Echo Podcasty

Echo Podcasty

By Echo MediaNewsPolitics
Download on the App Store

Echo Podcasty episodes

  • Tři čtvrtiny podniků v poválečném Československu nebyly znárodněny komunisty, ale dekretem prezidenta Beneše

    Po pádu komunismu v roce 1989 jsme se začali učit úctě k soukromému majetku. Majetek, který za komunistů patřil státu, budeme vracet původním vlastníkům a budeme privatizovat, říkali noví demokratičtí vládci. Tvrdili, že každý soukromý majitel je lepší než stát, protože se o svůj majetek stará lépe. Za ty, kteří vše znárodňovali, byli označováni komunisté, kteří se chopili vlády během únorového puče v roce 1948. Úplně jsme přitom ignorovali, že většina podniků byla znárodněna na základě čtyř dekretů prezidenta republiky Edvarda Beneše, přijatých 24. října 1945. Z hlediska počtu zaměstnanců byly znárodněny dvě třetiny podniků, z hlediska podílu na tvorbě HDP skoro tři čtvrtiny.

    Poválečné znárodňování bylo společným dílem tehdejší – v našem současném chápání – ještě demokratické politické reprezentace. A bylo výsledkem celkového společenského konsenzu. Ovšem i kvůli tomu to měli po Únoru 48 komunisté mnohem snazší. Zejména Národní socialisté umetli komunistům cestu, lidovci se pak už jen přidali.

    Byla to naivita nebo chybný kalkul…?

    22 min
  • Trump chce mír za každou cenu. Nerozlišuje mezi agresorem a obětí, říká Bříza

    Trump chce mír za každou cenu, Ukrajina má ale morální právo říct ne, říká expert na mezinárodní vztahy Vlastislav Bříza. Podle něj Trump nerozlišuje mezi agresorem a obětí, což považuje za zásadní morální i geopolitický problém. Vztah mezi Trumpem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským je podle Břízy dlouhodobě napjatý. „Ta chemie mezi nimi nefunguje. A v mezinárodních vztazích je chemie zásadní. To není jen o pocitech – to ovlivňuje strategická rozhodnutí.“ Podle Břízy by mohl napjaté vztahy mezi Donaldem Trumpem a Volodymyrem Zelenským pomoci zmírnit někdo třetí, třeba první dáma Ukrajiny. „Mezi nimi ta chemie nefunguje, to je zjevné. Chybí lidská rovina. A právě tu by mohla přinést manželka prezidenta Zelenského,“ říká Bříza s tím, že osobní šarm a diplomatická empatie mohou v jednáních sehrát větší roli, než si často připouštíme.

    20 min
  • Turek jako Havel? Harvard rezignoval na boj s antisemitismem i svobodu slova

    Celý podcast sledujte na http://www.Echoprime.czTémata velikonočního týdne? Turkovo rychle a zběsile i úmrtí papeže. Je otázka, zda svatý otec byl klasický církevní konzervativec, nebo „tančil dobové tance“. „Své environmentální encykliky měl načasované tak, aby vyšly před klimatickou konferencí OSN,“ připomíná Daniel Kaiser. „Ještě v Argentině byl skutečně hodnostář chudých,“ říká Jiří Peňás.Jel europoslanec Turek více než dvousetkilometrovou rychlostí v Německu, jak tvrdil, anebo na české dálnici? A mělo jeho auto technickou? „Ve chvíli, kdy se v našem parlamentu schvaluje migrační pakt, je tohle banalita,“ soudí Kaiser. „Hned se objevily konspirační teorie, že tím chce odklonit pozornost od Íránu,“ říká Tereza Matějčková. A proč se sám Turek přirovnal k Václavu Havlovi.Je Trump ten pravý, kdo má cokoliv určovat univerzitám? Anebo jde o hlubší problém?V podcastu Echo Porada diskutují Tereza Matějčková, Jiří Peňás, Daniel Kaiser a Pavel Štrunc.X: http://twitter.com/echo24czFacebook: http://twitter.com/echo24cz

    30 min
  • Školy musí učit i komunikaci, ne jen učivo, říká mediátorka Michaela Kopalová

    Hostem podcastu Men's Factor byla rodinná mediátorka Michaela Kopalová. Vedle klasické rodinné mediace se zaměřuje také na tzv. vrstevnickou mediaci, při které starší žáci pomáhají mladším řešit konflikty.

    Tento přístup nejenže snižuje výskyt šikany, ale pomohl odhalit i vážné případy ohrožení dětí. Učit děti mediaci už na základních školách může podle mediátorky zásadně ovlivnit celou jejich budoucnost. „Když se děti naučí rozeznávat manipulaci a správně komunikovat už v mladém věku, budou v dospělosti odolnější a zdravější,“ tvrdí.

    Podle Kopalové je klíčové, aby škola nebyla jen místem vzdělávání, ale i prostředím pro rozvoj sociálních dovedností. „Škola musí učit nejen učivo, ale i to, jak správně fungovat ve vztazích. Jinak děti ztrácí oporu a orientaci v tom, co je správné,“ dodává. 

    Projekt vrstevnické mediace Kopalová od roku 2021 testuje na školách v Ústeckém kraji. Letos pořádá první ročník soutěže vrstevnických mediátorů, kde žáci předvedou své schopnosti v navazování kontaktu, vytváření důvěry a řešení konfliktů. Akci zaštítila Eva Pavlová.

    31 min
  • Filozofie a infarkt duše: Je vyhoření opravdu takový strašák?

    Jste vyhořelí? Jestli jste se podpálili, není divu. Takto realisticky by na vlnu vyčerpání v celém západním světe možná zareagoval antický myslitel. Únava i stavy těžšího vyčerpání jsou v kontextu antické nauky o čtyřech tělesných šťávách chápány jako jevy nedramatické. Nastávají tehdy, když se člověk zpravidla svým vlastním přičiněním dostal z rovnováhy. Ideální je udržoval harmonii čtyř šťáv. 

    Kdo si zahrával natolik, že propadl vášni, což znamená, že nevedl mírný život, nemůže se divit, že vyhořel. Z tohoto hlediska také nepřekvapí, že moderna, která si na nemírnosti postavila svou image, je dobou lidí bez síly. Dává proto smysl, když korejsko-německy filozof Byung Chul Han započíná svou knihu Společnost únavy větou: „Každá společnost má svou definiční nemoc“ a tu naši dobu určuje jako dobu vyčerpání. Odkud to vyčerpání? Důvodem je prý přemíra pozitivnosti a nedostatek vnější negativity. Vše se stalo milé, pohodlné, příjemné – a tudíž také nesnesitelné. 

    Jak to autor míní? Je sice hrozné, že otrokář bije svého „podřízeného“. Ale má to i své světlé stránky. Takový otrok si dává pozor, aby tomu zmetkovi nevycházel vstříc a hlídá si své. Neudělá nic navíc a kde může, podvede jej. Nás zaměstnavatel nejenže nebičuje, on už na nás ani neřve. Úplně nejhorší je, když nám rozumí. Zaměstnavatel, který v nás věří, se hned pokouší o náš infarkt duše. Ve slabších povahách – což my býváme – to vyvolává sklon chtít dokázat, že „na to máme“. Hlavně nezklamat. Co následuje, jsme již mockrát zažili. Vyhoření.

    Právě proto, že je Hanova kniha z roku 2010 natolik podnětná, zasluhuje si kritickou reflexi. Han píše, že dříve lidé měli revoluce, zatímco my už máme jen deprese. Míní tím, že jsme se ocitli v sebevykořisťovatelském období, které se mění v novou totalitu. Definičním znakem unaveného člověka totiž je, že nevidí možnosti. Místo toho, aby se rozčílil a změnil společnost, sesune se úplně sám pod stůl. Čímž definitivně propadne statusu quo. 

    Je však otázka, jestli tohle zaříkávání není sebenaplňujícím proroctvím. Tak dlouho si budeme říkat, jak jsme všichni unavení a že nemáme možnosti, až se probudíme jednoho dne do světa, který je úplně jiný. Čím to? Ti, kteří nečetli podobné knihy a neví nic o tom, že formou doby je únava, viděli možností ažaž a ten náš svět prostě změnili. 


    I. „Místo revolucí máme deprese.“ [úvod až 10:10]

    II. Hořet? Kdo tuhle blbost vymyslel? [10:10 až 23:40]

    III. Zmasovění burnoutů [23:40 až 38:40]

    IV. „Každá společnost má svou definiční nemoc.“ [38:40 až 49:50]

    V. Únava, naše spojenkyně [49:50 až závěr]


    Bibliografie


    Peter Handke, Tři pokusy, přel. Jitka Jílková, Praha: Prostor, 1993.

    Byung Chul Han, Müdigkeitsgesellschaft, Berlin: Matthes und Seitz, 2010.

    Byung Chul Han, Palliativgesellschaft. Schmerz heute, Berlin: Matthes und Seitz, 2020.

    Byung Chul Han, Vyhořelá společnost, přel. Radovan Baroš, Praha: Rybka, 2010.

    Anna K. Schaffner, Exhaustion: A History, New York: Columbia University Press, 2016. 

    Georges Vigarello, A History of Fatigue. From the Middle Ages to the Present, Cambridge: Polity Press, 2022.

    28 min
  • Bez levné energie náš průmysl nepřežije. Trumpův tlak může Evropu zachránit, říká Radek Špicar


    Drsná politika Donalda Trumpa může mít pro Evropu pozitivní efekt, tvrdí v podcastu Echo Pavla Štrunce viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar: "Trumpův tlak nás možná konečně donutí využít to nejcennější, co máme - půlmiliardový vnitřní trh - a začneme se starat o vlastní bezpečnost a obranu." Pokud však Spojené státy budou dál prosazovat vysoká cla, Evropa podle něj musí reagovat: „Z ekonomického hlediska bychom měli zachovat poker face, ale z politického je to nereálné. Cla jsou připravená.“

    A mluvilo se i o tom, co brzdí evropskou ekonomiku: "Revize Green Dealu je naprosto v pořádku. To už chceme šest let," zdůrazňuje Špicar a připomíná, že mnoho částí legislativy vznikalo bez dostatečných dopadových studií a před pandemií či energetickou krizí. „Dekarbonizace je správná, ale nesmí nás zlikvidovat,“ dodává Špicar.

    A jak Špicar hodnotí vládu Petra Fialy? Reformy podle něj vláda nezvládla. „Čekali jsme reformu vysokého školství, ale nestalo se vůbec nic. Ani to nezkusili." Zároveň upozornil na zklamání v oblasti podpory inovací a nových technologií: "O zaměstnaneckých akciích se hádáme s vládou několik let. Možná to ani nestihnou prosadit." Ale premiéra i chválí, odvedl prý fantastickou práci v oblasti bezpečnosti po vypuknutí války na Ukrajině.

    18 min
  • Vlasta Burian i Lída Baarová měli svým vězněním vykoupit špatné svědomí českého národa

    Ačkoli za protektorátu chodili Češi na jeho komedie a smáli se jeho vtipům, po válce se český národ obrátil k Vlastovi Burianovi zády a obvinil ho z kolaborace. Byl držen ve vazbě od května do září 1945. Nakonec mu nic nedokázali a museli ho pustit. Po negativním ohlasu v tisku i na zásah politiků byl ale opět obviněn a na základě vykonstruovaných obvinění (především díky pod trestem smrti vymámené výpovědi Lídy Baarové) odsouzen za kolaboraci s německými okupanty na několik měsíců do vězení - které předtím strávil ve vazbě - a pokutě půl milionu korun. Pět let nemohl pracovat jako herec, což ho asi nejvíc zlomilo.Podobně drželi ve vazbě za údajnou kolaboraci od září 1945 do prosince 1946 i Lídu Baarovou. Nakonec byla všechna obvinění proti ní vyvrácena. Během jejího věznění ale zemřela na infarkt její matka a sestra Zorka, rovněž herečka, spáchala sebevraždu poté, co ji jako sestru „kolaborantky“ v roce 1946 vyhodili z divadla. V lednu 1948 pak bylo trestní řízení proti Lídě Baarové definitivně zastaveno.Dalo by se říct, že slavné filmové hvězdy měly být potrestány za špatné svědomí celého národa, tedy za to, jak se během války choval. V muzikálu Liduschka (Baarová) napsal autor textů Jiří Ornest Lídě Baarové tento - velice výstižný - verš: „V náručí Němců hledala jsem štěstí, zatímco vy jste hajlovali na náměstí.“Celý podcast sledujte na http://www.Echoprime.czX: http://twitter.com/echo24czFacebook: http://twitter.com/echo24cz

    26 min
  • Velikonoční jízdy křižáků existují od 15. století, zastavil je až covid. Budou někdy jezdit i ženy?

    Na Boží hod velikonoční vyjíždějí v celkem devíti farnostech srbské Lužice velikonoční jezdci zvaní křižerjo (česky obvykle křižáci), aby cestou do sousední farnosti zvěstovali mrtvým radostnou zprávu o zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Zároveň u toho žehnají polnostem, aby v novém roce dobře nesly. Tento uhrančivý mix pohanského a křesťanského slavení příchodu jara se utváří od patnáctého století a dnes se za ním sjíždějí „na čumendu“ lidé z dalekého okolí. Aby ne: na stovky svátečně vystrojených koní a jezdců zpívajících s vážnou tváří křesťanské písně je uchvacující pohled. Člověk se při něm neubrání rozjímání.

    V nové epizodě sourozeneckého podcastu Hej, Slované si jeho průvodci Lukáš a Jakub Novosadovi o tomto zvyku povídají s historicky prvním českým křižerem Janem Breindlem, učitelem, který v srbské Lužici vyučuje češtinu.

    Rozhovor probírá historické, duchovní, symbolické i praktické stránky vyhlášené tradice, která přitom není jen lužickosrbská (přestože za takovou bývá považována), ale spíš německá, spojená s oblastmi Sudet. Ostatně velikonoční jízdy známe i dnes také z Čech, a to jednak ty obnovené – například v severočeských Mikulášovicích –, anebo tradiční, jež přečkaly i komunistický režim: takové jsou však už jenom ve slezském Lukavci u Fulneku. Jezdí se také v Polsku nebo Bavorsku či v braniborské Dolní Lužici, ale nikde nejsou jízdy tak výpravné, velkolepé, promyšlené a propojené s různými symboly jako právě v katolické Horní Lužici.

    S hostem proto hovoříme o tom, kdo se smí stát jezdcem (pouze muž, katolík starší čtrnácti let), odkud a kam se jezdí, jak do historie jízd zasáhla druhá světová válka, jak komunistický režim, jak covidová pandemie. Ale také o tom, jak jsou koně nazdobení a co s tím mají společného Balkán a Turci. Nebo o tom, proč nejezdí ženy a zda se to někdy změní. Ostatně jaká je vůbec úloha žen v lužickosrbských Velikonocích? Někoho možná popudí či přinejmenším překvapí, že ženy při tomto zvyku mají zatím zakázáno na koních jezdit (na rozdíl od jízd v Dolní Lužici) a fungují jako důležité bezpečné zázemí, které se o jezdce neboli zvěstovatele s úctou stará, pomáhá jim připravit odění, koně nebo vaří pro hosty.

    Jan Breindl také přidává řadu historek ze zázemí jízd, tedy své osobní zkušenosti s tím, jak se řádně připravit, jaké pokyny jezdci dostávají na školeních předcházejících Velikonocím, a vypráví také o překvapivě moderní písňovém složení velikonočního pěveckého repertoáru. Dozvíte se zkrátka skoro všechno o zvyku, který by vám mohl pomoct najít v Česku bohužel ztracenou náplň nejkrásnějších a nejdůležitějších svátků v roce. Čili konečně podcast, který zvěstuje radostné zprávy.

    31 min

About Echo Podcasty

From the publisher's feed

Audio a video obsah od redakce deníku Echo24.cz a Týdeníku Echo.

More shows like Echo Podcasty

Interview Plus by Český rozhlas

Interview Plus

2 Listeners

Osobnost Plus by Český rozhlas

Osobnost Plus

1 Listeners

Vinohradská 12 by Český rozhlas

Vinohradská 12

37 Listeners

Insider by Tomáš Jirsa, Michal Půr, Markéta Malá & Vojtěch Klaus

Insider

4 Listeners

Studio N by Deník N

Studio N

31 Listeners

Vlevo dole by Seznam Zprávy

Vlevo dole

13 Listeners

Ptám se já, Marie Bastlová by Seznam Zprávy

Ptám se já, Marie Bastlová

5 Listeners

Dobrovský & Šídlo by Dobrovský & Šídlo

Dobrovský & Šídlo

10 Listeners

Kecy a politika by Bohumil Pečinka, Petros Michopulos

Kecy a politika

9 Listeners

Čestmír Strakatý by Čestmír Strakatý

Čestmír Strakatý

2 Listeners

5:59 by Seznam Zprávy

5:59

9 Listeners

Spotlight by Spotlight Aktuálně.cz

Spotlight

3 Listeners

Hlas na poušti Milana Mikuleckého by Novinky.cz

Hlas na poušti Milana Mikuleckého

0 Listeners

Bruselský diktát by Hospodářské noviny

Bruselský diktát

0 Listeners

Zlámaný Topol by INFO.CZ

Zlámaný Topol

0 Listeners