Alarm

Krajinářský architekt Štěpán Špoula působí na pražském Institutu plánování a rozvoje. Krajinářská perspektiva, která vychází z krajinného profilu města, z jeho historického kontextu a pracuje třeba i s městskou divočinou a vágními prostory, u nás zatím není moc rozšířená. Špoula v rozhovoru vysvětluje, proč je koncept tradičních parků dnes už trochu překonaný a v čem stávající městská zeleň neodpovídá současným potřebám. V Česku podle něj stále přetrvává přesvědčení, že buď se chrání zeleň, nebo se rozvíjí město. V čem je tento postoj překonaný? Jak by měla městská zeleň ideálně vypadat a z jakých měst si brát příklad?

Hostem Kolapsu byl historik a historický antropolog Pavel Himl, který v roce 2019 v nakladatelství Argo vydal odbornou publikaci Pozorovat, popsat, stvořit. Osvícenská policie a moderní stát 1770–1820, v níž se věnoval vzniku moderní policie na českém území a také tomu, jak policie zapadala do celku takzvaných osvícenských josefínských reforem na konci 18. století. Kniha nabízí pohled na začátky moderních států a na roli policie při jejich vzniku. V současnosti se o roli státu hodně mluví v souvislosti s pandemií koronaviru, o policii pak například v souvislosti s případem policejní vraždy George Floyda ve Spojených státech.

Spoustu pozornosti si v průběhu posledních několika let vysloužila takzvaná The Squad – skupina zastupitelek (a od loňských voleb i zastupitelů) v dolní komoře amerického Kongresu, které jsou o poznání levicovější než většina demokratů v posledních několika dekádách. Jen těžko byste hledali někoho, kdo by to této skupiny zapadal (alespoň vizuálně) lépe než dvoumetrový, holohlavý a potetovaný John Fetterman. Jak se stalo, že je tento bývalý starosta dvoutisícového městečka v současnosti nejviditelnějším kandidátem do senátu za Pensylvánii? A proč má Fetterman na rukou vytetovaných deset různých dat? O tom všem je dnešní Redneck.

Eliška Černá a Jakub Černý se otázkám spojeným s bydlením věnují dlouhodobě: jak odborně a teoreticky, tak prakticky a aktivisticky. Oba dva se zapojují do lokálních ostravských aktivit a spolu se sociologem Tomášem Hořením Samcem jsou autory kapitoly o bydlení v nedávno vyšlé knize Za hranice kapitalismu. V ní se zaměřili na problematiku takzvané financializace bydlení - procesu, kdy se důsledkem proměny bydlení v komoditu, obchodovatelnou na finančních trzích, mění vnímání této základní potřeby pro život. Původní funkce bydlení - dávat domov - se s globálním nástupem FIRE economy začala vytrácet a bydlení je nahlíženo jako investice. Co se sebou tento fenomén přinesl?

Our first guest in the podcast series Crossroads is Martin Lemberg-Pedersen who is an associate professor at the Centre for Advanced Migration Studies (AMIS) at the University of Copenhagen and a research fellow in the Horizon 2020 project “Advancing Alternative Migration Governance” (AdMiGov). In his research he focuses on geopolitical and political economic analyses of actors and networks involved in EU border management. In particular, he studies border control technologies, the dynamics of securitization and externalisation of border control and the influence of private industrial actors on EU migration policies and institutions involved in border control. His work combines different disciplinary perspective including political philosophy, sociology, critical geography, postcolonialism, security and border studies.

Prvním hostem podcastové série Na rozcestí je Martin Lemberg-Pedersen, který je docentem v Centru pro pokročilá migrační studia na Kodaňské univerzitě a výzkumným pracovníkem projektu Horizon 2020: Advancing Alternative Migration Governance. Ve svém výzkumu se zaměřuje na geopolitické a politicko-ekonomické analýzy aktérů a sítí v souvislosti s managementem hranic EU. Zejména zkoumá technologie kontroly hranic, procesy sekuritizace a externalizace hranic a vliv soukromých průmyslových aktérů na migrační politiku EU a instituce zapojené do kontroly hranic. Využívá pohledy přístupy mnoha různých oborů včetně politické filozofie, sociologie, kritické geografie, postkolonialismu nebo bezpečnostních a hraničních studií.

Dějiny sportu jsou zároveň dějiny ženské emancipace. Jak si museli své současné postavení ve sportu ženy vybojovat se dozvíte v novém dílu podcastu Outsider.

Zástupce iniciativy Vyvlastnit Deutsche Wohnen vysvětluje, jak nájemníkům v Berlíně pomáhalo zastropování nájmů, jež mezitím zrušil ústavní soud, a jak by jejich situaci změnilo vyvlastnění. Iniciativa Vyvlastnit Deutsche Wohnen však před dvěma lety vznikla kvůli jinému záměru. Tím je referendum, na jehož základě by korporace vlastnící ve městě nad tři tisíce bytů byly vyvlastněny. Aktivistům jde o to, aby se tisíce bytů privatizovaných začátkem nultých let vrátily do vlastnictví města. Společnosti jako Deutsche Wohnen v nich totiž během dekády zdvojnásobily nájem. Berlíňané, jejichž mzdy nerostou zdaleka stejně rychle jako nájmy, jsou tak podle aktivistů rukojmími vlastníků bytů. Někteří z nich je rekonstruují, aby je mohli pronajmout lidem ochotným zaplatit víc. Nájemníci s běžnými příjmy se proto často stěhují nebo musejí sdílet byty s velkým počtem lidí. Pokud iniciativa sesbírá do června 175 tisíc podpisů, bude referendum vyhlášeno v září společně s volbami do berlínského senátu.

V polovině osmdesátých let se do Československa dostala více než stovka namibijských dětí v rámci humanitární pomoci Lidové organizaci Jihozápadní Afriky SWAPO, která vedla v tu dobu národněosvobozeneckou válku proti tehdejší Jihoafrické unii. Namibijské děti žily v uprchlických táborech v sousední Angole v polních podmínkách a komunistické Československo je tehdy přijalo, aby zde děti dostaly vynikající vzdělání a mohly se z nich později stát opory namibijské společnosti. O hlubším kontextu celé této nenápadné epizody z československých dějin a o dalších osudech namibijských dětí jsme si v novém Kolapsu povídali s antropoložkou a afrikanistkou Kateřinou Mildnerovou. Kateřina Mildnerová v minulém roce věnovala tomuto tématu svou knihu Černí sokoli. Pohnuté osudy namibijských dětí vychovaných v Československu.

Volební právo ve Spojených státech má dlouho, komplikovanou a vcelku krvavou historii. Právě do ní se pouští aktuální díl podcastu Redneck. Dozvíte se v něm nejenom, jak vlastně probíhá proces volby ve Spojených státech, jak se volební právo jedni snažili a snaží omezovat a druzí zase garantovat, ale za asistence speciálního hosta, amerikanisty Jana Beneše, také spoustu o základním historickém vývoji volebních práv. V neposlední řadě se také dozvíte, jak je to s aktuálními kauzou ohledně omezování přístupu k volbám v Georgii, nebo chystanou legislativou ve federálním Kongresu, která by měla naopak volební práva pevnější zajistit.