Alarm

Andrew Cuomo vládne jako guvernér státu New York už od roku 2011 - navzdory svému poměrně sadistickému politickému stylu byl dvakrát znovuzvolen. Loni na jaře si pak se sílícím koronavirem získal mezi demokratickými politiky značnou oblibu a stal se jakýmsi protipólem nenáviděného Donalda Trumpa. Jeho řešení covidové krize je teď ale pod palbou, a aby toho nebylo málo, vyplavala na povrch i kauza sexuálního obtěžování, ze kterého guvernéra obviňuje hned šest žen. Blíží se Cuomův politický konec?

“Pandemie je obrovská změna. Je svět před a svět po. K tomu, co bylo, se nevrátíme.” vysvětluje Ilona Švihlíková v nejnovějším dílu podcastu Kvóty. Debata se tentokrát točila především kolem možných ekonomických dopadů pandemie, roli “průmyslové lobby” na rozhodování vlády i kolem selhání politické třídy jako takové. Co by podle Ilony Švihlíkové hrozilo, kdyby se skutečně na pár týdnů uzavřel průmysl? Na čem dnes vlastně stojí česká ekonomika? Jak hodnotí výroky některých kapitánů českého průmyslu směrem k sociálním opatřením vlády? A jak otřese pandemie postavením České republiky?

Už od začátku prosince probíhají v Indii bez většího zájmu českých médií obří protesty zemědělců proti reformám, které v září schválil indický parlament pod vedením Naréndry Módího a Indické lidové strany. Do protestů se od té doby zapojilo neuvěřitelných 250 milionů lidí a nehodlají s nimi přestat, dokud indická vláda reformy nezruší. O co ve zmiňovaných reformách jde? Jak na protesty reaguje indická vláda? A proč o zemědělské stávce na sociálních sítích mluví i Greta Thunberg nebo popstar Rihanna? O tom jsme si v novém Kolapsu povídali s politologem a indologem Jiřím Krejčíkem ze Sociologického ústavu Akademie věd České republiky.

Málokdo se v posledních letech snažil tak moc stylizovat do role možného nástupce Donalda Trumpa jako senátor za stát Missouri Josh Hawley. Zatímco donedávna směřoval spíše směrem k jakémusi umírněnějšímu, sofistikovanějšímu „trumpismu“, od vyrabování Katpiolu podporovateli Donalda Trumpa a zpochybňování voleb ze strany republikánských senátorů v čele právě s Hawleym nemůže být o něčem takovém řeč. Může se Hawley z aktuálního dění vzpamatovat, nebo z něj naopak dokonce těžit? A je jeho „ekonomický populismus“ skutečný, nebo je jenom módní pózou? To vše se dozvíte v aktuálním díle podcastu Redneck.

V posledních týdnech to vypadá, že vedle pravicového bloku ODS, TOP09 a KDU- ČSL, středově - liberálního bloku Pirátů a STAN tu možná vyroste ještě blok třetí, středově - levicový. Tvořit by ho měli Zelení a ČSSD. Pozvání do Kvót přijala první místopředsedkyně Zelených Anna Gumplová a také Daniela Ostrá, politoložka a členka iniciativy Lepší ČSSD je možná. Debata se týkala nejen stavu v oblasti vyjednávání, ale i strategií, jak vést kampaň v covidové době i toho, s jakým dědictvím se obě strany musí vyrovnat. Jak Zelení přesvědčí své voliče a voličky, aby podpořili koaliční blok se stranou, která se progresivní politice donedávna ještě vyhýbala? Zvládnou sociální demokraté zabránit dalšímu odlivu voličů a jak zbavit Zelené nálepky “městské strany pro liberály”? Je v této straně po debaklu Matěje Stropnického prostor na levicovou a sociální politiku? Není spojení obou stran jen znouzecností a co nastane, pokud se strany do Poslanecké sněmovny nedostanou? O tom všem jsou následující hodinové Kvóty.

Na území České republiky začala řádit britská mutace covidu-19, některé nemocnice jsou na hraně svých kapacit a v Poslanecké sněmovně se řeší, jestli je lepší zavést nouzový stav, nebo raději pandemický zákon. Do jak velkého průšvihu se řítíme? Je možné ještě vše zvrátit? A naráží západní svět na to, jak velký klade důraz na individuální svobody? O tom jsme v novém díle podcastu Kolaps diskutovali s matematikem, ekonomem, ale i dramatikem Reném Levínským, který aktuálně působí v Centru pro ekonomický výzkum a doktorské studium Univerzity Karlovy (CERGE-EI) a je také ředitelem Centra pro modelování biologických a společenských procesů (BISOP). René Levínský se specializuje na matematické modely a teorii her a mimo jiné

se podílel také na vytvoření protiepidemiologického systému PES.

Joe Biden má za sebou bezmála měsíc v prezidentském úřadě. Vyjasnili si ale demokraté a Američané obecně, jak úspěšným (nebo neúspěšným) prezidentem byl vlastně jeho demokratický předchůdce Barack Obama? Ten na konci minulého roku vydal první část svých prezidentských pamětí. Jak se vypořádal se zděděnou hospodářskou krizí? Jak proměnil americké zdravotnictví? A na co při svém úřadování trochu pozapomněl? To vše je tématem aktuálního dílu Rednecku.

O kryptoměně bitcoin dnes můžeme slyšet na každém rohu. Bitcoiny v hodnotě miliardy a půl dolarů nedávno koupil Elon Musk a poslední dobou plní světová média zprávy o tom, že bitcoin překonal další historické maximum. Z vysmívaného fenoménu se stal předmět zájmu a decentralizovaná kryptoměna přitahuje i zvědavé laiky. Víme ale, co to bitcoiny jsou a na jakých stojí principech? Britský novinář Alex Hern bitcoin nedávno definoval jako „odstavené auto běžící naprázdno, které zároveň luští sudoku, za což si pak můžete koupit heroin“. Jak se tato definice líbí sociálnímu a ekonomickému antropologovi Martinu Tremčinskému z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, který v posledních letech ve své akademické práci zkoumá právě českou a slovenskou bitcoinovou komunitu? V novém dílu podcastu Kolaps se s ním bavíme o bitcoinech, regulaci finančních trhů, anarchokapitalismu i levici.

Odborová právnička a publicistka Šárka Homfray se ve své práci zaměřuje na témata související s prací: věnuje se otázkám diskriminace, genderovým nerovnostem, digitalizaci a průmyslu 4.0, proměnám pracovního trhu, prekarizaci, globalizované ekonomice nebo platformovému kapitalismu. V dalším dílu feministického podcastu Kvóty mluví nejen o těchto oblastech, ale také o absenci imaginace politických elit, o podbízivých kampaních řešících triviality nebo o tom, proč mladí lidé málokdy vydrží pracovat ve státním sektoru. Jaká jsou podle Šárky Homfray východiska z dnešních krizí, kde hledat politickou inspiraci a proč se pokoušet komunikovat i nebanální témata? Proč jsou i odbory „pánský klub“ a jak těžké je slaďování péče a práce v dnešním Česku? I o tom jsou dnešní Kvóty.

V Ruské federaci posledních několik týdnů houstne atmosféra. Aspoň to tak tedy vypadá ze západoevropských médií. Vše odstartoval politik Alexej Navalnyj svým návratem do Ruska z Německa, kde se léčil poté, co byl nejspíš ruskou tajnou službou FSB otráven novičokem. Navalnyj byl okamžitě po přistání zatčen, ale jeho tým brzy zveřejnil další investigativní video – tentokrát o papalášském sídle prezidenta Vladimira Putina u Černého moře. Desetitisíce Rusů jsou momentálně v ulicích a demonstrují proti vládě. Z jakých důvodů? A kdo je vůbec Alexej Navalnyj a co od něj můžeme čekat? Dostane se ještě někdy z vězení zpět na svobodu? O tom jsme si v novém Kolapsu povídali s politoložkou Terezou Souškovou z Asociace pro mezinárodní otázky, která se specializuje na východní Evropu.