
Sign up to save your podcasts
Or


Hostem podcastu HROT Pavla Štrunce byl Michal Plzák, ředitel digitálního bankovnictví v Raiffeisenbank. Mluvilo se hlavně o tom, jak musí fungovat mobilní bankovní aplikace, aby vyhovovala uživatelům a ti ji uměli využívat naplno. „Lidé chtějí hlavně jednoduchost, nejdřív se ptáme klientů a řešíme, co je jejich primární potřeba,“ říká Plzák a dodává, že to je interaktivní proces, který trvá často měsíce.
„Dnešní aplikace jsou přeplněné funkcemi, Češi jsou fanoušci QR kódů, je to oblíbený způsob placení, současně je jednoduché to zprocesovat.“ „Velké globální společnosti jako Mastercard, nebo Visa náš region považují za hodně pokročilý, byli jsme jedni z prvních v Evropě s bezkontaktním placením, využívali jsme Apple Pay, Google Pay a podobně, takže jednoznačně ve srovnání s jinými trhy nebo s trhy v západní Evropě adaptujeme nové trendy nejlépe,“ tvrdí Plzák a současně se nebrání označení, že Češi jsou trendsetteři moderních platebních metod.
Podle Plzáka se ale stále hodně lidí nechá obalamutit podvodníky a o svoje peníze tak přijdou. Mluví i o případech, kdy bankovní úředníci volají klientům, kteří chtějí provést podezřelou finanční operaci. Ti ale pod nátlakem toho, kdo je chce o peníze připravit, rad bankéřů neuposlechnou. „Jsme národ slevařů, slevy je to jediné, co v Česku funguje,“ komentuje ředitel digitálního bankovnictví v Raiffeisenbank českou povahu a dodává i to, že většina bankovních produktů je dnes zdarma, takže musí stále přicházet s inovacemi a výhodami, aby oslovili nové zákazníky.
Společnost například nedávno představila nový vzhled aplikace, kde původní ikony nahradily ilustrace, které mají přispět k větší přehlednosti. Současně Plzák mluví o finanční gramotnosti a potřebě zaměřit se i na děti a naučit je využívat bankovní aplikace správně a rozumět alespoň základně světu financí.
„V našich aplikacích najdou klienti i rady, jak a do čeho investovat. Chceme efektivně využívat data, která máme o klientech. Překvapilo mě, že klienti bance věří až tolik, že jim nevadí, když jejich data využíváme, abychom jim následně poradili třeba právě s investicemi.“ Jak jsou na tom senioři a bankovní aplikace? „Často se setkávám s ochotou naučit se pár operací, které potřebují, ale nelze to zobecnit. Očekáváme, že mladí budou sofistikovanější, ale často to také neplatí,“ říká Plzák a dodává, že věková segmentace v bankovnictví rozhodně neplatí.
Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu vyhověl žádosti svého hlavního prokurátora Karima Khana a vydal zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a exministra obrany Joava Galanta. Viní je z válečných zločinů v Gaze. Zároveň vydal zatykač na vojenského velitele Hamásu Muhammada Dajfa, který je ale nejspíš po smrti. Rozhodnutí soudu není bez kontroverzí.
Kritici ho obviňují z politizace, nestranností, dvojího metru a antisemitismu. Krok ICC odsoudila i řada českých představitelů.
O politických i právních důsledcích zatykače ICC v Salonu Echa diskutovali místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Bartošek, expremiér Mirek Topolánek, za kterého Česká republika ratifikovala římský statut, zakládající smlouvu ICC, bývalá ombudsmanka Anna Šabatová a vedoucí katedry mezinárodního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy Veronika Bílková.
Není krize středního věku jen výmluva, proč se někdo začne chovat bezohledně? Nebo je dokonce mýtem? Některým sociologům se nicméně podařilo ukázat, že v polovině života, tedy kolem čtyřicátého roku se s člověkem něco děje. Dokonce existují studie o tom, kterak je toto období ze všech nejtíživějších.
Důvody by se našly: člověk už stojí na vlastních nohách, ale také si může připadat životem lapen. Ještě mu dramaticky neubývají síly, ale už vidí stárnoucí rodiče. Ještě nevypadá staře, ale první známky úpadku jsou patrné. Ještě není nic hrozné, ale člověk už zažil první ochutnávku toho, co ho čeká. Což je možná horší, než kdyby hrůza již udeřila…
Barbara Bleischová, švýcarská filozofka, novinářka a moderátorka pořadu Sternstunde der Philosophie ve své letošní knize Střed života ukazuje, že za určitých podmínek to tak být nemusí. Tvrdí, že současný pohled na krizi středního věku je příliš určen ideálem mládí. Sama se opírá o antické hledisko, dle kterého je střední věk vrcholem života. Síly ještě neubývají, ale už máme zkušenosti. Ostatně podle Aristotela je střední věk proto nejplodnější fází.
Na pozadí antických teorií autorka navíc ukazuje, že nyní, teprve nyní, můžeme začít žít za sebe sama. V první části života to bývají druzí, kteří určují náš život. Odvedou nás do školky, školy, občas pomůžou s první prací, dlouho žijeme pod dohledem. Nejpozději ve druhé části života nám nezbývá než začít žít život z vlastních sil. Už se po nás nikdo neshání, nikdo nás nekontroluje, zjišťujeme, že na nás nikdo nečeká, že nic nejde samo od sebe. To sice nezní jako povznášející fáze, ale možná je tou vůbec nejfilozofičtější.
Kapitoly
I. „Kdo říká: ‚Je mi třicet‘ říká: stárne.“ [úvod až 7:30]
II. Již jen nějaká krize nás může zachránit. [7:30 až 17:35]
III. Topologie středního věku [17:35 až 43:00]
IV. Spojenci středního věku: Ironie, generativita, údiv [43:00 až konec]
Bibliografie
David G. Blanchflower, Andrew Oswald, „Do Humans Suffer a Psychological Low in Midlife? Two Approaches (With and Without Controls) in Seven Data Sets“, in: National Bureau of Economic Research, August 2017, https://www.nber.org/papers/w23724.
Barbara Bleisch, Mitte des Lebens. Eine Philosophie der besten Jahre, München: Hanser, 2024.
Eliot Jaques, Death and the mid-life crisis, in: The International Journal of Psychoanalysis, 4, 1965, str. 502–514.
Gail Sheehy, Passages: Predictable Crises of Adult Life, New York Bantam Books, 1977.
Luigi Zoja, „Podněcujte svou vášnivost!“, in: Echoprime, 5. 12. 2024, https://www.echoprime.cz/a/HtXUy/podnecujte-svou-vasnivost
Hostem podcastu Echo Pavla Štrunce byl Pavel Hroboň, lékař, člen Národní ekonomické rady vlády a také bývalý náměstek ministra zdravotnictví. Za ministrování Tomáše Julínka z ODS byl právě Hroboň autorem reformy, která zahrnovala i kontroverzní poplatky za návštěvu lékaře.
Jaký recept by předepsal českému zdravotnictví dnes? Systém zdravotní péče by měl být nastaven podobně jako léková politika, tedy základní péče hrazená z veřejného pojištění a nadstandardní placená pacientem, myslí si Hroboň a dodává, že na doplatky za léky si lidé zvykli hned, není důvod, aby podobně nemohla fungovat i komplexní péče. „Máme strukturu nemocnic a péče jako v minulém století, zdravotnictví je jako důchodový systém. Senior stojí násobně víc než člověk v produktivním věku a starých lidí bude stále víc,“ říká lékař a dodává, že staří lidé jsou často hospitalizování delší dobu, protože pokulhává systém následné péče.
Jak má vypadat preventivní péče, aby ji lidé začali víc využívat a systém tak šetřil na následné péči o pacienty s rozvinutým onemocněním? Hroboň si myslí, že by lidé měli dostávat benefity z veřejného zdravotnictví výměnou za to, že budou docházet i na prevenci, která pro ně není tak příjemná. Jak by se mělo změnit fungování nemocnic a počítá české zdravotnictví s nárůstem seniorů, vzhledem k prodlužování věku dožití?
Rok 1956 byl v socialistickém bloku docela bouřlivý. Nejdříve na XX. sjezdu KSSS Nikita Chruščov vystoupil proti tzv. kultu osobnosti a odhalil některé Stalinovy zločiny. Pak následovalo Poznaňské povstání proti komunistické vládě v Polsku. Proti dělníkům museli nasadit polští komunisté 10 000 vojáků Polské lidové armády a příslušníků státní bezpečnosti s asi 360 tanky a 30 obrněnými transportéry. O život přišlo asi 70 protestujících a 8 příslušníků bezpečnostních sil. V říjnu vypuklo v Maďarsku celonárodní povstání proti sovětské diktatuře. Maďaři proti komunistům statečně bojovali se zbraní v ruce a Sověti nakonec museli podniknout masivní vojenskou intervenci za pomocí tanků a nejmodernějších bojových letadel. Maďarů padly desetitisíce, možná statisíce. Již v roce 1953 došlo i v NDR k lidovému povstání, kdy statisíce dělníků vstoupily do stávky a na mohutných demonstracích požadovali odstoupení vlády a svobodné volby.
Československo ale setrvávalo v mrtvolném klidu. Žádná revoluční nálada - jako v okolních zemích - v Čechách nepanovala. Češi byli poslušní a zřejmě se domnívali, že se mají relativně dobře. Antonín Novotný, který vedl KSČ od odvolání Slánského, neměl zájem provádět nějaké změny, ani připomínat zločiny stalinismu. Horlivost českých komunistů byla tak velká, že při návštěvě Moskvy v létě 1953 bylo vedení KSČ dokonce pokáráno za dosavadní hospodářskou politiku, zejména za přílišné investice do těžkého průmyslu a mechanické združstevňování. Dá se tedy říci, že naši komunisté byli jsme papežštější než sám papež.
Až po období určitého tápání začala velice opatrná destalinizace. Spisovatelé začali kritizovat umlčování svých kolegů, probudili se i studenti. Ta pravá Chruščovovská euforie ovšem nastala až s vážnými ekonomickými problémy třetí pětiletky na počátku 60. let, kdy došlo k poklesu národního důchodu o jednotky procent, na což Novotný reagoval politickou čistkou ve straně, kulturním uvolněním a přípravou technokratické reformy. Pohyb se společnosti začal pomalu směřovat k celkovému uvolnění 60. let, které bylo i u nás ovlivněno atmosférou kulturní a společenské revolty především mladých lidí
Nová epizoda sourozeneckého podcastu Hej, Slované se poprvé nedívá za hranice, nýbrž do českého nitra: na zdejší folklor, na lidové písně a konkrétně nad knižní novinkou Řemeslo má zlaté DNA na to, jak se u nás vyvíjel žánr písně práce. A to samozřejmě nejen za komunismu, ale taky dávno předtím či v posledních letech. Ostatně co to vlastně je lidová píseň? Existuje ještě něco takového? A nenastal čas začít se kriticky dívat na padesátá léta minulého století, která vlastně jsou posledním obdobím, kdy bylo možné písně na vesnicích sbírat a zapisovat? A která položila základ mnohému, co je v nás dosud? Ostatně je český folklor něco víc než cimbálovka ze Slovácka nebo Valašska? Jak znějí písně ze západních Čech? O tom všem mudrují Jakub a Lukáš Novosadovi s vedoucím kapely Lidová muzika z Chrástu Vojtěchem Koubou a badatelem z Etnologického ústavu AV ČR Matějem Kratochvílem.
„Píseň práce je zdaleka nejvíce zpolitizované téma českých písní, ale zdaleka to neplatí jen pro komunismus, tak tomu bylo už v 19. století. Je to téma spojené s obrovským předporozuměním,“ říká Vojtěch Kouba a dodává, že třicet pět let po sametové revoluci už je snad čas podívat se na to, jak se žánr v české podobě po staletí vyvíjel. Práce je totiž téma, jímž jsme neustále obklopeni, trávíme v ní většinu života, píšou se o ní vědecké práce, točí se o ní seriály, píše se o ní poezie… ale kupodivu si o ní nezpíváme. Snad že zmizelo pospolné prožívání práce. Přičemž paradoxně zároveň pořád při práci, tedy jistém jejím druhu, máme potřebu zpívat – vždyť stačí začít se doma ohánět šroubovákem nad stavebnicí nové skříně a člověk si rád zanadává a začne broukat.
Úbytek písní o práci je dán také proměnou pracovního způsobu života: řemesla měla spoustu svých specifik, o kterých bylo zajímavé zpívat, každé mělo svůj svébytný šťavnatý slovník, zatímco od druhé půlky 20. století se všechny tyto rysy práce vytrácí a je méně, o čem zpívat. Přesto ještě v 19. století vznikaly písně třeba o stávkách, které dodnes fungují jako spolehlivější pramen než dobový tisk, anebo písně hornické, připomíná Matěj Kratochvíl. A rovnou vysvětluje, co je to lidová píseň a kdy se píseň takovou stává. Je to proces živelný, nekonečný, složitý, rozhodně svobodný, jejž paradoxně zastavuje a umrtvuje jakékoli zapsání či nahrání písně – jako byste motýla napíchli na špendlík.
Je dobré otevřeně uvést, že české prostředí si s sebou v mnoha věcech nese to, co nám dala padesátá léta, zejména na svém konci: v té době byla dotvořena síť zdejších muzeí a galerií, od té doby máme kloudně zpřístupněny památky, zkrátka kultura se tehdy v lecčems výrazně demokratizovala a změnila. Najednou tu po letech teroru byl prostor na investice do „nadstavby“, což se projevilo zrovna ve folkloristickém hnutí. Společnost byla stále traumatizována válečnými zážitky, lidé se obraceli k minulosti, vycházely knížky z 19. století – válečný prožitek přinesl obrovský posun společnosti k tradici. A folklorní hnutí si tento start s sebou nese dodnes. „Bylo by proto dobře už se konečně vyhnout černobílému hodnocení padesátých let a přijmout je v jejich plastičnosti. Včetně věcí, které přinesla hudební folkloristice, protože ta tehdy konečně našla své zázemí. To všechno je veliká práce, která nás čeká,“ uvádí Vojtěch Kouba.
Řeč je také o fascinující databázi Etnologického ústavu AV ČR lidoveprameny.cz, která postupně zpřístupňuje všechny sebrané a zapsané české lidové písně, a to nejen podle textů, ale také podle melodií, takže jde vyhledávat, jak kdo kdy a kde použil který nápěv na který text. Dozvíte se také, že lidové prameny se snažilo mapovat a mít o nich přehled už Rakousko-Uhersko nebo že za první republiky se schválně nesbíraly maďarské písně na Slovensku ani německé v českých zemích. Ostatně stihli jsme před odsunem Němců zapsat a uchovat aspoň něco?
Aneb konečně podcast, který si dovede zpívat.
Celý podcast sledujte na http://www.Echoprime.cz
Sněmovnou prošel nejdůležitější zákon roku, státní rozpočet se schodkem 241 miliard korun. To je šílené číslo, komentuje výsledek ekonom Vladimír Pikora v novém Hrotcastu. Navíc podle ekonomů kvůli slabšímu růstu ekonomiky a výnosům z prodeje emisních povolenek může v rozpočtu chybět až 80 miliard.„Nikoho to nezajímá, lidi co ten rozpočet připravovali, budou dávno pryč, až se bude výsledek hospodaření státu řešit. Makroekonomicky je to naprosto šílené, ale lidem je to jedno,“ říká Pikora. A dodává, že to bohužel nevadí ani voličům ODS, že jejich premiér lže ve výhledech hospodaření své vlády.„Nechápu to, je mi těch lidí líto, ptám se voličů ODS a oni mi říkají, že Babiš taky lže, tak musí lhát i premiér,“ říká ekonom a tvrdí, že rozpočet je sestaven netransparentně a tak, aby vypadal dobře na billboardech.
Pikora kritizuje i to, že vláda počítá v příjmech státního rozpočtu na příští rok s Windfall tax a okrádá tak minoritní akcionáře především společnosti ČEZ. Na ní stát plánuje vybrat 30 miliard.
A kdy budeme mít německé platy podle Vladimíra Pikory? „To je taková legrace, budeme se bavit o tom, že on to říká jinak, než to myslel. Najednou říká, jak nás chce motivovat, abychom si nedávali nízké cíle,“ komentuje a dodává, že to je nesmysl a nehoráznost. „Dlouho jsem si myslel, že to je vtip, ale on to myslí vážně, dokonce i ministr financí říká, jak to tak chtějí a plánují.“
Jaké výsledky by česká ekonomika musela vykazovat, aby Češi na platy Němců dosáhli? A je to vůbec možné? „Německo nikdy nedoženeme, když budeme mít strukturu ekonomiky jakou máme a bude nás ovládat německý a rakouský průmysl. V Česku nesedí žádní ředitele firem, ti jsou v Německu a Rakousku,“ říká Pikora.
Vyzdvihuje přitom firmy jako Rohlík, který daní v Česku a exportuje na Západ. Je právě podpora domácích osobností a firem cestou k úspěchu a změně nastavení ekonomiky?
Podívejte se na nový Hrotcast.
Celý podcast sledujte na http://www.Echoprime.cz
Bestsellerům vévodil na americkém Amazonu hned po vydání knihy. Což zaujme zvláště proto, že se v případě spisu My, kteří bojujeme s Bohem jedná o zevrubný komentář ke Starému zákonu. Kniha mezitím sice klesla do druhé desítky, ale jméno Jordana Petersona zjevně nadále táhne. V pozadí přitom hraje stále stejná písnička: prodeje jsou obří, knihu doprovází turné po amerických městech, v nichž kanadský psycholog vyprodává koncertní a sportovní haly, podcast s Joem Roganem nasbíral takřka čtyři a půl milionů zhlédnutí – a recenze jsou zdrcující, navíc mnohdy nemístně osobní.
Men’s Factor – nový podcast specialisty na bezpečnost Josefa Tomana a herce Hynka Čermáka. Do druhého dílu si autoři pozvali bezpečnostního experta Milana Mikuleckého. Jakou změnu pro svět přinesou volby v USA a osobnost Donalda Trumpa znovu v roli amerického prezidenta? Jaké lidi si vybírá a kdo hraje hlavní roli v jeho politickém týmu? Nejen o Americe, ale i o Ukrajině, Izraeli, Africe a samozřejmě taky o Česku a o Evropě. Sledujte nový podcast Men´s Factor na Echo24.
From the publisher's feed

1 Listeners

1 Listeners

37 Listeners

4 Listeners

30 Listeners

13 Listeners

5 Listeners

10 Listeners

9 Listeners

2 Listeners

9 Listeners

3 Listeners

0 Listeners

0 Listeners

0 Listeners