Echo Podcasty

Echo Podcasty

By Echo MediaNewsPolitics
Download on the App Store

Echo Podcasty episodes

  • Ukrajincům jsme pomáhali už před sto lety. Když začal stát tuto podporu utlumovat, Češi se bouřili.

    Ukrajincům jsme pomáhali už před sto lety. Když začal stát tuto podporu utlumovat, Češi se bouřili.


    Před sto lety zamířily do Československa desítky tisíc imigrantů. Byli to Rusové, Bělorusové, Ukrajinci prchající z bolševického Ruska, kterým mladý středoevropský stát intenzivně pomáhal – měl na to určený program nazvaný Ruská pomocná akce. V jejím rámci se kromě mnoha jiných věcí ustavilo ukrajinské vysoké školství, celkově postupně v Čechách fungovaly čtyři ukrajinské vysoké školy. Vyučující na nich začínali od píky, sepisovali učebnice, sháněli učební pomůcky, doslova z ničeho vybudovali během několika let plně rozvinuté instituce. Ukrajinské vysoké školy paradoxně fungovaly dokonce i v době protektorátu, kdy české vysoké školy byly uzavřeny. Jak se celý ten příběh odehrál? A co na to Češi? Jaké vztahy byly mezi přišedšími Ukrajinci a Rusy? O tom všem a mnohém dalším v nové epizodě sourozeneckého podcastu Hej, Slované hovoří bratři Jakub & Lukáš Novosadovi s ukrajinistkou Terezou Chlaňovou.

    Je to příběh, který z české historické paměti zmizel. Přitom je fascinující a inspirativní – v lázeňských Poděbradech byla v roce 1921 založena Ukrajinská hospodářská akademie. Vysoká škola na tak malém městě bylo nezvyklá, Poděbrady ovšem měly logistickou výhodu: mimo sezónu poskytovaly dostatek ubytovacích kapacit, byly na dráze, takže se z nich snadno dalo dostat do Prahy. Díky tomu všemu nastal ve městě velký rozvoj ukrajinského života, takže z tehdejších jeho osm tisíc obyvatel byla asi tisícovka ukrajinských imigrantů. Ti začali zdejší vysoké polytechnické učení budovat s jediným psacím strojem. Díky jejich píli však na konci dvacátých let měla škola třiatřicet seminářů, terminologické komise, včelíny, farmy, meteorologickou stanici, mnoho kabinetů různého druhu, nakladatelství… V něm profesoři vydávali učebnice, které – protože neměli k dispozici žádné psané materiály – psali z hlavy.

    Kromě toho poděbradští Ukrajinci výrazně pěstovali a prezentovali svou kulturu. Měli zájmové spolky, v nichž pěstovali divadlo, balet, ve městě působili také nejlepší tehdejší banduristé (ostatně zde založili výrobnu bandur). Celý tento systém platil československý stát, ale rovněž ukrajinští emigranti ze zahraničí, zejména ze Severní Ameriky. Od sedmdesátých let 19. století totiž odcházeli Ukrajinci ze západu země za oceán, kde se domestikovali a podporovali své krajany doma. Vlna ukrajinské ekonomické emigrace následně podporovala vlnu ukrajinské politické emigrace. Když na konci dvacátých let udeřila ekonomická krize a Československo začalo pomoc imigrantům utlumovat (i proto, že začalo být zřejmé, že nejde

    o dočasnou imigraci, protože režim v sovětském Rusku se jen tak nezhroutí), poděbradští radní proti tomu protestovali. Chtěli bohatý rozvoj svého města udržet a nadále podporovat.

    Jak to s ukrajinským vysokým školstvím nejen v Poděbradech, ale i v Praze nakonec dopadlo? Jak do jeho rozvoje zasáhla změna režimu v Československu? Existuje dnes ještě někde ve střední Evropě nějaká ukrajinská vysoká škola? Jaké byly a jsou vztahy mezi několika vlnami ukrajinské emigrace včetně té současné? Jaké vztahy měli mezi sebou v Československu ukrajinští a ruští imigranti? Jak se Československo postavilo k hladomoru na Ukrajině? Aneb konečně podcast, který připomíná, nač jsme zapomněli.

    28 min
  • Kovanda: Politici jsou zboží a voliči si vybrali, Babišovi to možná vyhrál boj proti emisním povolenkám

    Kovanda: Volby ukázaly, že trh funguje. Ekonomika zůstane stabilní, euro přijde nejdřív po roce 2035Nová vláda Andreje Babiše s motoristy a SPD má před sebou obtížné kompromisy, ale žádný rozpočtový kolaps nehrozí, říká hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Emisní povolenky chce Česko podle něj oprávněně zpochybnit a euro by se nemělo zavádět dříve než v příští dekádě.„Politický trh funguje stejně jako jakýkoli jiný, voliči si vybírají ‚zboží‘ podle vlastních preferencí. To, že v těchto volbách uspěly i mladé studentky, je důkazem, že trh je živý a otevřený. V totalitních systémech by k tomu nikdy nedošlo,“ říká Kovanda.Podle něj hrála v rozhodování voličů větší roli ekonomická situace než bezpečnostní otázky nebo válka na Ukrajině. „Bezpečnostní témata byla důležitá, ale rozhodující zůstala ekonomika. A v té voliči vyhodnotili, že změna dává větší smysl,“ dodává.Podívejte se na celý rozhovor o rozpočtové odpovědnosti i green dealu.

    30 min
  • Sladké mámení Andreje Babiše a hořký konec Petra Fialy

    Celý podcast sledujte na http://www.Echoprime.cz


    Víkendové volby přinesly řadu překvapení. Předznamenává odchod Petra Fialy také konec koalice Spolu? Výsledky komentuje host Echo Porady Michal Kormaňák z agentury Ipsos.


    „Nejvíc mě překvapila vysoká účast, Stačilo pod pěti procenty, neúspěch SPD a celkově málo hlasů pro antisystémové strany,“ říká Kormaňák. „Lidi, kteří nejsou ztotožnění s establishmentem, volí protestní strany. Ale my tu máme tu velkolepou stranu Ano, která je protestní, a přitom se jmenuje Ano,“ dodává Jiří Peňás.


    „Jedna z interních anket, kterou si udělala ODS, říká, že asi 93 % hlasujících členů už koalici Spolu nechce. Ale když mají hlasovat o tom, kdo by měl být předseda, tak nejvíc hlasů má Martin Kupka, což je ztělesnění Spolu,“ soudí Daniel Kaiser.


    „A není to škoda, že se ještě nepokusili vyjednávat? Přijít s nějakou lukrativní nabídkou pro Petra Macinku, pro Filipa Turka, klidně s premiérským postem, půdorys pětikoalice plus Motoristi. Bylo by reálné to uplést,“ říká Pavel Štrunc.

    v

    Na Echo Poradě diskutovali Michal Kormaňák, Jiří Peňás, Daniel Kaiser, Pavel Štrunc a Dalibor Balšínek.


    X: http://twitter.com/echo24cz

    Facebook: http://twitter.com/echo24cz

    32 min
  • Němec: Ve válce má strach každý. Z Afghánistánu jsem se vrátil jako vítěz, návrat do civilu byl šok

    Bývalý velitel elitních speciálních sil SOG Lumír Němec patří k nejzkušenějším českým vojákům, kteří prošli přímými bojovými operacemi v Iráku a Afghánistánu. V rozhovoru pro podcast Men’s Factor vzpomíná nejen na vznik legendárního útvaru, ale i na tvrdý návrat do civilního života.

    „Kdo říká, že ve válce neměl strach, lže. Každý se bojí, jde jen o to, jak to dokážeš potlačit a jet podle nacvičených drillů,“ popisuje Němec první střety v Afghánistánu. Jednotka SOG, složená z vojáků, policistů a zpravodajců, byla podle něj unikátní – uměla bojovat i působit v operativě. „Dnes tady není útvar s takovým záběrem, jaký měl SOG,“ dodává.

    Návrat do civilu popisuje jako šok. „Potřeboval jsem zaplatit složenky a alimenty. Jenže když jsem přišel do firmy a řekl, co umím – střílet, řídit tank a skákat padákem – tak se mě zeptali, jak tím budu přínosem. Moje první práce byla ve Všenorech. Hledal jsem černé skládky. Před třemi lety se nás bál celý Helmand, a já se ocitl v lese s ledničkou,“ vzpomíná.

    32 min
  • Krize komična: Proč je tak těžké snášet štěstí

    Nevěra kdysi bývala komickou zápletkou filmu, dnes však dokáže rozložit celou rodinu, ne-li několik pokolení. Rakouský filozof Robert Pfaller v tom spatřuje symptom širší kulturní proměny: od komediálního paradigmatu jsme přešli k paradigmatu tragickému. Nejde přitom jen o film či divadlo, ale o převládající styl v politice, umění i mezilidských vztazích. Vládne patos, extrém a vážnost – a možná právě tím společnost maskuje svou nedůvěru v sebe samu, svou nejistotu přehlušovanou okázalostí a velkými slovy.

    Komedie podle Pfallera není odlehčující zábavou, nýbrž cvičením kultury ve schopnosti unést štěstí. Kdo se směje, ten na chvíli vystupuje ze své sebestřednosti – z onoho sevření, které Sigmund Freud chápal jako projev pudu smrti, vůle k zakrnění. Smích drobnými impulsy vyvazuje člověka z tragické vážnosti, z nutkání hledat smysl právě v ní, a otevírá cestu k radosti.

    Komedie je tak pro Pfallera nejen estetickým žánrem, ale i etickým a politickým gestem, možná dokonce formou života. Není útěkem před vážností, nýbrž nejvyšší formou věrnosti životu samému. Ale opravdu jsme dnes společností, která se víc bojí radosti než bolesti?


    Kapitoly


    I. Úpadek komedie v dobách „multikrizí“ [úvod až 17:00]

    II. Společný zrod tragédie a demokracie [17:00 až 37:55]

    III. Poprvé Nietzsche o tragédii, podruhé Marx o komedii [37:55 až 57:50]

    IV. Komedie a její etika rozkoší [57:50 až konec]


    Bibliografie


    Giorgio Agamben, Pulcinella: Or Entertainment for Children, přel. Kevin Attell, 2. vyd. London: Seagull Books, 2018.


    Aristotelés, Poetika, přel. Rudolf Mertlík. Praha: SNKLHU, 1962.


    Daniel Kaiser, „Vy lidé z postkomunistické Evropy jste dospělejší než my“, in: EchoPrime, 4. ledna 2018, https://www.echoprime.cz/a/SjN39/vy-lide-z-postkomunisticke-evropy-jste-dospelejsi-nez-my.


    Tom Lanoye, Het drama van de tragedie, Amsterdam: Athenaeum – Polak & Van Gennep, 2025.


    Tereza Matějčková, Lekce Giorgia Agambena: Jak vládnout strachem, in: Pravda neexistuje?, č. 41, https://www.forendors.cz/p/8f8e5cf22f45aea8ec02272e1f67f47a, příp. https://www.echoprime.cz/a/HP8RX/jak-vladnout-strachem-lekce-giorgia-agambena.


    Friedrich Nietzsche, Tak pravil Zarathustra: kniha pro každého a pro nikoho, přel. Otokar Fischer, Praha: Rybka Publishers, 2018, „O svobodné smrti“.


    Robert Pfaller, Das Lachen der Ungetäuschten: Die philosophische Würde der Komödie, Frankfurt am Main: S. Fischer, 2025.

    31 min
  • Ještě za I. světové války jsme snili o slovanské federaci, ve které by Rusko hrálo dominantní roli

    Ještě za I. světové války jsme snili o slovanské federaci, ve které by Rusko hrálo dominantní roli.


    Slavjanofilství mělo v druhé polovině 19. století mezi Čechy velké příznivce. Ovšem zájem českých politiků o Rusko závisel na tom, jak se jim dařilo prosazovat své politické zájmy v rámci Rakouska-Uherska. Dá se najít určitá analogie s dneškem, jen si místo Rakouska-Uherska musíme dosadit Evropskou unii.

    Později se z panslavismu vyčlenilo takzvané novoslovanství, jehož představitelem byl známý český politik Karel Kramář. Za první světové války vydal Karel Kramář dokument známý jako Slovanská ústava, kde popsal fungování eventuálního všeslovanského státu. Měla to být taková slovanská federace, která by vznikla by fungovala pod patronací Ruska a ruština by v ní byla hlavním jazykem.

    Také vznik československých legií v Rusku by byl těžko myslitelný bez silných slavjanofilských tendencí. V roce 1914 totiž nebylo vyloučené, že Rusové postoupí až do českých zemí, vždyť v září 1914 byli už v Haliči. Interpretace, že I. světová válka je válkou mezi Germány a Slovany, byla dost oblíbená.

    Velký růst proruských emocí nastal po II. světové válce, kdy byli politici i veřejnost ovlivněni údajnou mnichovskou zradou Západu a nejen prezident Beneš byl přesvědčen, že Sovětský svaz se bude demokratizovat. Toto nadšení trvalo víceméně až to srpnové okupace v roce 1968.

    Po roce 1989 se vztah k Rusku měnil s prezidenty. Václav Klaus a Miloš Zeman - na rozdíl od Václava Havla - přestali akcentovat Rusko jako riziko. Po vpádu Rusů na Krym a pak na Ukrajinu nastala změna. Podle průzkumu z března 2025 souhlasí 47 % občanů s kroky vlády na podporu Ukrajiny, třetina s nimi nesouhlasí a necelá pětina se nepřiklonila ani k jedné z možností. Lze shrnout, že Rusko svůj kredit, který si vybudovalo u české společnosti od roku 1800 do roku1945 dokázalo dokonale promrhat.

    27 min
  • Rána přišla zevnitř, kauza Bitcoiny nás stála vítězství. Blažek stáhl i Stanjuru, říká Žáček z ODS

    „Po čtyřech letech vládnutí jsme měli přes sto tisíc hlasů navíc, ale bitcoiny nás srazily,“ říká poslanec Pavel Žáček (ODS) v rozhovoru pro Echo Prime Time.Mluví o dopadu kauzy ministra Stanjury, roli premiéra Petra Fialy, budoucnosti projektu Spolu, i o tom, proč považuje spojenectví motoristů s Andrejem Babišem za politickou naivitu.Jak vidí budoucnost ODS a má Petr Fiala zůstat předsedou? Sledujte celý rozhovor.

    35 min
  • Okamura říká stále něco jiného, chceme jednobarevnou vládu. Motoristé jsou nám blíž než SPD

    Pro hnutí ANO je prioritou jednobarevná vláda, zároveň je ale možné, že se nenaplní. V pořadu Echo Prime Time to uvedl místopředseda hnutí ANO Robert Králíček s tím, že vítěz voleb má programově blíže spíše k Motoristům sobě než k SPD. Druhé zmíněné hnutí vysílá podle stínového ministra vnitra zmatené signály ohledně svých požadavků pro podporu potenciální vlády.Králíček na počátku poděkoval voličům za obrovskou podporu voličů a následně se vyjádřil k vyjednávání mezi hnutím ANO a potenciálními partnery pro vládní spolupráci, tedy Motoristy sobě a SPD. „Jednání jsou na začátku, nyní je předčasné mluvit o nějakých konkrétních obrysech. Dva subjekty, se kterými jednáme, teď přijdou s nějakými představami a politika je umění možného. Andrej Babiš má od předsednictva hnutí jasný mandát k vyjednávání jednobarevné vlády, což je naše priorita,“ uvedl Králíček s tím, že 80 mandátů představuje obrovskou podporu lidí.První jednání, ke kterému došlo v sobotu mezi lídry ANO a Motoristy a následně SPD, bylo podle Králíčka zdvořilostní. „Já jsem u těch jednání nebyl, myslím si, že ale nebylo nic konkrétního, možná určení harmonogramu vyjednávání,“ poukázal Králíček s tím, že ale vnímá rozporuplná vyjádření SPD. „Umím si představit jednobarevnou vládu s podporou obou subjektů, ale Motoristé chtějí do vlády a své požadavky formulovali podle mě o něco jasněji,“ řekl Králíček.

    22 min
  • Chceme do vlády, nebo nic. Babišovi nebudeme dělat tichou podporu. Program prosadíme jen ve vládě

    Motoristé sobě buď v nějaké vládě zasednou, nebo žádnou vládu nepodpoří. V pořadu Echo Prime Time to uvedl čerstvě zvolený poslanec Matěj Gregor. Dodal, že programové priority Motoristů jsou tak zásadní, že je možné je prosazovat pouze ve vládě, když tam budou mít ministry. Uvedl, že například ze zrušení inkluze jsou Motoristé ustoupit, pokud se v následujících čtyřech letech dojde ke kompromisu ústupku z jejího současného nastavení.Na počátku Gregor řekl, že by sám rád znal odpověď na otázku, zda Motoristé zasednou ve vládě s hnutím ANO. „Jisté je, že Motoristé v nějaké vládě zasednou, nebo žádnou vládu nepodpoří. V tuhle chvíli nejde říct, jak to dopadne. Bude to záležet na ochotě vítěze voleb sdílet vládní moc,“ uvedl Gregor s tím, že Motoristé chtějí své stovky tisíc hlasů zužitkovat tak, aby se na vládě mohli podílet.

    19 min
  • Green Deal nás bude stát stovky miliard. Realita místo ideologie! Uhlí musíme držet ještě 15 let

    Evropská klimatická politika a energetická bezpečnost se staly jedním z hlavních témat před podzimními volbami. Podle poslance ODS a člena sněmovního podvýboru pro energetiku Václava Krále nakonec i tentokrát rozhodne „peněženka voličů“. Ceny energií, emisní povolenky i stabilita sítě podle něj zásadně ovlivní hospodářství i domácnosti.„Emisní povolenka není nic jiného než uhlíková daň – a jako jediná daň v dějinách je naprosto nepředvídatelná, protože se obchoduje na trhu, který je navíc brutálně ovlivňován politickými rozhodnutími,“ říká Král. Dodává, že stát se příjmů z povolenek nikdy nevzdá: „I kdyby skončily, stát si najde jinou cestu, jak vybírat.“ODS podle něj dlouhodobě upozorňuje na sociální a ekonomické dopady zelené politiky. Král připomíná, že zatímco mladí lidé deklarují obavy z klimatické změny, při nákupu zboží nejsou ochotni připlácet vyšší cenu za „zelenou“ variantu. „Rozhoduje peněženka. A politik by měl hrát s voliči fér a říct, kolik to celé bude stát,“ zdůrazňuje.Podle něj Česká republika nemůže odstavit uhlí, dokud nebude mít adekvátní náhradu. „Stabilními zdroji jsou jádro a rychlé plynové elektrárny. Až budou hotové, můžeme uhlí vypnout klidně zítra. Ale realita je taková, že to dříve než za 10–15 let nebude,“ vysvětluje.Za klíčovou označuje dostavbu Dukovan a budoucí výstavbu dalších jaderných bloků. Fotovoltaiku považuje za doplněk, který má smysl jen tam, kde se elektřina spotřebuje přímo v místě výroby.

    51 min

About Echo Podcasty

From the publisher's feed

Audio a video obsah od redakce deníku Echo24.cz a Týdeníku Echo.

More shows like Echo Podcasty

Interview Plus by Český rozhlas

Interview Plus

2 Listeners

Osobnost Plus by Český rozhlas

Osobnost Plus

1 Listeners

Vinohradská 12 by Český rozhlas

Vinohradská 12

37 Listeners

Insider by Tomáš Jirsa, Michal Půr, Markéta Malá & Vojtěch Klaus

Insider

4 Listeners

Studio N by Deník N

Studio N

31 Listeners

Vlevo dole by Seznam Zprávy

Vlevo dole

13 Listeners

Ptám se já, Marie Bastlová by Seznam Zprávy

Ptám se já, Marie Bastlová

5 Listeners

Dobrovský & Šídlo by Dobrovský & Šídlo

Dobrovský & Šídlo

10 Listeners

Kecy a politika by Bohumil Pečinka, Petros Michopulos

Kecy a politika

9 Listeners

Čestmír Strakatý by Čestmír Strakatý

Čestmír Strakatý

2 Listeners

5:59 by Seznam Zprávy

5:59

9 Listeners

Spotlight by Spotlight Aktuálně.cz

Spotlight

3 Listeners

Hlas na poušti Milana Mikuleckého by Novinky.cz

Hlas na poušti Milana Mikuleckého

0 Listeners

Bruselský diktát by Hospodářské noviny

Bruselský diktát

0 Listeners

Zlámaný Topol by INFO.CZ

Zlámaný Topol

0 Listeners