symfoniků Martina Rudovského a šéfdirigenta Tomáše Braunera.

Mladá generace romských umělců, tvořících v oblasti hudby, tance, nových médií, výtvarného umění, divadla i literatury, poukazuje skrze projekt AndroMedia na nedostatečný zájem kritiků. Cílem projektu, za nímž stojí organizace Slovo21, je zvýšit povědomí širokého spektra veřejnosti o současné romské umělecké tvorbě. Téma pro Izabelu Chalupníkovou ze Slova21, Davida Tišera z organizace ARA ART a vedoucí redakce pořadu O Roma vakeren Ivetu Demeterovou.