Echo Podcasty

Echo Podcasty

By Echo MediaNewsPolitics
Download on the App Store

Echo Podcasty episodes

  • Vyšší daně pro všechny, Fialova učebnice populismu a EET jako geniální nástroj

    Hostem Hrotcastu byl ekonom Creditas Petr Dufek a mluvilo se o tom, jak daně a předvolební plány stran zahýbou českým veřejným prostorem. Podle Dufka je současná daňová debata přehlídkou předvolebních slibů bez reálného základu a varuje, že bez zásadních reforem ve zdravotnictví a školství nemůže stát své finance stabilizovat. „Zdravé veřejné finance znamenají vyšší daně. Nejde to jinak,“ konstatuje Dufek. Výdaje podle něj nikdo dramaticky krátit nechce a rozpočet se tak bez nových příjmů neobejde. „Vyrovnaný rozpočet je chiméra,“ dodává.

    „S daněmi je spojena velká vlna populismu, to nepotřebujeme, musíme spíš nakopnout ekonomiku a postarat se o bezpečnost,“ říká ekonom a dodává, že každému bylo jasné, že ke zvýšení daní musí dojít, protože jsou jen tři možnosti, sáhnout na výdaje, zadlužit se, nebo právě zvednout daně. Dufek se opřel i do zjednodušených srovnání vlády Petra Fialy s vládou Andreje Babiše. „Srovnávat vybrané nominální hodnoty, třeba u mezd nebo důchodů, je zavádějící. Jde o to, co si za to reálně koupím. Tato tabulka, kterou prezentuje premiér, je naprosto o ničem.“

    „Politik dnes nemůže říct, že daně zvyšovat nebude, protože by to znamenalo jen to, že se musí dál zadlužovat. Vyrovnaný rozpočet je nedosažitelný. Domácnosti naplňují státní rozpočet a všem by mělo záležet na tom, aby finance byly v pořádku,“ říká Dufek. Můžeme prý škrtat ve výdajích, ale možnosti nejsou závratné, škrty ve školství, nebo důchodech vyžadují reformu, kterou ale zatím nezvládla žádná vláda. Podle ekonoma jsou předvolební sliby politiků stále stejné a obsahují třeba i populární zvýšení daní z neřestí. Karel Havlíček a Alena Schillerová mluví o opětovném zavedení EET a důsledný výběr daní, ale podle ekonoma je to pouze populární téma, ale skončí to tím, že se zvýší daně na cigarety a alkohol. „Nikdy jsem nepochopil, proč se EEt zručila, byl to geniální nástroj statistiky, stát mohl sledovat spotřebitelské chování Čechů, ale byl to nástroj, který nastavoval férové podmínky,“ říká Dufek. 

    Dufek také upozorňuje, že Česko i celá Evropa trpí neúnosnou byrokracií a drahými energiemi. „Neudělali jsme nic proti vysokým cenám energií. A Green Deal bude dopadat na dopravu a bydlení.“ Pokud chce stát více lidí dostat na pracovní trh, měl by se podle Dufka zaměřit na částečné úvazky: „Máme velkou skupinu aktivních důchodců nebo žen na rodičovské, ale částečné úvazky jsou kvůli byrokracii pro firmy nezajímavé.“

    35 min
  • Nesnesitelná lehkost bytí a Fialova dezinfo tabulka

    Celý podcast sledujte na http://www.Echoprime.cz


    Neměl nakonec J. D. Vance pravdu, když říkal, že svoboda slova je v Evropě ohrožená? Problémy se objevují i v zemích jako jsou Německo či Velká Británie. „Stará představa svobody slova je spojená se starým světem médií. Zatímco my žijeme v době sociálních sítí, kde svou svobodu slova uplatňuje milion lidí,“ uvažuje Jiří Peňás. „V Německu aktuálně říká jenom 40 procent lidí, že mají svobodu slova. V roce 1990 to bylo 80 procent a rapidně to kleslo během covidu,“ dodává Tereza Matějčková.


    Chybí demokracii bůh? Matějčková se ve svém textu pro Týdeník Echo inspirovala knihou Jana Loffelda Když Bůh nikomu nechybí. „Neustále se bavíme o ohrožení demokracie. Často to připisujeme populistům. Ale zdá se mi, že si dostatečně neuvědomujeme, že západní demokracie vyrůstá z biblického příběhu. Stojí na zvláštních pojmech jako je lidská důstojnost nebo svoboda. Nejsou pro ně data, ale je pro ně příběh,“ vysvětluje.


    Proč Petr Fiala vsadil v kampani na dezinformační tabulku? Jak velká je šance, že se Motoristé dostanou do Sněmovny? A proč zájem o ně upadá? Na Echo Poradě diskutují Tereza Matějčková, Jiří Peňás, Maciej Ruczaj a Dalibor Balšínek.X: http://twitter.com/echo24czFacebook: http://twitter.com/echo24cz

    42 min
  • Dakar v kachně: 13 dní v poušti a spánek minimální. Dvě Češky mění historii motosportu

    Závodnice Barbora Holická a Lucie Engová byly hosty Josefa Tomana v podcastu Men's Factor. Engová a Holická jako první česká ženská posádka dobyly závod Dakar Classic s ikonickým Citroënem 2CV přezdívaným „kachna“. Lucie Engová a Barbora Holická nejsou profesionální jezdkyně, nestojí za nimi tovární tým a milionové sponzorské zázemí: „My jsme hobíci, samouci a nadšenci,“ říká Holická, která se k motorsportu dostala skrze catering pro rally tým. „Pak jsem si vzala úvěr, vybrala stavební spoření a koupila si závodní auto,“ dodává. „V motorsportu musíte mít nejen vášeň, ale i schopnost se prodat. Kdo dneska není vidět na sítích, jako by neexistoval,“ konstatuje Holická.Dakar není jen o síle motoru, ale i psychické odolnosti. „Jezdíme i 16 hodin v kuse. Někdy se startuje v pět ráno, dojíždí v noci,“ říká Engová, která se jako navigátorka stará nejen o směr, ale i o přesný čas příjezdu do bodu. „Povídáme si pořád. Já odečítám čas, vzdálenost a pořád dokola říkám – za tři kilometry doprava.“„První rok na nás koukali jako na holky, co si přijely udělat selfie na Instač. Ale pak viděli, že fakt závodíme,“ říká Holická a dodává, že respekt si nezískaly křikem, ale výkonem. „Dojet Dakar s dvoukolkou a motorem o výkonu třiceti koní je něco, co už nikdo nezpochybňuje.“ X: http://twitter.com/echo24czFacebook: http://twitter.com/echo24cz

    35 min
  • Hříšné devadesátky

    Sedí tu pět stárnoucích mužů, budou se bavit o sexu a matně vzpomínat na devadesátá léta. Žádná žena v dohledu není. Konzervativnější debata to už opravdu být nemůže. V Salonu Echa diskutují fotograf Jaroslav Kučera, hudebník a spisovatel Samir Hauser, majitel jednoho z prvních tuzemských erotických klubů Igor Salomon a bývalý šéfredaktor pánského časopisu Maxim Pavel Vondráček.

    25 min
  • Augustin a kulturní války: Když Bůh prý zničil Řím

    V roce 410 se stalo nemyslitelné: byl vypleněn Řím. Pohané měli jasno: „Řím padl, protože jsme opustili své bohy.“ Křesťané prý oslabili sílu impéria – vždyť jak může obstát společnost, která věří, že její Bůh zemřel na kříži? Umučený spasitel? Neměli bychom se vrátit ke starým bohům – k síle, kráse, bohatství?

    V roce 413 na tuto otázku odpovídal Aurelius Augustin, tehdejší biskup z Hippa. Přes den řešil církevní záležitosti, po večerech a nocích psal O Boží obci. V první části knihy zasazuje pád Říma do řetězce dějinných katastrof. Tolik katastrof, a přesto dosud člověk nepochopil, že všechno lidské jednou zmizí v prachu, i věčný Řím. Vůči pohanskému hledisku tak Augustin nabízí alternativní vyprávění o pádu Říma. Jeho protagonisty nejsou římští bohové, ale dvě obce: pozemská a Boží. Obě jsou v tomto světě promíseny, ale jen jedna má trvání. Už tehdy Augustin artikuloval otázky, které známe i dnes: Jaký příběh si vyprávíme, když se svět hroutí? Kdo rozhoduje, co je zánik – a co nový začátek? A z jakého smyslu žijeme?

    I svůj osobní příběh Augustin zasadil do širšího, přímo kosmického vyprávění. Jeho Vyznání, často označované za první autobiografii, není jen zpovědí, ale modlitbou – vyznáním chyb i víry. V jeho středu je neklidné srdce, které se ptá, jak správně žít. Augustin zkoušel filozofii i manicheismus, zápasil s tělem i ambicemi. Až v Miláně, pod vlivem biskupa Ambrože, pochopil, že člověk nepotřebuje jen učitele, ale především spasitele.

    Jeho autobiografie přechází v mystiku. A možná i to vrhá nové světlo na dnešní oblibu autofikce – žánru, který se také točí kolem lásky, stěžejního pojmu Augustinovy filosofie i teologie. Jenže zatímco Augustin pojednává o lásce, která má své těžiště nakonec ve vztahu k Bohu, autofikce sleduje vztah k sobě a k druhým. V tomto světle lze říct, že autofikce je sekularizovanou verzí Vyznání: mystikou vlastního já bez Boha. Anebo snad jeho kultem?

    Kapitoly

    I. Augustin ve sporu Lva IVX. a J. D. Vance [začátek až 23:20]

    II. Od vládce slova k služebníku božímu [23:20 až 48:35]

    III. Autobiografie jako modlitba [48:35 až 1:10:15]

    IV. Pád Říma? Žádný důvod k panice! [1:10:15 až konec]

    Biografie

    Augustin, Vyznání, přel. Mikuláš Levý, Praha: Kalich, 1990.

    Augustin, O boží obci, 2 svazky, přel. Julie Nováková, Praha: Karolinu, 2007.

    Georgi Gospodinov, Časokryt, přel. David Bernstein, Praha: Argo, 2024.

    Peter Sloterdijk, Philosophische Temperamente: Von Platon bis Foucault, München: Diederichs Verlag, 2009.

    31 min
  • Foltýn: Za slovy o sviních si stojím, nikoho jsem neurazil. Stratkom je ptákovina, tvrdí Zahradil

    Za slovy o sviních si stojím, nikoho jsem konkrétně nejmenoval, a tím pádem jsem nikoho neurazil. V pořadu Echo Prime Time to řekl vládní koordinátor strategické komunikace státu Otakar Foltýn. Podle něj je zásadní, aby Česká republika strategickou komunikaci měla, v současné podobě je ale podle něj odbor příliš malý a příliš chudý. Bývalý člen ODS a dlouholetý někdejší europoslanec Jan Zahradil uvedl, že stratkom je „ptákovina“ a že Foltýnova pozice je zbytečná. Celou debatu můžete vidět zde.V nedělním pořadu Echo Prime Time došlo na ostrý střet mezi Foltýnem a Zahradilem. Foltýn zvedl, že odbor strategické komunikace stát potřebuje. „Je potřeba, ale se zásadními úpravami, protože pro to, co má plnit, je příliš malý a příliš chudý. Pokud má někdo představu, že každý má tiskového mluvčího nebo že premiér zvládne všechno odkomunikovat sám a nepotřebuje žádné úředníky, tak ať se podívá na dobu covidu,“ uvedl Foltýn s tím, že komunikace během covidu byla chaotická.Dodal, že se nedomnívá, že by během pandemie byly ostrakizovány názory, že covid unikl z laboratoře. „Já jsem si ničeho takového nevšiml, ta debata je tu pořád – za nás jak tu sedíme, tak je jedno, jestli to uteklo čínským komoušům z laboratoře nebo nějaký Číňan chtěl změnit svět, to nevím a je to úplně jedno. Šlo o to, jakým způsobem na tu situaci ty státy reagovaly,“ řekl Foltýn.

    1 hr 20 min
  • Češi v roce 1953 mírně protestovali. Nikoli ovšem za svobodu, ale kvůli penězům

    Češi v roce 1953 mírně protestovali. Nikoli ovšem za svobodu, ale kvůli penězům

    Když 5.března zemře Stalin, přijde na tryznu na Václavské náměstí asi 300 tisíc lidí. KSČ drží bezpečně otěže v rukou, i když vzápětí zemře nečekaně i Klement Gottwald. Prezidentem se stane Antonín Zápotocký a stranu vede Antonín Novotný, do té doby nejslabší a nejméně výrazný ze šestice tajemníků ÚV KSČ. Strana pokračuje v nastoupeném kurzu, tedy budování silné armády, podpoře těžkého průmyslu, kolektivizaci a likvidaci kulaků. Příznačně je i to, že Stalinův pomník v Praze byl odhalen až 1955.

    Ekonomická situace na počátku roku 1953 byla ale hrozivá, vypínala se elektřina, snižoval se příděl cukru, zvýšila se cena mléka na volném trhu. Před prodejnami stojí velké fronty, podle pamětníků delší než za války. Nakonec nejsou k dostání ani cigarety. Bezpečnost musela zasahovat i proti ženám, které se dožadují másla.

    Prvního června strana oznámila utajovanou měnovou reformu, která znehodnotila úspory většiny lidí. Spontánních stávek bylo asi 130 a mezi organizátory byli často členové KSČ. Největší protesty se odehrály v Plzni, kde protestující načas ovládli i střed města. Tyto demonstrace ale nebyly namířeny proti režimu, šlo o spontánní hněv nad špatnou výplatou mezd – rozdělení do zálohy a dobírky a provedením měnové reformy. Stávky neorganizovalo žádné ústředí z pozadí, i proto neměli protesty potenciál na nějakou hlubší režimní změnu.

    O 14 dní později propukne ve východním Berlíně masivní povstání dělníků proti neustálému zvyšování norem, které vyústí v politický požadavek na sjednocení Německa prostřednictvím transparentních a demokratických voleb. To už je jiný kalibr, a proto musí na pomoc východoněmecké policii přijít i sovětská okupační armáda

    26 min
  • Sportovci a autoritáři: patří politika do sportu? Máme chtít po sportovcích výsledky, nebo morálku?

    Před několika týdny překonal hokejista Alexandr Ovečkin letitý dlouho zdánlivě nezdolatelný rekord Wayne Gretzkého v počtu střelených gólů v severoamerické NHL. Od té doby se ještě zintenzivnila již dřívější debata o tom, zda vůbec tomuto sportovci rekord umožnit, když on sám je zároveň výstavním symbolem režimu Ruské federace. Znovu přišla tato otázka na přetřes, když Ovečkin po vítězném osmifinále poslal podepsaný dres svého celku Washington Capitals běloruskému prezidentovi Alexandru Lukašenkovi. A tak si Ovečkina berou do úst v době probíhajícího mistrovství světa také bratři Jakub & Lukáš Novosadovi v novém díle svého sourozeneckého podcastu Hej, Slované! Příběh ruského hokejisty ovšem propojují s tím, jak si s autoritářským režimem (ne)zadávají jiné dvě světové sportovní megahvězdy – a sice srbský tenista Novak Djoković a srbský basketbalista Nikola Jokić. V první části epizody besedují bratři pouze o Ovečkinovi, jehož případ je ze tří zmíněných v tuzemsku asi nejznámější. Lukáš připomíná kariéru ruského hokejisty, kontakty jeho rodiny s režimem v Rusku, připomíná, že těžko můžeme soudit někoho, o kom netušíme, zda ve svém postavení je vlastně vůbec svobodný. Vždyť jediným výrokem by Ovečkin mohl vystavit nebezpečí jiné. Zároveň dodává, jak kolem Ovečkina hokejový Washington opatrně našlapuje a všelijak se snaží, aby jeho největší hvězda nemusela odpovídat na nepříjemné otázky. Jakub doplňuje, že to vše je sice pravda, ale že zároveň Ovečkina nikdo patrně nenutí posílat dresy jiným autoritářům. V další části přijde na přetřes Novak Djoković. Jakub poodhaluje proměnu sportovce – s jehož rodinou jsou také spojena podezření na čilé byznysové kontakty s vládnoucím režimem – z mlčenlivého „přehližitele“ domácího dění v současného nenápadného podporovatele stávkujících studentů (viz dřívější díly podcastu o protestech v Srbsku). Ovečkinova podpora je přitom vtipná a důmyslná: tenista nečiní velkohubá prohlášení, nýbrž využívá symbolická gesta a praktické skutky k tomu, aby dokázal, na čí straně v současnosti stojí. Mladší ze sourozenců podcasterů přitom nezastírá, že Djokovićovou proměnou je příjemně překvapen a že tento nový tenistův styl se mu zamlouvá – mimo jiné proto, že režim prezidenta Alexandra Vućice neví, jak s ním naložit. V třetí části dojde na případ basketbalisty, jenž je v Česku znám méně, než by měl: Nikoly Jokiće, což je asi největší současná hvězda NBA, rozhodně největší evropská a bílá hvězda ligy. I ten se musí popasovat s tím, jak naložit s režimem. Což je o to pikantnější, že se tváří, že mu do politiky  a veřejného života nic není. Ostatně chová se tak, že ani sportovní sláva ho nezajímá a nestojí o ni – což rozčiluje byznysmeny z americké basketbalové ligy. Přitom doma v Srbku Jokić chová koně a má dostihovou stáj. Pozoruhodné na tom všem je, že dokud sportovec nepodpořil svým prohlášením vládnoucí srbský režim, jeho koně nic nevyhrávali. Nyní se jim daří… Aneb konečně podcast, který se nebojí ironie a nachází překvapivá spojení

    21 min
  • Český ekonomický nerůst: Lidi nenakupují a šetří. Pravdu a data o EET nám tají

    Evropská komise zhoršila výhled růstu české ekonomiky na letošní rok. Hrubý domácí produkt se podle ní zvýší o 1,9 procenta. Na příští rok počítá komise jen s mírným zrychlením tempa růstu HDP, a to na 2,1 procenta. „Není to překvapení. Revize směrem dolů je naprosto logická. Dominantním důvodem je Donald Trump a jeho plán na nová cla vůči Evropě – 10 % plošně a dalších 25 % na ocel, hliník a auta,“ říká Vít Hradil, hlavní ekonom společnosti Investika. Podle něj to přímo snižuje obchodní výkonnost Česka, a zároveň ochlazuje očekávání firem, které pak méně investují.

    Vedle exportu ale Česko trápí i vlažná domácí spotřeba. „Jsme čtyři procenta pod úrovní z roku 2019. Celá EU už mezitím vyrostla, Poláci jsou dvouciferně nad. U nás se lidé do obchodů vrací jen pozvolna,“ konstatuje Hradil.Na vině podle něj není jen nízká kupní síla, ale i celková nálada. „Spotřebitelská důvěra je u nás špatná dlouhodobě. Neumím vysvětlit, proč jsou Češi tak pesimističtí,“ dodává.

    Spekuluje však i o zrušení EET. Je prý možné, že část ekonomiky se skryla. Cedulky s nápisem 'cash only' se rozšířily, a pokud stát přestal vidět část tržeb, statisticky to vypadá jako propad spotřeby, i když k němu reálně nedošlo.Hradil kritizuje stát i za to, že nepřináší kvalitní analýzy dopadů daňových změn.

    „Za Babišovy vlády EET prý přinášelo desítky miliard. Dnes nám stejné ministerstvo tvrdí, že se sotva zaplatilo. Kdo tomu má věřit? Čekal bych, že na ministerstvo nastoupí tým analytiků a dají nám data, jak evidence fungovala a zda reálně peníze do státního rozpočtu přinášela,“ tvrdí Hradil. 

    42 min
  • Kdo nejvíc oslabuje důvěru ve společnosti a kdo nejvíce pomáhá Rusku?

    Jak máme číst cestu Donalda Trumpa na Arabský poloostrov? Podporují ještě Američani Izrael? Kdo se snaží ovládat volby v Rumunsku a Polsku? A bude je chtít ovlivňovat i u nás? Kašlou na nás Rusové a kdo je kdo v dezinformační válce? O tom všem diskutovala redakce Týdeníku Echo ve složení Martin Weiss, Maciej Ruczaj, Jiří Peňás a Dalibor Balšínek.

    34 min

About Echo Podcasty

From the publisher's feed

Audio a video obsah od redakce deníku Echo24.cz a Týdeníku Echo.

More shows like Echo Podcasty

Interview Plus by Český rozhlas

Interview Plus

2 Listeners

Osobnost Plus by Český rozhlas

Osobnost Plus

1 Listeners

Vinohradská 12 by Český rozhlas

Vinohradská 12

37 Listeners

Insider by Tomáš Jirsa, Michal Půr, Markéta Malá & Vojtěch Klaus

Insider

4 Listeners

Studio N by Deník N

Studio N

31 Listeners

Vlevo dole by Seznam Zprávy

Vlevo dole

13 Listeners

Ptám se já, Marie Bastlová by Seznam Zprávy

Ptám se já, Marie Bastlová

5 Listeners

Dobrovský & Šídlo by Dobrovský & Šídlo

Dobrovský & Šídlo

10 Listeners

Kecy a politika by Bohumil Pečinka, Petros Michopulos

Kecy a politika

9 Listeners

Čestmír Strakatý by Čestmír Strakatý

Čestmír Strakatý

2 Listeners

5:59 by Seznam Zprávy

5:59

9 Listeners

Spotlight by Spotlight Aktuálně.cz

Spotlight

3 Listeners

Hlas na poušti Milana Mikuleckého by Novinky.cz

Hlas na poušti Milana Mikuleckého

0 Listeners

Bruselský diktát by Hospodářské noviny

Bruselský diktát

0 Listeners

Zlámaný Topol by INFO.CZ

Zlámaný Topol

0 Listeners