Echo Podcasty

Echo Podcasty

By Echo MediaNewsPolitics
Download on the App Store

Echo Podcasty episodes

  • Nejdražší v historii. Proč se Česku nedaří vyhrabat z bytové krize

    Podle nejnovějších dat České národní banky jsou nemovitosti aktuálně nejdražší v historii – a to jak se započtením inflace, tak i vzhledem k příjmům českých domácností. Tempo výstavby nových bytů zdaleka nestačí uspokojit obrovskou poptávku, a kupující proto přistupují i na rekordně vysoké ceny. Jak z toho začarovaného kruhu ven? O tom debatují publicistky Julie Hrstková a Táňa Zabloudilová, developer Tomáš Vavřík, ekonom Jaromír Šindel a Mikoláš Opletal z Platformy pro sociální bydlení.


    27 min
  • Konečná: Kašlu na Rusko, hájím české zájmy. Vzali jste miliardu od zločince. Decroix: Děsí mě návrat komunistů do Sněmovny

    Šéfka KSČM, lídryně Stačilo! a europoslankyně Kateřina Konečná je přesvědčena, že se EU do dvou let rozpadne. "Chtěla bych uspořádat veřejné referendum a zeptat se českých občanů, jestli chtějí setrvat, nebo vystoupit z EU a NATO," uvedla Konečná v nedělním pořadu Echo Prime Time, kde jí byla oponentkou ministryně spravedlnosti Eva Decroix z ODS. Ta také slova Konečné ostře odmítla. "Kdybychom nebyli součástí těchto dvou skupin, tak zůstaneme proti Rusku sami," varovala.Konečná se v debatě vyjádřila i k Severoatlantické alianci. Obvinila ji, že je "útočná a agresivní". "To ostatně NATO dokázalo už v řadě válečných akcí v minulosti. Chtěla bych se zeptat voličů, co si o tom myslí," řekla šéfka KSČM i v kontextu toho, že za čtyřicet dní půjdou Češi k volebním urnám. Decroix v reakci rezolutně namítla, že bez EU a NATO budeme čelit agresivní politice Ruské federace sami. "Co bychom asi dělali? Buďme rádi, že máme takového spojence," oponovala Konečné ministryně.Na otázku moderátora Pavla Štrunce, jak by sama hlasovala v referendu o setrvání v Evropské unii, šéfka komunistů Konečná odvětila, že "EU se pod vedením Ursuly von der Leyenové do dvou let stejně rozpadne". "Vždyť nemáme peníze na to, abychom zaplatili obří částky spojené s Green Dealem, ani na zvyšování HDP na zbrojení a další výlohy. Všechno fatálně zdražuje. Měli bychom se konečně ozvat a protestovat proti bruselskému diktátu," prohlásila lídryně Stačilo!Sledujte debatu o budoucnosti NATO, Evropské unie i předvolebních slibech a bitcoinové kauze.

    55 min
  • Slováci se nadvládě Čechů vždy bránili, Češi naopak po vládě Slováka touží

    Naši předci nebyli vůči Slovákům zdaleka tak otevření, jako my dnes. Jazykově jsme si byli odedávna blízcí, nakonec Dobrovský bral Slováky jen jako český dialekt – něco jako Moravany. To ovšem změnila jazyková odluka v roce 1843, kdy Ludovít Štúr a Jozef Hurban odmítli biblickou češtinu, kterou prosazovali evangelíci. Rakousko-Uherské vyrovnání pak výrazně oddělilo Čechy od Slováků, protože vznikly dva téměř samostatné státy. Spojovala je jen společná zahraniční politika a armáda. Hospodářské vyrovnání obou částí monarchie nastalo každých 10 let. Celní hranice mezi Rakouskem a Uherskem způsobovala, že nevznikl ani česko-moravsko-slovenský trh. O vzájemné izolovanosti svědčí i to, že v Martině třeba nevěděli nic o událostech 28.října 1918, protože se nesměly dovážet noviny. Sblížení Čechů a Slováků a vytvoření společného československého státu v roce 1918 bylo pak výsledkem tlaku dohodových mocností, které po takzvané Sixtově aféře začaly preferovat vznik národních států. V novém samostatném státě ale hráli Češi jednoznačně dominantní roli, zatímco Slováci se s nadvládou Čechů nikdy nesmířili. Nakonec se ale role obrátili, když si Češi zvolili Slováka – navíc se značně problematickou minulostí – za svého vládce.

    25 min
  • Karel IV. si myslel, že Češi přišli z Chorvatska a že čeština vznikla z chorvatské praslovanštiny

    Patrně každý našinec pozná podle ikonických věží kostela Panny Marie pražský Emauzský klášter. Říká se mu ovšem také klášter Na Slovanech, což je patrně známo méně. Stejně jako to, že klášter nechal zřídit císař a král Karel IV., který skrze něj usiloval propojit kořeny přemyslovských Čech s tradicí cyrilometodějské Moravy. Ale nejen to. Ve 14. století se věřilo, že Češi na své území přišli nikoli ze západní Ukrajiny, jak víme dnes, nýbrž z Chorvatska. A tak když na své cestě ke svatému stolci do Vatikánu Karel zjistil, že v Chorvatsku existují místa se slovanskou liturgií, rozhodl se do svého projektu budování českého státu na základě jeho starobylých kořenů včlenit také tuto tradici. Právě o fascinujícím příběhu Emauzského kláštera coby jediného českého kláštera, kde byla pěstována slovanská liturgie, hovoří v nové epizodě svého sourozeneckého podcastu Hej, Slované! bratři Jakub & Lukáš Novosadovi s paleoslavistou a ředitelem Slovanského ústavu AV ČR Václavem Čermákem.

    „Vše začalo, když se Karel na cestě do Vatikánu zastavil v městečku Senj a zjistil, že tam sídlí biskup, který má od roku 1248 od papeže právo sloužit slovanskou liturgii,“ vysvětluje Václav Čermák. Povolení mělo sice ještě biskupství krčské, jenže na Krku byl biskup vždy latiník, kdežto v Senji byl skutečně „slavjanizující“. Předpokládá se, že měl za úkol urovnat vztahy mezi Vatikánem a Bosnou, do níž svatý stolec kvůli vzájemným roztržkám zvažoval poslat křížovou výpravu. Každopádně povolení slovanské liturgie ve dvou biskupstvích v Chorvatsku v druhé půli 13. století vedlo k rozvoji církevněslovanského hlaholského písemnictví. Zvolené písmo byla pointa působení obou klášterů: liturgické texty musely být psány hlaholicí, jelikož cyrilice byla vnímána jako písmo východní, tedy heretické.

    Právě v Senji se Karel IV. seznámil se slovanskou liturgií a zjistil, že funguje v rámci římskokatolické církve. Cyrilometodějskou tradici císař patrně znal ze svého působení na Moravě. Podstatné však je, že již od Dalimila panovala v Čechách představa, že Češi do své kotliny přišli od jihu z Chorvatska a že z tohoto směru se rozvíjela rovněž čeština. Tato představa vycházela z biblického zmatení jazyků: myslelo se, že Slovani postupovali do centrální Evropy nikoli z východu, nýbrž po Balkánském poloostrově. Podle dobového pojetí se v Chorvatsku mluvilo praslovanštinou, z níž se následně vyvinula dobová čeština. Tomuto přesvědčení se říká „chorvatská teorie o původu Čechů“ a držel se ho i Karel IV.

    Snažil se proto propojit všechny tehdy známé tradice a vrátil do Čech jazyk, jejž na Moravě používali Cyril a Metoděj. Věděl, že přemyslovské kořeny sahají ke křtu Bořivoje a Ludmily,

    který proběhl z Metodějových rukou: přes starý slovanský liturgický jazyky tak propojil cyrilometodějskou Moravu s přemyslovskými Čechami. Vědomě takto budoval český stát na starobylých kořenech. Měl dokonce plány roznést slovanskou liturgii po celých Čechách, leč papež mu povolil pouze jediný takový klášter, a to v souvislosti se zřízením pražského arcibiskupství. Karel měl jako císař také právo, že v jeho přítomnosti směla být sloužena slovanská liturgie. Kolikrát ale této své výsady využil, nevíme.

    29 min
  • Německo je ekonomický looser, emisní povolenky jsou větší strašák než rozpočet

    Česká ekonomika poroste v příštích dvou letech jen kolem dvou procent, což podle hlavního ekonoma banky Creditas Petra Dufka nestačí ani na vytváření nových pracovních míst. V novém Hrotcastu upozorňuje, že optimismus ohledně růstu je spíše relativní: „Německo je ekonomický lúzer, který šest let přešlapuje na místě. Optimismus tam stojí jen na víře, že vláda pustí do ekonomiky nový dluh.“

    Největší nejistotu podle něj představují nové emisní povolenky ETS2, které mohou výrazně zdražit energie a zasáhnout peněženky domácností. Dufek zároveň připomíná, že Česko v posledních letech zaostává za Polskem, které dokázalo lépe využít evropské fondy a zrychlilo povolovací procesy ve stavebnictví. Na rozdíl od českého přístupu, kdy se peníze často tříštily do malých projektů, Poláci sázeli na velké infrastrukturní investice.

    V debatě o ozdravení veřejných financí pak Dufek očekává nevyhnutelné zvýšení některých daní a razantní škrty ve veřejném sektoru. A k českému rozpočtu dodává: „Státní rozpočet není žádná tajná dohoda. Měl by být maximálně transparentní, čím víc se kolem něj tají, tím víc vzniká spekulací.“

    29 min
  • Hrozí zrušení voleb? Vyhrává Trump, nebo Putin?

    Celý podcast sledujte na http://www.Echoprime.cz„Už se nemluví o příměří, ale o mírové dohodě, což je znamení toho, že my jako západ jsme tu válku prohráli,“ říká Daniel Kaiser o situaci po jednání Donalda Trumpa s Vladimirem Putinem a dalšími lídry. „Rusko od začátku mluví o tom, že chce novou bezpečnostní situaci v Evropě.“ „Už po Majdanu v roce 2014 se mluvilo o tom, že nejlepším řešením konfliktu je rozdělení Ukrajiny,“ připomíná Dalibor Balšínek. „Nemyslím si, že to směřuje k míru,“ říká Jiří Peňás.

    Ovlivní mezinárodní situace českou politiku? „Za padesát dní se ten obrázek ještě nevynoří z mlh. Na volby to nějaký vliv mít bude, ale koalici Spolu to tak rychle neoslabí,“ soudí Kaiser.

    Porušily nepřiznané koalice SPD nebo Stačilo! volební zákon? „Je to určitě účelovka, dost možná podvod. Ale když takhle kandidovala Top 09 s podporou Stanu, tak to bylo to samé. Tehdy to nikomu nevadilo,“ říká Kaiser.

    A jak komentátoři Týdeníku Echo odhadují výsledky říjnových voleb? Na Echo Poradě diskutují Jiří Peňás, Daniel Kaiser, Pavel Štrunc a Dalibor Balšínek.

    X: http://twitter.com/echo24cz

    Facebook: http://twitter.com/echo24cz

    35 min
  • Vězení a filozofie: Co nám říká česká posedlost trestáním?

    Jsme země recidivistů? Česká republika patří k zemím s nejvyšším počtem vězňů v EU – a zároveň k těm s největší mírou recidivy. Tvrdé tresty jsou u nás vnímány jako spravedlivé a odstrašující, ale praxe ukazuje, že čím více lidí zavíráme, tím častěji se po propuštění vracejí. Využití alternativních trestů a mediace je ve srovnání se západními zeměmi méně časté. Počet vězňů tak vypovídá nejen o kriminalitě, ale i o našem chápání viny a spravedlnosti.

    Pohled na trestání není neměnný. Když v roce 1990 čeští zákonodárci zrušili trest smrti, více než sedmdesát procent veřejnosti s tím nesouhlasilo, a politici šli tedy vědomě proti většinovým představám o spravedlivém trestu. O třicet let později se situace proměnila: v roce 2023 se podle průzkumu CVVM poprvé od počátku měření vyslovila těsná většina obyvatel proti trestu smrti.

    Přelomové diskuse se dnes vedou i o věznění. Výzkumy ukazují, že pobyt za mřížemi odsouzené spíše poškozuje: snižuje jejich schopnost komunikace, empatie i kognitivní dovednosti. Vězni se pak mohou vracet nebezpečnější než před nástupem trestu. Nizozemský kriminolog René van Swaaningen navíc připomíná, že věznice jsou – i v kontextu účinku – nesmírně drahé. Nizozemsko má jednu z nejnižších vězeňských populací v Evropě – a přitom je podle různých indexů zhruba stejně bezpečné jako Česká republika, byť existují rozdíly: u nás je více vražd, v Nizozemsku je hlášeno více znásilnění.

    Z filozofického hlediska se potom nabízí otázka, zda instituce vězení nevychází z chápání svobody a trestu, které už dnes neplatí. V době vzniku moderních věznic byla – například u Thomase Hobbese – svoboda chápána jako možnost pohybu bez vnější překážky. Není tedy náhoda, že dlouhodobé omezení pohybu se stalo tím nejtvrdším trestem. Ale pokud už dnes svobodu nechápeme jako lokomoci, není čas přehodnotit i sám trest vězení?


    Kapitoly


    I. Češi, národ recidivistů [úvod do 13:00]

    II. Odnětí svobody: Proč je pohyb tak vysoký statek [13:00 až 35:00]

    III. Příběh disciplíny [35:00 až 57:35]

    IV. E-Vězení [57:35 až 01:07:00]

    V. Smí vrah nabídnout smíření [01:07:00 až konec]



    Bibliografie

    Jakub Drápal, Justifying Punishment: Perspectives from Post-Communist Europe, London: Routledge, 2024.

    Alexander Lindh, Karin Kaçi, A Better Place, 2024, https://www.ardmediathek.de/serie/a-better-place/staffel-1/Y3JpZDovL3dkci5kZS9hYmV0dGVycGxhY2U/1


    David Lyon, The Culture of Surveillance: Watching as a Way of Life, Cambridge: Politiy Press, 2018.


    Tereza Matějčková, „Chris De Stoop: Proč si nevážíme půdy, která nás živí, in: Echoprime, 14. 8. 2025, https://www.echoprime.cz/a/Hg6rZ/proc-si-nevazime-pudy-ktera-nas-zivi

    Postoje občanů k trestu smrti – duben/květen 2023, in: Centrum pro výzkum veřejného mínění, https://cvvm.soc.cas.cz/media/com_form2content/documents/c2/a5678/f9/ob230725.pdf

    Prison Insider – the Information Platform on Prisons in the World, https://www.prison-insider.com/en.


    Eva von Redecker, Bleibefreiheit, Franfurt am Main Fischer Verlag, 2023.


    Chris De Stoop, Kniha Daniel, přel. Veronika ter Harmsel Havlíková, Praha: Argo, 2024.


    Andy West, The Life Inside: A Memoir of Prison, Family and Learning to Be Free, London: Pan Macmillan, 2023.

    31 min
  • Češi se musí hlásit ke slovanskému dědictví, zavazuje je k tomu úspěšné obrození a první republika

    První veřejné vystoupení sourozeneckého podcastu Hej, Slované! se odehrálo v srpnu 2025 na festivalu Krásný ztráty ve Všeticích. Bratři Jakub a Lukáš Novosadovi ho pojali jako zhuštěné vysvětlení, proč se slovanské Evropě věnovat a proč se ji snažit pochopit: jednak připomněli, že Češi tento kout evropského kontinentu spíše přehlížejí, přestože se k němu – jaký paradox! – rádi hlásí. Jenže to by mělo probíhat aktivněji než pouhými několika vzrušenými slovy na adresu Ruska. Po úspěšném českém národním obrození a po ideálech první republiky, která ve vazbách na slovanské země stvrzovala obrozenský étos i svou vlastní existenci, se však střední a východní Evropě myšlenkově neustále vzdalujeme. Přitom věnovat se jim, nemusíme se neustále bičovat tím, že oproti Západu zaostáváme, protože bychom zjistili, že jinde jsme lídry a inspirací.Sourozenci se na festivalu pokusili své posluchače přesvědčit, že to, co se děje v Česku, není ještě nic proti tomu, co se děje v jiných slovanských zemích. Pravomocné odsouzení úřadujícího prezidenta v bosenské Republice srbské? Největší a nejdelší demonstrace v Evropě v Srbsku? Poskytování politických azylů představitelům spřátelených režimů ze strany Maďarska nebo Srbska? Přepólování vztahů uvnitř Visegradu? O tom všem byla řeč.Ale také o tom, kterou symbolickou bitvu už Rusové v Ukrajině prohráli. Nebo o tom, jak číst cíle prvních ruských útoků. Nebo o tom, že s ukrajinskou imigrací nezažíváme nic jiného než před sto lety. Nebo o tom, že cílem české zahraniční politiky by měla být kuřpíkladu snaha řešit stav v Bosně a Hercegovině. Nebo o tom, že jezdíme-li na dovolenou k moři do Polska, jezdíme vlastně do Německa. Nebo o tom, jaké stereotypy si pojí s Čechy Chorvati či Poláci.Aneb konečně podcast, který politické dění v Evropě nahlíží z jiných perspektiv, než u nás bývá běžné. Ostatně hodnocení jednoho z posluchačů na festivalu bylo jednoznačné: „Když jsem slyšel název Hej, Slované, myslel jsem si, že půjde o naprostý bizár. Ale vy jste skvělí!“

    21 min
  • Na to, co se říká, nám dal Trump ještě zlatou dohodu

    Koncem července ve Skotsku americký prezident Donald Trump a prezidentka Evropské komise Ursula von der Leyenová uzavřeli předběžně velkou obchodní dohodu. Dohoda jak známo vypadá zcela nevyváženě v neprospěch Evropy. U 70 procent položek zboží dováženého z EU do USA se zavádí 15procentní clo, zatímco v opačném gardu bude clo nula. Komise se z vděčnosti, že cla do Ameriky nebudou ještě vyšší, i naším jménem zaručila odebrat z USA v příštích třech letech energii za 750 miliard dolarů. Zkapalněný plyn z USA je přitom citelně dražší než plyn, který jsme trubkami před válkou dováželi z Ruska. Von der Leyenová slíbila také investice evropských firem v USA ve výši 600 miliard. Dohoda, tvrdí alespoň Američané, obsahuje i závazek masivního nákupu amerických zbraní. A to v době, kdy USA samy s Ruskem chtějí urovnat své spory. Po dvou týdnech už opadl prach, a tak jsme si ke zhodnocení dohody pozvali poradce premiéra a hlavního ekonoma BH Securities Štěpána Křečka, předsedu Národní rozpočtové rady a bývalého viceguvernéra ČNB Mojmíra Hampla, ekonoma Karla Kříže a amerického novináře žijícího v Praze Erika Besta.

    26 min
  • K demokracii patří i nenávist, jen ji musíme umět unést. A proč jsou v politice "bezkoulíci"

    Filozofka Tereza Matějčková, Dalibor Balšínek, sochař David Černý a redaktor Týdeníku Echo Adam Růžička na festivalu Krásný ztráty rozebrali, proč se lidé v současné společnosti stále častěji míjejí. Podle Matějčkové nejde o nedostatek rozhovorů, ale o jejich přebytek, který vede k inflaci slov, vyčerpání a zbytečné eskalaci sporů. K demokracii podle ní patří i hádky či „cancelování“, a přestože to není hezké, musíme to unést. Diskutovalo se i o vlivu sociálních sítí, které podle Černého odrazují výrazné osobnosti od vstupu do politiky a vytvářejí prostředí, v němž převažují „bezkoulíci“. Růžička varoval před moralizováním a volal po větší velkorysosti i schopnosti odpustit. Společným tématem byla také proměna role médií a otázka, zda přemíra informací v kombinaci s technologiemi neoslabuje základy liberální demokracie.

    55 min

About Echo Podcasty

From the publisher's feed

Audio a video obsah od redakce deníku Echo24.cz a Týdeníku Echo.

More shows like Echo Podcasty

Interview Plus by Český rozhlas

Interview Plus

2 Listeners

Osobnost Plus by Český rozhlas

Osobnost Plus

1 Listeners

Vinohradská 12 by Český rozhlas

Vinohradská 12

37 Listeners

Insider by Tomáš Jirsa, Michal Půr, Markéta Malá & Vojtěch Klaus

Insider

4 Listeners

Studio N by Deník N

Studio N

31 Listeners

Vlevo dole by Seznam Zprávy

Vlevo dole

13 Listeners

Ptám se já, Marie Bastlová by Seznam Zprávy

Ptám se já, Marie Bastlová

5 Listeners

Dobrovský & Šídlo by Dobrovský & Šídlo

Dobrovský & Šídlo

10 Listeners

Kecy a politika by Bohumil Pečinka, Petros Michopulos

Kecy a politika

9 Listeners

Čestmír Strakatý by Čestmír Strakatý

Čestmír Strakatý

2 Listeners

5:59 by Seznam Zprávy

5:59

9 Listeners

Spotlight by Spotlight Aktuálně.cz

Spotlight

3 Listeners

Hlas na poušti Milana Mikuleckého by Novinky.cz

Hlas na poušti Milana Mikuleckého

0 Listeners

Bruselský diktát by Hospodářské noviny

Bruselský diktát

0 Listeners

Zlámaný Topol by INFO.CZ

Zlámaný Topol

0 Listeners