Alarm

Když se díváme na období československého socialismu, velmi často mluvíme o únorovém převratu, stalinistických padesátých letech nebo o událostech takzvaného pražského jara, které vyústily v invazi vojsk Varšavské smlouvy. Historik Jan Mervart a filozof Jiří Růžička, působící na Filozofickém ústavu Akademie věd ČR, to chtějí změnit svou knihou Rehabilitovat Marxe! Československá stranická inteligence a myšlení poststalinské modernity. Jak se straničtí intelektuálové a filozofové jako Karel Kosík, Radovan Richta, Ivan Sviták, Robert Kalivoda a další reagovali na odhalení kultu osobnosti roku 1956? Co pro ně znamenal konec stalinismu a jak se vyrovnávali s jeho dědictvím? Jakými způsoby znovu promýšleli Marxovo myšlení a jak chtěli modernizovat socialistickou ideologii? Tomu se věnuje tento díl podcastu Kolaps.

Na otázku, jak ven z koronavirové krize, se čas od času objevuje odpověď, že ideálním řešením by bylo alespoň dočasné zavedení všeobecného základního příjmu. O tomto hojně diskutovaném nástroji, který však žádná země dosud ve větší míře nezavedla, přišla do Kolapsu mluvit Zuzana Uhde ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR. Kromě akademické dráhy se Zuzana Uhde dlouhodobě zabývá právě šířením povědomí o tomto konceptu v Česku. Hovořila o tom, že nerovnosti mezi chudými a bohatými zeměmi sice nemůže základní příjem vyřešit, nicméně v naší společnosti by mohl být vhodným nástrojem ke zmírnění podhodnocení péče.

Když byl Joe Biden v roce 1972 zvolen do Senátu, co byla jeho první výrazná agenda? V čem všem se paktoval se segregacionistickými zastupiteli? Jaké postoje má za sebou v rozpočtových otázkách, zahraniční politice a trestním právu? A proč minulost nastupujícího prezidenta nasvědčuje spíše ideologickým úkrokům vpravo než vlevo, jak se aktuálně obává část americké pravice? To všechno se dozvíte v nejnovějším díle podcastu Redneck.

Jana Ciglerová vystudovala žurnalistiku na FSV v Praze a International Journalism na City University v Londýně. Žije v USA a do Deníku N přichází po třinácti letech v MF Dnes na pozici americké zpravodajky. V minulosti působila jako zpravodajka Lidových novin ve Velké Británii, psala pro The Observer a Evening Standard a absolvovala stáž pro zahraniční zpravodaje v Helsinkách. Zajímá se také o témata žen, založila diskusní pořad Tah dámou na ČT, vedla časopis Elle a stála na začátku vzniku přílohy Ona Dnes. Vedle novinářské práce také přednáší pro české i zahraniční studenty médií a žurnalistiky v Praze, v roce 2016 například přednášela na univerzitě Clemson v Jižní Karolíně. Ciglerová, se momentálně nachází ve Washingtonu DC. Jak probíhají přípravy na inauguraci Joea Bidena? Proč město hlídá na 25 000 členů Národní gardy a jsou obavy, že by mohlo dojít k násilnému přerušení inaugurace oprávněné? A jakým prezidentem by Joe Biden měl být, aby uklidnil situaci ve Spojených státech?

Kamala Harris se stane první ženou ve funkci viceprezidenta Spojených států. Vzhledem k tomu, že nastupující prezident Joe Biden sliboval, že v roce 2024 nebude kandidovat znovu, je na bývalou kalifornskou senátorku Kamalu Harris zaměřena velká pozornost, protože se předpokládá, že bude Bidenovou logickou nástupkyní. Jaká je její politická historie? Jsou spekulace o tom, že je trojským koněm americké levice, zasloužené, nebo jdou její prokurátorské instinkty opačným směrem? O tom všem je aktuální Redneck.

Knihy Svědectví o životě v KLDR koreanistky Niny Špitálníkové poslední dva měsíce dominuje českým knižním žebříčkům nonfiction literatury. V publikaci najdeme sedm rozhovorů se Severokorejci, kteří utekli z Korejské lidově-demokratické republiky. Nina Špitálníková se s nim setkala v jihokorejském Soulu a ptala se jich na jejich běžným život. Čtenáři se tak na tento nejnenáviděnější stát světa mohou podívat jejich perspektivou, a není to příliš hezká podívaná. Právě o této knize, životě v Korejské lidově-demokratické republice, tamějším společenském systému, ale také autorčině fascinaci KLDR jsme si povídali v nejnovějším dílu podcastu Kolaps.

Když se právničce Lence Hečkové a jejímu manželovi Tomášovi narodila holčička s Downovým syndromem, začali najednou trpět úplně novým typem strachu. Báli se, že Anežka, jak dcerku pojmenovali, bude společností neustále vytlačována na okraj. I proto se rozhodli se situací něco dělat. Kromě toho, že dceru vychovávají úplně stejně jako další své děti, promýšlejí problémy lidí se speciálními potřebami i společensky. Lenka Hečková působí v expertním týmu České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání, která sdružuje neziskové organizace, zástupce akademické obce, zástupce škol, rodičů i mladých lidí se speciálními vzdělávacími potřebami, kteří věří, že společné vzdělávání je cestou k soudržné a prosperující společnosti.

V novém dílu feministické talk show Kvóty jsme hovořili o tom, jak náročná je v české společnosti péče o děti se speciálními potřebami, co přesně pro tyto lidi znamenala hysterie kolem inkluzivního vzdělávání nebo jak by měla fungovat společnost, ve které by se všem znevýhodněným dostávalo respektu, pomoci a pochopení.

Prvním hostem podcastové série Kolaps, kterou pro internetový deník Alarm.cz připravují Jan Bělíček a Pavel Šplíchal, je v roce 2021 politolog Ondřej Slačálek, momentálně působící na Ústavu politologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Už od devadesátých let je aktivní na české anarchistické scéně, zapojoval se do různých aktivistických kampaní, po globální ekonomické krizi roku 2008 se stal součástí hnutí ProAlt, momentálně však působí hlavně na akademické půdě. Jak se v posledních letech proměnila jeho politická imaginace? Co pro něj dnes znamená anarchismus a jak se bude vyvíjet levicová politika v příštích několik letech? O tom jsme se bavili v prvním novoročním dílu podcastu Kolaps.

Populistické vzedmutí na sklonku 19. století, John Maynard Keynes, problém monopolů ze třech různých úhlů, život James Baldwin a rasové pnutí v Americe, nebo problém vyrovnaných rozpočtů. To jsou některé z témat nejlepších letošních knih podle Matěje Schneidra, který si pro vás už rok připravuje podcast Redneck o americké politice a společnosti. Více se o knihách dozvíte v v dnešním bilančním díle.

Historičce Radce Šustrové nedávno vyšla v nakladatelství Argo knížka Zastřené počátky sociálního státu. Nacionalismus a sociální politika v Protektorátu Čechy a Morava. Zabývá se v ní se nejen rozvojem sociálních výhod pro české zaměstnance a dělníky během takzvaného protektorátního období, ale také ideologií národního sjednocení, která dokázala na jednu stranu semknout národ, na druhou stranu z něj vyloučila veškeré „cizorodé“ prvky včetně Romů a Židů. Český nacionalismus nelíčí Šustrová jako vymezující se proti tomu velkoněmeckému, ale jako něco, co němečtí okupanti tolerovali, a co jim dokonce mohlo přijít vhod.