Echo Podcasty

Echo Podcasty

By Echo MediaNewsPolitics
Download on the App Store

Echo Podcasty episodes

  • Trumpova Amerika pohledem profesorů ekonomie z nejlepších amerických univerzit. Máme se bát nového prezidenta?

    Profesoři ekonomie sdružení pod CERGE-EI - Jan Švejnar z Kolumbijské univerzity, Jakub Kastl z Princetonu a Jaroslav Borovička z New York University - byli hosty speciálu podcastu Echo Pavla Štrunce. 

    Smutek a nejistota, tak popisuje Jakub Kastl své dojmy po zvolení Donalda Trumpa prezidentem. „Byl jsem překvapen, jak přesvědčivě Trump vyhrál a ta hlavní karta Trumpa je právě jeho nepředvídatelnost,“ dodává Jan Švejnar. Jaroslav Borovička mluví o chaosu a nejistotě, jaké kroky a jak razantně prosazované Trump chystá. 

    Podívejte se na víc než hodinovou diskuzi Pavla Štrunce s těmi nejlepšími ekonomy z prestižních univerzit ve spojených státech. Je třeba se obávat politiky Donalda Trumpa? Jak ovlivní transatlantický obchod zavedení cel vůči EU? A jaké dopady bude mít jeho vládnutí na geopolitickou stabilitu světa? 

    23 min
  • Platy jako v Německu budou, když to říká premiér. Získat 30 procent ve volbách je reálné, říká ministr Baxa

    Hostem podcastu Echo Pavla Štrunce byl Martin Baxa, ministr kultury a místopředseda ODS. A mluvilo se o tom, jestli opravdu budeme mít v Česku do čtyř let platy jako v Německu, jak slíbil premiér Fiala v případě, že bude opět zvolen, i o České televizi a zvyšování koncesionářských poplatků. "Že budeme mít platy v Německu, když bude vláda Petra Fialy vládnout ještě jedno funkční období. Takhle to pan premiér řekl a já to považuji za jasné slovo. A myslím, že je to velmi důležité téma. Je správné, abychom neměli nízké cíle a je dobře to říkat způsobem, který vyvolává takovou debatu," komentuje ministr Baxa slova premiéra. Dodává, že ho baví, jak Fialova slova karikují poslanci a představitelé hnutí ANO, kdy Andrej Babiš a Agrofert jsou podle něj vyhlášeni tím, že platí nízké mzdy. "Připadá mi to legrační," říká Baxa.

    V rozhovoru se mluvilo i o financování médií, a především těch veřejnoprávních. Baxa obhajoval zvýšení koncesionářských poplatků: „Po 16 letech bez úpravy poplatků je toto opatření nutné. Zároveň chceme zachovat rovnováhu na mediálním trhu a nezasahovat do příjmů soukromých médií,“ uvedl.

    Současně Baxa zdůraznil, že Česká televize i Český rozhlas jsou klíčovými institucemi pro poskytování objektivního zpravodajství a kulturní tvorby. „Je třeba chránit nezávislost těchto médií před politickým tlakem, aby zůstala garantem informací pro širokou veřejnost,“ dodává a tvrdí i, že veřejnoprávní média chce poškodil hlavně bývalý premiér: „Když Andrej Babiš ve sněmovně hřímá, že Česká televize a Český rozhlas jsou hlásné trouby vládní propagandy, je to čirá lež. Jeho cílem je evidentně poškodit důvěryhodnost těchto médií.“

    Celý podcast sledujte na http://www.Echoprime.cz

    X: http://twitter.com/echo24cz
    Facebook: http://twitter.com/echo24cz

    23 min
  • Kde se v mírumilovných a humanistických Češích vzalo tolik zla a nenávisti?

    V novodobé historii českého národa existuje několik příběhů, na které bychom nejraději zapomněli. Jedním z těch, které nejusilovněji vytěsňujeme z kolektivní paměti, je poválečné vyhnání sudetských Němců, kterému poněkud eufemisticky říkáme odsun. Ponížení z mnichovské kapitulace bylo tak bolestivé, že bylo zřejmé, že odplata bude muset být strašlivá. A to se také stalo. 

    Myšlenka vyhnání Němců vznikla v protektorátu v odboji, ale brzo si ji osvojil i exil a začal připravovat domácí odboj na nutnost krvavé odplaty. Z toho se zrodila později idea tzv. „řízená revoluce“, kterou plánovali v Londýně vojáci. Byla to představa určitého bezvládí hned po osvobození, ve kterém by „výbuch lidového hněvu“ zlikvidoval co nejvíce Němců spontánně a bez odpovědnosti politiků. V té době totiž ještě nebylo jasné, jak se k myšlence odsunu postaví spojenci. Po konci války naši politici dál vyvolávali touhu po pomstě, sám prezident Beneš hovořil o tom, že „německý problém musíme vylikvidovat“, což nepříjemně připomíná nacistické „konečné řešení“. Výsledkem nebylo jen vyhnání 3 milionů sudetských Němců, ale i brutální zabíjení nevinných německých civilistů, včetně žen a dětí, přičemž několik tisíc jich zcela organizovaně a bez jakéhokoli soudu popravila československá armáda. 

    Proč k tomu všemu došlo a proč o tom nechce slyšet, se dozvíte v tomto díle podcastu „Minulost není historie“. 

     

    32 min
  • Proč nestíháme – a stíhat nebudeme. Filozofové o časové insolvenci. Pravda neexistuje? #48

    „Jsem švorc,“ zní název jedné eseje od současného sociologa a filozofa Hartmuta Rosy. Autor si nestěžuje na to, že jeho práce málo nese, ale že on sám už nic dalšího nesnese. Nemá na mysli finanční, ale časovou insolvenci. Hartmut Rosa v eseji poznamenává: „Už nejsem schopen plnit své závazky. Naprosto selhávám. Kdyby měl tento příspěvek k něčemu být, potřeboval bych aspoň tři dny, ale já jej musím napsat za pár hodin.“

    V tomto životním pocitu se patrně najde ledaskdo. Časovou tíseň navíc Rosa učinil svým výzkumným tématem: moderna je spjatá s tím, že jsme všichni, co se času týče, žebráci. Čím více se navíc snažíme přizpůsobit rychlosti, tím spíše se propadáme do zoufalství. Když se dnes nevyspíme a propracujeme noc, zítra budeme ještě citlivější na stres. Když se naučíme brát doplňky na zvyšování výkonnosti, můžeme ohrozit své zdraví; když se z toho navíc stane norma a ty doplňky bude brát stále více lidí, posune se to, co se od všech očekává.

    Teze o zrychlující se moderně není nepřesvědčivá. Ale staví na kontrastu vůči minulosti, která prý byla méně stresující. S tím je spjaté nebezpečí romantizace minulosti, v níž prý bylo na všechno více času. Ale copak to může být pravda? Vždyť pojem volného času je vyloženě moderní výdobytek. Život se navíc z jedné strany možná zrychluje, z druhé však zpomaluje. Vzrostl věk dožití a člověk na to zareagoval odkládáním rodičovství, manželství, dostudování. Mladí lidé získali čas na studium; „malý lidé“ čas na dětství.

    Třeba německý filozof Peter Sloterdijk proto na teorie zrychlování pohlíží skepticky. Nezavrhuje ji, ale vtahuje do hry ještě jedno hledisko. Co když to není tak, že objektivně stoupá stres, co když je to spíše tak, že se prohlubuje naše citlivost na stres? To není útok na citlivost. Sloterdijk nepochybuje o tom, že je spolutvůrkyní demokratických pořádků: i díky citlivosti jsme v druhém člověku rozpoznali druhé já a přisoudili každému rovná práva. Akorát se v nás také vytváří – působením té stejné citlivosti – nekonečný potenciál pro nespokojenost. „Všechny úlevy, které moderní společenství skýtají, jsou odsouzeny k tomu, aby byly pohlceny zvýšenou senzibilizací. Zákon rostoucí nespokojenosti v demokraciích stále čeká na své systematické zdůvodnění,“ poznamenává Peter Sloterdijk v knize Stres a svoboda.


    Kapitoly

    I. Vyrazit si s želvou na procházku [Začátek až 15:50]

    II. „Vyhlašuji časový bankrot.“ O časové insolvenci [15:50 až 42:30]

    III. Resonancí proti stresu? [42:30 až 58:40]

    IV. Jak stresující je přecitlivělost? [58:40 až konec]


    Bibliografie

    Walter Benjamin, „Das Paris des Second Empire bei Baudelaire“, in: Gesammelte Schriften, I, 2, Frankfurt am Main: Suhrkamp, 2012, str. 511–604.

    Thomas Fuchs, „O bezútěšnosti optimalizace a radosti z nesnází“, in: Bůh je mrtev. Nic není dovoleno, Praha: Echo Media, 2023, str. 282–292.

    Hartmut Rosa, „Demokracie potřebuje hlas, ale také uši a srdce“, in: Bůh je mrtev. Nic není dovoleno, Praha: Echo Media, 2023, str. 269–275.

    Hartmut Rosa, Unverfügbarkeit, Frankfurt am Main: Suhrkamp, 2020.

    Hartmut Rosa, When Monsters Roar and Angels Sing. Eine kleine Soziologie des Heavy Metal, Stuttgart: Kohlhammer, 2023.

    Peter Sloterdijk, Stress und Freiheit, Frankfurt am Main: Suhrkamp, 2011.

    „The worrying effects of working more and sleeping less“, in: BBC, 7. 7. 2017, https://www.bbc.com/worklife/article/20170707-the-worrying-effects-of-working-more-and-sleeping-less

    Shawn D. Youngstedt, Eric E. Goff et al., „Has Adult Sleep Duration Declined Over the Last 50+ Years?“, in: Sleep Med Rev., 28, 2016, str. 69–85, https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC4769964/


    Celé epizody sledujte na www.forendors.cz/pravdaneexistujetm

    33 min
  • Hrotcast: Bude máslo za stovku? A proč doženeme Německo nejdřív za 50 let?

    Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?Premiér Petr Fiala slíbil platy jako v Německu. Ovšem pouze v případě, že obhájí premiérský post. Vyzval proto Čechy, aby mu v blížících se volbách, které příští rok překreslí politickou mapu, dali další čtyřletý mandát. Opozice i finanční experti pochybují. „Mít vizi srovnání platů je jedna věc, ale předseda vlády by měl mít i plán, jak toho dosáhnout,“ říká ekonom Lukáš Kovanda.„Otázka, kdy doženeme Německo, je politický evergreen od roku 1989. Němci jsou stále výrazně vpředu, předseda vlády může vrátit na stůl debatu, ale i laik vidí, že když se něco nepovedlo za 35 let, těžko se to povede za pět,“ upozorňuje v novém Hrotcastu, který si pustíte na YouTube, Spotify i Apple Podcasts.Podle známého ekonoma jsme nezvládli nalajnovat hospodářskou politiku tak, abychom dosahovali výsledků, jakých jsme mohli, kdyby místní ekonomika nebyla postavena na levné pracovní síle. „Americké firmy odešly do Číny za levnější výrobou, ty německé nemusely, měly za rohem levnou pracovní sílu v Česku, na Slovensku i v okolních zemích. Nemusely tak odcházet až do Číny a německé firmy přitom mohly právě té Číně konkurovat,“ porovnává Kovanda ekonomickou sílu Německa.Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá. Podle jeho propočtů můžeme naše ekonomicky silnější sousedy dohnat zhruba za padesát let. Někteří experti mluví ještě o delší době. Navíc je tady hrozba nezvládnuté migrační politiky, což může mít na Německo silně negativní dopad a vliv by to samozřejmě mělo i na vývoj u nás.„Německo je teď nemocným mužem Evropy, pokud ale nemoc bude fatálnější, nenalhávejme si, že my budeme zdravější při stávajícím modelu ekonomiky, kdy jsme na našich sousedech závislí,“ podotýká Kovanda. Podle něj to nyní nevypadá tak, že bychom Němce doháněli, spíš se nůžky ještě více rozevřou. Dodává, že i za vlády Petra Fialy Němcům rostly mzdy rychleji než Čechům.S blížícími se Vánocemi pak Češi čím dál víc řeší také absurdní drahotu u některých komodit. Za všechny je to máslo, bez něhož se sváteční pečení v mnoha rodinách prostě neobejde. „Drahé máslo je trochu i vinou poptávky, obchodníci vidí, že je větší zájem, a tak si trochu ceny navýší. Dříve řetězce ale měly na másle až šestkrát vyšší marži, než mají nyní. Teď to přisuzuji tomu, že v Česku narostly ceny energií v posledních letech skoro nejvíc ze všech zemí OECD,“ říká Kovanda.„Výrobci, zemědělci, potravináři i řetězce musejí do cen zahrnovat drahé energie. To je ten problém, na který upozorňují ekonomové dlouhodobě,“ doplňuje k cenám másla, které podle něj mohou jít v předvánoční době až na 80 korun.Může za vysoké ceny másla Andrej Babiš, jak tvrdí premiér Petr Fiala, nebo je všechno ještě složitější? A jak je to s českou závislostí na ruském plynu – opravdu jsme se jí zbavili? Poslechněte si Hrotcast a dozvíte se víc.

    39 min
  • Červený Hrádek Petra Fialy. Jak se budou Češi mít?

    Celý podcast sledujte na http://www.Echoprime.cz

    Fiala mění image a je i na TikToku. Bude to k něčemu, nebo je jenom k smíchu? A kdy se budeme mít jako v Německu? Jak to bylo s cestováním před rokem 1989 a kdo komu ukradl oslavy 17. listopadu. Na Echo Poradě diskutují Markéta Malá, Jiří Peňás, Daniel Kaiser, Pavel Štrunc a Dalibor Balšínek.
    X: http://twitter.com/echo24cz
    Facebook: http://twitter.com/echo24cz

    32 min
  • Hej, Slované #23: Jak se buduje slovanský národ a slovanské velkoměsto ve 21. století? Vítejte v (Severní) Makedonii

    O některých slovanských zemích a národech my Češi mnoho nevíme, protože jsme historicky měli málo příležitostí je poznat. Tak například neznáme druhý nejmenší slovanský národ Makedonce a jejich stát Severní Makedonii. Proč se jmenuje jinak než jeho obyvatelé? Čím ve světových statistikách předběhl Švýcarsko? Jak je možné, že makedonský národ pořádně vznikl až v druhé půli dvacátého století? Jak se stalo, že se Makedonii – jakožto jedné ze svazových republik bývalé Jugoslávie – vyhnuly balkánské války devadesátých let? A svedete si představit, že by v 21. století v českém hlavním městě přes noc politická moc v podstatě tajně instalovala desítky kontroverzních historizujících pomníků, o jejichž existenci by obyvatelé o den dřív neměli potuchy? O po všech stránkách pozoruhodném makedonském příběhu hovoří s Jakubem a Lukášem Novosadovými v třiadvacáté epizodě jejich sourozeneckého podcastu Hej, Slované slavista a makedonista Miroslav Kouba.


    Makedonie je z českého pohledu země fascinujících historických paradoxů. Jako moderní národ se Makedonci začali dotvářet s velkým zpožděním oproti jiným slovanským národům – až po druhé světové válce, již strávili v područí Bulharů na fašistické straně bojujících stran. Následně byli zaparkováni v Titově komunistické Jugoslávii, která jim svým důrazem na vyrovnání poměrů mezi svazovými národy poskytla přístřeší a klid rozvíjet se a plnohodnotně si uvědomovat sebe samé. Jako moderní samostatný stát vznikla roku 1991 tak, že se z Jugoslávie vlastně nesamostatně osamostatnila. Obyvatelstvo po nezávislosti netoužilo, protože si uvědomovalo výhody velkého slovanského státu, jenže zároveň se obávalo režimu Slobodana Miloševiće. Ten na další odtrhující se díl „odkvetlého impéria“ nezaútočil a Makedonie nakonec prožila relativně klidné devadesátky.


    Ačkoliv klidné… Je to země, již bez výhrad neuznává vlastně žádný z jejích sousedů (a vůči tomu bychom my Češi již měli zpozornět, jelikož ze své historie známe období, kdy jsme sousedům za uznání nestáli). Když vynecháme Kosovo, jež má po vyhlášení nezávislosti pořád dost potíží samo se sebou, tak třeba Albánie má pochopitelně zájem na dobrém postavení výrazné albánské menšiny v Makedonii, která tvoří až třicet procent obyvatelstva – i tak početnou národnostní menšinu z české historie známe. Srbsko si Makedonie zase bedlivě všímá kvůli konfesním pravoslavným sporům.


    Řecko sice uznává existenci slovanského obyvatelstva a jeho jazyka, ale neuznává stát, který by se jmenoval Makedonie, protože tak se jmenuje území na severu Řecka. Proto se také Makedonie od roku 2018 jmenuje Severní Makedonie, což je jeden z výsledků dlouhých a náročných makedonsko-

    řeckých jednání – jiným je členství země v NATO od roku 2020. Konečně Bulharsko naopak uznává makedonský stát, taky ho jako první na světě potvrdilo pod jeho ústavním názvem, leč neuznává jazykovou a národnostní svébytnost makedonského národa: má je rovněž za bulharské.


    Mimo jiné kvůli tomuto nekonečnému sporu Makedonie stále není členem Evropské unie. Což ale má zase jiné konsekvence: Makedonci se „natruc“ rozhodli, že místo do Evropy se raději obrátí do své velké a významné historie – která však není slovanská, takže není jejich. Komu by to ale vadilo? A tak poslední a nejdelší část epizody zabírá rozhovor o projektu „Skopje 2014“. Miroslav Kouba na prezentaci fotografií z hlavního města vypráví nejprve o ničivém zemětřesení, které více než polovinu Skopje roku 1963 srovnalo se zemí, o brutalistní výstavbě, která vyrostla na troskách předešlého města, a nakonec o kontroverzním projektu, který na začátku tohoto století brutalistní stavby začal doplňovat lacinými atrapami antických staveb s barokními prvky. Výsledky jsou neuvěřitelné, monstrózní, kýčovité, vlastně odpudivé. Ale právě proto v čemsi nesmírně přitažlivé.


    Aneb konečně podcast, který milovníkům tuzemského podnikatelského baroka nabízí lásky ještě mnohem víc.

    47 min
  • David Vencl: Limity lidského organismu jsou v hlavě. Špatné otužování neexistuje

    Hostem první epizody podcastu Men´s Factor byl freediver a otužilec David Vencl. Držitel světového rekordu v podplavávání ledu říká, že limity toho, co naše tělo dokáže máme každý ve své hlavě. V rozhovoru vysvětluje, jak je možné, že pod vodou na jeden nádech vydrží více než 8 minut, jak bezpečně zkoušet limity vlastního těla a protože je bývalý učitel tělocviku povypráví, jakou kondici a dovednosti měly děti kdysi a jak jsou na tom dnes.

    X: http://twitter.com/echo24cz
    Facebook: http://twitter.com/echo24cz

    55 min
  • V generaci 89 bylo fanoušků cenzury málo, to je dnes horší. Jak funguje český vzpomínkový průmysl?

    V neděli uplynulo pětatřicet let od 17. listopadu 1989. V posledních letech se z toho aspoň v Praze, a na té Národní, stala událost plná napětí a sporů. Jak se změnily oslavy 17. listopadu a jaký má svátek význam pro lidi, kteří dobu komunismu nezažili? O tom mluvil Daniel Kaiser se svými hosty v Salonu Echa. Za „vzpomínkový průmysl“ dorazil Martin Kroupa. Pracuje v organizaci Post Bellum, která byla mezi partnery oficiální vzpomínkové akce Korzo Národní. Pamětníky zastupovali výtvarník Jiří Černický a Václav Klaus ml. A pozvání do debaty přijal i influencer a youtuber Jan Špaček, který se narodil deset let poté. Celý podcast sledujte na http://www.Echoprime.cz

    X: http://twitter.com/echo24cz
    Facebook: http://twitter.com/echo24cz

    28 min
  • Solárníci vs. Stanjura: Když projde lex OZE III, Česko čekají arbitráže. Jednu už stát prohrál, výkonný ředitel Solární asociace Jan Krčmář

    Kontroverzní novela energetického zákona může ohrozit budoucnost obnovitelných zdrojů v České republice, varuje výkonný ředitel Solární asociace Jan Krčmář, který byl hostem podcastu Hrot Pavla Štrunce.  

    Poslanecká sněmovna bude tento týden schvalovat návrh vládní novely zákona LEX OZE III. Pozměňovací návrhy mají vládě umožnit snížení podpory na obnovitelné zdroje energie, primárně na fotovoltaické elektrárny postavené v letech 2009 a 2010.  

    "Ministr financí k tomu v posledních týdnech nechal přilepit na úplně poslední chvíli dlouho utajené pozměňovací návrhy, které mají potenciál všechno, co ta novela, ale i předchozí novely zavedly, výrazně a do velké míry znehodnotit. Ty pozměňovací návrhy představují obrovský zásah do té energetické legislativy Česka," říká Krčmář a dodává, že jedním z nejvíc kontroverzních ustanovení je pravidlo, podle kterého výrobci obnovitelné energie ztrácí nárok na podporu během tzv. záporných cen na trhu.

    Zatímco podobná opatření jsou v Evropě zaváděna pro nově budované zdroje, v ministerském návrhu se vztahují i na starší instalace z let 2009–2012.

    Podle Krčmáře je takový krok pro starší elektrárny technicky neproveditelný a ohrozí jejich udržitelnost. Další problematickým bodem je zavedení individuálních kontrol výnosnosti elektráren.

    Stát tak může přímo penalizovat efektivnější provozovatele, zatímco ti, kteří se o své elektrárny nestarají dostatečně, by mohli zůstat bez postihu. „To je nejen demotivující, ale také naprosto nespravedlivé,“ říká Krčmář. 

    Ministerstvo financí plánuje omezit provozní podporu obnovitelných zdrojů na pouhých 8,5 miliardy korun ročně, přestože reálná potřeba podle Ministerstva průmyslu a obchodu činí 31,2 miliardy. Krčmář upozornil, že tak drastické snížení může zruinovat tisíce firem, jejichž projekty jsou stále zatíženy nesplacenými úvěry. Vláda tak zásadními změnami pravidel hry odrazuje nové investory.  

    Česko již prohrálo první arbitráž s investory kvůli změnám v podporách pro obnovitelné zdroje z minulé dekády, a podle Krčmáře hrozí, že podobných sporů bude přibývat. „Každá arbitráž je nejen finanční zátěží, ale také poškozující reputaci země v očích zahraničních investorů,“ dodal.

    "Ministr financí říká, že se arbitráží nebojí, ale Česko má už poměrně hodně zkušeností s arbitrážemi, což nevím, jestli je dobře." 

    Na pozadí těchto problémů si sousední Polsko a Rumunsko zajišťují pozice energetických lídrů střední a východní Evropy, zatímco Česká republika podle Krčmáře zaostává. Ale pokud by celá novela spadla pod stůl, Česká republika riskuje další zpoždění v implementaci evropských směrnic, což by podle Krčmáře mělo zásadní negativní dopad na celý energetický sektor. 

    57 min

About Echo Podcasty

From the publisher's feed

Audio a video obsah od redakce deníku Echo24.cz a Týdeníku Echo.

More shows like Echo Podcasty

Interview Plus by Český rozhlas

Interview Plus

1 Listeners

Osobnost Plus by Český rozhlas

Osobnost Plus

1 Listeners

Vinohradská 12 by Český rozhlas

Vinohradská 12

37 Listeners

Insider by Tomáš Jirsa, Michal Půr, Markéta Malá & Vojtěch Klaus

Insider

4 Listeners

Studio N by Deník N

Studio N

30 Listeners

Vlevo dole by Seznam Zprávy

Vlevo dole

13 Listeners

Ptám se já, Marie Bastlová by Seznam Zprávy

Ptám se já, Marie Bastlová

5 Listeners

Dobrovský & Šídlo by Dobrovský & Šídlo

Dobrovský & Šídlo

10 Listeners

Kecy a politika by Bohumil Pečinka, Petros Michopulos

Kecy a politika

9 Listeners

Čestmír Strakatý by Čestmír Strakatý

Čestmír Strakatý

2 Listeners

5:59 by Seznam Zprávy

5:59

9 Listeners

Spotlight by Spotlight Aktuálně.cz

Spotlight

3 Listeners

Hlas na poušti Milana Mikuleckého by Novinky.cz

Hlas na poušti Milana Mikuleckého

0 Listeners

Bruselský diktát by Hospodářské noviny

Bruselský diktát

0 Listeners

Zlámaný Topol by INFO.CZ

Zlámaný Topol

0 Listeners