
Sign up to save your podcasts
Or


Europoslanec a lídr Motoristů Filip Turek v rozhovoru pro Echo24 označil Piráty a STAN za progresivní komunisty. Podle něj by jejich účast ve vládě znamenala tragédii a pokračování současného rozkladu. „Jsme v kulturní válce. Musíme bránit národní zájem, jinak nás sem natahají migranty a zničí průmysl emisními povolenkami,“ varuje Turek. Motoristé podle Turka chtějí být součástí příští vlády a nehodlají skončit v opozici. Možnou toleranci ze strany hnutí Stačilo, v jehož čele stojí bývalí komunisté, nevyloučil. „Pokud bude na stole otázka, jestli tady vládnou progresivisté z Pirátů a STAN, nebo bude vláda tiše tolerovaná konzervativními komunisty, vždycky budu hájit národní zájem. A klidně i s Marťany,“ říká s odkazem na známý výrok Jiřího Paroubka.Jako červené linie označuje Turek zastavení migračního paktu, odmítnutí emisních povolenek pro domácnosti ETS2 a zablokování Green Dealu v současné podobě. „Tohle je ohrožení existence naší civilizace. Buď se tomu postavíme, nebo skončíme,“ zdůrazňuje.S kým by podle něj měl vládnout Andrej Babiš, když vyhraje volby jak Turek očekává? Sledujte celý rozhovor!
Hodnocení bitvy na Bílé hoře rozděluje Čechy. Pro většinu z nás je to počátek doby temna, násilné rekatolizace, útlaku a odchodu národní elity do emigrace. Pro katolíky je to naopak vítězství té pravé víry a počátek kulturního i ekonomického rozkvětu českých zemí.
Rekatolizace českých zemí probíhala v každém případě postupně. V prosinci 1621 přišel zákaz vyznávání Kalicha a zákaz nekatolického kléru. V roce 1624 byla nařízena konverze všech obyvatel kromě šlechty a v červenci 1627 musela i šlechta buď konvertovat ke katolické víře nebo emigrovat. O emigraci přitom existují rozporuplné údaje. Pozdější literatura počítala s 200 tisíci exulanty, ale to je silně nadsazené. Problémem pro národ ale byl odchod českých intelektuálních elit.
Na druhou stranu je dost pravděpodobné, že rekatolizace vlastně zachránila český jazyk. Katoličtí kněží, kteří chtěli dovést lidi k opravdovému vnitřnímu přijetí víry, se potřebovali s místním obyvatelstvem nějak domluvit. A s prostým lidem to jinak, než česky nešlo. Můžeme jen spekulovat, co by nastalo, kdyby zvítězili protestanté a prosadila se reformace, která přišla z Německa. Vše by se odehrávalo v německé režii a dost možná bychom postupně s Němci splynuli.
Češi se s Poláky mají čím dál raději. Ale je to dočasné, než se zhroutí střední EvropaPrvní zářijový víkend se v Jičíně v tamní překrásné Valdštejnské lodžii odehrál osmý ročník festivalu Worldfest Lodžie neboli „nejmenšího světového festivalu na světě“. Pozváni jsme byli i my Hejslované, a protože letošním festivalovým tématem byl náš severní soused, vložili jsme do názvu svého vystoupení otázku: „Proč se Češi zamilovali do Polska?“Spolu s diváky jsme pak pátrali po tom, jaká je to láska, jestli to vlastně vůbec je láska, čím je podmíněna, co nás Čechy na Polsku zajímá, co naopak vůbec ne, nebo zda jsme už v myšlenkách opustili Chorvatsko, které bylo naším miláčkem předtím.Lukáš podrobně hovořil o západním slovanském světě, Jakub o jižním. Hledali a nacházeli souvislosti, vysvětlovali současné dění i historické peripetie, festivalový stan jičínské Knihovny Václava Čtvrtka byl narvaný k prasknutí a posluchači byli zaujati a bavili se. A tak doufáme, že vás bude stejně tak bavit záznam dalšího našeho veřejného vystoupení.Nezkrácené epizody našeho podcastu najdete na webu Echoprime.cz nebo na portále Forendors.cz/hej_slovane, kde si podcast můžete předplatit (za což budeme rádi). Přejeme vám příjemný a inspirativní poslech.
Český státní rozpočet naráží na jasný strop a to deficit kolem 280 miliard korun. Podle hlavního ekonoma společnosti Investika Víta Hradila je to maximum, které dovoluje zákon o rozpočtové odpovědnosti. Ať už rozpočet píše současný ministr financí Zbyněk Stanjura, nebo jeho předchůdkyně Alena Schillerová, výsledné číslo bude v podstatě stejné.
„Paní Schillerová může přijít zase jenom s deficitem 280 miliard. U něčeho bude víc, u něčeho míň, ale to jsou jen kosmetické přesuny,“ říká Hradil.
Pokud by hnutí ANO chtělo naplnit své předvolební sliby, tedy více peněz pro lidi a současně nikoho nezdaňovat, narazí podle něj na problém. Bez změny zákona to nepůjde. „Jestli se odhodlají přepsat zákon o rozpočtové odpovědnosti, ukážeme sami sobě i finančním trhům, že nejsme schopni dodržovat ani vlastní pravidla. A to jen proto, abychom si mohli dovolit víc rozhazovat,“ upozorňuje.
Hradil zároveň zpochybňuje argumenty ANO, že chybějící peníze se dají vybrat potíráním šedé ekonomiky či návratem EET. Podle něj by to v ideálním případě přineslo desítky miliard, nikoliv stovky miliard či dokonce bilion.
A mluvilo se i o trhu práce, nezaměstnanosti a kondici českého průmyslu. Víc v novém Hrotcastu.
Celý podcast sledujte na http://www.Echoprime.cz
Hostem Echo Porady byl Michal Kormaňák z agentury pro veřejné mínění Ipsos. Kolik je nerozhodnutých voličů? A hrozí, že propadne tolik hlasů jako před čtyřmi lety?
„Většina stran je v mnohem bezpečnější zóně než tehdy. SPD na sebe natáhla menší subjekty, Stačilo i Motoristé jsou na vzestupu,“ říká Kormaňák.
Tématem bylo i to, jak se dnes dělají průzkumy. „Stále existují agentury, které náhodně volají lidem. Ale je to věc ceny versus přesnosti. A my už s daty umíme pracovat tak, že pro nás je efektivnější dělat to jiným způsobem,“ vysvětluje.
Přeběhli voliči od Spolu k Ano a naopak? Nebo jsou oba tábory naprosto rozdělené? Proč stavějí Piráti kampaň zrovna na bydlení?
Na Echo Poradě diskutovali Daniel Kaiser, Pavel Štrunc, Dalibor Balšínek a jako host Michal Kormaňák.
X: http://twitter.com/echo24cz
Facebook: http://twitter.com/echo24cz
V kinech běží Velký vlastenecký výlet a kdekdo o něm hovoří. Rozhodl jsem se přidat a pro natáčení podcastu Hej, Slované! na něj zajít s dvěma přáteli: překladatelem Viktorem Janišem a podnikatelem Pavlem Kopřivou, kteří mají na válku v Ukrajině odlišné názory. Janiš od jejího začátku intenzivně překládá publicistiku a denní analýzy, jež se konfliktu věnují, aby česká společnost měla dostatek informací o tom, co se děje. Kopřiva, který žije v Německu, po ruské invazi ubytoval ukrajinské uprchlíky, na Ukrajině plánoval podnikat a tvrdí, že má tytéž názory jako hrdinové snímku Petra, Ivo a Nikola. Film jsme viděli všichni poprvé; jelikož se známe, tykáme si.
Strach nás spojuje víc než rozum či řeč, říká Judith Shklarová. Dokud žijeme, obáváme se ublížení – tělesného, duševního i duchovního. Na tomto prostém vhledu staví svůj „liberalismus strachu“. Esej stejného jména vyšel roku 1989, v době, kdy Francis Fukuyama oznamoval „konec dějin“.
Shklarová odmítá politický romantismus i spásné příběhy. Liberalismus podle ní nevyrůstá ze vznešených ideálů ani ze svobodného trhu, ale z potřeby chránit lidi před fanatismem a krutostí. Je to zřízení, v němž se lze svobodně rozhodovat beze strachu – a minimem, bez něhož svoboda nemůže existovat, je schopnost státu zabránit krutosti. Úkolem státu proto není uskutečnit summum bonum, nejvyšší dobro, ale bránit summum malum, nejvyššímu zlu.
I proto je Shklarová „fenomenoložkou negativity“. Jak sama připomíná, často nevíme, kým chceme být, natož co je nejvyšší dobro. Zato víme, kým být nechceme, čeho se na sobě samých bojíme a čemu se chceme vyhnout – jako jednotlivci i jako společnost. Ctnostné jednání začíná často ne tím, že přesně víme, co udělat, ale tím, že si přiznáme, že tady „něco nehraje“.
Ve své knize Obyčejné neřesti (jediné dostupné česky, v překladu Daniely a Karla Theinových) pojmenovává Shklarová krutost, pokrytectví, snobství, zradu a misantropii jako hlavní praskliny, jimiž do demokracie proniká strach. A přece: neřesti nemáme jen nenávidět. S výjimkou krutosti v sobě leckdy nesou i zrno dobra. Pokrytectví je zavrženíhodné, ale tam, kde jsou vysoké nároky, je přítomné nevyhnutelně – a jen cynik si může dovolit tvářit se, že se ho netýká. Ale cynik je krutosti blíže než pokrytec.
Problémem není sama existence neřestí, ale to, že nás otupují a tím nás činí náchylnějšími k jediné absolutně zavrženíhodné neřesti, jíž je krutost. Politika svobody proto nezačíná vymýcením neřestí, nýbrž rozhodnutím být vnímavější vůči každodenní krutosti. Vůči té jsme ostatně zranitelní všichni – jako její oběti i jako její původci. Zkrátka: máme se čeho bát – a to je to jediné, co nás spojuje.
Kapitoly
I. „Bolest nesmíme nechat přenechat biologům“ [začátek až 25:40]
II. Judith Shklarová? Fenomenoložka negativity [25:40 až 47:25]
III. Politická filozofie musí začít od krutosti [47:25 až 58:00]
IV. Pozor na nenávist neřestí [58:00 až konec]
Bibliografie
Hannes Bajohr, „Am Leben zu sein heißt Furcht zu haben“, in: Judith Shklar, Liberalismus der Furcht, Berlin: Matthes Seitz, 2013, str. 131–167.
Hannes Bajohr – Rieke Trimçev, ad Judith Shklar. Leben – Werk – Gegenwart, Hamburg: Europäische Verlagsanstalt, 2024.
Judith N. Shklar, The Liberalism of Fear, in: Nancy L. Rosenblum (vyd.), Liberalism and the Moral Life, Cambridge: Harvard University Press, 1989.
Judith Shklar, Obyčejné neřesti, přel. Karel Thein – Daniela Theinová, Praha: Karolinum, 2023.
Simone Weil, La personne et le sacré, Paris: Payot, 2017.
Bernard Williams, „The Liberalism of Fear“, G. Hawthorn (vyd.), In the Beginning Was the Deed: Realism and Moralism in Political Argument, Princeton: Princeton University, Press, 2005, str. 52–61.
„ČNB si udělala ve své prognóze speciální kapitolu, ve které se věnuje inflačním dopadům povolenek ETS 2. U nás je to vyhroceno tím, že máme velké množství malých sídel, potřebuje auto a stáří vozového parku je v průměru někde mezi 17 a 19 lety,“ tvrdí ekonomka Ilona Švihlíková, která byla hostem Echo Prime Time. Vybrat peníze od těch nejchudších a pak je redistribuovat, jak navrhují Piráti, jí přijde „choré“.V rámci EU je třeba podle ní hledat spojence pro odpor proti ETS 2. „Vláda ANO by si v tom počínala asi intenzivněji. Evropská unie je ve stavu, kdy musí říct, že král je nahý a že blbost zůstane blbostí. Nemusíme to přijímat,“ řekla Švihlíková a vyjádřila se také k některým prvkům programů koalice Spolu a ANO.Jak se dívá na volební programy stran pro nadcházející volby? A v jaké kondici je česká ekonomika? Sledujte rozhovor!
Hostem Echo Prime Time byl šéf Pirátů Zdeněk Hřib, podle něj je součástí boje za dostupné bydlení také snaha zamezit spekulacím s byty. Spekulantem je podle Hřiba ten, kdo má více bytů než kolik má dětí. Daň z nemovitosti je podle něj třeba upravit, aby byla progresivnější a bylo by dobré ji i přejmenovat, například na „příspěvek na místní infrastrukturu“.Jaké chyby dělali Pirátí v minulost? A s kým by šli do vlády? Sledujte celé video!
Češi jsou pokládáni za jeden z nejvíce ateistických národů Evropy. Současný premiér Petr Fiala ještě jako univerzitní profesor vydal v roce 2007 knihu nazvanou Laboratoř sekularizace, ve které – na konzervativního politika poněkud překvapivě - hrdě líčil ateistické Čechy jako jakýsi intelektuální předvoj Evropy. Naši sousedé - Slováci, Poláci, Rakušané, Němci i Moravané – jsou opravdu výrazně zbožnější než Češi. První, co člověka napadne, je, že jde o dědictví čtyřicetileté vlády komunistů, ale není tomu tak. Nakonec v Polsku nebo na Slovensku vládli komunisté stejně dlouho. Český odpor k náboženství má hlubší kořeny, které se nacházejí hlavně v 19. století. Naši národní buditelé v čele s Františkem Palackým potřebovali vymyslet nějaký smysl českých dějin a pro vzrůstající český nacionalismus se protestanství naroubované na Jana Husa a jeho věrnost pravdě velice hodilo. Vymezení se proti katolictví zapadalo do odporu vůči habsburské monarchii, historicky spjaté s katolickou církví. A Tomáš Garrigue Masaryk, ačkoli byl sám hluboce věřící člověk, katolickou církev upřímně nesnášel
From the publisher's feed

2 Listeners

1 Listeners

37 Listeners

4 Listeners

31 Listeners

13 Listeners

5 Listeners

10 Listeners

9 Listeners

2 Listeners

9 Listeners

3 Listeners

0 Listeners

0 Listeners

0 Listeners