Alarm

Dva američtí senátoři – republikán Josh Hawley a demokratka Amy Klobuchar – vydali letos na jaře každý svou knihu o problému monopolů ve Spojených státech. Knihy jsou značně rozdílné, ale obě svou troškou přispívají k jakési antimonopolní renesanci, kterou USA aktuálně zažívají. Je možné, že najdou znesvářené strany ve věci monopolů společnou řeč? V čem jsou obě knihy dobré a kde jsou naopak jejich slabiny? O tom všem je aktuální Redneck.

Hostem nového dílu podcastu Bulvár je Michal Lehečka - sociální antropolog působící na fakultě humanitních studií UK a ve spolcích Antropopictures a AutoMat, kde založil Laboratoř udržitelného urbanismu. Lehečka se odborně věnoval podobám rozvoje současných měst, především s ohledem na takzvaně postsocialistická města s důrazem na veřejný prostor panelových sídlišť. Je také jedním z autorů nové brožury Sociologického ústavu Akademie věd s názvem Pražská panelová sídliště jako místa protikladů. Je autorem řady odborných i popularizačních textů.

Jak reálnou hrozbu by bojkot pro mistrovství světa v Kataru znamenal, proč uspěl v případě běloruského pořadatelství hokejového turnaje, ale také jak dokázal nejsilnější bojkot kvůli režimu apartheidu v JAR změnit vývoj sportu a v čem je používání termínu sportwashing eurocentrické a nespravedlivé se dozvíte v novém dílu podcastu Outsider.

Kauza Dominika Feriho rozpoutala debaty o sexualizovaném násilí, zneužívání moci, nebo predátorství. Otázky týkající se kultury znásilnění, sekundární viktimizace žen nebo institucionálních problémů různého typu už více než čtrnáct dní rezonují veřejným prostorem. Řeší se, proč tu existuje nízká institucionální důvěra v policii nebo soudy, jak nevhodnému chování předcházet, nebo jak souvisí genderová nerovnost a sexuální násilí. Nový díl podcastové feministické talk show Kvóty se zaměřuje na kulturu znásilnění, sexualizované násilí, domácí násilí. Hostkou Apoleny Rychlíkové je socioložka Blanka Nyklová.

Práce přes aplikace se stala ve městech během pandemie hitem. Jak do budoucna může rozvoj platforem ovlivnit podobu trhu práce? Text Pavla Šplíchala v rámci série textů a podcastů o donáškovém kapitalismu.

Odkud čerpají firmy jako Uber a Lyft inspiraci pro svůj obchodní model? A může měnící se kurz ve Washingtonu přinést odklon od „slepičí strategie“ mnoha současných společností? Text Matěje Schneidera v rámci série textů a podcastů o donáškovém kapitalismu.

V polovině května jsme si připomněli sto let od založení Komunistické strany Československa a není asi nadsázkou říct, že tato politická síla zcela zásadně ovlivnila podobu české společnosti minulého století. A svým způsobem ji ovlivňuje dodnes. V nejnovějším Kolapsu jsme se zaměřili na etapu komunistické vlády, která s naší érou souvisí nejvíce – na normalizaci. Ta se ustanovila na hrobě poslední vlny socialistického idealismu spojené s takzvaným Pražským jarem. Na čem vláda Gustava Husáka zakládala svou legitimitu, jak vypadaly perzekuce nepohodlných straníků po roce 1968? S jakými problémy se normalizační moc i společnost potýkaly a jak spolu souviselo expertní vědění pozdní normalizace s československou porevoluční realitou? O tom jsme si povídali s historikem a politologem Tomášem Vilímkem z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR, který ve své práci zkoumá odpor československé společnosti vůči normalizačnímu režimu, expertní a manažerské elity v pozdním socialismu a dějiny československé emigrace.

Na začátku nového tisíciletí se po celém světě začal šířit nový fenomén televizní zábavy – reality TV. Pořady jako Survivor, Big Brother, ale také čeští Vyvolení najednou zaplnily mediální prostor a vnesly do něj zcela novou dynamiku. V Česku a na Slovensku jsou dodnes populární pořady jako Farmář hledá ženu, Mamo, ožeň ma, Prostřeno nebo Výměna manželek. Především na Výměnu manželek se zaměřoval dnes už slavný výzkum socioložky médií Ireny Reifové z Katedry mediálních studií na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. V novém Kolapsu jsme se jí ptali, na co při analyzování české reality TV přišla a jestli se její poznatky dají aplikovat na obecnější tendence v české společnosti. Mluvili jsme také o zostuzování chudých a o tom, jak do reality show prokapává ideologie neoliberalismu.

O tom, na jaké obtíže narážejí rodiče a děti ve městech, mluvily architektka Alžběta Brůhová, historička architektury Klára Brůhová a socioložka Karina Hoření, autorky výstavy Vadí x nevadí: Jak se žije dětem a rodičům v Praze? v Galerii VI PER. V podcastu řešíme, jak se rodiče s malými dětmi po Praze pohybují, jaké druhy dopravy jsou family friendly, kam rodiče s dětmi chodí, kde je jim příjemně, kde naopak ne a zda je Praha městem pro všechny. Ukazuje se, že rodiče se musí ve veřejném prostoru potýkat s řadou překážek, fyzickými bariérami počínaje a systémovými problémy, například nedostatkem institucionální péče či nepřipraveností úřadů, konče.

V posledních dnech otřásá českou veřejností svědectví několika žen, které popsaly své nepříjemné zkušenosti s politikem Dominikem Ferim. Článek, který tato svědectví zaznamenal, společnými silami připravovaly redakce Alarmu a Deníku N. Autoři investigativního textu - Jakub Zelenka z Deníku N a Apolena Rychlíková z Alarmu - promluvili o tvorbě celé reportáže i širším celospolečenském kontextu celé kauzy v podcastu Kolaps. Mluvili jsme také o #MeToo v Česku, novodobých sexuálních normách a novinářské investigativní práci v této oblasti.