Alarm

Z některých médií občas můžete mít pocit, že Spojené státy za poslední rok zachvátila bezmála anarchie. Faktem je, že počet nejzávažnějších zločinů ve Spojených státech stoupl. Mohou za tento nárůst skutečně loňské masivní protesty? Jak situaci ovlivnila pandemie koronaviru? A opravdu hrozí v některých „demokratických“ městech policejní abolice?

V červencovém vydání Popu mluvili Luboš Pavlovič a Táňa Zabloudilová s Andi Schmied, maďarskou vizuální umělkyní, která nafotila nejluxusnější newyorské byty pořizované kvůli spekulacím.

Publistku a aktivistku Maju Vusilović znají čtenářky a čtenáři Alarmu jako autorku textů o feminismu na Balkáně, tématech souvisejících s reprodukčními právy, i jako komentátorku politické situace v Chorvatsku. Je členkou feministického aktivistického kolektivu SdruŽen a jedna z organizátorek roční Feministické konference. Nový díl Kvót se v rozhovoru s Majou Vusilović zaměřuje na feministické hnutí na Balkáně, otázku reprodukčních práv i různé podoby antikapitalistického feminismu.

Jaký měla pandemie dopad na digitální molochy? Jak se tvoří hodnota digitálních startupů, když vykazují malé zisky? Proč digitální firmy potřebují dominanci na trhu? Jaké jsou největší slabiny českého daňového systému? O vlivu technologických korporací na světovou ekonomiku a o daních mluvil v dalším díle podcastu Kolaps ekonom Jan Bittner.

Množství případů sexuálního násilí a skrývání viníků odhalují svět sportu jako rizikové prostředí, které zneužívání spíše podněcuje než že by mu bylo schopné zabraňovat. Jak tomu bylo v případě více než sto padesáti amerických gymnastek, hvězdy francouzského krasobruslení i jednoho z nejtvrdších kanadských hokejistů, ale také proč se ve sportu zamlčuje i násilí ze strany sportovních celebrit, se dozvíte v novém dílu Outsidera.

Výrazný proud současného umění tvoří projekty, které se dají vnímat jako sociální práce nebo komunitní aktivismus. Jejich vznik však iniciují výtvarníci, například hostka druhého Rautu Bára Bažantová.

Hostem nového dílu podcastu Bulvár byl zastupitel a bývalý starosta Prahy 1 Pavel Čižinský, se kterým jsme mluvili o plánovaných projektech v centru Prahy, krizi bydlení a o politice na Jedničce. „O násilí nebo mafii bych nemluvil, všechno se to odehrává v rukavičkách, ale finanční škody jsou hrozně velké,” říká Čižinský o nastavení politiky na Praze 1, která se podle něj vyznačuje tím, že vychází vstříc různým byznysovým zájmům.

Nový díl podcastové feministické show Kvóty se věnuje postavení Romů a Romek v Česku očima lidskoprávní aktivistky, původem z Kalifornie, Gwendolyn Albert. Lidskoprávní aktivistka Gwendolyn Albert pochází z Kalifornie a do České republiky se přistěhovala během devadesátých let. Jak sama říká, do té doby o Romech nikdy neslyšela - znala jen pojem “cikáni” a o jejich životě měla značně zkreslené představy, dané kulturními stereotypy. Během života v Česku si však začala všímat různých forem segregace romského obyvatelstva u nás a začala se o problematiku rasismu a diskriminace Romů a Romek v České republice zajímat. Dlouhodobě se angažuje například v otázkách bývalého koncentračního tábora Lety u Písku, spolupracuje s ženami, na kterých byly provedeny nedobrovolné sterilizace a věnuje se také otázkám vzdělávání a důstojnosti života Romů v Česku.

Nový díl podcastu Bulvár se věnuje nedávným změnám diskurzu v oblasti bydlení, hledání “dobré praxe” či drahám bydlení pro mladší generace. Hostem je sociolog bydlení Tomáš Hoření Samec, který je sociolog, působící na Sociologickém ústavu Akademie Věd České republiky. Absolvoval doktorské studium sociologie na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy a výzkumnou stáž na University of Vienna. Zaměřuje se na výzkum diskurzu o bydlení a hypotéčních půjčkách, na výzkum financializace bydlení a na nové formy poskytování bydlení realizované veřejnými a kolektivními aktéry. Publikuje v prestižních mezinárodních časopisech, například Urban Studies, Journal of Cultural Economy a Housing, Theory and Society. Je editorem řady publikací - například Jak zajistit dostupné bydlení nebo Pražská panelová sídliště jako místa protikladů.

Od konce května vychází na Alarmu sérii textů Donáškový kapitalismus jako budoucnost lidské práce? , která vzniká za podpory české pobočky nadace Rosa Luxembourg Stiftung. Jak už název napovídá, věnujeme se v ní především takzvané donáškové nebo zakázkové ekonomice (v angličtině se používá termín gig economy), jejíž význam poměrně zásadně stoupnul s nástupem koronavirové pandemie. Z donáškových poslíčků se stali takřka přes noc nepostradatelní pracovníci udržující náš systém v chodu. Je velmi pravděpodobné, že i kvůli tomu se bude tento způsob práce v budoucnosti stále více rozvíjet. Kromě pozitivních změn je však také důležité varovat před

negativními dopady zakázkové ekonomiky na pracovní trh a pracovně-právní vztahy. Právě o těchto aspektech zakázkového kapitalismu jsme si v novém Kolapsu povídali s ekonomem a sociologem Janem Drahokoupilem, který dlouhodobě působí v zahraničí a zaměřuje se právě na zakázkovou ekonomiku a její vliv na evropské země nejen v Evropské unii, ale i mimo ní. Jan Drahokoupil momentálně působí v belgickém Bruselu jako výzkumník Evropského odborového institutu ETUI.