Echo Podcasty

Echo Podcasty

By Echo MediaNewsPolitics
Download on the App Store

Echo Podcasty episodes

  • Betonové ploty – symbol naší doby! Echo Salon o tom, jak se chováme ke krajině a veřejnému prostoru

    Naše debata bude o tom, jak se chováme ke krajině, k domům, budovám, veřejnému prostoru, zkrátka k tomu, co nám na ní zůstalo po předcích a co my předáme dál. Budeme se bavit o tom, proč je u nás tolik ošklivých míst, tolik zprzněných staveb, tolik nevkusných rekonstrukcí. Proč dáváme přednost prefabrikátům, laciným materiálům a imitacím a proč nám je to, v čem žijeme, tak lhostejné.

    O téhle zemi si rádi říkáme, jak je malebná, půvabná, jaký je to ráj na pohled. A ona opravdu je: ale na mnoha místech musíme pořádně zavřít oči. Anebo být masochisté. Ve skutečnosti tahle země prochází ničivou vizuální proměnou, která se přitom děje za denního světla, bez válečného konfliktu, ve stavu relativního dostatku, ba v důsledku jistého blahobytu. Přes Českou republiku se už řadu let valí rekonstrukční vlna, po níž tady zůstávají domy, ze kterých se staly dunící barevné krabice. Zateplené domy připomínají člověka po lobotomii, tedy po odstranění větší části mozku. Když na ně člověk zaklepe, ozve se dunivý zvuk.

    V devadesátých letech hyzdilo veřejný prostor podnikatelské baroko, ale to byl aspoň upřímný projev vkusu jeho vyznavačů. Zateplování, které je co do následků ničivější, neboť likviduje již existující, vlastně žádný vkus nemá: je spojeno s ideologickým konceptem boje s klimatem a s technologickým pokrokem, před kterým se musí všechno sklonit. Výsledky, kterých tím má být dosaženo, jsou sporné, ale dopady okamžitě patrné. K tomu se na vesnici i ve městech jako epidemie přidaly „betonové plotové desky“, jejichž „výhoda“ je, že jsou „bezúdržbové“. Kombinace nevkusu na jedné straně, na druhé straně komerčních nabídek těch nejpokleslejších a nejpodřadnějších materiálů (plasty a umělý kámen), které se na naše kutily hrnuly ze všech stran, udělaly své.

    Nejhorší není ani tak bezradnost a špatný vkus lidí, kteří holt dělají, co mohou a co jim obchodníci s nevkusem vnutí, ale mlčení elit, odborníků, architektů, urbanistů, umělců… Jako by se báli, aby si to u lidí moc nerozházeli.

    25 min
  • Krach Ladislava Hejdánka: Žít bez průšvihů znamená žít bez pravdy

    „Předpokládám, že v roce 1968 ještě rok 1968 neexistoval. Nikdo si v tom roce neříkal, ty vole, to, co teď žijem, to je ten slavnej šedesátej vosmej, kterej se zapíše do historie. Všechno se děje až několik let po tom, co se to dělo,“ píše bulharský spisovatel – a hvězda letošního Světa knih – Georgi Gospodinov v knize Časokryt. Jako by citoval Ladislava Hejdánka. Ten si právě v roce 1968 poznamenal: „Po událostech se formuje zkušenost. A teprve skrze zkušenost se události stávají událostmi. Teprve teď se na tom začne pořádně pracovat, na tom, co je, co byl rok 1968.“

    Překvapivá tato shoda není. Možná se v dějinách točí jen pár myšlenek, které se vynořují v nových souvislostech. V tomto případě je kongenialita dána tím, že oba autoři, ostatně jako mnozí před nimi, uvažují o „události“, tedy také o tom, jak je čas spjatý s vlastním vyprávěním, osobním prožitkem a individuálním hodnocením. Důraz na „událost“ souvisí s tím, že to rozhodující bývá v našich rukách. Nejsme bezmocní. Jedna věc je, že se něco stalo; ale událost je to, co z toho uděláme. Zde vyvstává důstojnost člověka: není jen politickým nebo společenským tvorem, také umí stát sám za sebe – a často je samota jednoho to, co druhému otevírá cestu.

    Že je člověk sám, není popis izolace. Naopak. Pravá samota je aspoň pro Ladislava Hejdánka samotou tváří v tvář pravdě. Té je prý třeba odevzdat svůj život. Zní to vzletně i dutě. Co si s tím počít? Na obecné rovině můžeme říct, že sloužit pravdě znamená neustat v úsilí o vymaňování se ze spárů sebe sama. Ale ani to nevnáší do věci příliš světla. Kniha Žít bez průšvihů znamená žít bez pravdy. Konflikty filosofa s komunistickou mocí 1967–1989, která vyšla péčí vydavatele Jana Hrona v roce 2024, však cestu ukazuje. Třeba v dopisech z vazby vydává Ladislav Hejdánek svědectví o tom, co obraty jako „služba pravdě“, jež bez doprovodné zkušenosti zní nepatřičně, mohou znamenat.

    Mohou znamenat třeba vděk vršovickému faráři Jaromíru Dusovi, kvůli kterému se ocitl ve vazbě. Dus si u něho doma uschoval osvětové letáky, které měly občany zpravit o tom, že nemusí dorazit k volbám. Nakonec byl – nedopatřením – zadržen i Hejdánek a na několik měsíců se ocitl ve vazbě. Dus jej vrátil do „správných kolejí“; „byl jsem krásně zavřený“, píše Ladislav Hejdánek. Ve vazbě sepisuje pro svou dceru Janu Úvod do filosofování, spis, který lze číst v tradici „útěcha z filosofie“.

    Dokumenty vydané v knize Žít bez průšvihů znamená žít bez pravdy dosvědčují ještě jednu s pravdou související věc: kterak tento český filozof kutil na tom, co sám označoval jako vnitřní osvobození. Základem mu je schopnost vzdorovat, tedy schopnost nenechat se strhnout. Strhnout kým nebo čím? To se může měnit. Třeba módou, davem, druhými, institucí, pohodlím, strachem, nakonec i sebou samým. Cestou je naopak tříbit vnímavost vůči krachům a utrpení, neboť ty nás upozorňují na naše meze, které mohou být prahem určeným k překročení. Pro Ladislava Hejdánka nakonec platí, že výjimečnost člověka, ba jeho dokonalost je úzce spjatá se schopností trpět. Romantizaci utrpení v tom nehledejme. Jen se zde svědčí o tom, že radost je překonaná bolest.


    Kapitoly


    I. Význam svědka v digitální době (úvod až 18:50)

    II. „Průšvihy jsou moje univerzity. Učím se všemi póry.“ (18:50 až 32:20)

    III. Filosofie, utěšovatelka (32:20 až 43:50)

    IV. V roce 1968 také nejspíš nebyl rok 1968. (43:50 až 56:00)

    V. Člověk je skutečný, nakolik klade odpor. (56:00 až konec)


    Bibliografie

    Václav Bělohradský, Čas pléthokracie. Když části jsou větší než celky a světový duch spadl z koně, Praha: 65. pole, 2021.


    Ladislav Hejdánek, „Vítězí pravda v dějinách?“, in: Češi a Evropa, Praha: Ústav pro studium totalitních režimů, 2017.

    Ladislav Hejdánek, Úvod do filosofování, Praha: OIKOYMENH, 2021.

    Ladislav Hejdánek, Žít bez průšvihů znamená žít bez pravdy. Konflikty filosofa s komunistickou mocí 1967–1989, vyd. Jan Hron, Červený Kostelec: Pavel Mervart 2024.


    30 min
  • Oslavy konce války bez Klause a Zemana: Tragédie, že musíme řešit, že exprezidenty nepozvali, říká Sklenář


    Hostem Echo Prime Time byl bývalý ředitel protokolu Kanceláře prezidenta republiky Miroslav Sklenář a mluvilo se o tom, proč nebyli na oslavy konce války na Pražském hradě pozvání bývalí prezidenti Václav Klaus a Miloš Zeman. Klaus se nad tím podivoval, na protest, proti jeho nepozvání se hradní akce neúčastnil ani europoslanec Filip Turek. "Poškozuje to státní svátek i pozvané a pamětníky, nemáme řešit, kdo byl a nebyl pozván," myslí si Sklenář a dodává, že největší tragédie je, že se o tom vůbec bavíme.

    Podívejte se na celý pořad Echo Prime Time! 

    11 min
  • Foltýn nemluví za vládu ani za Fialu, říká Benda. Tak ať tam nesedí, udělejte si pořádek, říká Vondráček

    Cesta slovenského premiéra Roberta Fica do Moskvy vzbudila silné emoce v pořadu Pavla Štrunce Echo Prime Time. Marek Benda (ODS) cestu předsedy slovenské vlády na oslavy konce druhé světové války na Rudé náměstí označil za fatální. "Ta cesta byla ze zásady špatná. Rusko vede agresivní válku proti svému sousedovi, takže za takových okolností by se tam jezdit nemělo," řekl Benda. Radek Vondráček z ANO souhlasil a upozornil, že Robert Fico je od loňského atentátu mnohem vyhraněnější.

    Na to reagoval i Marek Benda s tím, že když zradíte své přátele, tak můžete své zemi ledacos přivézt. "Robert Fico se stává nekontrolovatelnou silou slovenské politiky. Například maďarský premiér Viktor Orbán to dělá mnohem chytřeji," upozornil Benda. Doplnil, že se Fico za každou cenu snaží vymezit a o jeho cestě do Kremlu řekl, že se jedná o Putinovo školení a propagandu. Benda na to konto dodal, že se Slovensko otáčí zády k Západu. "Naopak se staví čelem k východu. Směrem k Číně a Asii," uvedl.

    Celý rozhovor o domácí politice, předvolební kampani i pomoci Ukrajině sledujte i na Echo24

    48 min
  • Češi se po únoru masově hlásili do komunistické strany, až sama KSČ začala příliv nových členů omezovat

    Češi se po únoru masově hlásili do komunistické strany, až sama KSČ začala příliv nových členů omezovat

    Česká společnost zůstala po Únoru 48 stejně ochromená, jako byla po Mnichovu 38. Takzvaně demokratičtí politici - včetně prezidenta Beneše - se už dál na nic nezmohli, Jan Masaryk šel dokonce, až do svého tragického konce, komunistům spíše na ruku,. Nemalá část demokratických politiků utekla za hranice, často s požehnáním komunistů, kteří byli rádi, že se jich zbavili.

    Protesty veřejnosti byly spíše symbolické, podobně jako tomu bylo za okupace. V druhé polovině června 1948 proběhal Všesokolský slet. Hesla Sokolů byla probenešovská a když 27. června pochovalo asi 85 tisíc Sokolů okolo tribuny na Staroměstském náměstí, odvraceli hlavu od Klementa Gottwalda na tribuně nebo hleděli do země. Někteří Sokolové provolávali hesla o Edvardu Benešovi. Bylo to poslední masové protikomunistické vystoupení.

    Ostatní Češi se mezitím hrnuli do KSČ. Před únorovým převratem měla komunistická strana asi 1,5 milionů členů, koncem roku 1948 už 2,3 milionu. 26 % obyvatelstva českých zemí a 22 % na Slovensku bylo na konci prosince 1948 členy KSČ. Tomuto spontánnímu přílivu členů se komunistická strana od podzimu 48 začala dokonce bránit.

    Příběh o české společnosti unesené na východ Sověty je tedy jen mýtus. Ostatně sám autor mýtu o únosu střední Evropy Milan Kundera aktivně pomáhal komunistům ji unést do sovětské náruče.


    -

    26 min
  • Němci je chtěli vyhladit, Sověti znásilnit, Poláci okrást, Češi chránit. Neznámá story světové války

    Po osmdesáté slavíme konec druhé světové války. Zdánlivě o ní všechno víme, přitom ale je pořád mnoho neznámých příběhů i jenom u nás ve střední Evropě. Třeba příběh nejmenšího slovanského národa, Lužických Srbů: slovanští občané Německa byli germanizováni, měli zakázáno používat svou řeč, muži museli sloužit ve wehrmachtu. Na jaře 1945 přišla sovětská armáda a pod ní začleněná 2. polská armáda Lužici osvobodit, na což ženy vzpomínají jako na největší hrůzu svých životů. Sověti znásilňovali, Poláci kradli. Drážďany hořely, Budyšín byl rozstřílen, Lužice vydrancována. Zlato ztratilo veškerou cenu, rodiny byly rozbité, lidé se vydali na cesty. Mnoho z nich i do Čech, válkou dotčených málo. Lužičtí Srbové válku vyhráli, přesto jsou dnes na poražené straně. Poslechněte si příběh, který by vám neměl zůstat utajen, protože v něm jsou významně přítomni i Češi. Jakub a Lukáš Novosadovi v dalším díle svého sourozeneckého podcastu přibližují historii, která neprávem stále stojí stranou pozornosti.

    „Dovolím si prohlásit, že druhá světová válka zdechla v Hórkách, neboť útok polního maršála Schörnera byl posledním nesmyslným útokem Hitlerovy armády. Její nejvyšší velitel se totiž mezitím v Berlíně zastřelil,“ napsal spisovatel Jurij Koch a konstatoval tak, že Lužičtí Srbové by měli být plnohodnotně přítomni u oslav konce druhé světové války. Leč nejsou. Neslaví je, protože neslaví ani Německo. V Německé demokratické republice, pod níž Lužice spadala, se do roku 1965 slavil 8. května Tag der Befreiung (Den osvobození). Později na oslavy došlo už jen dvakrát při kulatých výročích: při čtyřicátém v roce 1985 znovu 8. května pod zavedeným názvem, při třicátém v roce 1975 o den později pod hlavičkou Tag des Sieges (Den vítězství). Jinak nikdy, od německého znovusjednocení v roce 1990 už vůbec – až před pěti lety svátek vyhlásila spolková země Berlín.

    Nacismus v Lužici trval od roku 1933 do roku 1945 a Slované, které Hitlerův režim nejprve vábil k volbám, byli postupně víc a víc šikanováni. Byly zakazovány jejich tiskoviny, finančně byly podporovány rodiny, které se zřekly slovanského jazyka, naopak ty, které na něm trvaly, byly pronásledovány. Učitelé a faráři byli odesíláni do ryze německojazyčných oblastí, zatímco do Lužice naopak přicházely prověřené kádry, neschopné slovanského slova. Po nacistické buzeraci přišlo jaro 1945 a rovinatá země posloužila jako prostor pro vpád sovětské armády na Berlín. Operovaly tu polské jednotky spolu se sovětskými, padly stovky Poláků.

    Pamětnice dodnes říkají, že nacisté se chovali strašně, ale že to, co předváděli Sověti, bylo daleko horší. Známé jsou cedulky, které si Lužičtí Srbové vyvěšovali na dveře domů a na nichž azbukou byly vyvedeny nápisy: „Zde bydlí Slované, ne Němci.“ Nepomáhalo to – zabitých a znásilněnýchbylo mnoho. Asi je to logické: Němci tu byli doma, území neokupovali, nerabovali na něm ani neznásilňovali, zatímco Rudá armáda ano. Navíc v chaosu války zřejmě nikdo nehleděl na to, kdo je kdo, ostatně Rudoarmějci patrně nevěděli, že by v Lužici, tedy v Německu, mohli Slované žít.

    Pamětníci také vzpomínají na rudé nebe, když hořely Drážďany – vidět ho bylo i daleko z Čech. Fronta celou zemi zničila, byl hlad, všechno zničené a vypálené. Nebyla práce, proto lidé odcházeli do Čech, kde naopak byla a poptávka po lidech také. Už zůstali, šlo o ryzí ekonomickou migraci. A zároveň byla dotvořena další zkáza: odsun Němců z Čech znamenal, že někam ti lidé jít museli. A tak šli mimo jiné do Lužice, kterou germanizovali. Dotvořili Češi, kteří se po staletí snažili pomáhat Lužickým Srbům a podporovat je, jejich zkázu? Aneb konečně podcast, který klade zásadní otázky.

    28 min
  • Kdo jsou Bioněmci. Emoce a moralizování v zahraniční politice. Koho volí divný lidi? O AfD, Rumunsku a České televizi

    Celý podcast sledujte na http://www.Echoprime.cz

    Co se děje v Německu? Friedrich Merz byl poprvé v historii země zvolen spolkovým kancléřem až na druhý pokus. „Je to nějaký vzkaz, ale přesně nevíme, kdo volil v prvním kole proti Merzovi. Možné je, že neformální německý establishment chce nového kancléře umravnit,“ uvažuje Maciej Ruczaj.

    Zároveň se uvažuje o zákazu výrazné opoziční srany AfD. „Verdikt německé kontrarozvědky je daleko důležitější. Analýza, která čítá jedenáct set stran, a mohla by vysvětlit, jak tajná služba došla k tomu, že je AfD krajně pravicová extremistická strana, ovšem zveřejněná nebyla. Odcházející ministryně vnitra to odmítla,“ říká Daniel Kaiser.

    V prvním kole prezidentských voleb v Rumunsku zvítězil George Simion s překvapivým výsledkem. „Je to krásná ukázka, čeho se volby vlastně týkaly. Nešlo o Rusko nebo kampaně na TikToku, ale o to, že velká část rumunské společnosti má dost současného vládního establishmentu,“ říká Ruczaj.

    Kaiser s Ruczajem se do sebe pustili ohledně Ukrajiny. „Válka začala tím, že Rusko vpadlo na Ukrajinu a zároveň to doprovázelo rétorikou o tom, že ukrajinský národ neexistuje,“ tvrdí Ruczaj. „To není pravda. Tak mi řekni, kde je tahle rétorika,“ oponuje Kaiser.X: http://twitter.com/echo24czFacebook: http://twitter.com/echo24cz

    33 min
  • Výdaje na obranu nesmí jít na opalovací krémy. Čína čeká, až Amerika pocítí nedostatek, říká ekonom Bureš

    Česká inflace zpomaluje, ale služby zdražují. Ekonom Jan Bureš vysvětluje, proč firmy využívají silné poptávky a co čekat od centrální banky. Nový Hrotcast s moderátorem Pavlem Štruncem je tady.


    Inflace v Česku zpomalila na 1,8 procenta, a to je pro mnohé ekonomy překvapení. „Čekal jsem dvě procenta, ale není to dramatický rozdíl. Ještě v březnu byla 2,8 procenta, je to z velké části dané rozkolísaností cen potravin, loni zdražily, pak zlevňovaly,“ říká v novém Hrotcastu host Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance.Silná poptávka podle něj umožňuje firmám navyšovat ceny nad dvouprocentní hranici. „Zdražují služby. Vidíme, že v posledních měsících jsou tahouny inflace kultura nebo pohostinství. Lidé chtějí utrácet a podniky toho využívají,“ zdůrazňuje v našem podcastu.České domácnosti platí nejvyšší cenu elektřiny v EU kvůli přirážkám na obnovitelné zdroje. Bureš ale vidí šanci na zlepšení – celní válka může cenu energií srazit. Dopady obchodní politiky Donalda Trumpa podle něj pocítíme nejvíc v roce 2026. Česká centrální banka drží konzervativní kurz a nízká inflace je její prioritou. Úrokové sazby by podle Bureše mohly brzy klesnout, protože ekonomiku není třeba dál brzdit.Pokud jde o obranné výdaje, prostor v rozpočtu je, ale podle hlavního ekonoma Patria Finance je zásadní, aby peníze směřovaly skutečně na armádu – a ne třeba na opalovací krémy, jak se diskutovalo ve Španělsku. Akciové trhy zatím reagují na Trumpovu politiku překvapivě pozitivně, i když v USA roste strach z recese.Proč mají Češi nejdražší elektřinu v Evropě? Jak americko-čínské napětí ovlivní českou ekonomiku? Proč zdražují služby, i když inflace klesá? A kdy se dočkáme snížení úrokových sazeb? Poslechněte si náš podcast a zjistěte odpovědi na otázky, které hýbou českou i světovou ekonomikou.

    26 min
  • Box není násilí, ale výsledek lidské soutěživosti a boj o přežití, říká boxer Ducár

    Hostem podcastu Men’s Factor je boxer Vasil Ducár a mluvil o šikaně, tréninkové bolesti, dnešních falešných zápasnících i o tom, proč hrdinství nevzniká vždy v zápalu okamžiku. Box podle něj není násilí, ale kultivovaná forma přirozené lidské soutěživosti. „Je to dané přírodou. Souboj o přežití je v nás. A box je jenom rámovaný pravidly,“ vysvětluje Ducár. 

    Sám prošel obdobím, kdy byl kvůli nadváze šikanován. „Nejsem ten typ, co bude všude říkat, že byl šikanovaný, ale něco tam bylo, v mládí jsem byl trochu prostorově výraznější, tak to s tím souviselo.“ Jeho přístup ke slabosti je inspirující: „Ten pocit si zapamatuj. Až nebudeš chtít trénovat, vzpomeň si, jestli se tak chceš cítit znovu.“

    Ducár se kriticky vyjadřuje k současné popularizaci bojových sportů skrze tzv. exhibiční zápasy influencerů. „Musíme si nejdřív říct, jestli se bavíme o sportu, nebo o divadle. Někdo si hraje na bojovníka, ale s respektem ke skutečným soupeřům to nemá nic společného.“

    37 min
  • ECHO PRIME TIME: Ukrajina musí být nový Izrael. Trump je pragmatik a diktuje pravidla, říká diplomat Landovský

    Bývalý velvyslanec Česka při NATO Jakub Landovský v Echo Prime Time komentuje nejnovější vývoj války na Ukrajině, diplomatická gesta Donalda Trumpa i absenci Evropy u klíčových jednání.

    Tvrdí, že Trumpova politika může vést k míru, ale ne z idealismu, ale z čistého pragmatismu.

    Setkání Donalda Trumpa a Volodymyra Zelenského ve Vatikánu označuje za epické a normalizační. Cílem podle něj nebyla show, ale obnovení důvěry a posun ve věci praktické spolupráce. „Výsledkem je hmatatelná dohoda o minerálech a poskytnutí systémů Patriot,“ říká Landovský. Upozorňuje ale, že Spojené státy se opět rozhodly vyjednávat samy, bez účasti evropských partnerů. „Kde je Evropa, kde je Česko?“ ptá se.Donald Trump je podle Landovského často označován za nepředvídatelného, s tím Landovský nesouhlasí: „Je ultrapragmatický, někde až cynický, ale v souladu s tím, s jakým programem byl zvolen. Není to prezident, který by miloval intervence. Ale dokáže použít sílu chirurgicky přesně a nečekaně,“ připomíná Landovský operace proti Hútíům nebo dřívější likvidaci íránského generála Sulejmáního. V případě Ukrajiny to znamená tlak skrze zbraně, ne slova. A jak se má nyní zachovat Ukrajina? Podle Landovského jako „Izrael u Černého moře“. Silná armáda, spolehnutí na vlastní síly, ale se zahraniční podporou. Neformální, ale reálná bezpečnost. „Izrael taky nespoléhá na papír. Spoléhá na zbraně, na spojence, ale nepotřebuje formální aranžmá. Ukrajina dnes ví, že musí spoléhat hlavně na sebe,“ říká Landovský.

    24 min

About Echo Podcasty

From the publisher's feed

Audio a video obsah od redakce deníku Echo24.cz a Týdeníku Echo.

More shows like Echo Podcasty

Interview Plus by Český rozhlas

Interview Plus

2 Listeners

Osobnost Plus by Český rozhlas

Osobnost Plus

1 Listeners

Vinohradská 12 by Český rozhlas

Vinohradská 12

37 Listeners

Insider by Tomáš Jirsa, Michal Půr, Markéta Malá & Vojtěch Klaus

Insider

4 Listeners

Studio N by Deník N

Studio N

31 Listeners

Vlevo dole by Seznam Zprávy

Vlevo dole

13 Listeners

Ptám se já, Marie Bastlová by Seznam Zprávy

Ptám se já, Marie Bastlová

5 Listeners

Dobrovský & Šídlo by Dobrovský & Šídlo

Dobrovský & Šídlo

10 Listeners

Kecy a politika by Bohumil Pečinka, Petros Michopulos

Kecy a politika

9 Listeners

Čestmír Strakatý by Čestmír Strakatý

Čestmír Strakatý

2 Listeners

5:59 by Seznam Zprávy

5:59

9 Listeners

Spotlight by Spotlight Aktuálně.cz

Spotlight

3 Listeners

Hlas na poušti Milana Mikuleckého by Novinky.cz

Hlas na poušti Milana Mikuleckého

0 Listeners

Bruselský diktát by Hospodářské noviny

Bruselský diktát

0 Listeners

Zlámaný Topol by INFO.CZ

Zlámaný Topol

0 Listeners