Echo Podcasty

Echo Podcasty

By Echo MediaNewsPolitics
Download on the App Store

Echo Podcasty episodes

  • Za miliardu koupil hotel v Brně. Chyběla tam skutečná pětihvězda, říká majitel Czech Inn

    Hotelová síť Czech Inn kupuje brněnský hotel Barceló Brno Palace, cena se prý vyšplhala až na miliardu korun. „Je to mimořádně silný produkt a dobrý a žádaný hotel, náš hlavní klient je cestující z Čech, Brno je obchodní destinace, to je rozdíl oproti hotelům v Praze,” říká zakladatel Czech Inn Hotels Jaroslav Svoboda, který byl hostem podcastu Hrot Pavla Štrunce. 

    Svoboda mluví o tom, že jen v Praze je víc než padesát pěti hvězdičkových hotelů, ale jen málokterý dosahuje skutečné kvality hotelů v zahraničí. A právě na úroveň zahraničních luxusních hotelů chce dostat i hotel v Brně. „Pětihvězda na slevové portály a do slevy nepatří, jako klientovi mi vadí podezřele nízká cena, levná cena je vždycky past. Když hotel funguje dobře, nemá důvod zlevňovat,“ dodává Svoboda na téma ceny vs. kvality v luxusních ubytovacích zařízeních. 

    „Základní pilíř je infrastruktura, kdo má rychlý vlaky, hodně dálnic, dost letů, ta země žije na vyšší úrovni bez ohledu na to, kde startovala. V Česku je něco špatně, když se infrastruktuře jako na Západě ani nepřibližujeme. Našim společným zájmem by mělo být to zlepšit, hlavně když průmysl nejlepší vyhlídky nemá,” komentuje Svoboda situaci, kdy Česko výrazně zaostává v budování infrastruktury a to omezuje i cestovní ruch, který má podle něj obrovský potenciál.


    27 min
  • Češi budovali socialismus s nadšením. Akce Ferdinanda Peroutky a Rádia Svobodná Evropa povstání proti režimu nevyvolala

    O padesátých letech minulého století si dnes vyprávíme jako o době, kdy jsme trpěli pod útlakem komunistického režimu a kdy byly na základě vykonstruovaných politických procesů zavražděny stovky nevinných lidí. Málo už ale mluvíme o tom, že nemalá část Čechů vládu komunistů vítala a že naši předci hromadně podpisovali petice žádající smrt zrádců. Nakonec počet členů KSČ vzrostl v letech 1948 a 49 na 2,3 – 2,5 milionu osob. Po čistkách v padesátých letech sice klesl na 1,4 mil., ale již v roce 1960 měla KSČ 1,6 mil členů. V poměru na počet obyvatel a v porovnání s okolními zeměmi to není úplně malé číslo. 

    Řada Čechů upřímně věřila, že socialismus je nejspravedlivější společenský řád, což se projevilo masovou podporou Košického vládního programu a znárodňování. Češi jako plebejský národ měl k rovnostářství blízko, většina kulturních elit (Voskovec a Werich) byla levicová, i Masarykův liberalismus byl v podstatě levicový, komunistická strana byla silná už mezi válkami. 

    Část občanů si komunisté nepokrytě koupili, nakonec dělníci, kteří za války pracovali pro Hitlera, se zachovali opět pragmaticky a minimálně navenek se ztotožňovali s novým režimem. Stát je zahrnul řadou výhod, například již od ledna 1949 fungoval systém zásobování preferující dělnickou třídu, naopak takzvaně kapitalistické živly byly tvrdě omezovány. 

    Svoji roli sehrál i obdiv k Sovětskému svazu. Na rozdíl od Polska nebo Maďarska byla v Čechách Rudá armáda chápana jako osvoboditelka. Podporu režimu nezměnila ani masivní propagandistická akce VETO, která se zrodila v Rádiu Svobodná Evropa a na které se podílel i známý novinář Ferdinand Peroutka. Během roku 1954 se takřka každý den snášely na Čechy milióny letáků, které přinášely balóny ze západního Německa a které měly ve svém důsledku vyvolat masové povstání. Zatímco Němci se vzbouřili v roce 1953 a Poláci a Maďaři v roce 1956, v Češi dál poslušně budovali socialismus. 

    Více o chování většiny českého národa během 50. let v nejnovějším díle podcastu „Minulost není historie“. 

    30 min
  • Švihlíková: Německé platy nedoženeme nikdy, Evropu ničí green deal a drahé energie

    Kdy budeme mít platy jako v Německu? Ptal se Pavel Štrunc v novém podcastu ekonomky Ilony Švihlíkové, které právě srovnávání životní úrovně i vývoj mezd Čechů a Němců dlouhodobě sleduje. „Pokud se Německo samo ekonomicky nezhroutí, platy našich sousedů nikdy nedoženeme,“ tvrdí ekonomka a dodává, že podle ní česká ekonomika trpí nedostatkem strategického směřování, absencí podpory národního kapitálu a slabou ochranou zaměstnanců. „Současná politika vlády směřuje spíše k divergenci než konvergenci. Pokud například oslabujete pozici zaměstnanců nebo ignorujete mzdový dumping zahraničních pracovníků, nemůžete očekávat růst platů,“ kritizuje vládu premiéra Petra Fialy.

    „Mám pocit, že tady ještě bylo nadšení z toho, že bude pokračovat komise Ursuly von der Leyenové, která vede Evropskou unii k masivnímu zaostávání. To není otázka už jen Volkswagenu, my se tady prostě bavíme deindustrializaci Evropy,“ tvrdí Švihlíková a upozorňuje na úspěchy Polska, které investovalo do infrastruktury a zachovalo si národní značky. „Polsko má jasně definovaný národní zájem a koncentruje zdroje na strategické oblasti. Tím se výrazně odlišuje od ČR, která tuto koncepci nemá,“ říká ekonomka. „Evropa si podřezává větev. Bez levných energií a jasné strategie se náš průmysl nemůže dlouhodobě udržet,“ říká a varuje před dalším tlakem na zavádění opatření, jako jsou emisní povolenky pro domácnosti a dopravu. „Tyto kroky přispívají k deindustrializaci Evropy. Bohužel místo realistické reflexe pokračujeme v ideologickém tažení za každou cenu,“ upozorňuje.

    Podle ní je důležitou lekcí také silná role státu v ekonomice, která v Česku stále naráží na ideologické předsudky. „Úspěšné země, jako je Polsko nebo Singapur, ukazují, že státní zásahy jsou klíčem k rozvoji. My ale jdeme opačným směrem,“ dodává. 

    Spojené státy mezitím posilují svou ekonomiku díky levným energiím a protekcionistickým opatřením. „Donald Trump i Joe Biden vsadili na obnovu amerického průmyslu. To vytváří atraktivní prostředí pro evropské firmy, které mohou začít přesouvat své výroby do USA,“ varuje Švihlíková. Podle ní jde o strategii, která oslabí nejen Německo, ale i jeho dodavatelské země, včetně České republiky. „Bez levné energie a jasné vize zůstane ČR pouze subdodavatelem, zatímco Amerika si buduje soběstačnou a konkurenceschopnou ekonomiku,“ uzavírá Švihlíková.

    22 min
  • Spolu navěky: jsou Jaromír Nohavica a Emir Kusturica proruské filcky, anebo velcí Slované?

    Do kin vstoupila černohorská komedie Spolu navěky, která na příběhu nevydařené svatby pojednává o tom, jaké je postavení žen v balkánské společnosti, či o tom, že muži jsou křehčí a zranitelnější než jejich přehlížené protějšky. Na plakátech film doprovází slogan „Toto není Kusturica, toto je pravý Balkán“. Distributoři se zjevně chtěli vymezit vůči tvůrci, s kterým si u nás kdekdo pojí, jak Balkán vypadá a jak se tam žije. Ale vypadá opravdu tak? Shodou okolností jmenovaný klasik srbského a světového filmu právě oslavil své sedmdesátiny. A oslavil je, jak se dalo čekat, nepřehlédnutelně: v Bělehradě na ruské ambasádě. Co si počít se slavnými umělci, kteří byli proti komunismu a nyní se vehementně vymezují proti Západu a chtějí cosi jiného? A co vlastně? Nejen na takové otázky se pokusí odpovědět čtyřiadvacátá epizoda podcastu Hej, Slované, který vytvářejí bratři Jakub a Lukáš Novosadovi.


    Komedie Spolu navěky jako by navazovala na spojení „česká nová vlna“ i „pražská filmová škola“ – napsal a natočil jej totiž černohorský režisér Ivan Marinović, který stejně jako kdysi řada dnes slavných jugoslávských režisérů studoval na pražské FAMU a zároveň se inspiroval filmy Miloše Formana a Ivana Passera a v těch svých se snaží o podobné hořkoveselé vykreslení mezilidských vztahů. Jeho nejnovější počin, na jehož vzniku se podíleli i čeští producenti, ostatně na vyprávění o jedné spíše nepovedené svatbě na jadranském pobřeží zobrazuje, jak jsou organizovány vztahy na současném černohorském venkově. Ženy zde sice mají své sny, ale musejí se podřídit diktátu tradic a očekávání velkých rodin, což může znamenat vyhlídku na nudný život s dětmi a věčně přiopilým manželem bez příslibu jakékoli změny. A muži zase nerozumějí, co by ženy od nich chtěly, když se k nim chovají slušně, milují je, nebijí, jen si pravidelně vypijí, pohovoří s přáteli a občas vystřelí z pistole nebo hodí dynamitem. A všichni spolu se přetvařují, že právě takhle je to v pořádku.


    Tento intimní film skutečně tvoří jakýsi protipól energičnosti, chaosu, velkoleposti a nespoutanosti, jež byly typické pro vrcholné filmy Emira Kusturici v devadesátých letech, kdy s nimi režisér vyhrával festivaly v Cannes, v Benátkách nebo v Berlíně: Arizona Dream, Underground, Černá kočka, bílý kocour či Život je zázrak byly pro jednu diváckou generaci zjevení. Dnes se tento styl, evokující tvorbu Juraje Jakubiska, zdá vyčerpaný. Někdejší energie jako by se vypařila. Kusturica už dekádu nic nenatočil, zato sbírá ocenění po (slovanském) světě: v roce 2019 obdržel medaili Za zásluhy od Miloše Zemana, už v roce 2016 Řád přátelství od Vladimira Putina (nejvyšší ruské státní vyznamenání, které může získat cizinec). Režijní kariéru by Kusturica chtěl završit dramatizací tří ruských klasických románů, ostatně už byl o peníze žádat u ruské hlavy státu. Asi je dostane.


    A jak by ne, když souhlasil s anexí Krymu, když veřejně souhlasí s ruskou invazí na Ukrajinu a říká, že Putin svou politikou nastoluje nový a spravedlivější světový řád a zachraňuje Slovany před vymřením. Kusturica viní Západ za rozpoutání války v Jugoslávii, před lety konvertoval od islámu k pravoslaví, postavil si svou vlastní vesnici, moderní imitaci staré srbské dědiny, a příliš se neohlíží na to, že ani značná část domácího publika mu dávno není nakloněna a jeho tvorbu vnímá jako prozápadní kýč. V Česku řešíme vlastně obdobné potíže s vlastním klasikem, s Jaromírem Nohavicou, jenž také odmítá vysvětlovat své postoje, ale zato zmnožuje otázky, jež za jeho veřejným vystupováním v posledních letech vyvstávají. Ani on neváhá být v rozepři s nemalou částí publika, kterou zklamal. Ale je to všechno tak černobílé, jak se zdá?


    Aneb konečně podcast, který klade otázky, na něž odpovídá dalšími.

    39 min
  • Americký filozof, který předpověděl Trumpovo vítězství: Pravda odjela na dovolenou. Pravda neexistuje? #49

    „Voliči seznají, že systém selhal, a začnou se rozhlížet po silném muži – po někom, kdo je ochoten je ujistit, že po jeho zvolení už nebudou rozhodovat samolibí úředníci, úskoční právníci, přeplacení prodejci dluhopisů a postmoderní profesoři,“ napsal americký filozof Richard Rorty roku 1998. Když byl poprvé zvolen Donald Trump prezidentem, mnozí měli za to, že jeho nástup předpověděl. Ale co když tradice, k níž patří Richard Rorty, Trumpa přímo vyprovokovala?

    Rorty je řazen mezi pragmatiky. To je filozofická tradice, která – stejně jako odpovídající světonázor – vychází z toho, že si člověk nemá příliš vymýšlet a spíše si hledět, aby se žilo. Taková filozofie není žádné teoretizování, ale snaha o projasnění jednání. Že pragmatismus vznikl právě v Americe, může být i historicky ovlivněné. Američané neměli čas na řecké teoretizování. Zatímco antičtí Řekové mohli opovrhovat prací, kterou za ně udělali otroci a oni se aristokraticky vypínali k pravdě samé, Američané budovali společnost, práci oslavovali a nacházeli v ní i pravdu.

    Pragmatismus však nezačíná s Richardem Rortym. Jedním ze zakládajících myslitelů této tradice je William James, který ani nebyl především filozof. Přesto tento psycholog a vystudovaný lékař způsobil gentlemanské filozofické tradici šok. Pravdivé je prý to, co funguje; to, co rozvíjí mou zkušenost. Tato koncepce byla podnětná a vlivná, ale má to také svou odvrácenou stránku. Není pak pravda skutečně volnou zábavou? Neodjela na dovolenou, jak říká – pochvalně – Richard Rorty? Asi ano, přikyvují pragmatisté. Ale co když pravda už holt taková je? Možná zrovna někde relaxuje – a i my se máme uvolnit.


    Kapitoly

    I. Americká filozofie: Žádná věda! Jen život. [začátek až 16:00]

    II. Svět? Improvizace hravého Boha [16:00 až 26:20]

    III. William James: Einstein psychologie? [26:20 až 43:05]

    IV. Výtečnost není jedinečný čin, ale zvyk. [43:05 až 52:45]

    V. Pravda? Relaxuje – uvolněte se i vy. [52:45 až závěr]


    Bibliografie

    Mark Edmundson, Truth Takes a Vacation. Trumpism and the American philosophical tradition, in: Harper’s Magazin“, 1/2023, https://harpers.org/archive/2023/01/trumpism-and-the-american-philosophical-tradition/

    William James, “The Conception of Truth,” in: Essays in Pragmatism, New York: Simon and Schuster, 1948.

    William James, The Principles of Psychology, I, New York: Henry Holt, 1890.

    William James, “To H. G. Wells. September 1, 1906,” in The Letters of William James, Boston: Atlantic Monthly Press, 1920.

    John Kaag, Sick Souls, Healthy Minds. How William James Can Save Your Life, Princeton: Princeton University Press, 2020.

    Richard Rorty, Achieving Our Country, Cambridge – London: Harvard University Press, 1998.


    33 min
  • Hrotcast: Ruský plyn v Česku jako pokrytectví Fialovy vlády. Proč ho bereme stále víc?

    Česko v listopadu odebíralo 95 procent plynu z Ruska, i když premiér tvrdí, že jsme na něm nezávislí. V novém Hrotcastu s ekonomickou novinářkou Markétou Malou se dozvíte, proč ruský plyn stále proudí do našich domácností a jakou roli v tom hraje evropská energetická politika.

    Premiér Petr Fiala se chlubí, že zbavil Česko závislosti na ruském plynu. Máme být tedy v době napětí panujícího mezi Moskvou a Západem hrdí na svou vládu? Ekonomická novinářka Markéta Malá je skeptická. „Ministerský předseda ani nemohl takového úspěchu dosáhnout. Vláda není ten, kdo rozhoduje o tom, jaký plyn nakoupíme. Rozhoduje cena a obchodníci,“ říká redaktorka Echo24. Dodává, že 95 procent plynu, který do České republiky přitekl v listopadu, pochází právě z Ruska.

    Podle Petra Fialy je však nyní hlavní výhodou, že si v otázce kriticky důležité suroviny můžeme vybírat. „Vybrat jsme si mohli vždycky, ale do roku 2022 jsme těžili z toho, že k nám tekl levný plyn zrovna z Ruské federace,“ dodává Malá v novém Hrotcastu. A připomíná, že už tehdy se řešilo, zda je v pořádku, že ruský plyn hraje v energetické politice a průmyslu naší země tak významnou roli.

    Za pozornost přitom stojí, že Evropská unie jako celek nikdy neuvalila embargo na ruský plyn či ropu. „Země, které mají doteď přímé smlouvy s Gazpromem, jako jsou Slovensko, Rakousko nebo Maďarsko, by na nic takového nepřistoupily. A my bychom to také nechtěli,“ zdůrazňuje Malá s odkazem na to, že státy střední Evropy jsou na plynu z Ruska závislé.

    Moskva má přitom nízké náklady na těžbu plynu a cenu ještě záměrně „podstřeluje“, aby z jeho vývozu nadále profitovala. S tím, jak Němci pořád vybírají poplatky za tranzit cenné komodity přes své území – a tyto poplatky se mají ještě dále navyšovat – bude pro obchodníky stále výhodnější brát právě lacinější ruský plyn, podotýká novinářka.

    A plyn bude v EU zdražovat také kvůli emisním povolenkám, které budou platit v novém systému od roku 2027 a vztahovat se budou i na osobní dopravu či vytápění domácností. Právě systém povolenek jde za současnou vládou premiéra Petra Fialy, která v rámci českého předsednictví v Unii prosadila nařízení Fit for 55. Cena povolenek se jistě do cen plynu pro koncové spotřebitele promítne, říká Malá.

    Zavedou se emisní povolenky také na metan? A co udělá s cenami plynu fakt, že by jako palivo budoucnosti měl postupně nahrazovat uhlí? Zavede Česko institut, který bude pro celou zemi vyjednávat lepší ceny energií? Poslechněte si nový Hrotcast.

    18 min
  • Miloš Zeman na Echo Poradě: Putinův režim nakonec padne. Sílu a energii mi dodávají političtí nepřátelé

    Celý podcast sledujte na http://www.Echoprime.cz

    Hostem Echo Porady byl Miloš Zeman a debatovalo se třeba o tom, jestli je větším nepřítelem Green Deal, Rusko, nebo Čína. „Rusko vymírá, ekonomicky zaostává, reformy by mu prospěly víc než primitivní územní expanze,“ tvrdí bývalý prezident republiky. Co si myslí o Donaldu Trumpovi? A koho by si přál za příštího premiéra.
    X: http://twitter.com/echo24cz
    Facebook: http://twitter.com/echo24cz

    42 min
  • Elon Musk – padouch z bondovky, nebo hrdina boje za svobodu?

    Jako o vítězi amerických prezidentských voleb se kromě Donalda Trumpa mluví také o Elonu Muskovi. Ke své veliké ekonomické moci a mediálnímu vlivu tak přidal i moc politickou, byla pro něj vytvořena funkce v rodícím se Trumpově kabinetu, na budoucího nejmocnějšího muže planety zřejmě má i značný neformální vliv. Elon Musk je jistě inspirativní postava – hodně lidí o něm hodně přemýšlí. Vnímán je ale velice rozporuplně, někdo ho vidí pomalu jako padoucha z bondovky, jiní s ním spojují velké naděje a už teď mu připisují třeba zásadní zásluhy o svobodu projevu. Redaktor Týdeníku Echo Ondřej Štindl o Muskovi debatoval s politoložkou z pražské Fakulty sociálních věd Annou Shavit, ředitelem institutu H21 Adamem Růžičkou, spolušéfredaktorem serveru Page Not Found Jakubem Zelenkou a redakčním kolegou Martinem Weissem.Celý podcast sledujte na http://www.Echoprime.cz

    X: http://twitter.com/echo24cz
    Facebook: http://twitter.com/echo24cz

    33 min
  • Zdeněk Hraba: Ztrácíme schopnost bránit se

    Do druhé epizody podcastu Men’s Factor si jeho autoři bezpečnostní specialista Josef Toman a herec Hynek Čermák pozvali senátora Zdeňka Hrabu. Nemluvili s ním ale o politice. Řeč byla o zbraních a zbraňové legislativě, o možnostech a schopnostech bránit sebe a svůj majetek, a nebo třeba o Istanbulské úmluvě.

    X: http://twitter.com/echo24cz
    Facebook: http://twitter.com/echo24cz

    40 min
  • Plastická chirurgie není jen pro bohaté. Našetří si učitelky i úřednice. Nový nos stojí až 120 tisíc, říká lékařka

    Hostem podcastu Hrot Pavla Štrunce byla Petra Moravcová, lékařka z pražské Divine Clinic, která začínala na plastické chirurgii ve velké nemocnici a pracovala i na soukromé klinice. Plastická chirurgie už prý dávno není výsadou bohatých vrstev. „Dnes za mnou chodí i úřednice, učitelky, lidé ze střední třídy. Klientky si našetří na zákrok, který jim často zvýší sebevědomí,“ říká a v rozhovoru popisuje i začátky své kariéry. "Já jsem se vybrala mužský obor. Časem jsem nestačila fyzicky, muži byli schopní udělat 12 operací za den, operovalo se od osmi od rána do půlnoci a další den znovu. Viděla jsem padesátileté vyhořelé kolegy a říkala jsem si, že takhle prostě skončit nechci," říká lékařka. Trendy v plastické chirurgii se mění a je prý běžné i to, že přijde muž se ženou a on říká, co je třeba na jeho partnerce změnit. „Přijdou s fotkou z Instagramu a chtějí nos jako Kim Kardashian. To je nereálné. Každý obličej je jiný, a my musíme pracovat s tím, co máme." Podle Moravcové roste zájem mužů o plastickou chirurgii. Nejčastějšími zákroky jsou úpravy očních víček, které mají nejen estetický, ale i zdravotní přínos. „Muži často přicházejí na doporučení rodinných příslušníků, někdy však o zákroku ani nepřemýšleli. Stačí ale malá úprava a cítí se lépe.“

    19 min

About Echo Podcasty

From the publisher's feed

Audio a video obsah od redakce deníku Echo24.cz a Týdeníku Echo.

More shows like Echo Podcasty

Interview Plus by Český rozhlas

Interview Plus

1 Listeners

Osobnost Plus by Český rozhlas

Osobnost Plus

1 Listeners

Vinohradská 12 by Český rozhlas

Vinohradská 12

37 Listeners

Insider by Tomáš Jirsa, Michal Půr, Markéta Malá & Vojtěch Klaus

Insider

4 Listeners

Studio N by Deník N

Studio N

30 Listeners

Vlevo dole by Seznam Zprávy

Vlevo dole

13 Listeners

Ptám se já, Marie Bastlová by Seznam Zprávy

Ptám se já, Marie Bastlová

5 Listeners

Dobrovský & Šídlo by Dobrovský & Šídlo

Dobrovský & Šídlo

10 Listeners

Kecy a politika by Bohumil Pečinka, Petros Michopulos

Kecy a politika

9 Listeners

Čestmír Strakatý by Čestmír Strakatý

Čestmír Strakatý

2 Listeners

5:59 by Seznam Zprávy

5:59

9 Listeners

Spotlight by Spotlight Aktuálně.cz

Spotlight

3 Listeners

Hlas na poušti Milana Mikuleckého by Novinky.cz

Hlas na poušti Milana Mikuleckého

0 Listeners

Bruselský diktát by Hospodářské noviny

Bruselský diktát

0 Listeners

Zlámaný Topol by INFO.CZ

Zlámaný Topol

0 Listeners