Echo Podcasty

Echo Podcasty

By Echo MediaNewsPolitics
Download on the App Store

Echo Podcasty episodes

  • Za Trumpa si Rusko útok na Ukrajinu nedovolilo, nepředvídatelnost je jeho výhoda, říká Landovský

    Hostem podcastu Echo Pavla Štrunce byl Jakub Landovský, ředitel Aspen Institute Central Europe, bývalý velvyslanec ČR při Severoatlantické alianci a politolog IPS FSV UK. Mluvilo se hlavně o zvolení Donalda Trumpa a o tom, jaký vliv to bude mít na změny ve světě. „Jak vypadá svět bez silného amerického vedení vidíme teď kolem sebe, „Nepředvídatelnost Donalda Trumpa fungovala jako stabilizující element. Doba jeho působení v Bílém domě byla obdobím, kdy si Rusko nedovolilo přímou otevřenou válku na Ukrajině,“ říká Landovský a dodává, že nyní bude snaha deeskalovat napětí.

    I proto Rusko posiluje ofenzivu a Ukrajina za poslední týdny ztratila území, které dobývala poslední rok. Západní země dávají podle Landovského na pomoc Ukrajině mnohem méně, než by měly a mohly.

    Podle Landovského Trumpova nejednoznačnost měla dopad i na Severokorejský režim: „Kim Čong-un skutečně nevěděl, co druhý den očekávat. Tyto protichůdné signály paralizovaly jeho myšlení.

    “Významnou roli podle něj hraje i Čína: „Čína je možná jediná země, která může skutečně zkrotit ruské agresivní choutky. Podporuje Rusko technologicky, ale brání eskalaci do jaderné roviny.“

    „V Americe jsem byl v době voleb, Amerika hledá balanc, ale nikdo nezpochybňuje výsledek republikánů, teď mají dva roky volnou ruku na to, jak upraví americkou společnost,“ říká Landovský.

    Obyčejní Američané se cítí zapomenují, hnutí MAGA je reakcí na situaci v USA. V Moskvě, Teheránu a dalších zemích čekali, že v USA bude po volbách chaos, takže zvolení Trumpa prý rozhodně neslaví. 

    „Petr Pavel je pro mě silný lídr, stojím za ním a vím, že ve strukturách NATO je braný jako první třída,“ komentuje Landovský sporný výrok prezidenta o tom, že Donald Trump je odpudivá bytost. 

    22 min
  • Beneš a třetí republika - Demokracie pod taktovkou Sovětského svazu

    Demokraté komunistům před únorem 1948 pomáhali svým schvalováním porušování principů právního státu


    Komunisté plánovali po osvobození v roce 1945 dvě revoluce: nejdříve nacionálně- socialistickou a potom komunistickou. Demokratičtí politici komunistům ovšem při těchto revolucích dost pomáhali. Zejména se jim vymstilo nedodržování principů právního státu, jak pokud jde o retribuci, tak vyhánění Němců, nebo ostudný zákon č. 115 z roku 1946, který vyvinil pachatele všech brutálních poválečných excesů, až po znárodnění dekretem prezidenta republiky.

    O tom, že jsme po skončení války již nebyli suverénním, státem svědčí i odvolání naší účasti na pařížské konferenci o Marshallově plánu. Vláda původně účast na pařížské konferenci schválila. Když Gottwald na návštěvě Moskvy zjistil, že si to Sověti nepřejí, volal okamžitě Benešovi do Prahy. A Beneš oznámil vládě, „že o postoji Moskvy nelze diskutovat.“ Účast na pařížské konferenci byla vzápětí odvolána. 

    Je otázkou, zda si demokraté vůbec uvědomovali vážnost situace. Například od léta 1947 kolovaly již v Praze zprávy, že komunisté připravují puč. Když se vyslanec Josef Korbel – otec Madeleine Albrightové - v Praze v létě 1947 prezidenta Beneše ptal, zda se nebojí puče, odpověděl Beneš, že „..si to komunisté nedovolí, protože vědí, že mám v národě autoritu.“ 

    Nakonec o tom, jak chabě byla únorová protiakce demokratických ministrů připravena, svědčí i to, že se na demisi domlouvali teprve v jejím průběhu. Část sociálních demokratů se připojila až později a Jan Masaryk nakonec vůbec. Více o přípravách komunistického puče a průběhu února 1948 v dalším díle podcastu Minulost není historie.

    34 min
  • Footshop za tři čtvrtletí hlásí miliardový zisk, naši zákazníci mají často deset tisíc na měsíc, říká zakladatel Hajduček

    Tržby společnosti Footshop za tři čtvrtletí dosáhly miliardy korun a EBITDA 85 milionů korun. „Makali jsme na tom, je to práce celého týmu. Mnoho skvělých věcí se děje, získáváme nové značky, které jsou exkluzivní a velmi restriktivní v distribuci,“ říká zakladatel a CEO Footshopu Peter Hajduček.

    Získat takovou značku trvá prý často roky a někdy je třeba letět i do Tokia, nebo Paříže. 

    Vánoční sezona je pro jejich byznys důležitá, ale ne klíčová, společnost cílí na online byznys a rozvoj v regionu střední a východní Evropy.

    Nyní plánují otevření kamenné prodejny ve Varšavě, další obchody fungují v Praze, na Slovensku, v Maďarsku a Rumunsku. „Pro hodně značek jsme jediný a exkluzivní partner v regionu, vědí, že dbáme na kvalitu, umíme sledovat trendy, záleží nám na prezentaci na sociálních sítích a věří nám.“ Jednou z novinek letošního roku je výraznější zaměření na vlastní produkty a spolupráce.

    Footshop například vytvořil limitovanou kolekci tenisek ve spolupráci s Adidas, která byla inspirována modrotiskem – technologií barvení látek chráněnou UNESCO. "Byl to velký úspěch a podařilo se nám to propojit dokonce i s LEGO stavebnicí," říká Hajduček.

    Přestože online tržby dominují, kamenné obchody hrají ve Footshopu důležitou roli. "Naše obchody musejí být profitabilní, jinak je zavřeme. Například obchod v centru Prahy si můžeme dovolit díky vysoké návštěvnosti a turismu, i když nájem se blíží milionu korun měsíčně," vysvětluje Hajduček. V Praze letos ještě plánují otevřít nový koncept Queens v centru Prahy.

    Footshop klade důraz na propojení se svou komunitou. Organizuje akce, jako jsou tematické eventy nebo kampaně, které přitahují mladší generaci, ale i starší zákazníky. "Letos jsme poprvé spustili vánoční kampaň s Tomášem Hanákem, abychom ukázali, že Footshop má co nabídnout nejen mladým, ale i širší skupině zákazníků," dodává Hajduček.

    40 min
  • Thomas Nagel, filozof děsící vědce: Přírodě vládne rozum, materialismus je chybný. Pravda neexistuje? #47

    Jeden z nejvýraznějších filozofů druhé poloviny dvacátého století, vzdělaný v analytické tradici, vyzývá v knize Mysl a vesmír z roku 2012 k přehodnocení našich převládajících materialistických úvah o vzniku vesmíru. Podtitul knihy je ostatně výmluvný: Proč je materialistické neodarwinistické pojetí přírody téměř jistě chybné. Nagel se ve svých úvahách nebojí opřít o „zdravý rozum“ a tvrdí, že vesmíru od počátku vládne rozum, v přírodě samé existuje cosi jako duchovní, dokonce morální substrát.

    To leckoho vyděsilo. O Nagelovi se začalo psát jako o reakcionáři legitimizují pomatence, kteří bojují proti výuce evoluční teorie na školách. Sám Nagel je přitom ateista – přesto říká, že těmto pomatencům děkuje. Po celou dobu se díky nim drží v povědomí, že fyzikální teorie doplněné o evoluční biologii nemohou podat vyčerpávající obraz vzniku a vývoje kosmu. I vědec, právě on, musí předpokládat, že základem světa není hmota, ale rozumný řád. V opačném případě by nedávalo smysl chtít vesmíru porozumět, najít pro jednotlivé fenomény vysvětlení, hledat třeba v přírodě chemické vzorce.

    Jestli je to reakcionářské? Tím lépe, odpovídá Nagel. Existuje i vyloženě zdravá verze reakcionářství a ve svém díle se k němu hlásí. V žádném případě však neusiluje o zavržení přírodní vědy, ale spíše o její korekci a rozšíření. Přitom nám prý může pomoct Platón i Hegel. Oba tvrdí, že rozum má prsty v samém vývoji universa, že se snad univerzum skrze mysl probouzí k vlastnímu vědomí.

    Zní to spekulativně – a ani před tímto reakcionářstvím Nagel necouvne. Svou metafyzikou přírody se ostatně ocitá v blízkosti významného současného filozofického proudu, tzv. nového realismu. Ten opouští novověké schéma, dle kterého je člověk uvězněn ve své hlavě či v „nitru“, zatímco ve světě bloudí jako ve tmě. Spíše jsme součástí řádu, který rozpoznáváme sami v sobě. A protože rozum není druhotný vůči přírodě, ale tvoří její součást, určuje Nagel nově i vztah přírodních a tzv. humanitních věd. Ty první nenahrazují ty druhé. Má-li Nagel pravdu, jsou filozofie i umění stejně legitimními přístupy k realitě jako přírodověda.


    Kapitoly

    I. Filozofové a jejich zvířata [počátek až 20:43]

    II. Thomas Nagel, „americký existencialista“ [20:43 až 32:05]

    III. Co je analytická filozofie? [32:05 až 42:00]

    IV. Proč věřit rozumu, pakliže vycházíme z evoluční teorie? [42:00 až 56:15]

    V. Kultura je součástí přírody. [56:15 až konec]


    Bibliografie

    Thomas Nagel, Mysl a vesmír, přel. Roman Tadič, Praha: Dauphin, 2024.

    Thomas Nagel, The View from Nowhere, Oxford – New York: Oxford University Press, 1986.

    Thomas Nagel, Theresienstadt, in: Analytic Philosophy and Human Life, Oxford: Oxford University Press, 2023, str. 46–60.

    Thomas Nagel, What is it like to be a bat, in: The Philosophical Review, 83, 4/ 1974, str. 435–450.

    Thomas Nagel, What Does It All Mean?: A Very Short Introduction to Philosophy, Oxford: Oxford University Press, 1987.

    31 min
  • Češi začínají platit za Síkelovy chyby. Spoléhat na dovoz elektřiny z Německa je sebevražda

    Češi začínají platit za Síkelovy chyby. Spoléhat na dovoz elektřiny z Německa je sebevražda

    Ekonomická redaktorka Markéta Malá varuje, že závislost na dovozu energie přináší vysoká rizika a může Česko vystavit nečekaným výkyvům cen a dostupnosti elektřiny. V novém Hrotcastu také připomíná dva roky starý výrok tehdejšího ministra průmyslu Jozefa Síkely, který zavání naivitou.
    Provozovatel energetické soustavy ČEPS vydal minulý týden se zpožděním zprávu o zdrojové přiměřenosti do roku 2040. Ta je zásadní pro budoucnost Česka a týká se každého z nás. „Znamená to, jaký mix zdrojů naše země má a jak by měl vypadat. Počítá se tam s dovozem. Z čistého výrobce bude Česko dovozcem energií, ale od koho a za kolik to bude, není jasné,“ popisuje ekonomická redaktorka Echo24 Markéta Malá.„Navíc tam chybí data za Německo, což je důležité vzhledem k budování plynových elektráren na našem území. Německo by mělo být napřed a chceme sledovat ten proces,“ upozorňuje v novém Hrotcastu.Podle zprávy ČEPS ale nehrozí, že by do budoucna nemělo Česko energie. Úřad si je jistý, že bude vždycky „kde brát“. Své zraky upíná k právě k sousední zemi. Jenže minulý týden nastalo něco, co by mělo optimismus brzdit. Něco, k čemuž bude docházet asi často a není to nic zase tak překvapivého: změna počasí. Minulý týden v Německu nefoukalo, nesvítilo sluníčko. „Došlo u nich k tomu, že cena elektřiny na krátkodobém trhu vylétla nad 800 eur za megawatthodinu, což byl zatím letos rekord, protože zkrátka nejely větrné a solární elektrárny. Takže se musely rychle nahodit záložní flexibilní zdroje,“ popisuje Malá.Tím vystřelily nahoru emise, u našich západních sousedů dokonce pálili ty nejšpinavější zdroje včetně mazutu. Ale hlavně muselo Německo skokově navýšit dovoz elektřiny. Ve středu 6. listopadu se tak Česko stalo jejím čtvrtým největším vývozcem. Ovšem podle ČEPS bude Česko do pár let – s tím, jak bude postupně vypínat uhelné zdroje energie – elektřinu dovážet. Neví se, odkud to bude a za kolik. Podle Markéty Malé ČEPS počítá s tím, že budeme věřit Němcům a Francouzům, že nám energie vždycky dodají. Jenže i to má své „ale“.„V zelených plánech se počítá s tím, že se bude vyrábět zelený vodík a to znamená, že elektřinu, která by mohla být přebytková z výroby v Německu nebo ve Francii, mohou oni spotřebovat pro svůj průmysl. Tudíž pro nás nebude,“ varuje ekonomická novinářka.V souvislosti s evropskou důvěrou je třeba vybavit si dva roky starý výrok tehdejšího ministra průmyslu Josefa Síkely, který po jednání s německým ministrem prohlásil, že pokud by české domácnosti neměly plyn, Německo zastaví část svého průmyslu „a my pak od nich dostaneme tu potřebnou část plynu“.Právě s Josefem Síkelou souvisí zpráva, že energetický regulátor vydal nový cenový návrh, kolik by se v příštím roce mělo platit za regulovanou složku u plynu. Konkrétní čísla budou jasná během listopadu. Ale už teď je jasné, že poplatek za tranzit plynu se kvůli tomu, abychom mohli dotovat fungování NET4GAS, protože ten má obrovský pokles tržeb, zvýší.„Koupili jsme zadlužené plynovody, už jimi neteče ruský plyn, který přes nás tekl do Německa, tak se to nyní bude muset nějak zafinancovat. Odpověď vlády na to je, že dodavatelé naopak snižují ceny,“ říká redaktorka Echo24. „Navíc v příštím roce má být splatná část dluhopisů NET4GAS, což jsou jednotky miliard, zatím není jasné, kde se na to vezme,“ upozorňuje Markéta Malá. Jaká je energetická budoucnost Česka? Budeme opravdu čím dál závislejší na jiných, nebo můžeme tenhle stav ještě zvrátit? Poslechněte si Hrotcast.

    20 min
  • Začalo převlékání kabátů. Satan na poradě Echa. Bude Trump spasitel?

    Celý podcast sledujte na http://www.Echoprime.cz

    Je Trump nový Hitler? Nebo je to jen masírka demokratické propagandy? Tomáš Halík má silný názor. Co se ví o chystané americké administrativě a jak může pomoct Evropě. Proč bude nový šéf CIA důležitější než někteří ministři. A co bude v Česku. Na Echo Poradě diskutují Markéta Malá, Daniel Kaiser, Jiří Peňás, Ondřej Šmigol a Dalibor Balšínek.
    X: http://twitter.com/echo24cz
    Facebook: http://twitter.com/echo24cz

    46 min
  • Od dob Billa Clintona nebyl lepší americký prezident pro střední Evropu, než byl Donald Trump

    Už týden se nemluví a nediskutuje skoro o ničem jiném, než je druhé zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem, a o tom, co tato skutečnost může světu přinést. Samozřejmě na to jde pohlížet z různých stran. Nová epizoda podcastu Hej, Slované se zaobírá tím, jak staronové americké vedení vnímají klíčové slovanské země: pohled západních Slovanů přibližuje politolog a diplomat Maciej Ruczaj, pohled Slovanů východních ukrajinista Petr Kalina a pohled jižních Slovanů Jakub Novosad – jenž se pro tento díl posunul z pozice moderátora do role jednoho z hostů. Jak vnímá Trumpa Polsko? Jak Ukrajina? Jak Srbsko, Chorvatsko a Bosna? Jaké může mít volba konsekvence v EU, na Kosovu, v Bělehradu, v Republice srbské? Dozvíte se řadu analýz a paradoxů – přesně jak to slovanská Evropa umí.


    Maciej Ruczaj připomíná, že americké volby byly v Polsku samozřejmě nesmírně sledované i že aktuální polská vláda je z druhého tábora, než bude administrativa Donalda Trumpa. Dodává ale, že každá polská vláda dobře ví, že se musí domluvit s kteroukoli americkou vládou, jelikož Amerika je v tuto chvíli stále ještě jediný pořádný, respektive reálný garant bezpečnosti ve střední a východní Evropě (či v Evropě vůbec). Netušíme sice, jaké bude druhé volební období Donalda Trumpa, ale pokud by bylo jako to první, platí, že od dob Billa Clintona, který země střední Evropy přijímal do NATO, nebyl pro střední Evropu žádný jiný lepší americký prezident.


    Petr Kalina přiznává, že podle dosavadních ukrajinských ohlasů na volbu není jasné, jak Ukrajinci na volbu Donalda Trumpa hledí: zda s nadějí, či s obavou. Obavy prý ale asi mírně převládají. Veřejnost, a to i odborná, se dohaduje o tom, zda Donald Trump bude chtít zamrzlý konflikt, příměří a demilitarizovanou zónu, nebo zda bude chtít postoupit nějaká území Rusku. Zásadní ovšem bude to, o čem se doposud hovoří paradoxně málo, a to i na samotné Ukrajině, a sice co bude se sankcemi. Bude v tomto směru vyvíjet Vladimir Putin na Trumpa nátlak, aby sankce byly zrušeny? Získá tak Rusko čas a prostor na to se dostatečně vyzbrojit a podniknout nový, silnější útok?


    Jakub Novosad vykresluje paradoxy balkánského poměru k Donaldu Trumpovi. Srbsko jakožto „spojenec Ruska“ na Balkáně zvolení Trumpa kvituje. Současně platí, že Trumpova první administrativa výrazně pomohla řešit kosovký problém, takže Kosovo už je dnes vlastně skoro vyřešená záležitost. Z Trumpova vítězství se obecně vzato radují nacionalističtí politici, kteří budou bedlivě sledovat, jak si Trump povede – a to zejména v Bosně, jejíž část Republika srbská by se ráda od země odtrhla a připojila k Srbsku (které však o to dvakrát nestojí). Hrozí tedy nový válečný

    konflikt na Balkáně? A jakou roli v jeho případném utlumení hrají Trumpovy developerské projekty v Albánii, v Srbsku, ba dokonce v samotném Bělehradě, kde prý chce Trump stavět luxusní hotely?


    V epizodě se dále řeší, jaké je postavení střední a východní Evropy v NATO, proč slovanské země jsou mezi sebou tak často v nějakém konfliktu a proč se tak často v této části Evropy mění hranice, jak to souvisí s rozpadem Sovětského svazu a vůbec organizováním společnosti shora, zda je západní Evropa skutečně tak klidná, jak se nám jeví, zda je pro nás západní Evropa spolehlivý spojenec nebo zda po dvaceti letech členství v EU už dávno nemáme nárok na to formulovat svou vlastní evropskou politiku. Anebo zda je tak přehnaný a nesrozumitelný americký požadavek, aby se Evropa bezpečnostně o sebe začala starat taky trochu sama a nespoléhala donekonečna na přítomnost americké ochrany.


    Aneb konečně podcast, který vám přiblíží, že v tom nejsme sami a že Slované skutečně mají mnohé společného.

    33 min
  • Trump zdraží Čechům hypotéky. Echo Salon o hospodářských dopadech amerických voleb

    Slibovaná ekonomická politika Donalda Trumpa se dá zjednodušit na dva body. Zaprvé snížit daně co nejvíc, v podcastu Joea Rogana dokonce navrhl nulovou daň z příjmu. Zadruhé uvalit plošná cla na veškerý dovoz do USA. Hlavně druhého bodu a možných obchodních válek, které by to vyvolalo, se děsí ekonomové. O hospodářských dopadech amerických voleb v Salonu Echa debatovali tři z nich, Petr Sklenář z J&T Banky, Lukáš Kovanda z Trinity Bank a Petr Bartoň z investiční skupiny Natland.

    28 min
  • Že Petr Pavel označil Trumpa za odpudivou bytost není důležité, Musk bude Trumpův přítel po boku

    "Výrok prezidenta Pavla, kdy označil Trumpa za odpudivou lidskou bytost, nemá podle mě velkou důležitost. V diplomacii se obvykle taková slova nevnímají jako určující​, důležitější jsou strategické vztahy, které sahají mnohem hlouběji," říká Michael Žantovský, poradce prezidenta pro zahraniční politiku a bývalý velvyslanec ve Spojených státech o budoucích vztazích Česka a USA.​ Česká diplomacie by podle Žantovského měla využít Trumpovy česko-americké vazby, jako je například fakt, že Trumpovy děti mají částečné české kořeny.


    Podle Žantovského může být Trumpova nevyzpytatelnost v některých případech výhodou, zejména ve vysoce konfliktních situacích. Nicméně, stabilita mezinárodního řádu vyžaduje předvídatelnost, což Trumpův styl může narušit. "Ten mezinárodní řád je založený na stabilitě a na nějakém systému dohod. Pokud se ta předvídatelnost vytrácí, celý systém se rozvolňuje," tvrdí Žantovský.​ 

    "Pokud by se Spojené státy rozhodly vydat izolacionistickou cestou, přestaly podporovat Ukrajinu nebo NATO, Evropa by se ocitla ve velmi ohrožené bezpečnostní situaci. To je něco, co by nás mělo znepokojovat​," říká Žantovský a dodává, že Trump často deklaruje, že by konflikt dokázal ukončit rychle, třeba i během 24 hodin, což označuje spíše za rétorický tah. Žantovský vysvětluje, že Trump pravděpodobně usiluje o stabilizaci situace a zastavení vojenského konfliktu, ale připomíná, že k tomu je zapotřebí spolupráce v​šech stran.

    Žantovský také upozornil, že jednat o ukončení války není jednoduché, protože „vždy jsou zapotřebí dvě nebo tři strany“ a není jasné, jak by na vyjednávání reagovala Moskva, zejména vzhledem k rozporuplným signálům z Ruska. Navíc připomněl, že ukrajinská strana není připravena činit zásadní územní či politické ústupky.

    Podle Žantovského Trumpovi zajistil​ výhru především jeho důraz na ekonomiku a otázku migrace. Žantovský zdůraznil, že Trump měl lépe nastavené priority kampaně, přičemž ekonomická témata a migrace oslovují velkou část amerických voličů. ​

    S​oučasně se dokázal vyhnout přímému střetu v otázce reprodukční svobody žen, což pomohlo neutralizovat útoky na toto téma a zachovat si podporu i mezi tradičními voliči demokratů​ včetně žen a menšin.​ 

    23 min
  • Spojenecká smlouva se Sovětským svazem z roku 1943 položila základ k uchopení moci komunisty

    Komunisté se nedostali k moci až v únoru 1948, postupná sovětizace Československa začala již během II. světové války. Sovětský svaz uznal 18. července 1941 Benešovu vládu. Uznání zahrnovalo i uznání právní kontinuity vlády, Benešova prezidentství - o které velice stál - a hranic předmnichovské republiky. Nic z toho Francie ani Anglie nebyly ochotné v takové míře Benešovi přiznat. Podle výroku jednoho jeho spolupracovníka si tím Sověti Beneše koupili a od té doby ho šikovně a účelově využívali. Exilový historik Josef Kalvoda tvrdí, že byl Beneš jediným středoevropským státníkem, který na mezinárodní scéně v době II. světové války podporoval veřejně i neveřejně sovětské zájmy. „Beneš disponoval cennými informacemi o situaci v Německu a ve střední Evropě a o tyto informace se s námi ochotně dělil,“ píše ve svých pamětech tehdejší sovětský vyslanec ve Velké Británii Ivan Majský.Zásadní zlom nastal v roce 1943, když Beneš uzavřel v roce 1943 přes výslovný odpor spojenců Československo-sovětskou spojeneckou smlouvu. Původně měl smlouvu po osvobození ratifikovat parlament a smlouva měla platit 5 let a obnovovat se. Beneš ji ale v Moskvě ratifikoval sám a souhlasil se změnou platnosti na 20 let. O tom, jak demokratičtí politici umetli komunistům cestu k moci, se více dozvíte v dalším díle podcastu „Minulost není historie“.Celý podcast sledujte na http://www.Echoprime.cz

    X: http://twitter.com/echo24cz
    Facebook: http://twitter.com/echo24cz

    30 min

About Echo Podcasty

From the publisher's feed

Audio a video obsah od redakce deníku Echo24.cz a Týdeníku Echo.

More shows like Echo Podcasty

Interview Plus by Český rozhlas

Interview Plus

1 Listeners

Osobnost Plus by Český rozhlas

Osobnost Plus

1 Listeners

Vinohradská 12 by Český rozhlas

Vinohradská 12

37 Listeners

Insider by Tomáš Jirsa, Michal Půr, Markéta Malá & Vojtěch Klaus

Insider

4 Listeners

Studio N by Deník N

Studio N

30 Listeners

Vlevo dole by Seznam Zprávy

Vlevo dole

13 Listeners

Ptám se já, Marie Bastlová by Seznam Zprávy

Ptám se já, Marie Bastlová

5 Listeners

Dobrovský & Šídlo by Dobrovský & Šídlo

Dobrovský & Šídlo

10 Listeners

Kecy a politika by Bohumil Pečinka, Petros Michopulos

Kecy a politika

9 Listeners

Čestmír Strakatý by Čestmír Strakatý

Čestmír Strakatý

2 Listeners

5:59 by Seznam Zprávy

5:59

9 Listeners

Spotlight by Spotlight Aktuálně.cz

Spotlight

3 Listeners

Hlas na poušti Milana Mikuleckého by Novinky.cz

Hlas na poušti Milana Mikuleckého

0 Listeners

Bruselský diktát by Hospodářské noviny

Bruselský diktát

0 Listeners

Zlámaný Topol by INFO.CZ

Zlámaný Topol

0 Listeners