Hostem Echo24 byl Karel Havlíček, místopředseda Poslanecké sněmovny a první místopředseda ANO.  Hlavním tématem rozhovoru byla energetika a budoucnost jádra. Havlíček v rozhovoru zdůrazňuje význam jaderné energetiky pro Česko, a to v kontextu rozhodnutí EU zařadit jadernou energetiku mezi čisté zdroje.

"Je to úspěch a pro mě obrovské zadostiučinění, když jsem v roce 2019 přišel opět s obnovením jaderného energetického programu a vyrazil do Bruselu a řekl jsem, že připravujeme pátý dukovanský blok a že z toho neuhneme, slétli se na mě jako sršni. Ale Evropská komise otáčí, takže je dobře, že jsme se tenkrát nenechali někým odradit.“ Komentuje Havlíček s odkazem na dlouholeté úsilí České republiky prosadit jadernou energii jako zásadní prvek energetického mixu.

Tento krok vnímá jako potvrzení správnosti strategie, kterou Česká republika a ANO v oblasti energetiky dlouhodobě prosazuje. Dalším tématem diskuze byla kritika evropského Green Dealu. Podle Havlíčka se ukazuje, že původní vize Green Dealu není v souladu s realitou a potřebami členských států. "Green Deal je ztracen v té podobě, tak, jak se připravoval před několika lety," říká a vyzývá k revizi tohoto plánu s důrazem na energetickou nezávislost a soběstačnost Evropy.

Havlíček taky nešetřil kritikou současné vlády a premiéra Petra Fialy. Tvrdí že: „Tato vláda byla totálně nepřipravená, nemá kompetentní ministry a zejména se vymlouvá na minulost. Nepřipravila hospodářskou strategii, důchodovou strategii, ani strategii v oblasti zdravotnictví. Obávám se, že to nezvládne ani v té energetické strategii, která by mohla být součástí té hospodářské strategie.“ Havlíček zdůrazňuje nutnost formulovat jasnou ekonomickou vizi, která by řešila jak současné, tak budoucí výzvy.

Premiér Fiala si podle něj nevěří a je to vidět i na jeho rétorice. Současné vládě podle Havlíčka věří už jen dvě procenta lidí: „Dnes této vládě absolutně věří podle průzkumu dvě procenta lidí, říkám naprosto, tak z toho vyplývá, že už jí věří jenom přímí příbuzní a mám ten pocit, že v poslední době už i ti příbuzní od ní utíkají.“ Pro Havlíčka je ale podstatné, že podle průzkumů ANO stáhla strana deset procent voličů koalice Spolu a posiluje i mezi ostatními voliči. 

Muži za pultem shlédli film Wima Wenderse Dokonalé dny, ocenili na něm i to, jak dokumentuje krásu a účelnost veřejných záchodků v japonském hlavním městě. Škoda, že je Tokio tak daleko. Iva Hajd Moussa napsala román o zestárlé metalové kapele, Muži za pultem ho přijali s až dojatým nadšením. To se jim nestává.

Obsazení: Petr Koubek, Ondřej Štindl, Jakub Peřina

Probíraná díla: Dokonalé dny (režie: Wim Wenders), Pregoblin II, Strýček Váňa v National Theathre, Hamlet v divadle Almeida, Amen Dunes, Purple Land a Boys, pražský koncert Idles, seriál Šógun  , Nick Cave and The Bad Seeds: Wild God, Iva Hadj Moussa: Těžké duše O čem sní stárnoucí bílí muži

Excentrický filozof, sociolog a rabín Jacob Taubes, který se snažil formulovat teologii pro nevěřícího člověka, má v intelektuálních dějin specifické místo. Za svůj život publikoval jedinou knihu, svou disertaci, kterou napsal jako dvacátník. Jeho vliv byl přesto obrovský, a na jeho příkladu tak lze doložit, že intelektuální dějiny nestojí výlučně na klasických filozofech, ale rovněž na těch, díky nimž myšlenky napříč věky ožívají a cestují mezi rozličnými okruhy lidí. Sám ve své osobě spojoval něco, co by leckdo, zvláště dnes, nesnesl ani u jednoho stolu. Byl Židem, ale za klíčový zdroj vlastního myšlení – a za svého přítele – považoval Carla Schmitta, filozofa, který vstoupil do NSDAP. Byl sice rabín, ale jeho nejvlivnější přednášky se věnovali svatému Pavlovi, který byl pro něho především sociálním revolucionářem. V šedesátých letech podporoval nejradikálnější studenty, a přitom se celý život obklopoval konzervativci, dokonce reakcionáři, které považoval za mimořádně inspirativní. Tereza Matějčková, autorka podcastu se věnuje Jacobu Taubesovi na pozadí českého vydání knihy Západní eschatologie. Představuje jeho život mezi Spojenými státy, Německem a Izraelem a intelektuální i životní propletení s předními myslitele doby, třeba se Susan Sontagovou, Martinem Buberem nebo Jürgenem Habermasem.

Těžiště podcastu tvoří Taubesovy úvahy o filozofii dějin a možném konci dějin. Autorka klade důraz především na Taubesovo přesvědčení, že teologické pojmy jsou mnohdy realističtější než ty filozofické. Ostatně ani sekulární společnost se nerozloučila s náboženským dědictvím. Objevuje se znovu třeba v touze mít jeden společný příběh, který by rámoval náš život a který by byl protilékem na takzvanou rozdělenou společnost.

Kapitoly

I. O cizosti nemluvit, ale přivtělovat si ji. [Začátek až 11.24]

II. Jacob Taubes: Rabín, religionista, filozof a excentrik [11.24–26.20]

III. Teologie pro nevěřící [26.20–43.00]

IV. Západní eschatologie: Od proroků k Hegelovi [43.00–55.50

V. Blíženci Marx a Kierkegaard: Království boží není mezi námi, ale přichází. 55.50–1.08.23

VI. Kdo se zašlo příliš daleko, začíná svoboda. [1.08.23 až konec]

Bibliografie

Norbert Bolz, „Bomby sestrojené v osmašedesátém vybuchují až dnes“, in: Bůh je mrtev. Nic

není dovoleno, Praha: Echo Media, 2023, str. 83–92.

Francis Fukuyama, Konec dějin a poslední člověk, přel. Michal Prokop, Praha: Rybka

Publishers, 1993.

Georg Wilhelm Friedrich Hegel, Filosofie dějin, přel. M. Váňa, Pelhřimov: Nová tiskárna

Pelhřimov, 2004.

Georg Wilhelm Friedrich Hegel, Základy filosofie práva, přel. V. Špalek, Praha: Academia,

1992.

Jerry Muller, Professor der Apokalypse. Die vielen Leben des Jacob Taubes, Frankfurt am

Main: Suhrkamp, 2022.

Jacob Taubes, Západní eschatologie, přel. Martin Pokorný, Praha: Herrmann a synové, 2024.

Echo Porada je dnes mimořádná, slavíme deset let a hlavní téma bylo jasné: „Když Andrej Babiš koupil Mafru, byl to šok, bylo jasné, že v takovém médiu nechceme být,“ shodují se Dalibor Balšínek s kolegy, kteří s tím Echo zakládali. Pozvání na dnešní Poradu totiž přijali bývalá analytička Echa Lenka Zlámalová, Kamila Klausová a Jan Dražan, někdejší editor a stále editorka Echo24. Moderuje Pavel Štrunc.

„Já jsem ještě měla hendikep, že jsem Babiše znala z minulosti, chtěl se mnou probrat svůj zájem jít do politiky. Řekla jsem mu, že je to největší kravina, co může udělat. Místo Mafry chtěl koupit Blesk, ale je kolenovrt a bylo to moc drahý,“ říká Lenka Zlámalová. Dalibor Balšínek dodává, že Babišovu politickou kariéru nastartoval Václav Moravec, když ho několikrát pozval do svého pořadu v České televizi a Babiš se cítil silný a úspěšný.

„Nikdy jsem si neuměla představit, že bych byla na výplatní pásce Agrofertu, ale měla jsem tři děti, hledala jsem si práci v Rozhlase, ale byla jsem tam pár dní, protože jsem chtěla pracovat s lidmi z Echa,“ říká Kamila Klausová, která je dodnes editorkou Echo24 a společně s Janem Dražanem připravili i speciální číslo Týdeníku, které je právě v prodeji.

„V začátcích Echa Babiš sloužil jako náš chodící banner - pořád o Echu mluvil na tiskovkách, bylo vidět, jak čtenost letí nahoru, pak mu asi Prchal nebo Hanč poradili, aby to už nedělal,“ dodává Zlámalová a přidává i historku o tom, jak po měsíci fungování redakce v bytě na Malé straně přišla kontrola z finančního úřadu.

Jak se svět změnil pod tlakem sociálních sítí? A jak se Echo vypořádalo s tématy jako covid, migrace a nyní válka na Ukrajině?

Celý podcast sledujte na http://www.Echoprime.cz

"Když kandidujete na prezidentku, zná vás celá země. Být jedničkou na kandidátce STAN byl pragmatismus, Honza Farský k tomu přistoupil racionálně. Vybudování značky Danuše bylo hodně silné, měla jsem osobní vztah s voliči, věřili, že by se politika dala dělat jinak," říká neúspěšná kandidátka na prezidentku Danuše Nerudová, která teď kandiduje do Evropského parlamentu jako jednička na kandidátce STAN.

Ženy podle ní nemají možnost volby mezi kariérou a rodinou. Jsou nuceny vypadnout z práce na roky, podle Nerudové ani neexistuje infrastruktura, která by ženám umožnila být matkou i budovat kariéru, když budou chtít. Dodává, že to jsou i obrovské ztráty pro stát, ženy studující nejdražší studijní obory jako lékařky a zubařky vypadnou z práce na roky.

V rozhovoru mluvila i o tom, že se chystá víc spolupracovat s Vítem Rakušanem na jeho výjezdech do regionů: „Rakušan jezdí do míst, kam se všichni báli, mluvení s lidmi funguje, není to jen laciné PR, nedovedu si představit moc politiků, kteří by si před lidi v Severce stoupli a hodiny vysvětlovali dezinformace.“ Nerudová v rozhovoru mluvila i o české pomoci Ukrajině, která by zemi podle ní měla zajistit hlavní podíl na obnově Ukrajiny po válce. Vidí v tom příležitost pro české firmy. Ze společnosti podle ní vymizela kritická diskuze: „Země nemá vizi, chceme být křižovatka Evropy, ale nemáme dálnice a vlaky Česko raději objíždějí. Mladá generace má pocit, že ji nikdo neposlouchá, smějeme se jim, že jsou sněhové vločky. Ten problém řeší i Evropa.“

Salon Echa o trampování na Kokořínsku připravil Jiří Peňás: Není divu, že se nás sešlo tolik, a to jsem musel některé zájemce ještě odmítnout. Bohužel se mezi nimi nevyskytovaly žádné trampky, z čehož nelze usuzovat, že by snad tramping byl jen mužskou záležitostí."

Na Kokořínsku, ale možná je to i jinde, probíhá pomalu již horká fáze zuřivého konfliktu mezi řekněme puristy a liberály, nebo by se dalo říci mezi defenzory čili ochránci přírodního ideálu a přívrženci řekněme tvůrčích zásahů do něj. Konkrétně jde o to, že se zjistilo, že v chráněné krajinné oblasti Kokořínsko je na sto objektů, jež nesou stopy lidské činnosti: různé příbytky, boudičky, skrýše, chatičky, obvykle vybudované pod skalními převisy. Tyto specifické artefakty zaevidoval s důsledností pro něj typickou Ivan Brezina, který pak přesvědčil orgány, aby začaly konat. Prostě je bourat. To samozřejmě vyvolalo protireakci nejen trampů samých, ale i odborné veřejnosti, vědců z různých oborů, kteří v lednu vydali „odborné stanovisko“, v němž se budovatelů těchto svérázných děl zastali. Konstatovali, že jde často o specifický způsob soužití člověka s krajinou, o její tvůrčí doplnění či doladění. Jak tam přímo zazní: trampská estetika je součástí našeho kulturního dědictví.

Hostem Echa Pavla Štrunce byl bývalý náčelník generálního štábu Armády ČR Jiří Šedivý. Mluvili jsme o 25. výročí vstupu České republiky do NATO, ale především o válce na Ukrajině, situaci Ruska, jeho vojenské vybavenosti i dalším výhledu vedení války. "Pokud chceme Ukrajině pomoct, měli bychom přijít s tím, že jsou li v Česku bojeschopní muži, měli by být posláni zpátky na Ukrajinu. Tisíce Ukrajinců dál odchází na Západ, Ukrajinci už požadovali, aby evropské státy poslali muže zpět na Ukrajinu, ale tvrdě narazili. Na frontě chybí vojáci, byl bych pro, aby když bude vyhlášena mobilizace, Ukrajinci žijící na Západě se vrátili na Ukrajinu, země nemá kde brát, ale možnosti Ruska jsou téměř neomezené.“

K probíhajících debatách o mobilizaci na Ukrajině Šedivý říká: „Požadavek na mobilizaci půl milionu vojáků naznačuje, že Ukrajina potřebuje obnovit téměř celou armádu. Mobilizace měla začít už na podzim, velká část Ukrajinců se vojně vyhýbá, v zahraničí je až 650 tisíc bojeschopných mužů, velká část mužů z Ukrajiny utekla.

K ruské taktice i dalším výhledům vedení války Šedivý říká: „Rusové dnes mají potenciál anektovat část Ukrajiny, kdyby vyhráli celou válku a dosáhli svého, dělali by vše pro to, aby naši společnost narušili. Už teď vidíme, jak se snaží narušovat naší kritickou infrastrukturu."

„Dnes v reálném čase vidíte, co se na frontě děje, kde jsou kteří vojáci, jak operace probíhají. Zavedení dronů je jeden z největších zdrojů informací, bohužel vidíme i případy, kdy jsou bombardovaní a umírají vojáci, to je až nehumánní.“

Celý podcast sledujte na http://www.Echoprime.cz

Hostem Jiřího Peňáse byl biolog a také prozaik a básník Vít Zavadil (používá literární pseudonym Arnold Nowicki). Hovor byl o jeho vášni pro kaktusy, za kterými opakovaně jezdí, či tedy, létá do Patagonie. Nikde nerostou tak zvlášní kaktusy jako právě tam. Doktor Zavadil navštěvuje Patagonii opakovaně od roku 2015, říká, že mu učarovala nejen kaktusy, ale i magií a přírodou. Nejvíc ho okouzlilo, jaká je to absolutní pustina. Nic, jen holé pláně, kameny, hory, keře, kaktusy a podivuhodné nebe ním. Taková je Patagonie, země „velkých noh“ a kaktusů.

Martha Nussbaumová, jedna z předních filosofek současnosti ve své nové knize Spravedlnost pro zvířata tvrdí, že je na čase revidovat náš vztah ke zvířatům. Dosud

Biologové a přírodovědci nás staví před novou výzvu: vstřebat zjištění, že zvířata nás mnohdy předčí i v empatii. Rovněž je třeba zohlednit, že zvířatům se s námi nikdy

Martha Nussbaumová nepíše teoretické cvičení. Chce, aby její kniha konkrétně zlepšila život zvířat. Předkládá proto argumenty pro zpřísnění zákonů na jejich ochranu. Také uvažuje, zda by zvířatům neměla být přiřknuta právní subjektivita, takže by zvíře mohlo být zastupováno

Autorka Tereza Matějčková se v novém dílu podcastu zabývá hlavní tezí knihy Spravedlnost pro zvířata

Kapitoly

 I.

II. „Capabilities

III. Justice

IV. Tři

V. Co jsme

Bibliografie

Theodor

Martha

Martha

Martha

Martha

Peter

Barbara