
Sign up to save your podcasts
Or


V Česku probíhají volby do Poslanecké sněmovny, které jsou prezentovány jako osudové, rozhodující. Není to ale sebeklam? Zajímají třeba už jenom naše oblíbené sousedy z Polska? „Moc ne. Ale to je rozdíl mezi Čechy a Poláky: zatímco Poláky na Češích zajímá široce pojatá kultura, kdežto politika nikoli, Češi v Polsku sledují spíše politiku než kulturu,“ říká politolog Maciej Ruczaj. Těmito, ale i dalšími svými slovy, v nichž popisuje aktuální dění v Polsku, překvapuje v nové epizodě sourozeneckého podcastu Hej, Slované! oba své hostitele – bratry Jakuba a Lukáše Novosadovy.
„Bohužel Česko je v posledních letech stranou zájmu polské politiky, a tím pádem i polských médií,“ pokračuje Ruczaj. To je dáno pohybem zahraniční polské politiky, která se nyní soustřeďuje na vztahy s baltsko-skandinávskou skupinou zemí. Proto se ostatně nový polský prezident Karol Nawrocki setkal za úvodní dva měsíce svého mandátu se zástupci baltských států už třikrát – dokonce s nimi konzultoval i svou cestu do USA za Donaldem Trumpem. „Severovýchodní linka je v tuto chvíli opravdu asi hlavní linkou polské regionální politiky, protože je vnímána jako region, kde je to reálně nejnapjatější, ale taky jako region, s kterým lze pracovat. Zatímco visegradská skupina je v hybernaci, bohužel.“
Zároveň odklon od střední Evropy je dán také tím, že Polsko není s to navázat kloudné vztahy s Německem. Německo totiž je přesvědčeno, že má dost času se vyzbrojit a připravit na konflikt, zatímco Polsko si to nemyslí. „Polsko svou zahraničně-bezpečností politiku stavělo více než na NATO na bilaterálním vztahu s USA,“ vysvětluje Ruczaj a dodává, že polská strana nevnímá USA jako říši dobra, ale pragmaticky jako jediného partnera, který je schopen garantovat bezpečnost a zároveň je natolik vzdálený, že nebude vystavovat Polsko svým vlastním mocenským potřebám. Obzvlášť když je Amerika v situaci hledání sebe sama a své nové zahraniční doktríny. „Kvůli tomu všemu si Polsko chce pojistit partnerství s Amerikou. Proto byla první zahraniční cesta Nawrockého do Spojených států – a měla jediný cíl: přimět amerického prezidenta veřejně říct, že američtí vojáci z Polska neodejdou.“
V dalších částech epizody se hovoří třeba o polsko-ukrajinských vztazích a o polské kampani a polském tlaku exhumovat mrtvé po masakru u Volyně a řádně je pohřbít. „Není takový požadavek teď, v průběhu války, nemravný? Nemělo by se počkat až po ní?“ ptá se Lukáš. „Problém je, že ukrajinská strana, i když deklaruje, že není problém toto vyřešit, pro to reálně třicet let nic nedělá. Až teď se zdá, že Ukrajinci začínají chápat, jak moc je to pro Poláky
důležité. Což je dobře, protože empatii vůči sobě musí projevovat obě strany,“ kontruje Maciej. A dodává, že je důležité být k sobě vstřícní už proto, že oba státy mají velký společný zájem, a proto spolu musejí vycházet. I když třeba na postoji k banderovské Ukrajinské povstalecké armádě se patrně nebudou moci shodnout nikdy.
Jaké jsou vztahy s ukrajinské vlády s novým polským vedením? Nenavykli jsme si příliš veškerou vinu za své problémy automaticky házet na Rusy? Nevymlouváme se na ně, aniž přemýšlíme, jak ti toho budou využívat? Ostatně přichází ruská propaganda s novými podněty, anebo jenom dovedně parazituje na našich vlastních slabostech? Aneb konečně podcast, který klade správné otázky.
Celý podcast sledujte na http://www.Echoprime.cz
Stan zkouší v kampani zajímavý experiment, když rozdává letáky konkurenčních stran. A jak s kartami zamíchají televizní duely Andreje Babiše s Petrem Fialou?
„Stan se podle mě snaží apelovat na koaliční partnery, aby do něj příliš silně neryli. Tak je na ně okázale hodný,“ myslí si Adam Růžička. „Ale Vít Rakušan vypadá jako taková zvláštní roztleskávačka Spolu a Pirátů. Politicky mi to smysl nedává.“
Jiří Peňás tvrdí, že ho Petr Fiala začíná obměkčovat. „Existuje negativní rozhodování, kdo mi z jakých důvodů vadí. A nakonec zjistíte, že ODS je ta strana, na kterou je člověk nejvíc zvyklý. Myslím si, že Václav Havel byl současnou ODS Petra Fialy nějakým způsobem akceptoval,“ říká.
Dalším prvkem kampaně byl projev prezidenta Pavla, který uklidňoval, že volby nebudou zmanipulované. „Možná to říkal jako špičku oproti opozičnímu táboru, protože tam ta úvaha, že pětikoaličníci se chtějí udržet u moci podvodama, byla živá a ještě živá docela je,“ soudí Daniel Kaiser.
Na Echo Poradě diskutovali Jiří Peňás, Daniel Kaiser, Adam Růžička a Dalibor Balšínek.
X: http://twitter.com/echo24cz
Facebook: http://twitter.com/echo24cz
A co mladí? Mají koho volit? Klasická otázka, která se před každými volbami pravidelně vrací. Tentokrát na ni hledali odpověď Jan Špaček, Marek Prchal, Jan Komínek, Tereza Povolná a Dominik Stein – v debatě o tom, jak oslovit mladé voliče, zda jim dát volební právo už od šestnácti let, ale také o roli influencerů a dezinformací.
Slovo empatie se dávno stalo střelivem v kulturních válkách. Elon Musk prohlásil, že západní kulturu oslabuje, a po smrti Charlieho Kirka zaplavila sociální sítě jemu připsaná věta, že „empatii nesnáší“, protože je to „smyšlený new age pojem“. Do debaty byla navíc zatažena i Hannah Arendtová s výrokem, podle něhož kultura odmítající empatii upadá do barbarství.Jde však o manipulaci.
Třeba u Kirka se opomnělo zmínit, že v daném citátu nezavrhoval ohled na druhého, ale rozlišoval mezi empatií (vciťováním), kterou odmítal, a sympatií (soucitem), k níž se hlásil. Citát přisouzený Arendtové je nejspíše smyšlený – a ironicky připsaný autorce, která empatií proslulá nebyla, jak ukazuje i její nekompromisní kniha Eichmann v Jeruzalémě. Deborah Nelsonová ji proto ve své oceňované knize Tough Enough zařadila mezi ženy, které spojovaly břitký intelekt s tvrdostí.Sama empatie je ovšem fascinující téma, již tím, že se vzpírá podobné válečnické inscenaci. Primatologové ukazují, že lidé i lidoopi jsou na sebe přirozeně naladění – neuronové zrcadlení patří k samé podstatě soužití, není mimořádným výkonem. Skutečným výkonem je naopak schopnost zrcadlení blokovat: bez této brzdy bychom jen přejímali emoce a stanoviska druhých a nebyli schopni samostatného myšlení. Byli bychom, řečeno s Rousseauem, „divoši“ – soucitní, ale bezmocní a snadno manipulovatelní.Na tuto odvrácenou stránku upozorňuje i americko-německý myslitel Fritz Breithaupt, autor knih Kultury empatie a Temná strana empatie. Empatie je sice nezbytná pro lidské soužití, zároveň ale může oslabovat vlastní já a ukazuje se jako sporný zdroj morálky. Morální otázky zplošťuje a vyhrocuje: kdo se příliš vciťuje, má sklon k černobílému vidění i k dělení na přátele a nepřátele. Od přiměřené reakce jsme pak spíše dále než blíže. Nelze ani tvrdit, že by empatie byla automatickou dobrou vlastností. Vždyť se jí vyznačuje kvalitní manipulátor i mučitel.Máme se tedy empatii odnaučit? I kdyby to bylo možné, žádoucí by to nebylo. Být empatický činí život lepším. Empatičtější člověk žije v komplexnější skutečnosti – vstřebává do svého života světy druhých, a rozšiřuje si tak vlastní obzor. Empatie je v tomto smyslu příjemná i z čistě sobeckých důvodů. Může být východiskem k hlubšímu vnímání reality; má i svou estetickou stránku: empatie nás činí vnímavější vůči kráse. Zárukou dobra však sama o sobě není. Klíč k dobru spočívá v propojení empatie se soudností a odvahou jednat.KapitolyI. Bitva citátů – smyšlených [úvod až 10:30]II. Energetika mozku a cena vciťování [10:30 až 29:00]III. Rousseau, Smith, Schopenhauer: tři cesty k soucitu [29:00 až 54:00]IV. Jsme dnes méně empatičtí? [54:00 až 01:02:15]V. Temná stránka empatie [01:02:15 až konec]BibliografieFritz Breithaupt, Kulturen der Empathie, Frankfurt am Main: Suhrkamp, 2009.Fritz Breithaupt, Die dunkle Seite der Empathie, Berlin: Suhrkamp, 2017, viz také anglický překlad: The Dark Sides of Empathy, přel. Andrew B. Hamilton, Ithaca, NY: Cornell University Press, 2019.„Fact check: Charlie Kirk Once Said Empathy Was a ‘New Age Term’, in: Yahoo News, 25. 3. 2021.Sara H. Konrath, Edward H. O’Brien, Courtney Hsing, „Changes in Dispositional Empathy in American College Students over Time: A Meta-Analysis“, in: Personality and Social Psychology Review, 2/15, 2011, str. 180–198.Zachary B. Wolf, „Elon Musk Wants to Save Western Civilization from Empathy“, in: CNN, 5. 3. 2025, https://edition.cnn.com/2025/03/05/politics/elon-musk-rogan-interview-empathy-doge
Hostem Echo Prime Time byl komentátor CNN Prima News Thomas Kulidakis a mluvil o vládě Petra Fialy: "I střední třída už má ekonomické potíže, inflaci se nepodařilo zabrzdit, všichni si pamatujeme, kolik stál chleba před čtyřmi lety," říká a dodává, že u voleb nejvíc rozhoduje každodennost. Sledujte celý rozhovor a podívejte se i na první část s Andrejem Babišem.
Hnutí ANO chce v případě volebního vítězství vládnout samo. V nedělním pořadu Echo Prime Time to necelý týden před volbami řekl jeho předseda Andrej Babiš. Rovněž odmítl nálepky, že je jeho uskupení proruské. Zdůraznil, že ANO nechce rušit muniční iniciativu pro Ukrajinu a připomněl vyhoštění ruských diplomatů za své vlády. Babiš také informoval, že avizovaná schůzka s prezidentem Petrem Pavlem se uskuteční ještě před volbami, přičemž se očekává, že na stole bude řešení střetu zájmů v souvislosti s vlastnictvím Agrofertu.K případné povolební spolupráci Babiš uvedl, že ANO chce vládnout samostatně. „Usilujeme o jednobarevnou vládu. Chceme podporu našeho programu od stran, které se do sněmovny dostanou. Nechceme mít ve vládě komunisty a Okamura taky nechce jít (s námi) do vlády,“ řekl.V debatě s moderátorem Pavlem Štruncem došlo i na nedávný výrok premiéra Petra Fialy (ODS) o tom, že Putin "mu (Babišovi) zavolá a on mu podlehne. Není to politik, který nás může chránit v těžkých časech."„Musím se smát, pan premiér to snad nemyslí vážně. Za naší vlády jsme vyhostili asi 80 ruských diplomatů,“ reagoval Babiš a připomněl, že s on sám s ruským prezidentem Putinem nikdy nejednal. „Jednal s ním pan Nečas, tehdy premiér za ODS, a v té vládě seděl pan Fiala a pan Stanjura. To bylo začátkem roku 2013 a jednali o tom, že by měl Rosatom získat zakázku na Temelín. Takže je to absurdní a nechápu to,“ poznamenal.Podle bývalého českého premiéra je kampaň Spolu stále o něm. „Každý mítink o mně premiér mluví. A teď dokonce změnili strategii. Předtím, když byly debaty a byli tam lidé a ptali se, tak to nedávali na sítě. Jsem přesvědčený, že dnes je tam komparz, když tam chodí lidé a křičí na premiéra, přičemž jeho snímají kamery, a ti lidé jsou prezentováni jako někdo, kdo je vulgární a není schopen s premiérem začít komunikaci,“ popsal Babiš.
Johann Gottfried Herder viděl lidstvo jako velkou louku, na níž je každý národ specifický květ, jímž se lidstvo realizuje. Od něho pochází i koncepce mírumilovných Slovanů, kteří obsadili v míru svou zemi jako pastýři a zemědělci, a byli – oproti bojovným Němcům - svobodymilovní a demokratičtí. Slované byli také podle něho nositelé hluboké duchovnosti, přirozenosti a morální čistoty, což stavěl do kontrastu s materialistickým a agresivním Západem. Náš „Otec národa“ František Palacký Herdera zjednodušil a postavil proti sobě dva principy: germánskou vůli k moci a hierarchii a slovanský demokratismus a svobodomyslnost na stranu druhou. Slovanství má ale na druhou stranu sklony k anarchii a neumí odolat německé podnikavosti. Ovšem již Herder předpovídal – a obrozenci od Dobrovského po Kollára to od něho přejali – že s osvícenou modernitou přichází slovanská éra svobody. Po celkové německé dominanci měla tedy nastat éra slovanské dominance. To se svým způsobem podařilo s pozdější dominancí Sovětského svazu a socialistického tábora, byť si to Herder ani obrozenci tak jistě nepředstavovali.
Co můžeme čekat od umělé inteligence a jaká jsou její rizika? Představuje technologie existenční hrozbu pro lidstvo, anebo naopak přinese vědecký pokrok, vyléčí rakovinu a nastartuje ekonomický růst? V Salonu Echa o tom diskutovala trojice odborníků. Kristina Fort se zabývá geopolitickými dopady umělé inteligence a aktuálně pracuje pro americký Institut pro právo a AI, vystudovala London School of Economics a působila mimo jiné i v Google DeepMind a v Evropské službě pro vnější činnost. Stanislav Fort má doktorát v umělé inteligenci ze Stanfordu, pracoval jako výzkumník ve společnosti Anthropic, StabilityAI a Google DeepMind, v současnosti je šéfem vývoje ve startupu, jenž se zabývá umělou inteligencí a kyberbezpečností. A Ondřej Bajgar pracoval na jazykových modelech ve firmě IBM Watson, následně působil v Institutu pro budoucnost lidstva při Univerzitě v Oxfordu, kde také dokončuje doktorát v oblasti strojového učení a bezpečnosti umělé inteligence. Každý z hostů tu mluvil sám za sebe a jejich názory nereprezentují instituce ani firmy, v nichž působí.
Kamarádšofty vedení církve s prezidentem táhnou Srbsko na východ
Do nové epizody podcastu Hej, Slované si Jakub tentokrát pozval Karin Roginer Hofmeisterovou, doktorku z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd, která se dlouhodobě věnuje historii Srbské pravoslavné církve i jejímu nespornému vlivu na vnitřní a zahraniční politiku Srbska. Právě fungování této tradicemi svázané instituce a její úloha (nejen) v současné srbské společnosti jsou hlavními tématy tohoto dílu.
Během rozhovoru dojde mimo jiné i na porovnání vztahu Srbů a Čechů k náboženství, hlavním důvodům, proč se v Srbsku k pravoslaví aktivně hlásí až 80 % lidí, ale dotkneme se i úzkého propojení Srbské pravoslavné církve s Ruskou pravoslavnou církví a jejich dlouhodobé kooperaci v otázkách mezinárodní politiky. Jak velké je propojení SPC se současnou vládou Aleksandra Vučiće? Jakou úlohu hraje v dlouhotrvajících protestech, které ochromují srbskou společnost? Je Srbsko sekulárním státem? Na tyto a další otázky se vám pokusíme odpovědět v aktuální epizodě bratrského podcastu Hej, Slované
Evropský automobilový průmysl míří do slepé uličky. Elektromobilita měla být symbolem pokroku, ale realita je jiná: továrny brzdí výrobu, zákazníci nechtějí drahá a nepraktická auta a hlavním vítězem se stala Čína. „Zákazník chce produkt, který mu slouží, ne naopak,“ říká Jaroslav Vavera, majitel motoristického vydavatelství MotorCom, který byl hostem Pavla Štrunce.
Podle Vavery je třeba vrátit se o deset let zpátky, kdy aféra Dieselgate spustila lavinu regulací. „Od té doby se začal stupňovat tlak Evropské komise na snižování emisí CO₂. Už tehdy konstruktéři věděli, že cíle jsou téměř nesplnitelné. Vývoj aut trval roky, ale Brusel chtěl výsledky rychle,“ říká. Automobilky podle něj vsadily na nouzová řešení, mnohdy pod tlakem politiky a dotací.
Podle Vavery se automobilky vzdálily zákazníkovi. „Dřív auto sloužilo rodině, firmě. Dnes je to kompromis. Výrobci tlačí produkty, které často nesplňují základní potřeby. Užitkový elektromobil prakticky neexistuje. Dopravci si ho pořizují jen proto, aby splnili tabulky o uhlíkové odpovědnosti,“ tvrdí.
Přijde úplný zákaz spalovacích motorů v roce 2035? A jak z celé zelené revoluce vyjde zákazník? O tom v novém Hrotcastu!
From the publisher's feed

2 Listeners

1 Listeners

37 Listeners

4 Listeners

31 Listeners

13 Listeners

5 Listeners

10 Listeners

9 Listeners

2 Listeners

9 Listeners

3 Listeners

0 Listeners

0 Listeners

0 Listeners