Alarm

Další díl podcastu Kvóty se zaměřuje na problematiku migrace a globální rozměr péče. Hostkou je sociální antropoložka Petra Ezzeddine, která se oběma oblastem dlouhodobě věnuje. Sociální antropoložka Petra Ezzeddine vysvětluje, že migrace za prací má u žen velmi často podobu vykonávání pečujících povolání - ať je to péče o seniory a seniorky nebo výpomoc v domácnosti. Řada žen navíc u svých klientů bydlí, čímž se stírá hranice mezi pracovním časem a osobním časem a v některých případech to vede k možnostem extrémního vykořisťování.

Vztahy mezi tradičními odbory a pracovníky v zakázkové ekonomice jsou komplikované. Obě strany se ovšem navzájem potřebují. Jen tak lze bojovat proti zásadním proměnám pracovního trhu. Text od Jana Bělíčka v rámci série textů a podcastů o donáškovém kapitalismu.

V pondělí 9. srpna zveřejnil Mezivládní panel pro změnu klimatu při OSN (IPCC) první část své šesté hodnotící zprávy o stavu klimatu, Vědci v ní tvrdí to, co už dnes opravdu nikoho nepřekvapí: že ve věci klimatické krize udělalo lidstvo zatím velmi málo a že náš čas na změnu tohoto stavu se krátí. Martin Vrba, s nímž jsme o tomto tématu hovořili, je vystudovaný filosof, výtvarný kritik a bývalý redaktor kulturního čtrnáctideníku A2. Dnes se věnuje převážně klimatickému aktivismu, a to zejména v české pobočce celosvětového hnutí Extinction Rebellion.

Hostem podcastu Bulvár je tentokrát Matouš Turek z iniciativy Zachraň javor, které se podařilo přimět radnici Prahy 1, aby upustila od záměru vydláždit parčík v blízkosti Karlova mostu. Matouš Turek v podcastu vysvětluje, proč byla iniciativa úspěšná. Javor, který slíbila radnice nechat žít, brání svými kořeny realizaci projektu – proražení nábřeží by totiž znamenalo narušení jeho kořenového systému. Turek nicméně upozorňuje na to, že vedení Prahy 1 stále hodlá v projektu pokračovat a že u ledu je jen dočasně.

Kromě souvislostí „kauzy javor“, která je dalším mediálně sledovaným příběhem současného vedení Jedničky (jež už se proslavilo pučem na radnici, privatizací bytového fondu včetně bytu exministra Arenbergera nebo podporou oslavy údajného konce pandemie na Karlově mostě), jsme v podcastu hovořili také o projektu pro park Folimanka. I tady se místní radnice – tentokrát jde o Prahu 2 – chystá zasáhnout do parkové plochy. Vzniknout tam má volnočasový areál s vybetonovanou plochou a i proti tomuto záměru se protestovalo.

Nový díl podcastu Kvóty se zaměřuje na rozdíly mezi registrovaným partnerstvím a manželstvím, překážkám, kterým musí LGBT komunita dnes čelit, i dezinformační kampani, která se proti manželství pro všechny vede. Adéla Horáková je vzděláním právnička. Několik let působí jako dobrovolnice v českých organizacích zabývající se právy LGBT osob. V současné době spolupracuje s kampaní "Jsme fér" na otevření manželství gay a lesbickým párům v České republice.

Těžko bychom asi v novodobých dějinách hledali nějakou dekádu, o které se neustále mluví, píše, přemýšlí, a nad kterou se stále živě debatuje tak jako o „devadesátkách“. V posledních letech jsou navíc také čím dál častěji předmětem akademického badání - ať už jde o historii, kulturu, architekturu nebo design. Redaktorka Alarmu Veronika Pehe působí na Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR. V roce 2020 vydala v newyorském nakladatelství Berghahn Books knihu o postsocialistické nostalgii Velvet Retro o vzpomínání na éru před rokem 1989. V posledních letech se ale odborně věnuje především populárním, až brakovým televizním a filmovým žánrům v české, slovenské a polské kinematografii devadesátých let.

Antropolog Petr Vašát nedávno vydal knihu Na jedné lodi. Globalizace a bezdomovectví v českém městě. V rozhovoru se věnujeme příčinám bezdomovectví a také tomu, jak se za posledních třicet let proměňují nejen důvody, proč lidé upadají do extrémní chudoby, ale i postoj většinové společnosti k lidem bez domova. Z výzkumů Vašáta a jeho kolegů a kolegyň vyplývá, že většina lidí bez domova a těch, kteří spadají do nejohroženějších tříd, pracovala (nebo příležitostně pracuje) na nejhůře placených pozicích v továrnách či službách. Česko tak podle Vašáta doplácí na nízké mzdy a na to, že je stále „montovnou Evropy“. V rozhovoru se také věnujeme rozšířenému mýtu, že mezi lidmi bez domova je nadměrně rozšířený alkoholismus, otázce, jestli se liší bezdomovectví ve velkoměstech a menších obcích i tomu, jaký vliv mají na bytovou nouzi gentrifikace a vzrůstající ceny bydlení.

V novém dílu podcastu Kvóty se bavíme o drogách, užívání i o tom, jak těžké je abstinovat. Hostkou je Eva, která si už nějaký čas vede sledovaný účet na Twitteru, kde popisuje své problémy s pervitinem.

Na konci června udělil děkan Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Michal Pullmann Cenu Jana Palacha dvěma akademičkám za mimořádný přínos jejich závěrečných pracích. Jednou z nich byla archeoložka Monika Matoušková a tou druhou amerikanistka a translatoložka Františka Schormová. A právě Františka Schormová je hostkou nového dílu podcastu Kolaps. Její oceněná práce se jmenuje Afroameričtí básníci za hranicemi: Černo-rudá aliance v Československu na počátku studené války a věnuje se v ní převážně vztahům mezi afroamerickou a československou literaturou

v padesátých letech 20. století. S Františkou Schormovou jsme si povídali nejen o mezinárodním kulturním dění v Praze za tuhého stalinismu a o literární scéně tehdejšího sovětského bloku, ale taky o tom, jaký literární vkus mají americké tajné služby.

Zkušenosti z terénu Jitku Modlitbovou naučily, že v zárodku ztráty bydlení stojí vždy nějaké trauma - ať už jde o ztrátu práce, rozvod, exekuce, které tito lidé nemohou splatit, lidé se zdravotními problémy, oběti domácí násilí nebo vyrůstání v dětském domově nebo kombinace těchto faktorů dohromady. S ředitelkou Centra sociálních služeb Armády spásy na Praze 7 o problematice lidí bez domova nebo nejistém bydlení, dopadech absence zákona o sociálním bydlení i o lidech, kteří se dnes ocitají na sociálním dně.