Alarm

Nový díl Outsidera se podívá na nacionalistickou podstatu Eura, jakým způsobem se politika národní hrdosti na jedné straně a nenávisti na druhé týká i České republiky, nakolik silně je boj o nejlepší evropskou reprezentaci spojen s tím nejhorším z etnické nesnášenlivosti a jak jeden zápas dokázal zažehnout i občanskou válku v Jugoslávii.

Kalifornské firmy po loňském referendu mohou pracující vést jako „nezávislé kontraktory“. Podaří se jim tento model rozšířit do ostatních států, nebo se blíží reforma? Text od Matěje Schneidera v rámci série textů a podcastů o donáškovém kapitalismu.

Hostkami podcastu Kvóty jsou Žofie a Stella, které se dlouhodobě angažují v klimatickém hnutí. Jak se ke klimatickému aktivismu dostaly a jak funguje kampaň Zastavme špinavé prachy, která sdružuje hned několik organizací. Cílem kampaně je přimět pojišťovny a banky k odpovědnému jednání . „84 bilionů korun – tolik peněz investovalo šedesát největších bank do uhlí, ropy a plynu za posledních pět let.” uvádí iniciátoři kampaně na svých stránkách a dodávají: „Fosilní infrastruktura, kterou kryjí evropské a americké pojišťovny, má potom hodnotu 13 bilionů korun.” Jak v kontextu zodpovědného pojišťování fungují české pojišťovny a banky? Jaké energetické firmy patří k největším znečišťovatelům u nás? Jak probíhaly nedávné Akční dny proti špinavému pojištění, které platforma pořádala v několika velkých českých městech? A proč je vůbec sektor bankovnictví a pojišťovnictví tak zásadní pro fungování fosilního průmyslu?

Se sociální geografkou, publicistkou, pedagožkou a překladatelkou Michaelou Pixovou jsme probírali pražský klimatický plán, který Pixová považuje za příliš vágní. Upozorňuje, že plán do značné míry umožňuje, aby se ve městě hodně stavělo, protože propaguje zahuštěnou městskou zástavbu a město krátkých vzdáleností. „Pokud kompaktní město stavíme proto, aby si v něm mohli investoři pouze uložit peníze, tak se klimatické plány zneužívají k legitimizaci urbanistického vývoje, který klima v konečném výsledku spíš zhorší,“ říká. Pixová také popisuje, čím se občanská městská hnutí, včetně těch politických jako Praha sobě, liší od těch zahraničních, proč jsou méně radikální a neuvědomují si příliš politicko-ekonomické nerovnosti v současné společnosti a jaké to pak má důsledky. V rozhovoru probíráme i to, jak se poptávka po kvalitní architektuře zneužívá k developerským záměrům, které městu a jeho obyvatelům příliš neprospívají. A došlo i na squatting a na otázku, jak přispěl k rozvoji občanských aktivit.

Gig economy hrozí ukončit celou epochu ochrany pracovněprávních vztahů. Z pohledu globálního Jihu nejde o významnou změnu. Text od Pavla Šplíchala v rámci série textů a podcastů o donáškovém kapitalismu.

Společnost STEM, česká pobočka německé nadace Friedrich Ebert Stiftung a

think-tank Masarykova demokratická akademie vydaly společně sociologickou

studii Jedna společnost - různé světy, která se zaměřuje na polarizaci a fragmentarizaci české společnosti. O jejích výsledcích a závěrech jsme si

povídali se sociologem a ředitelem organizace STEM Martinem Buchtíkem a

politoložkou Kateřinou Smejkalovou z české pobočky německé nadace Friedrich Ebert Stiftung. Proč bychom podle Martina Buchtíka neměli aplikovat koncept polarizace na českou společnost? A proč jsou nejvíce štěpícími tématy vztah k takzvanému Západu a ke společenskému vývoji po roce 1989? Tomu se věnuje nový díl podcastu Kolaps s moderátory Janem Bělíčkem a Pavlem Šplíchalem.

Hosty dalšího vydání podcastu Bulvár byli zástupci občanského sdružení ZaPět Jan Kremer a Milan Kostohryz, podle kterých lidé na „Pětce“ nemají šanci do vznikajících projektů promlouvat. V novém díle Bulváru je řeč také o projektu Radlické radiály či Šemíkova břehu, ale i o deziluzi z politické reprezentace Prahy 5. „Na veřejných projednáváních se obyvatelé běžně hlásí o slovo, ale nedostávají ho. Pak třeba v radničním médiu vyjdou naše fotky se zdviženými pažemi a podtitulkem Občané se zapojovali do debaty,“ kroutí hlavou Kremer.

„Málokteré aktivity dělá člověk sám – na většinu z nich potřebujeme společnost, se kterou můžeme spolupracovat," říká Pavel Karous, sochař, pedagog a člen uměleckého Spolku Skutek, v rozhovoru pro podcast Raut. Podcastová série Raut se zaměřuje na okrajové a hraniční formy umělecké tvorby a proměny uměleckých strategií, které vstupují do otevřených a aktivních vztahů s dalšími disciplínami a komunitami. V nadcházejících dílech se zaměříme na umění ovlivněné aktivismem a sociální prací, přehlížené profese uměleckého provozu a problematiku přístupnosti uměleckého vzdělávání. Dramaturgyní podcastu je redaktorka Alarmu Táňa Zabloudilová. Raut je součástí dlouhodobých aktivit Ve věci umění, které organizuje iniciativa pro současné umění tranzit.cz a které zkoumá možnosti sociální a politické funkce umění. Podcastová série vychází z témat, jimž se Ve věci umění a tranzit.cz dlouhodobě věnují a zasazuje je do širšího kontextu.

„Byla to náhoda, že je dopadli. Mohli vraždit dlouho dál a nikdo by si toho nevšiml,“ říká Petr Hátle a vysvětluje, že manželé Stodolovi se zaměřovali na důchodce žijící ve vesnicích a protože vraždy primitivně maskovali za nešťastné náhody či sebevraždy, policisty dlouho nenapadlo, že by mohlo být něco v nepořádku. „Senioři žijou osaměle a sebevraždednost je u nich hodně vysoká, i když se o tom moc nemluví, kdyby zavraždili jako první třeba pracující ženu z města, asi by se na to přišlo dřív.“ Hostem prvního vydání resuscitovaného podcastu o kultuře Pop byl režisér filmu Velká noc a autor podcastu Pohřešovaná Petr Hátle, který právě natáčí hraný film o Manželích Stodolových.

Takzvanou zakázkovou ekonomiku si spojujeme především s různými donáškovými službami. Skutečné ohrožení pracovních vztahů se však skrývá spíše v téměř neviditelném fenoménu mikropráce. Text od Jana Bělíčka v rámci série textů a podcastů o donáškovém kapitalismu.